Nejméně deset let už vláda Viktora Orbána dělá vše pro to, aby zkomplikovala život nezávislým médiím v Maďarsku. Její čerstvé návrhy, jak omezit vliv „organizací se zahraničním financováním“, jdou ale ještě mnohem dál. Novinářské organizace i středoevropští šéfredaktoři proto varují, že maďarský scénář může brzy inspirovat vládní strany i jinde v regionu – včetně Česka po podzimních volbách.

Zákon o „transparentnosti veřejného života“ představený před pár dny maďarskou vládou sice média výslovně nezmiňuje, novináři však mají dobrý důvod obávat se, že by vedle neziskových organizací dopadl právě na ně.

Předloni zřízenému Úřadu pro ochranu suverenity totiž návrh zákona umožňuje sestavit černou listinu organizací, které z jeho pohledu ohrožují maďarskou svrchovanost. Pod tento termín se přitom vejde leccos.

„Zákon jako podle ruských not“

Pokud už nějaká organizace na takovém seznamu skončí, bude mít zákaz přijímat jakékoli finanční zdroje z ciziny, včetně Evropské unie. „Zákon je jako podle ruských not,“ reagoval na vládní návrh starosta Budapešti Gergely Karácsony v narážce na to, že podobnou legislativu před časem zavedlo Putinovo Rusko.

V případě, že se pravidlům nepodřídí, může organizace dostat pokutu ve výši až pětadvacetinásobku sumy obdržené ze zahraničí, splatnou do dvou týdnů. Něco takového by pro řadu médií nebo neziskových organizací bylo likvidační.

„Neschopnost EU okamžitě reagovat na tento zákon coby flagrantní útok na svobodu a pluralitu médií by inspirovala (Orbánovy) spojence na Slovensku a jinde k podobným útokům na nezávislá média.“

Pokud úřad dojde k názoru, že se prohřešek opakoval, může organizaci rovnou zakázat. Necelý rok před volbami v redakcích panují obavy, že může jít o nový nástroj, jak Orbánova vláda může ještě výrazněji utáhnout šrouby vůči nezávislým médiím.

Mezinárodní novinářské organizace proto vyzývají Evropskou komisi, aby kvůli zákonu proti Maďarsku okamžitě zahájila právní kroky – přípravu posouzení zákona a jeho souladu s právem EU, a v případě jeho schválení také stížnost proti zákonu u Soudního dvora Evropské unie. Vzhledem k tomu, že Orbán má ke schválení zákona v parlamentu pohodlnou většinu, může být jeho přijetí jen otázkou týdnů.

Hrozí autocenzura i exil novinářů

„Přijetí zákona by v praxi znamenalo vážný dopad na financování velké části maďarských nezávislých médií. Řada převážně online médií přijímajících evropské granty na různé projekty včetně přeshraničních investigací by byla zasažena. Další média zmiňující LGBT témata by se pravděpodobně uchýlila k autocenzuře,“ shrnuje ve své výzvě evropským institucím Mezinárodní tiskový institut (IPI).

Podle něj by zákon pravděpodobně donutil některé maďarské novináře odejít do exilu. Úřady by totiž dostaly i nové pravomoci k provádění prohlídek newsroomů nebo dokumentů v počítačích, za asistence policie. Banky by musely monitorovat finanční aktivity médií zařazených na zmíněný seznam.

Média na blacklistu by také přišla o možnost příjmu daňové asignace – jednoho procenta z daní, které maďarští poplatníci mohou ročně darovat organizaci podle svého výběru.

Výzvu IPI podpořily například i Evropská federace novinářů nebo Evropské centrum pro svobodu tisku a médií. Společný apel na premiéry členských států Evropské unie chystají i šéfredaktoři různých středoevropských médií.

Pokřivený trh

Za poslední týdny je to už podruhé, co se potlačování svobody médií v Maďarsku stalo celoevropským tématem. V dubnu vyvolala mezinárodní ohlas zpráva o stížnosti dvou maďarských médií k Evropské komisi kvůli jednostrannému přidělování státní inzerce provládním médiím v Maďarsku.

Stížnost Evropské komisi podal vydavatel maďarského týdeníku Magyar Hang (Maďarský hlas) společně s dalším médiem, které si přálo zůstat v anonymitě. Podle Magyar Hang a jeho právníků je způsob, jakým maďarský stát rozděluje výdaje na vlastní inzerci, v rámci unijních pravidel nepřípustnou formou státní pomoci.

Celkovou sumu od roku 2015, kterou podle nich Orbánova vláda pokřivila mediální trh nerovnoměrným rozdělováním státní reklamy, vyčíslili v přepočtu na zhruba třicet miliard korun. Stát by měl podle nich tuto sumu od provládních médií získat zpět.

Magyar Hang je jednou z nezávislých redakcí, kterých se pokřivování inzertního trhu přímo dotýká. V šedesátistránkové analýze, kterou publikoval současně s oznámením stížnosti k Evropské komisi, ukazuje, proč je selektivní pumpování státní inzerce do spřátelených médií v Maďarsku takový problém.

Analýza toto pokřivování trhu ukazuje na řadě médií. Ilustrativním příkladem zvýhodňování provládních médií na úkor těch zbylých, která nejdou na ruku Orbánově vládě, je televize TV2.

Například v roce 2018 dostala TV2 až 67 procent z celkového objemu státní inzerce pro televizní sektor, zatímco její nezávislý konkurent RTL Klub s podobným diváckým zásahem jen jediné procento. Podobná nevyváženost platí i pro ostatní typy médií, uvádí zpráva sedmi evropských novinářských organizací o maďarských médiích z roku 2019.

Inspirace pro Fica a spol.?

Evropská komise toto téma měla řešit už před lety. Stížnosti ohledně neoprávněné podpory části médií maďarskou vládou k ní doputovaly už v letech 2016 a 2018. Komise na ně však několik let nereagovala.

Právě tento vlažný přístup kritizují i autoři aktuální výzvy ohledně čerstvého návrhu zákona o zahraničním vlivu: „Neschopnost EU okamžitě reagovat na tento zákon coby flagrantní útok na svobodu a pluralitu médií by inspirovala (Orbánovy) spojence na Slovensku a jinde k podobným útokům na nezávislá média, která přijímají granty ze zahraničí,“ shrnuje Mezinárodní tiskový institut.

Mezi tyto spojence může brzy patřit i příští česká vláda, která vzejde z říjnových parlamentních voleb. Jak lídr průzkumů, hnutí ANO, tak jeho potenciální partneři z SPD a dalších menších stran, se vůči médiím dlouhodobě kriticky vymezují, nebo na ně přímo útočí. ANO a SPD avizují plán zestátnit veřejnoprávní média, pokud k tomu dostanou příležitost. Šéf ANO Andrej Babiš také dlouhodobě označuje Orbána za svého přítele.

Současná česká vláda Petra Fialy se naopak začátkem letošního roku rozhodla připojit k řízení Evropské komise proti Maďarsku právě kvůli zmíněnému zákonu na ochranu národní suverenity. Ten kromě zřízení výše popsaného úřadu počítá i se zákazem zahraničního financování stran ucházejících se o hlasy ve volbách a zavádí v této souvislosti až tříleté tresty vězení.

To, že Viktor Orbán v poslední době znovu přitvrdil vůči opozici i nezávislým médiím, může souviset s blížícími se volbami příští rok na jaře – a s tím, že Orbánův Fidesz začala v průzkumech pravidelně překonávat nově založená strana Tisza bývalého politika Fideszu Pétera Magyara.