Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Shromáždění na podporu demonstrujících v Íránu. Istanbul, říjen 2022. Foto: Profimedia
,

Íránský režim stupňuje tempo poprav vězňů. K protivládním protestům se přidali i obchodníci

Ve dvou třetinách íránských provincií zavřeli podnikatelé obchody, a připojili se tak k demonstracím proti islámskému režimu. Informoval o tom server Al-Monitor. Íránský režim hrozí obchodníkům za připojení ke stávce soudy a zvyšuje rychlým tempem počty poprav. Jen od soboty bylo oběšeno pět osob. Šest dalších si vyslechlo rozsudek smrti v souvislosti s účastí na protivládních demonstracích.

Protivládní aktivisté vyhlásili na začátek týdne kampaň občanské neposlušnosti. Někteří podnikatelé se k ní připojili uzavřením svých obchodů. Podle serveru Al Monitor, který se zabývá děním na Blízkém východě, zela prázdnotou tržiště především v kurdských oblastech, ale také v některých velkých městech,Teheránu, Isfahánu a Tabrízu.

To vše navzdory varováním nejvyššího soudce Gholama Hosseina Mohseniho Ejeie, který vydal příkaz, aby úřady identifikovaly stávkující obchodníky a dostaly je před soud.

Podle informací Al Monitoru obchodníkům hrozí také zrušení živnostenské licence. Například ve městě Paveh měli státní úředníci objíždět tržiště a obchody se staženými roletami zapečetit zvláštní visačkou, která majitelům zakazuje otevřít podnik až do odvolání. Státní média pak informovala, že většina obchodníků stávku ignorovala.

Přes 500 popravených

Navzdory oficiálním zprávám ale protesty v Íránu pokračují už dvanáctý týden a vládě se je stále nedaří dostat pod kontrolu, ačkoliv na mnoha místech proti demonstrantům nasadila střelné zbraně i vojenskou techniku. Podle íránské exilové zpravodajské Agentury aktivistů za lidská práva zemřelo při protestech nejméně 473 lidí a přes 18 tisíc jich bezpečnostní složky měly pozatýkat.

Íránské věznice jsou v tuto chvíli přeplněné politickými vězni a režim začal stupňovat popravy, což zahraniční pozorovatelé vnímají i jako formu zastrašování účastníků demonstrací. Skupina Íránských lidských práv (IHR) se sídlem v Norsku vydala v pondělí zprávu, ve které uvádí, že vláda nechala za rok 2022 popravit přes 500 vězňů, což je nejvíc za posledních pět let.

Za účast na protestech zatím soudy podle serveru Middle East Eye odsoudily k trestu smrti šest lidí. 26 dalších, včetně tří nezletilých, čeká na soud. V neděli kat ve věznici Rajai Shahr oběsil čtyři muže, kteří byli obviněni ze spolupráce s izraelskými zpravodajskými službami. Ředitel IHR Mahmúd Amiry-Moghaddam k popravě uvedl, že oběti byly popraveny po sedmi měsících vazby, bez řádného přístupu k obhájci.

„Tito jednotlivci byli odsouzeni k smrti bez spravedlivého procesu, za zavřenými dveřmi revolučního soudu. Jejich rozsudky postrádaly veškerou právní platnost. Tyto popravy mají vyvolat společenský strach a odvést pozornost veřejnosti od selhání zpravodajských služeb Islámské republiky,“ uvedl ve zprávě IHR Mahmúd Amiry-Moghaddam.

Bez hidžábu – bez peněz

V Íránu mezitím pokračují také debaty o budoucnosti povinného zahalování žen. Některá západní média přetiskla koncem týdne zprávu íránské státní zpravodajské agentury ISNA, která měla informovat, že generální prokurátor nařídil zrušení takzvané mravnostní policie. Kvůli jejímu zásahu zemřela v polovině září 22letá Mahsa Aminiová a právě v reakci na její smrt vypukly celonárodní protesty.

Zatím se ale zdá, že šlo spíše o dezinformaci. O rozpuštění mravnostních hlídek měl sice veřejně mluvit kromě prokurátora Montazeriho také mluvčí vlivné náboženské instituce Ústředí pro podporu ctnosti Alí Chán Muhammadí, ten měl ale údajně navrhnout pouze změny ve struktuře a metodách mravnostní policie.

„Nepokoje jsou u konce a ti, co narušují pravidla povinného zahalování, budou během pár týdnů ‚pořešeni‘,“ měl podle Al Monitoru prohlásit Muhammadí a naznačil i potenciální využití nových technologií. To vyvolalo spekulace o možnosti nasazení detekčních nástrojů, které by umožňovaly identifikovat občanky porušující pravidla zahalování na základě jejich obličeje.

Další konzervativní duchovní a člen parlamentu Hossein Džalalí pak oznámil, že prosazuje zákon, podle kterého by ženy porušující pravidla nošení hidžábu měly čelit následkům v podobě například zablokování jejich bankovních účtů.

„Za týden nebo dva si ženy nasadí šátky zpátky,“ měl podle Al Monitoru říct Džalalí v narážce na rostoucí počty vzdorovitých žen, které v poslední chodí po ulicích měst bez zakryté hlavy.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře