Jan Kalvoda: Jak komunisté přepisovali dějiny. Hostinský šel do vězení za „výsměšné hýkání“
V době totality existovala jediná historie, a to historie Vítězného února, jíž bylo možno provozovat, a její výročí nutno slavit. Předpis výkladu historie je jedním z nosných prvků udržování totalitní moci. Nelze se divit autocenzuře pamětníků, ona měla svůj důvod, údaje, odporující oficiální historii, nebo jí zamlčené, byly bohatě kriminalizovány. A to nejen literou zákona, ale justiční praxí, s níž jsem jako obhájce měl to potěšení, píše v knize České průšvihy 1945–1948 právník Jan Kalvoda.
My, Češi, máme tendenci mytizovat vlastní dějiny, jako ostatně všechny politické národy. Těžiště našich mýtů je historicky spjaté s obranou národa jako kolektivu a prosazování jeho státních aspirací, ne už se sdílenými civilizačními hodnotami samotné komunity, míněna ústřední idea důstojnosti člověka a jeho nezadatelných práv.
To má svůj význam, stejně jako náš sklon vidět se jako častá oběť historických křivd a zrad, od Bílé Hory po Mnichov. Společné těmto mýtům o zradě jiných je, že nás zbavují vlastní odpovědnosti.
Ukazují to i mýty nedávné, dotýkající se bezprostředně současnosti. Nemohu neodbočit a nedotknout se dosud poctivě nezpracovaného mýtu normalizace jako další dějinné zrady, jež prodloužila totalitu na dalších 20 let. Ano, i zde jsme byli zrazeni spojeneckými státy, dokonce vojensky přepadeni.
Jedna věc je vojenské obsazení země, druhá ale reakce společnosti. Impozantní vzedmutí občanského odporu vydrželo pár týdnů, snad měsíců. Neboť občanská společnost sice masově demonstrovala odpor proti okupaci (byly tu i oběti na životech) – ale nenašla adresáta svého postoje v politické elitě země.
Hrdinové Ledna, s čestnou výjimkou statečného Františka Kriegla, prostě zmizeli, hledajíce místa se slušným platem z milosti vítězů. Tvář Ledna, Alexander Dubček, se dokonce ponížil a k normalizaci se přidal, zaujav místo předsedy parlamentu.
A podepsal zákonné opatření dovolující mimořádně trestat své – stále ještě – podporovatele. Je tedy normalizace výhradně sovětským importem a plodem zrady ostatních? Ani tady nechceme zkoumat vlastní odpovědnost?
Mýtus o třetí republice
Toto selhání elit si zapamatujme, je celkem pravidelné, tak jako v příběhu, o němž chci dále přemýšlet.
Čtěte ukázku z nově vydané knihy
Publikaci, jež se věnuje období takzvané třetí republiky, můžete získat pouze jako odměnu za dar v minimální výši 699 korun na činnost redakce HlídacíPes.org.
Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Je to další z našich úlevných mýtů, ten o třetí republice s iluzí o trvání idealizované masarykovské demokracie až do komunistického puče v únoru 1948, který teprve zničil československou demokracii.
Mýtus je podporován osobou Edvarda Beneše, a jeho místem v panteonu tatíčkovské legendy Masarykovy. Do třetí republiky Edvard Beneš vstupuje s odleskem téže legendy, jako dědic masarykovského étosu, republikánského demokratismu a garant právního státu. Sám se v té době vícekrát označil za „ústavního presidenta“.
Ale jeho skutečná role je jiná; až shakespearovsky barvitá – a opačná. Mýtus praví, že nemocný bytostný demokrat byl, spolu s demokratickými stranami, oklamán nejednotou demitujících ministrů a poražen pučisty. Fakta ale o třetí republice i o Edvardu Benešovi podávají jiný příběh.
Je pozoruhodné, že týž mýtus byl od počátku udržován jak vítězi Února, tak poraženými. Pro obě strany byl výhodný, jedna strana si fixuje bombastický Vítězný únor jako počátek svých dějin, poraženým příběh poskytuje historické alibi, ba heroismus: v únoru bojovali o demokratický ráz republiky a byli poraženi.
Nikomu se nehodí doznat, že „boj o charakter republiky“ vzdali domnělí českoslovenští demokraté již dávno, před válkou a v pohodlném londýnském exilu. Do vlasti se vrátili jako druhořadí pomocníci sovětizace země; jako komparz, který se nakonec ani nezavděčil.
Vězení za „výsměšné hýkání“
I proto má mýtus v obecném povědomí velkou rezistenci, ačkoli fakta jsou už dostupná. Dalších příčin může být několik: V době totality byl nedotknutelný; skutečné historické zkoumání se omezilo na exilovou historiografii či neoficiální bádání tuzemské.
Jedno ani druhé nebylo v zemi obecně dostupné a zůstalo tak bez vlivu na obecné povědomí. V době totality existovala jediná historie, a to historie Vítězného února, jíž bylo možno provozovat, a její výročí nutno slavit. Předpis výkladu historie je jedním z nosných prvků udržování totalitní moci.
Znamenalo to vyloučení veřejného diskursu, ale i riziko diskursu privátního. To vyvolalo autocenzuru a umlčení rodinné paměti a praktikované orální historie v širších sociálních skupinách. Nelze se divit autocenzuře pamětníků, ona měla svůj důvod, údaje, odporující oficiální historii, nebo jí zamlčené, byly bohatě kriminalizovány. A to nejen literou zákona, ale justiční praxí, s níž jsem jako obhájce měl to potěšení.
Trestní zákon (č. 140/1961 Sb.):
§ 98 Podvracení republiky
(1) Kdo z nepřátelství k socialistickému společenskému a státnímu zřízení republiky provádí podvratnou činnost proti jejímu společenskému a státnímu zřízení, proti její územní celistvosti, obranyschopnosti nebo samostatnosti anebo proti jejím mezinárodním zájmům, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
§ 99 Poškozování státu světové socialistické soustavy
Kdo spáchá některý z trestných činů uvedených v § 92 až 98 namířený proti některému státu světové socialistické soustavy, bude potrestán tresty stanovenými v oněch ustanoveních.
§ 100 Pobuřování
(1) Kdo z nepřátelství k socialistickému společenskému a státnímu zřízení republiky nejméně dvě osoby pobuřuje
a) proti socialistickému společenskému a státnímu zřízení republiky,
b) proti její územní celistvosti, obranyschopnosti nebo samostatnosti, nebo
c) proti spojeneckým nebo přátelským vztahům republiky k jiným státům,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
§ 102 Hanobení republiky a jejího představitele
Kdo veřejně hanobí republiku, Federální shromáždění Československé socialistické republiky, Českou národní radu, Slovenskou národní radu nebo jejich předsednictva anebo vlády, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo nápravným opatřením.
§ 103
Kdo snižuje vážnost presidenta republiky, nebo kdo veřejně hanobí jiného čelného představitele republiky pro výkon jeho pravomoci nebo vůbec pro jeho činnost v životě politickém, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo nápravným opatřením.
§ 104 Hanobení státu světové socialistické soustavy a jeho představitele
Kdo veřejně hanobí některý stát světové socialistické soustavy nebo jeho čelného představitele, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo nápravným opatřením.
Vyprávění pamětníků o divokém odsunu Němců po válce se stovkami obětí civilistů nebo o sovětských osvoboditelích jako o opilé zlodějské bandě násilníků, se podle libosti stalo pobuřováním (§100).
Vzpomínka souseda na čelného politika jako na mladistvého zloděje či dospělého šmelináře snadno hanobením představitele (§102), anekdota o prezidentovi, lhoucímu o měnové reformě (že byl lepší harmonikář, než prezident) pak snižováním vážnosti prezidenta republiky (§ 103).
A nešlo jen o padesátá léta, ještě v osmdesátých byl stíhán (a odsouzen) český historik, toho času vrtař studní, když počátkem 80. let sdílel s taxikářem (agentem státní policie) pouhé informace o vyhlášení výjimečného stavu v Polsku pro trestný čin hanobení státu světové socialistické soustavy a jeho představitele (§ 104).
Nevyvázl ani obezřetný hostinský, který v roce 1985 v předsálí své venkovské hospody reagoval na tam konanou schůzi místní organizace KSČ nonverbálně (cituji výrok rozsudku), „výsměšně hýkal“. Stejně byl odsouzen za pobuřování, a to k nepodmíněnému trestu. Ptáte-li se, jak se dokazovala výsměšná povaha zvuků; nedokazovala se, předpokládala.
Umlčená rodinná paměť
Připomínám tím jen kdysi notorické, ale dnes obtížně pochopitelné: tehdy všichni všechno věděli, věděli, co říkat, i co neříci ani svým dětem. Celé generace tak byly v té či oné míře připraveny o ponětí o svém rodinném a sociálním kontextu, tam, kde se rodinná historie střetla s oficiálními dějinami.
Je-li výchova v rodině formativní, pak cenzurovaná výchova deformovala. Z života předků mizely celé životní epochy (dědeček v pracovním táboře), mizeli strýčkové (v emigraci). Byli o to připraveni autocenzurou předků; vynucené krom obavy z kriminalizace i atavistickou obavou o šance na sociální zařazení (vychovávaných) nových generací.
Pád těchto překážek a dostupnost archivů i embargovaných historických prací proto přinesla lecjaká překvapení. To se přihodilo i mně objevem zmizelého strýce. Protože dotyčný byl agilním účastníkem nedávných československých dějin a leccos o tom napsal, získal jsem příležitost konfrontovat jeho příběhy s archivy. Sdílím tu část jeho příběhu proto, že podává kontext politickému provozu třetí republiky.
Druhý je příběhem jednoho zákona. Okolnosti jeho přijetí, jeho obsah a zaměření ukazují, že není zákonem v materiálním smyslu. Je aktem cynického mocenského apetitu a třídní likvidace podle střihu komunistické doktríny („vůle vládnoucí třídy, povýšená na zákon“, Lenin). Vymyká se právu nejen z dnešního pohledu, ale i v konfrontaci s tehdejším ústavním rámcem. Byl přijat v lůně třetí republiky všemi stranami Národní fronty, jednohlasně.
Obojí má k legendě o demokratismu třetí republiky co říci.
Více se dočtete v knize České průšvihy 1945–1948.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Více z HlídacíPes.org
Čtěte též
Hybridní válka v roce 1945. Rudá záře nejen nad Československým rozhlasem
Zabiješ otce. Zabiješ bratra. Zabiješ sestru… Krutý příběh ze slovanského nebe
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
41 komentářů
Teď zas přepisují dějiny v rozporu s historií jiní (např. příznivci sudetských Němců).
1. Hlavní zásluhou Beneše byl podíl na vzniku Československa a vytvoření exilové vlády za 2.sv.války a Západního odboje, čímž nás dostal mezi vítězné státy 2.sv.války (kdyby se všichni čeští politici zachovali jako Hácha a kolaborovali s nacisty, byli bychom jako Slováci na straně prohravších).
2. Beneš zklamal před válkou: 15. září 38 s tajným pověřením prezidenta Beneše odcestoval do Paříže ministr Nečas tlumočit Benešovu ochotu vzdát se části pohraničního území,což podle tehdejších zákonů mohlo být pokládáno za velezradu. Dohodou chtěl zabránit ztrátě celých Sudet, ČSR měla zůstat třetina území Sudet. Generální stávka a pád vlády pak plánu zabránil.“
3. Beneš zklamal v 48: Pod vydíráním Gottwalda shromážděnými davy příznivců komunistů a milicí podepsal demisi nekomunistických ministrů a uvolnil komunistům cestu k moci.
4. Roky 45-48 bych mu nevyčítal: Rudá a americká armáda odešly na podzim 45 a v 46 se konaly svobodné volby (bez stran kolaborantů s nacisty podobně jako ve Franci, kde pak komunisté vládli se socdem následujících 10 let). Kredit KSČ u občanů byl tehdy stejný jako OF v 89 (protinacistický odboj, zklamání z postoje Západu při Mnichovském diktátu, KSČ se ještě nestihla zdiskreditovat ve vládním angažmá). Poválečné odvlečení do Sovětského svazu se týkalo ruských přistěhovalců-odpůrců bolševického režimu, které Stalin považoval za stejné nepřátele jako nacisty. Území Protektorátu patřilo pod německou správu a exilová vláda těžko mohla omezovat SSSR v akcích na nepřátelském území. .
5. Benešovy dekrety a odsun Němců rozhodly vítězné mocnosti, aby se neopakoval Mnichov.. Násilí během odsunu Němců organizovali hlavně kolaboranti s cílem na poslední chvíli se zařadit mezi vítěze a vyhnout se trestu (např. masakr na Švédských šancích fašista z Hlinkových gard, odsun z Brna Revoluční gardy složené z dělníků vyrábějících zbraně pro Hitlera, masakr v Postoloprtech mj. četník Bohuslav Marek, kolaborant sloužící Němcům ). Excesy při odsunu státní orgány stíhaly a vyšetřovaly, nebyly státem organizovány.
Mýlíte se a pokud byste si přečetl celou knihu, máte tam velmi dobře vysvětleno proč… Beneš, jako soukromá, nikým nevolená osoba, V Británii intrikánsky odstavil několik demokratických politiků a vojenských činovníků, kteří by byli pravděpodobně mnohem vhodnějšími vůdci opozice a exilové vlády…
https://medium.seznam.cz/clanek/cesky-kralovsky-institut-mstivy-benes-likvidoval-sve-oponenty-i-jejich-rodiny-198500
A mýlíte se i v bodě 4). Vyloučeny nebyly pouze strany kolaborantské, jak tvrdíte, ale i např. Agrárníci…
V období konání voleb v roce 46 se Rudá armáda zdržovala na našem území při masivním přesunu z Německa do Rakouska. Náhoda, že?
… no v Německu se „zdržují“ vojska USA už od r. 1945 – a ještě odsud bombardují jiné státy (a to Německo k tomu „minimálně“ mlčí)…
Pokud budete opakovaně používat diskusní fauly a argumentační klamy, nikdo se s vámi bavit nebude, diskuse pak postrádá smysl. Argumentační klam, který jste použil zde, ale nejen zde, se nazývá Whataboutismus…
Každá hra, a diskuse je takovou hrou, má svá pravidla, jinak se hrát nedá. Nastudujte si prosím pravidla pro diskusi- https://pravyprostor.net/argumentacni-klamy-manipulatoru-a-bezny-chyby-v-mysleni/
… a jaký whataboutismus ? Vy dogmaticky přeháníte v tom, že „přesun“ Rudé armády byl „podnětem“ k volbám u nás, aby tedy ten ještě horší stav v Německu, kde byla od r. 1945 okupace natvrdo – a stále tedy trvá, tak to nevidíte ( a máte tedy zřejmě „cink na voku“ – jak to říkal kdysi náš „matikář“).. A diskusi na tzv. pravý prostor – tak i to už svědčí o úrovni.. Já tady na HP mám příspěvky několik let, aby teď svazák z vojny mě poučoval…
Německo byl poražený stát. My sice taky ale to vyšlo najevo až o něco později ale o to hůř.
pro Jiří 6/1 – no my tedy jsme také byli povinni platit třeba reparace – jako to Německo ? Také tady byla vítězná vojska od konce II.sv.války až dosud ? To by určitě proti takovému působení bojoval Václav Havel se svou partičkou (Kocáb a spol.) ještě i dnes, že ?
Pro Josef. Jistě, platili jsme SSSR vším na co si ukázali. Vyšlo to dalece víc než reparace. Jo a okupační správu jsme tady měli až do 1990. Ještě něco?
pro Jiří 9/1 : no pokud jsme „platili“ do SSSR ještě za socialismu, tak po té tak dlouhé době až dosud by se jistě mnoho takových rozumbradů – jako vy, dobralo k tomu, aby to bylo vyčísleno.. A ten „dluh“, který pak Zeman Rusku odpustil, tak to nebyl dluh předchozího Ruska (tedy RSFSR), ale i jednotlivých dalších svazových republik – což tedy bylo pak „sečteno“ Ruskem, aby bývalé svazové republiky „vstupovaly“ do nové éry „demokracií“ s nulovým dluhem vůči světu… Tedy třeba i ta Ukrajina šla do své „demoéry“ s čistým štítem, aby za pár let byla zu grund…A nyní po „západu“ chce zabavit finanční majetek Ruska, který tam Rusko mělo v bankách…
Pro Josef. Jistě by se to dalo vyčíslit ale chybí z té doby data. Např, v 45. Rusové zabavovalo lokomotivy ř. 50 a 52 ( 555.1 a 555.0) jednoduše tím, že na boudu napsali SSSR. Přitom se jednalo o stroje ČMD odkoupené od DR koncem války. To jenom namátkou. Paradox je, že nám SSSR později ty samé lokomotivy odprodali zpět když jsme museli v rámci inernacionální pomoci předat stejné stroje do Bulharska a to si ještě Bulhaři vybrali ty lepší. Zkrátka celé hospodářství ČSR tehdy bylo volně k disposici SSSR podle jejich úvah.
pro Jiří 13/1 – no asi Rusové nezabavovali lokomotivy v roce 1945, to mohl být tak tedy SSSR, že ? Vy tedy neustále motáte jakoby minulost, která byla SSSR, jen na Rusko, asi z toho důvodu, abyste se zviditelnil.. Já bych vám teď mohl odpovědět, že USA nyní zabvují venezuelskou ropu z důvodu jakého? Když utíkaly USA a kol. z Afghanistánu v r. 2021, tak Biden nechal zabavit 7 mld. dolarů, které patřily Afghanistánu, atd. Vy máte prostě „cink na voku“ a zoufalou zabedněnost.. Jděte dělat mluvčího ODS, která se také cítí teď ponížena a mele stále stejné bludy…
Však to je dobře, že tam ta vojska jsou.
Němci by měli být po celá staletí už navždy hlídáni.
… no kdyby tam ta (cizí) vojska v Německu „jen“ byla.. Ona ta cizí vojska z toho Německa (tedy údajně jen z toho „západního) prováděla třeba (humanitární) bombardování tu na Jugoslávii, tu na Afghanistán, tu na Irák….. A to tedy rozhodně nebylo jen tak na případné potlačení, aby nevznikla třeba nová NSDAP – což byl původní důvod… A třeba takový Mike Pompeo – což byl v první Trumpově vládě MZV, tak tady kdysi na jeho návštěvě u nás pověděl, že „on tehdy v době „své ZVS“ na základně v Západním Německu „podnikal“ – jako voják USA, průzkumné lety na naše území.. To tedy asi tedy nebylo „hlídání“ NSR ve smyslu poraženeckého státu, že ?
Ta Jugoslávie Vám tedy leží v žaludku. Bombardovali, dobře udělali. Srbové potřebovali dostat přes prsty.
pro Jiří 9/1 : tak protiprávním bombardováním Jugoslávie v r. 1999 se rozhodně až tak nestresuji, ale v zásadě „tím“ bombardováním odpovídám takovým rozumbradům – jako jste i vy, kteří pak suverénně hodnotí vše, že je to dobré, pokud se to hodí…
Ten Váš Pazůr se hbitě přerodil v komunistu a partyzána, spolupracovníka StB a president mu udělil milost. Inu Slovák.
Víte, to co popisujete může mít řadu dlouhých interpretací. Takže jen ke 2 z nich.
1) Hácha pouze plnil Benešovy pokyny, vlastně se obětoval osobně, tím že tu funkci prezidenta po jeho emigraci přijal. To nebyla kolaborace, to byla vynucená podřízenost, za situace kdy už Němci sami tu republiku okupovali a měli jí zcela pod kontrolou. Hácha měl od Beneše jediný úkol, v rámci úředních jednání s Němci snažit minimalizovat ztráty na životech civilních českých občanů. Větší pravomoc neměl.
2) To co tenkrát v září 1938 přijala česká Hodžova vláda, a co vyvolalo ten ohromný protest veřejnosti, nebyly podmínky podle Benešova plánu které v Paříži tlumočil ministr Nečas. Protože – ty se tam neprojednávaly vůbec. To co ta Hodžova vláda přijala byly berchtesgadenské podmínky, které formuloval osobně Hitler a domluvil si je s Chamberlainem.
Pokud jde o tu Nečasovou misi – její podmínky byly pro ČR poměrně výhodné – předání Německu poměrně úzký prostor pohraničních sudetských výběžků, současně s odchodem většiny německé menšiny./Rozhodně nikoliv 2/3 území Sudet , ale řekněme sedmina, právě v tom horském těžkém přírodním terénu, kde se žije dodnes těžko. Jenomže, o to samozřejmě zase Hitler nestál..
A co je třeba si uvědomit – že západní mocnosti dlouhodobě moc dobře věděly , že v ČR je poměrně silná německá menšina – a už od začátku republiky 1918 požadovaly aby její národnostní podmínky naše vlády politicky vyřešily“. Což se tedy skutečně nestalo. Sice by se dalo diskutovat o tom, že to ani reálně nešlo. Každopádně pak v tom roce 1938 to byla pro ty západní mocnosti právě ten důvod, aby daly od ČR ruce pryč a nechaly Hitlera, aby si to vyřešil sám a tyto německé menšiny připojil k Německu, včetně území na kterém žily.
Lépe bych to neformuloval…
Celá kniha by měla být součástí osnov k výuce na středních školách…
Nevidím nic špatného na rozvracení zločineckého socialistického státu. Když čtu ten paragraf, tak jsem pilně rozvracel každý den a v podstatě všichni známí z práce i jinak taky.
Dnes tady máme zákony o rozvracení demokratického řádu a spolupráce s cizí mocností. . Takže stejné jako za socialismu.
Nejvíc vtipů na komunisty jsem slyšel od komunistů.
Těžko, rozvracení totality je správné a rozvracení svobody nebo demokracie je nesprávné. Jestli v tom nevidíte rozdíl, je vám potom jedno jestli budete žít v hnoji nebo důstojně jako člověk.
… tak si vzpomeňte třeba na puč v Chile v r. 1973 (možná 1972 ?), kde s „pomocí“ CIA byl „odstraněn“ (přišel o život) demokraticky zvolený prezident Salvador Allende, aby pak jeho nástupce Augusto Pinochet -diktátor, tam za jeho smutné éry nechal pozabíjet (zavraždit, umučit) cca 30 tisíc občanů Chile… V roce 1952 nechaly USA „odstranit“ demokraticky zvoleného premiéra Iránu Mossadeka, aby místo něj „instalovaly“ Rézu Pahlávího, který vládl až doby, než byl občany Iránu svržen… Chtělo by to tedy trochu více rozumu…
Naštěstí Pinochet zachránil Chile na poslední chvíli od rudého moru. Škoda, že jsme podobného neměli ve 48. Zatknout Gottwalda a jeho bandu a rozehnat lůzu na Staromáku.
…Pinochet tomu „zabránil“ za cenu (uváděných) 30 tisíc přímých obětí, které byly „zprovozeny“ ze světa tak, že jim třeba nechal rozpárat břicha a pak je takové nechával shazovat z letadel do moře – tedy oceánu, aby to byla „potrava“ pro žraloky… To tedy jste se projevil jako „humanista“ k tomu Pinochetovi, že i takový Václav Havel proti vám byl lidový milius…
Inu, záchrana před bolševizmem taky něco stojí. Komunisté v ČSR taky neřešili kdo je kdo , jen když se bojovalo proti třídnímu nepříteli. Takže, to jste si dost naběhl.
… jenže ten Allende byl sociální demokrat, který byl řádně zvolen v demokratických volbách – a ty pak už za Pinocheta dávno nebyly…
.. a přihlásil jste se v demokracii o funkci nebo o odměnu ? Dejte cint na ÚSTR, že jak jste škodil a ÚSTR už vám funkci nebo odměnu zařídí… O svá práva v demokracii se musíte postarat, protože jinak je to jen mlácení prázdné slámy…
A proč bych to dělal? Nejsem prospěchář jako Vy.
pokud jste pilně rozvracel (minulý režim), ale přitom to nikdo nevěděl (z toho režimu), který vám „svěřil“ do „opatrovnictví“ lokomotivu( s rudou hvězdou včele) s nákladem, nebo s cestujícími, tak pak to asi budou jen báchorky, že by vám to nezbaštil (tedy to rozvracení republiky) ani ten ÚSTR.. A že ten ÚSTR dělá takové „divy“, že jako hrdinu třetího odboje schvaluje i takového jednotlivce, který dobrovolně bojoval za apartheid v Africe… Pokud tedy vy tehdy ty „protistátní“ skutky jste dělal tady, tak byste určitě metál dostal, když ho mohl dostat (přes ÚSTR) ten apartheidník, kterému to asi těžko už někdo dosvědčí.. Ode mě to byla dobrá rada se hlásit „minulé“ zásluhy..
Už jsem psal několikrát. Jen ten spiklenec který kuje pikle sám se nemusí bát zrady. A ano jste vypočítavý prospěchář do morku kostí. Já na žádné funkce ani vyznamenání nečekám. Pro Vás asi nepochopitelné.
… no ono si hrát na „hrdinu minulé doby“, která je více jak 36 let minulostí, tak to je jako „pozdní žádost o uznání“ boje a odboje – skoro jako už IV. odboj, ale pusou (tady tedy písmem)… Vy tady už delší dobu zmiňujete ten váš soukromý minulý „odboj“, který akorát nikdo neviděl a (zřejmě) ani nevěděl… Já jsem měl kdysi spolužáka – kamaráda, který byl zatvrzelý ne pionýr (to tedy bylo od jeho rodičů zakázáno) a ministrant v kostele, ale vystudoval VŠ v oboru, který chtěl, aby následně před cca 8 lety zemřel.. Tedy dalo by se říct, že „demokracie“ ho zahubila…
… no to se těžko chápe, protože „kout pikle sám“, aby o tom nikdo nevěděl, tak těžko vám to někdo uvěří – nehledě k tomu, že to uvádíte „na odiv“ za dobu už více jak jedné generace po změně režimu… Zbývá tedy dobrá rada, kterou vám dávám, že „sdělit“ toto vše ÚSTRu, protože ten by z toho dokázal udělat „příběh“…
Tak ještě jednou. Proč bych to dělal??? Bohatě mi stačilo vědomí, že dobře dělám a nečekám na nějaká uznání či metaly: Inu, pro Vás nepochopitelné. Na rozdíl od Vás mám klidné a dobré spaní, jako po dobře vykonané práci.
no a to konkrétní „škodění“ bylo jaké ? Písek do soukolí lokomotiv jste nesypal, vědomě pozdě jste nejezdil ( třeba na trati Kolešovice-Krupá, která by kvůli vašemu „soukromému škodění“ se přestala provozovat – tedy ještě za socialismu)… Pak tedy se tady psaním se hrdinně dmout, no tak to je spíš k pousmání – tedy po těch 36 letech… Proto si myslím, že s tím návrhem na ÚSTR, jsem se nespletl… Můžete tam třeba dávat návody na další zákazy, které ti mladíci „ve vedení“ ÚSTRu nemohou ani znát..
Ani netušíte jaký se dal na dráze dělat zmatek když jste věděl co a jak a měl správné nálepky. Nicméně je fakt, že tam byl takový zmatek , že to nikomu ani nepřišlo nic neobvyklého. Inu, nadarmo se tehdy ČSD neříkalo “ „banda opilců v modrém“ Míra nehodovosti byla děsivá. V polovině 70. let jsem za noc vyjížděl 3x s pomocňákem ( nehodový vlak) jen do Vršovic.
pro Jiří 12/1 – tak už jsem vám mnohokrát psal, aby vaše „škodění“ jste sdělil ÚSTRu, nebo Post Bellum – tyto instituce na vaše „pravdy“ skočí všemu dvaceti prsty a budete slavný.. Tedy jednejte, abyste nepromeškal slávu…
No jistěže, jenomže tohle je vlastně podrobný popis, jak tehdejší komunistická totalita fungovala. Jistě že by to i dnešní mládež měla dopodrobna vědět, aby si snad nemyslela, že když si přečtou titulky dnešních médií „před listopadem 1989 tady byla totalita“, že by jim to mělo stačit.
Takže ano, když tehdejší komunistická totalita nejenom řídila stát, ale že taky vlastnila a řídila veškerá média, veškerá nakladatelství, veškeré vědecké i historické ústavy, veškerou nejen výuku ve školách, ale i v řadě dalších organizací NF, si vytvořila ale hlavně šířila svůj vlastní výklad jak současnosti, tak minulosti.
Kéž by si i dnešní demokratická společnost z toho vzala ponaučení – a že právě toto jsou oblasti, které by měly být skutečně nezávislé na politickém rozhodování vlády – ať už je v ní kdokoliv.
Takže si taková demokratická vláda nemůže jen tak – založit takzvaně veřejně právní TV, která je ale stejně pod politickou kontrolou – a každá vláda o ní rozhodovat, i změnami zákonů může. Takže potom je obsahem medializace je právě to, proč jedna vláda tohle dělat mohla a ta druhá by moci neměla.
6. 1. 2026
Maďarská opozice žádá zrušení novely slovenského zákona, která trestá popírání Benešových dekretů
https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-madarska-opozice-zada-zruseni-novely-slovenskeho-zakona-ktera-tresta-popirani-benesovych-dekretu-40556287