
Investor Brůna: Na čem stojí budoucnost českých hor
KOMENTÁŘ. Loňská zimní sezóna ukázala, že české hory zůstávají stabilní a oblíbenou destinací. Domácí hosté tvořili přibližně 80 % návštěvníků. Typický pobyt trvá tři až čtyři noci. Začátek letošního roku přeje zimním radovánkám a na návštěvníky českých hor čekají skvělé podmínky.
Podle CzechTourism utratili domácí hosté loni na českých horách v průměru 8342 Kč na osobu za celý pobyt. Strávili tam v průměru tři až čtyři noci. Průměrné výdaje rodiny čtyř osob se pohybují kolem 32 tisíc až 36 tisíc korun včetně skipasů a aktivit.
Poradenská firma v oblasti hotelnictví JAN Hospitality uvádí, že rodiče ve věku 30–45 let s dětmi školního věku tvoří více než 40 % zimní klientely. Hledají bezpečné areály, lyžařské školy a rodinné balíčky se skipasem v ceně. Zůstávají nejdéle (3–5 nocí) a utrácí v součtu nejvíce.

Foto: archiv autora
Páry ve věku 25–40 let tvoří druhý nejvýznamnější segment. Páry jezdí za sportem a romantikou. Chtějí komfort, design, gastronomii a wellness. Průměrná útrata dosahuje 10–12 tisíc Kč na osobu za 2–3 noci.
Zhruba 20–30 % hostů vyhledává vyšší komfortní služby 4* a 5* hotely, wellness, gastro zážitek a personalizovanou péči. Průměrná útrata v této skupině meziročně rostla o 5–7 %. Tato cílová skupina roste nejdynamičtěji. Češi bohatnou a chtějí si své peníze více užít.
Ubytování a stravování
Nejčastěji volí hosté menší hotely nebo penziony – 46 % rodin volí penzion, 36 % hotel. Důvodem jsou rodinná atmosféra, polopenze, parkování v ceně a blízkost sjezdovky.
Polopenze je nejčastější volbou – cca 60 % rodin. Obědy se konzumují v areálu nebo horské boudě, večeře v ubytování či místní restauraci. Oblíbená je česká kuchyně, regionální speciality a v lepších resortech moderní gastronomie a wellness aktivity.
Průměrná cena ubytování v horské oblasti se pohybuje mezi 2000 až 3300 Kč za noc, v prémiových resortech Krkonoš a Jizerských hor až k 3800 Kč. Navzdory růstu nákladů vykázala většina hotelů a penzionů v hlavních termínech (Vánoce, Silvestr, jarní prázdniny) obsazenost 95–100 %.
Celodenní skipas pro dospělého stojí ve velkých areálech v průměru 1000 až 1250 Kč, u vícedenních pobytů se denní sazba pohybovala kolem 900 Kč.
Co vidím na své osobní zkušenosti, lidé nevydrží ve velkém areálu lyžovat celý pobyt a obzvláště rodiny s dětmi preferují menší rodinné areály s kvalitními herními prvky pro děti. Skvělý rodinný areál dělají tři parametry: zážitek, emoce a zážitek.
Lyžařská škola jako klíčový bod
U rodin s dětmi hraje jednu z nejdůležitějších rolí lyžařská škola. Ne jako doplněk, ale jako základ celé dovolené. Právě lyžařská škola často rozhoduje o tom, zda si rodiče pobyt užijí, nebo ho spíš „odpracují“.
Kvalita výuky v českých lyžařských školách je mnohdy lepší než v Alpách, navíc pro děti odpadá jazyková bariéra. Není náhoda, že tam, kde lyžařské školy fungují dobře, se hosté vracejí.
Když dítě tráví část dne s instruktorem, učí se bezpečně a s radostí, získávají rodiče čas i klid. A děti si vytvářejí vztah k horám. Areály s kvalitními instruktory vidí, že se rodiny vracejí.
Lyžařská škola je tedy nejen službou, ale investicí do další generace návštěvníků. Budoucnost českých hor nestojí na tom, kolik napadne sněhu, ale na tom, kolik dětí se tu naučí mít hory rádo.
Autor provozuje lyžařský areál v Krušných horách v Perninku
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Více z HlídacíPes.org
Čtěte též

Investor Brůna: Jak vidím investice v roce 2026 – nohy na zemi, oči otevřené

Investor Brůna: Vánoční rovnováha. Investujte čas do lidí kolem sebe
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)

1 komentář
To je spíš reklama, než článek…
Chápu, že už jsem stará konzerva, bude mi šedesát.
Jsem horal, žiju na pomezí Krkonoš a Jizerek.
Lyžuju od čtyř let, začínal jsem ještě v kožených šněrovacích botách s bambuskama, jasankama, kandahárem a telemarkem.
Tehdy jsme jezdili k Šanovcovi, to je bouda naproti Medvědí boudě nad Špindlem. Nebyl tam proud, svítili jsme petrolejem, topilo se pouze v sednici v peci dřevem. Spalo se na půdě v mrazu…
Nebyly rolby, jezdilo se buď v hlubokém, nebo si svah, ti, kdo v prašanu neuměli, musel ušlapat.
Vleků bylo málo, většinou tzv. háčky, pár krumpáčů.
Většina lyžařů se znala a zdravila…
Dnešní areály jsou spíš pokleslé a kýčovité disneylandy, které mne odpuzují, už před nějakými třiceti lety mne vytlačily k freeridingu a skialpinismusu.
To, co mne na lyžování odmala bavilo, se z dnešního komerčního degenerovaného sjíždění urolbovaného svahu na lyžích s předpřipraveným obloukem zcela vytratilo.
Škoda…