KOMENTÁŘ. Andrej Babiš před mimořádnou sněmovní schůzí věnovanou bezpečnostním hrozbám odmítl, že by jeho čilé kontakty s maďarskou a slovenskou vládou byly pro Česko rizikem a otevíraly dveře do Evropy Rusku. Ke smůle šéfa hnutí ANO ale právě v těchto dnech vyšly na povrch hned dvě kauzy, které ukazují pravý opak – tedy to, že z Budapešti i Bratislavy je to dnes do Moskvy zatraceně blízko. Nejde přitom o žádné „proruské“ nálepky, ale o tvrdá fakta.

„Budou vám říkat, že jsem bezpečnostní hrozba, protože se bavím s Viktorem Orbánem a Robertem Ficem,“ oslovil Andrej Babiš své příznivce na sociálních sítích ještě před mimořádnou sněmovní schůzí, která řešila bezpečnostní hrozby Česka. „Nefandíme Putinovi,“ dodal pak na tiskové konferenci.

Pellegrini si o návštěvu Moskvy řekl 13. února 2020 při návštěvě Maďarska – s tím, že cesta do Kremlu je pro něj mnohem důležitější než do Bílého domu.

Problém je v tom, že se stále víc přimyká k politikům, kteří Putinovi fandí. Nejen rétorikou, zaměřenou často hlavně na své domácí voliče, ale i konkrétními kroky. Dva čerstvé příklady to ilustrují víc než jasně.

Slovenský premiér Robert Fico minulý týden oznámil, že Evropská unie vyškrtla slovenského občana Jozefa Hambálka ze sankčního seznamu, kam ho Unie zařadila po ruské invazi na Ukrajinu kvůli jeho angažmá v prokremelském motorkářském klubu Noční vlci.

Noční vlk i ruský miliardář

Hambálek měl několik let titul „prezidenta“ evropské pobočky klubu, s motorkáři jezdil opakovaně do Ruska, byl v kontaktu s vedením ruských Nočních vlků, které má velmi blízko k Vladimiru Putinovi a je financované Kremlem. Spolupracoval i s českou buňkou téhož motorkářského klubu.

Na sankční seznam se dostal i kvůli údajnému výcviku bojovníků na ruské straně války na Ukrajině, který podle názoru EU měl probíhat v Hambálkově areálu. To teď však Robert Fico popřel.

Kvůli sankcím nemohl Hambálek opustit Slovensko, úřady mu zmrazily majetek, jeho podnikání se zadřelo. Fico Hambálkovo očištění označil za zahraničně politický úspěch své vlády, omluvil se mu a avizoval, že jeho kabinet Hambálka odškodní.

Později vyšlo najevo, že v této hře nejde zdaleka jen o jednoho slovenského motorkáře. Podle slovenských médií na vyškrtnutí Hambálka ze sankčního seznamu spolupracovala Ficova vláda s Maďarskem. A tamní premiér Viktor Orbán za to chtěl zase podporu Slovenska při vyškrtávání jiných jmen ze sankčního seznamu – těch, na kterých vedle Maďarska záleží především také Rusku.

Kontakty s Ruskem jsou v národním zájmu Maďarska, zatímco česká vláda Putinův režim označuje za teroristický a vidí ho jako jasnou bezpečnostní hrozbu.

Týkalo se to – nakonec neúspěšně – především ruského miliardáře a oligarchy Ališera Usmanova. S odvoláním na diplomatické zdroje to napsal portál Aktuality.sk. Ruský magnát v oboru ocelářství a telekomunikací se o vyškrtnutí ze sankčního seznamu snaží dlouhodobě. HlídacíPes.org Usmanovův příběh včetně jeho blízkosti ke Kremlu a výroků typu „Jsem hrdý, že Putina znám“ popsal podrobně už v roce 2022.

Podle agentury Reuters se Maďarsko snažilo vyřadit ze sankčních seznamů také bývalého ruského závodníka Formule 1 Nikitu Mazepina či miliardáře Vjačeslava Kantora. Ten se v roce 2015 podílel i na přípravách nakonec neuskutečněné cesty Vladimira Putina do Česka, když ho tehdejší prezident Miloš Zeman pozval na připomínku osvobození koncentračního tábora v Osvětimi.

Podle Aktuality.sk se i za vyškrtnutí těchto jmen ze sankčního seznamu EU vedle Maďarska zasazovala také slovenská diplomacie. Podle agentury Reuters se však proti tomu zvedla velká vlna odporu.

Pellegrini a srdečné pozdravy z Ruska

Druhý příklad, jak Putinovu režimu nadbíhají současná slovenská i maďarská vláda, vyšel najevo teprve tento týden. Maďarský investigativní projekt Vsquare informoval o tom, že si současný kandidát na slovenského prezidenta a šéf slovenského parlamentu Peter Pellegrini v roce 2020 jako tehdejší premiér vyjednal, či spíše vyprosil předvolební návštěvu v Moskvě – opět s pomocí Maďarska.

Pellegrini se těsně před volbami před čtyřmi lety snažil zabránit pádu preferencí své tehdejší strany Smer po rezignaci premiéra Roberta Fica kvůli protestům vyvolaným vraždou novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky. Na voliče měla zapůsobit právě návštěva Moskvy a Maďarsko ji ochotně zprostředkovalo.

Stačí připomenout pompézní inscenace návštěv maďarského ministra zahraničí Szijjártóa (ano, toho, který dostal Petra Pellegriniho do Moskvy) během pandemie covidu, kdy se s ním Babiš objímal na fotkách při předávání vakcín.

Jak popisuje VSquare s odvoláním na zpravodajské zdroje, Pellegrini si o výlet do Moskvy řekl 13. února 2020 při návštěvě Maďarska – s tím, že cesta do Kremlu je pro něj mnohem důležitější než do Bílého domu. Orbán měl prosbu okamžitě předat svému ministrovi zahraničí Péteru Szijjártóovi, který se s ní obrátil díky dlouhodobě úzkým vztahům rovnou na šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova. Tři dny před volbami na Slovensku, 26. února, se Pellegrini skutečně dočkal expresního přijetí v Moskvě.

„Pokud ministerstvo dostane žádost o pomoc s navázáním nebo udržením kontaktů s jinými zeměmi, a tato žádost neodporuje maďarským národním zájmům, vždy jsme připraveni pomoci,“ komentovala zmíněné zjištění novinářů maďarská diplomacie.

Přeloženo: Kontakty s Ruskem jsou tedy v národním zájmu Maďarska, zatímco česká vláda Putinův režim označuje za teroristický a vidí ho jako jasnou bezpečnostní hrozbu. Nic z toho není novinka, ale je dobré si to znovu připomenout. Mimochodem, pro usnesení českého parlamentu o tom, že ruský režim je teroristický, hlasovala předloni v listopadu i většina přítomných poslanců hnutí ANO.

Orbán tiskl u Babiše

Co to vše říká o Andreji Babišovi? Jeho dlouhodobě blízké vztahy s Viktorem Orbánem i celou maďarskou administrativou jsou dlouhodobě známé. Stačí připomenout pompézní inscenace návštěv maďarského ministra zahraničí Szijjártóa (ano, toho, který dostal Petra Pellegriniho do Moskvy) během pandemie covidu, kdy se s ním Babiš objímal na fotkách při předávání vakcín.

Nebo to, že v roce 2021 tehdy ještě Babišovo vydavatelství Mafra otisklo ve svých novinách v Česku a na Slovensku celostránkovou inzerci Orbánovy vlády kritizující Evropskou unii.

A samozřejmě jsou tu předvolební vzájemné návštěvy – v roce 2021 Viktor Orbán těsně před volbami v Česku jako speciální host Babišovy kampaně (byť cestu organizoval a platil stát) a krátce předtím Babiš naopak v Maďarsku.

Anebo Babišova cesta v prosinci 2022 do Maďarska, kdy kandidoval na prezidenta, a tehdejší výlet za Orbánem a spol. nakonec vykázal jako jednu z nákladových položek své kampaně. A k tomu řada dalších, méně okázalých, ale stejně dobře poslouživších vzájemných setkání.

„Dialog“ nebo mocensko-politické kšefty?

Totéž platí o Babišově náklonnosti ke slovenskému premiérovi Robertu Ficovi a současnému kandidátovi na prezidenta Petrovi Pellegrinimu, které osobně podpořil loni před parlamentními volbami.

Zcela ve Ficově linii byla také Babišova reakce na rozhodnutí české vlády zrušit kvůli proruským krokům slovenského kabinetu symbolická společná česko-slovenská mezivládní setkání: „Tohle je mezinárodní politika, ne dětské hřiště. Tam možná platí, že chová-li se někdo špatně, přestanete se s ním bavit,“ kritizoval Babiš.

Česko-slovenské vztahy narušil Matovič, Fiala je teď ničí úplně. Tohle je mezinárodní politika, ne dětské hřiště. Tam možná platí, že chová-li se někdo špatně, přestanete se s ním bavit. Vláda se ale nemá chovat jako malé dítě. Pokud s kroky slovenské vlády nesouhlasí, o to spíš…

— Andrej Babiš (@AndrejBabis) March 6, 2024

Přesně to říká i Fico a Orbán – jenže nejen směrem k Česku, ale především k Rusku, které už přes dva roky ničí Ukrajinu a páchá válečná zvěrstva. Koneckonců nutností „vést dialog“ hájil nedávno slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár i svou ostře kritizovanou schůzku se Sergejem Lavrovem.

Jenže jak je vidět, kromě ctnostně znějícího „dialogu“ probíhají na ose Bratislava–Budapešť–Moskva i čistě mocensko-politické kšefty, ať už jde o zápis na sankčních seznamech nebo fotky z Moskvy v předvolebním čase. To už nejsou jen nálepky o „proruských politicích“, to jsou konkrétní důkazy o nadbíhání Kremlu u nejbližších spojenců Andreje Babiše, s nimiž by rád svázal Česko, pokud k tomu po příštích volbách dostane šanci.

Tuhle ruskou linku už ale Andrej Babiš ze svého příběhu o tom, že „bavit se s Ficem a Orbánem“ není bezpečnostní hrozba, a že on sám „nefandí Putinovi“, nikterak překvapivě zcela vynechává.