Ivan Pilip: Přijetí eura? Teď je šance vyjednat pro Česko výhodný měnový polštář
5. DÍL SÉRIE RIZIKO 21. STOLETÍ. Eurozóna v důsledku krize dospívá a stává se skutečným středobodem Evropské unie. Pokud Česko nezareaguje přijetím eura, může přijít o nemálo peněz a také o šanci spolupodílet se na tvorbě zítřejší podoby společné Evropy. Podrobnosti diskutovali ekonom České spořitelny Petr Zahradník a exministr financí Ivan Pilip. Jako tradičně nabízíme hlavní teze doplňované o expertní hlasy.
Teze 1:
Eurozóna 2017 je v porovnání s eurozónou v roce 2007, co se obranných a záchranných mechanismů týče, mnohem robustnější. Výrazně zesílila evropská hospodářská správa, vznikl stabilizační mechanismus, který může pomoci problémovým členům měnové unie a tak dále. I přesto nelze vyloučit, že se eurozóna, nebo někteří její členové, dostane do problémů; pokud se ale něco podobného stane, bude to nejspíš způsobeno domácí politikou dané země, případně hlubokou, exogenní krizí (podobně jako tomu bylo v případě poslední krize). Díky tomu, že se nástroje prevence a pomoci rozšířily a zlepšily, se ale riziko, že se to stane, významně snížilo.
[alter-eko-discussion thesis=“1″]
Teze 2:
(Nejen) v důsledku krize se objevil plán na prohloubení a dokončení eurozóny do roku 2025, který počítá s finanční unií. Jeho součástí jsou i takové věci jako autonomní rozpočet pro devatenáct členských zemí a “ministr financí” eurozóny. To by pro Česko – třetí nejvyspělejší zemi z nečlenů – znamenalo konec nebo výrazné omezení koheze, zjednodušeně části peněz z Unie. Přitom už tak se po skončení stávajícího období v roce 2020 dá předpokládat výrazné snižování podílu pro Česko a další země v regionu, což je dáno celkovým objemem peněz, počtem zemí, výší příjmů a tak dále. Pokud se tak nic nezmění – nepřijmeme euro – budeme ekonomicky ztrácet.
[alter-eko-discussion thesis=“2″]
Teze 3:
Přijmout euro bychom teoreticky byli schopni v podstatě hned; nicméně nezdá se, že by se na tom (po volbách) začalo pracovat. Solidní hospodářská situace Česka přitom přímo vybízí k tomu vyjednat si z našeho pohledu výhodné podmínky podobné implicitnímu měnovému polštáři, který má od roku 1999 Německo. Navíc, eurozóna je z krize venku a vedou se diskuze o tom, jak bude vypadat. Česko by mělo být u toho, protože některé varianty jsou pro nás lepší, jiné horší a rozhodně to není tak, že bychom – jako člen – neměli možnost ovlivnit, co z toho se nakonec naplní. A do třetice, eurozóna bude jádrem EU a pokud v ní nebudeme, dostaneme se na periferii.
[alter-eko-discussion thesis=“3″]
Celý rozhovor si můžete poslechnout ZDE.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Obchodní rizika zítřka? Robotizace i Evropa proměněná v sociální skanzen, varuje šéf EGAP
Realitní horečka stoupá. Střední třída začíná mít problém
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
12 komentářů
Přijmout Euro v době, kdy je naše koruna po intervencích ČNB oslabena? Kdo tohle může myslet vážně? Nebo snad byl pravý účet intervencí, abychom korporacím podali na zlaté míse i to, co tu ještě nestačily rozkrást?
Pro koho pracuje pan Ivan Pilip? Pro běžné občany určitě ne.
Stačí se podívat jak pod jeho vedením dopadlo školství- nejhorší ministr a bude zase radit
Je mi moc líto pana Pilipa. Nepochopil na rozdíl od tatínka, jaxe do ČR integrovat. Pokud jsme všichni po generace s kořeny v Podkarpatí tápali, kam se v ČR (ČSSR, Č-SR) vydat, je těžko tu hrát na průkopníka-zkur…ý myšlenkový většinový systém zadupe jinakost.
Včetně té naprosto jasné, která přišla z Podkarpatí v době ČSR.
Nechť pan Pilip nalezne klid návratem ke kořenům; sám nostalgicky jezdím na Podkarpatí a o nic už neusiluji, hlavně ne v ČR.
Pamatuji si doby, kdy p. I.Pilipa mluvil o měkkém mzdovém polštáři v 90 letech.Mzdy jsou doposud zkreslené a neodpovídají.To,že euro je velmi pochybný projekt se ví a nyní p.Pilip mluví opět o výhodném měnovém polštáři pro Česko. Je to obdobná charibdická píseń,která omamuje námořníky.Euro se musí nechat tak,aby si to jeho tvůrci vyžrali až do dna včetně německé lokomotivy.To ,že se prez.Trampovi nelíbí německý přebytek v bilanci s USA je oprávněné a bude se to muset řešit, to je nabíledni.I pro nás budou z toho dopady.Je jasné, že jsou vidět obrysy regulace našeho automobilového boomu.Kam a s čím se přetransformuje česká ekonomika to je otázka,mohla by to být např. zbrojařina,ale to by vývoj směřoval do krajně nebezpečných a zrádných vod světové politky a ekonomiky.Blízká budoucnost nebude vůbec žádná procházka růžovým sadem,budou to velké turbolentní jevy,které budou ekonomiku a její součást zemědělství usměrňovat k jiným trendům než jaké tu byly posledních dvacet let forsírovány.
A v jakém ožebrčujícím kurzu si to pánové představujete 1:30 nebo i více na to může přistoupit jen diletant.Referendum k přijetí eura jako o vstupu do EU Platy a důchody na rovnosti chudoby až bídy to tedy ne ,platit dluhy talošů a řeků taky ne.
Pokud máte svoje peníze v Eurech,či jiných měnách,/v korunwch to nebude/ a uloženy ve Švýcarsku,či danových rájích,tak je vàm jedno,co tady lidem z úspor po zavedení Eura zústane.Tak oči pro pláč důchodcům okolo 400Eur důchodu.To je nářez,co,pane bankéři!!!!
To ale více kvůli světovému ekonomickému vývoji než kvůli zavedení vnitřních stabilizačních mechanismů. To, jestli mechanismy jsou schopny zafungovat, zjistíme, až přijde další krize, která by měla sílu respektive jednotnost eurozóny narušit. Nesmíme zapomínat, že zdaleka ne všichni členové eurozóny plní kritéria pro udržitelnost eura, což se rozhodně nezmění v blízké budoucnosti. Zdá se ale, že si celá Evropa prošla testem robustnosti, a že jednotlivé státy jsou odhodlány udělat maximum proto, aby zůstala soudržná. Toto myšlenkové nastavení je podle mého názoru daleko důležitější, než budování záchranných mechanismů.
Eurozóna sice postavila pár základních kamenů obranného valu proti případné další krizi (například Evropský stabilizační mechanismus), ale val není ještě zdaleka hotov. Ve valu je stále mnoho trhlin v podobě rozdílných názorů na potřebnou míru integrace. Zatímco „jih“ v čele s Francií podporuje silnější integraci na úroveň fiskální unie a společného ministra financí, „sever“ v čele s Německem se tomuto pevnějšímu svazku spíše brání. Ze zřejmého důvodu – obává se přerozdělování prostředků mezi chudším „jihem“ a bohatším „severem,“ které doma u bohatších států nebude vítáno s nadšením. Mám obavu, že stávající vize jsou hezké, ale těžko realizovatelné v tak rozmanitém celku, jakým eurozóna je.
Ekonomická situace se v Evropě zdá být v současné době stabilizovaná. Může se však jednat pouze o ticho před bouří. To, že situaci v eurozóně komplikovaly problémy Řecka, většina lidí ví. Na druhou stranu řecká ekonomika není tak velká, aby eurozónu a její současné fungování mohla zásadně negativně ovlivnit (i když pohledávky některých členských států za Řeckem jsou opravdu vysoké). Mnohem větším strašákem je situace v Itálii, v zemi s problematickou demografickou situací, štědrým sociálním systémem, vysokým veřejným dluhem a posilujícími populistickými stranami. V horizontu 10 let se pak zásadnější komplikace mohou začít objevovat i ve Francii. Tyto dvě ekonomiky jsou přitom systémově významné a jejich problémy tak mohou dopadnout na hospodářství všech zemí eurozóny. Záchranné mechanismy v současné podobě totiž, bohužel, mnoho problémů eura neřeší, ale spíše jen odkládají. Bylo by tak vhodnější na vstup do eurozóny počkat až budou tato zásadní rizika skutečně z velké části vyřešena a neriskovat, že vstoupíme do měnové unie, jejíž budoucnost je značně nejistá.
Zatím tu v diskusích odpůrců Eura zaznívají jen žvásty a žádný racionální argumenty. To, že nám koruna pomůže cokoliv korigovat je prostě nesmysl. Ano, můžeme korunu oslabit( intervence ČNB), ale to nás jen udržuje v kategorii montoven, protože podhodnocená koruna možná zlevní vývoz, ale zdraží dovoz zejmena technologii a špičkových zahranicnich strojů a zařízení, které potřebujeme jako sůl. To neznamená, že Euro je bez chyby.Ale to je na malýho českýho člověka moc náročná diskuze. Ten se radši bude cpát koblihama a držkovat, jak jsou všichni ostatní uplní pitomci…
idealni 1 koruna ke 30 eurum.No ni???
Eurozóna je dobrý bezpečnostní prostor pro náš další ekonomický rozvoj a jistota životní úrovně pro všechny občany. Má totiž, v případě propadu domácí ekonomiky, připraveny pro své členy nástroje prevence i stabilizační mechanismus. Navíc můžeme být právoplatní členové silného politicko-ekonomického společenství a napravit své učňovské chybování ve správě věcí veřejných. Rozhodně méně drasticky, než jak to muselo řešit Řecko a Irsko. Současný pozitivní vývoj ekonomiky nám k tomu skutečně dává (patrně neopakovatelnou) příležitost. Kromě toho je případné členství Česka v eurozóně příležitostí prezentovat naše transformační bolestivé zkušenosti a podílet se tak na zlepšování pravidel přístupu k slabším členům EU.