KOMENTÁŘ. Geopolitické napětí na Blízkém východě znovu nabírá na síle a jeho dopady se rychle propisují nejen do cen ropy a plynu. Vývoj v Íránu je tak jedním z klíčových faktorů, který může odstartovat další inflační vlnu. Sice ne okamžitě, ale zato téměř s jistotou.

Ropa není jen komodita, je to základní vstup téměř celé ekonomiky. Jakmile zdražuje, spustí to řetězovou reakci. Nejprve zdraží pohonné hmoty. Potom zdražuje doprava, logistika a postupně i samotné zboží a služby, protože se do nich propíšou dražší pohonné hmoty.

Zajímavý detail, který zná každý řidič: když cena ropy roste, čerpací stanice reagují téměř okamžitě. Když naopak ropa zlevňuje, pokles cen u čerpacích stanic přichází výrazně pomaleji. Kvůli tomuto efektu inflace drží déle, než by odpovídalo vývoji ceny ropy.

Rizika přetrvávají

Inflace se v Česku v posledních letech drží relativně nízko, pod hranicí tří procent. Právě tento klid je ale často největším rizikem. Posledních deset let v Česku je učebnicovým příkladem ekonomického cyklu.

Nízká inflace, následný šok, extrém a návrat k normálu. Ve společnosti i mezi investory se postupně usadil pocit, že cenové šoky máme za sebou. Jenže inflace nezmizela. Pouze se na čas uklidnila.

Největší chybou investorů je, že zkušenost rychle vytěsňují. Extrém z roku 2022 berou jako jednorázovou záležitost, která se nebude opakovat. Inflaci přestávají zahrnovat do svých rozhodnutí. Nedělají nic a čekají.

V letech 2015 až 2017 jsme žili v éře téměř nulové inflace. Ceny rostly minimálně, někdy prakticky vůbec. Vliv měla levná ropa, doznívající slabá poptávka po finanční krizi i politika České národní banky, která držela korunu slabší. Výsledkem bylo „levné Česko“, na které si lidé rychle zvykli.

Následující roky 2018 a 2019 představovaly ideální stav. Inflace se pohybovala kolem dvou až tří procent, ekonomika rostla, nezaměstnanost byla rekordně nízká a mzdy stoupaly. Přesně takto má zdravá ekonomika vypadat.

Roky 2020 a 2021 přinesly první signály, že se něco mění. Pandemie covidu narušila globální dodavatelské řetězce, do ekonomiky navíc začaly proudit obrovské objemy nových peněz a některé komodity i zboží začaly chybět. Inflace se zvedla na tři až čtyři procenta. Stále nic dramatického, ale tlak byl zřejmý.

Skutečný šok přišel až v letech 2022 a 2023. Inflace vystřelila až k patnácti procentům, nejvýše za několik dekád. Kombinace drahých energií, války na Ukrajině, dozvuků pandemie a expanzivní fiskální politiky vytvořila prostředí, na které nebyla společnost připravená.

Důsledky byly hmatatelné. Skokové zdražení potravin, bydlení i služeb. Výrazný pokles reálných mezd. A především změna myšlení lidí. Inflace přestala být abstraktní ekonomický pojem a stala se každodenní zkušeností.

Inflace není výjimka, ale pravidlo

V letech 2024 a 2025 se inflace vrátila zpět k hodnotám kolem dvou procent. Pomohly vysoké úrokové sazby České národní banky, stabilizace cen energií i ochlazení poptávky. Na první pohled se zdá, že problém je vyřešen. Jenže to je nebezpečný závěr.

Pokud se podíváme na delší horizont, zjistíme, že inflace není výjimka, ale pravidlo. Za posledních 10 let se v Česku pohybovala v průměru kolem 3,5 procenta ročně. To znamená, že ceny od roku 2015 vzrostly zhruba o polovinu. Jinými slovy, to, co stálo 100 korun, dnes stojí přibližně 150. A to i přesto, že jsme mezitím zažili období klidu.

Jako podnikatel a investor musím pochopit, jak funguje svět nyní a rozumět mu i v budoucnu. A vědět, jak se na tom dá vydělat.

Největší chybou investorů dnes je, že tuto zkušenost rychle vytěsňují. Extrém z roku 2022 berou jako jednorázovou záležitost, která se nebude opakovat. Inflaci přestávají zahrnovat do svých rozhodnutí. Nedělají nic a čekají.

Jenže inflace nefunguje ve vlnách, které by se daly jednoduše načasovat. Je to dlouhodobý proces, který průběžně ukusuje hodnotu peněz. Někdy pomalu, jindy skokově.

Vývoj průměrné roční míry inflace 1998 – 2025
(zdroj dat: ČSÚ) 

A právě v období, kdy je klid, dává největší smysl se připravit. Silně mi to připomíná rok 2021, kdy jsem na s předstihem osmi měsíců psal, že aktuálním oficiálním údajům nepřikládám příliš velkou váhu.

V roce 2021 se vykazovala spotřebitelská inflace okolo 3 %, ale v roce 2022 byla inflace přes 15 %. I když jsem tehdy sklidil za svůj varovný článek velkou bídu, byl jsem na inflaci v roce 2022 připraven a nic mě nezaskočilo.

Reakce veřejnosti mě netrápila, neživí mě prognózy ani psaní komentářů, ale investice. Nedokážu ovlivnit, jaká inflace bude. Ale dokážu ji zakomponovat do svých investorských očekávání.

Jako podnikatel a investor musím pochopit, jak funguje svět nyní a rozumět mu i v budoucnu. A vědět, jak se na tom dá vydělat.

V období klidu se bohatství buduje pomalu, ale jistě. Investice rostou stabilně, překvapení je minimum. Spoření či dlouhodobé dividendové tituly vám pomáhají hromadit majetek bez velkého stresu. Naopak období nejistoty láká k rychlým ziskům, ale přináší i prudké propady.

Ti, kdo mají znalosti, kapitál a odvahu, můžou vydělat hodně – a stejně tak mohou hodně ztratit. Klíč je vědět, kdy držet krok s klidem a kam se schovat před bouří.

Autor je investor. Příště o tom, jaké investice mi pomáhají bojovat s inflací