Mezinárodní investigativní tým Bellingcat se v Česku hlasitě připomněl kauzou Vrbětice. Tím, že odhalil totožnost ruských agentů GRU, kteří v roce 2018 v Anglii otrávili dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dceru, se podařilo tytéž agenty spojit s výbuchy českých muničních skladů. Zjištění Bellingcatu se však zdaleka netýkají jen Ruska. Jen za loňský rok si připsal devadesát pozoruhodných odhalení.

Výroční zpráva Bellingcat za rok 2020. Foto: HlídacíPes.org

Bellingcat se zabývá mimo jiné i pravicovým extremismem nebo porušováním mezinárodního práva na řecko-turecké hranici. Celosvětový tým jeho členů už od roku 2014 svou investigací doplňuje práci zpravodajských služeb; podstatné je ale to, že při svých pátráních využívá především otevřené informační zdroje dostupné na internetu. Jak skupina vznikla a jaké technické nástroje používá pro svou práci, HlídacíPes.org podrobněji popsal zde.

Jen za minulý rok Bellingcat vytvořil podle své aktuální výroční zprávy celkem devadesát investigativních článků. Ty se týkají jak regionálních, tak globálních témat, přičemž nejčtenějším textem je ten z května, který se zabývá původem extremistického amerického hnutí Boogaloo. To na sebe upozornilo při protestech Black Lives Matter po zabití Afroameričana George Floyda americkými policisty.

Investigativci sledovali vývoj hnutí od vzniku na webové platformě 4chan až do pouličních aktivit ve Spojených státech. Zabývali se též mylnými představami médií a veřejnosti o motivacích hnutí a o tom, jak jeho existence souvisí se vzestupem extrémně pravicového násilí v USA.

Sestřelené letadlo v Íránu

Dalším tématem pro pátrání Bellingcatu bylo loňské sestřelení civilního ukrajinského letounu PS752 krátce poté, co 8. ledna 2020 vzlétlo z mezinárodního letiště v Teheránu.

Tehdy zemřelo všech 176 lidí na palubě a íránská vláda původně odmítla, že by byla do pádu letadla jakkoli zapojena. Výzkumníci z Bellingcatu se proto ve spolupráci s desítkami dobrovolníků rozhodli, že případ pomocí otevřených zdrojů zanalyzují, archivují a ověří na základě digitálních záznamů z pádu – videí, fotografií, příspěvků na sociálních sítích a v médiích.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

Vzápětí se jim podařilo díky jednomu ze zveřejněných videí zjistit, že letadlo bylo pravděpodobně sestřeleno. To přitáhlo pozornost mezinárodních médií a umožnilo další pátrání po příčinách pádu a odhalení řady důkazů ukazujících na íránskou vládu.

Nezpochybnitelnost informací z volně dostupných zdrojů přinutila Írán, aby už 11. ledna přiznal, že za sestřelením skutečně stojí jeho armáda. Íránské bezpečnostní složky si letadlo spletly s řízenou střelou.

Řecké problémy v Egejském moři

Na začátku března 2020 se zase Bellingcat společně s dalšími světovými médii zabýval zabitím imigranta Muhammeda Gulzara, který zemřel poté, co byl s dalšími lidmi postřelen při překračování řecko-turecké hranice.

Z útoku na imigranty obvinilo Turecko řecké ozbrojené složky, což Řecko označilo za „fake news“. Investigace Bellingcatu následně toto tvrzení ale potvrdila:

„Při jednom ze zaznamenaných incidentů byla ze vzdálenosti 40-60 metrů vystřelena rána z pušky, přičemž v tomto dosahu byli jen řečtí vojáci. Během události nebyly identifikovány žádné ozbrojené síly na turecké straně hranice.“

V říjnu zase pátrání Bellingcatu odhalilo, že řecká pobřežní stráž spolu s evropskou agenturou Frontex zatlačovala imigranty, kteří se snažili dostat přes Egejské moře na evropské pobřeží. Imigranti byli zatlačováni zpět za hranice bez ohledu na konkrétní okolnosti a bez možnosti požádat o azyl či se alespoň jakkoli proti zásahům bránit.

Investigativcům v pátrání pomohly veřejně dostupné informace na sociálních sítích i otevřené zdroje umožňující sledovat trajektorie letecké nebo lodní dopravy.

Otrava Alexeje Navalného

V prosinci 2020 zase Bellingcat popsal okolnosti otravy ruského opozičního aktivisty Alexeje Navalného. Ten v srpnu během letu ze sibiřského města Tomsk do Moskvy upadl do kómatu, což mělo za následek nouzové přistání a jeho hospitalizaci ve městě Omsk. Místní zdravotníci, kteří přiletěli z Moskvy, v té době tvrdili, že nezjistili žádné známky nebezpečné otravy.

Zvrat nastal o několik dní později, když byl Navalný převezen do německé nemocnice, kde mu byla diagnostikována otrava látkou typu novičok. Rusko jakoukoli spoluúčast na případu následně popřelo.

Bellingcat s dalšími světovými médii však získal cestovní a telekomunikační data naznačující, že za otravou stojí ruští agenti FSB. Data odhalila, že Navalný byl sledován od doby, co v roce 2017 oznámil, že má v úmyslu kandidovat na post ruského prezidenta.

Agenti FSB z tajné jednotky specializované na práci s jedovatými látkami doprovázeli Navalného během jeho cest po Rusku a cestovali s ním i více než třicetkrát stejnými lety – včetně toho z Tomsku do Moskvy.

Ruský prezident Vladimir Putin zjištění nepopřel a sledování opozičního aktivisty označil za normální chování ve světle toho, že Navalný údajně spolupracuje s americkou CIA. K tomu, proč agenti zapojení do sledování aktivisty byli všichni součástí jednotky pracující s jedovatými látkami, se už nevyjádřil.