Vedení strany Smer. Robert Fico, Luboš Blaha (vpravo). Foto: TASR / Profimedia

Ficův tanec mezi kampaní a povolební realitou. Jde o svobodu médií i šetření kauz

Napsal/a Vojtěch Berger 9. listopadu 2023
FacebookTwitterPocketE-mail

KOMENTÁŘ. Fico není blázen, po volbách to nebude tak zlé jako v kampani. Proti Bruselu nepůjde bezhlavě, potřebuje přece eurofondy… Některé starší argumenty, proč novou slovenskou vládu navzdory ostré rétorice nevidět a priori jako problém pro celý středoevropský region, stále platí. Stejně jako důvody, proč si myslet opak. Co tedy ukázaly první povolební týdny na Slovensku?

Klíčové téma, které Roberta Fica dostalo i do zahraničních médií, byla Ukrajina. Respektive Ficova předvolební rétorika ve stylu „Ukrajině už ani náboj“. Svět si kladl otázku, jestli malé Slovensko dokáže rozklížit víceméně stále jednotnou evropskou pomoc Ukrajincům bránícím se ruské agresi.

Měsíc a půl po volbách, po nichž Ficova strana Smer sestavila kabinet s Hlasem expremiéra Petra Pellegriniho a Slovenskou národní stranou, však někdejší „už ani náboj“ už tak kategoricky neplatí.

Ani náboj Ukrajině? Ano, ale…

Slovenský kabinet sice tento týden neschválil další balík vojenské pomoci pro Ukrajinu připravený ještě minulou vládou, Fico ale zároveň řekl, že „když nějaká firma chce vyrábět zbraně a někam je dodávat, tomu samozřejmě nikdo nebude bránit“.

A slovenské zbrojovky mají co nabídnout, kromě známých houfnic Zuzana například produkci munice, komunikačních systémů či odminovacích zařízení.

Výsledkem takových postupných kroků nevstřícných či otevřeně nepřátelských vůči neziskovému sektoru by mohl být v krajním případě i odchod části nevládních organizací ze Slovenska do sousedních zemí, především do Česka či Rakouska.

Dlouhodobé signály ze slovenského zbrojního průmyslu navíc jasně ukazují, že slovenské firmy vidí Ukrajinu jako obrovskou byznysovou příležitost a své výrobky tam prodávat chtějí.

Ficovi však hlasité odmítání zbrojních dodávek přineslo body u voličů, stejně jako dlouhodobý odpor Smeru vůči obranné smlouvě se Spojenými státy, takzvané DCA. Proti ní se Smer dlouhodobě ostře vymezoval, pořádal veřejné protesty a zaplatil dokonce celostátní kampaň, kde ukazoval tváře poslanců, kteří pro smlouvu hlasovali.

Jenže zatímco ve vyostřené kampani – a ostatně už dávno před ní – mluvil Smer o „zrušení“ dohody, pokud se dostane k moci, dnes už je řeč jen o její „opravě“. Například směrem k verzi DCA, kterou s Američany uzavřelo Česko. Právě o české verzi dohody totiž Fico tvrdil, že je výhodnější než ta slovenská.

Směr Poprad. Ale jinak na západ

Nový ministr obrany a Ficova dlouholetá pravá ruka Robert Kaliňák tento týden na schůzkách s velvyslanci řekl americkému ambasadorovi, že „obrannou dohodu bude nutné upravit“ a britský velvyslanec si po schůzce s Kaliňákem pochvaloval, že „pan ministr potvrdil slovenské závazky vůči NATO a Ukrajině“.

Revoluci nezpůsobila nová slovenská vláda ani na říjnovém summitu EU v Bruselu, kde Robert Fico sice útočil na Ukrajinu jako na „jednu z nejzkorumpovanějších zemí světa“, nakonec ale další pomoc zemi napadené Ruskem nezablokoval.

Pokud jde o vnitřní slovenskou politiku, nepřekvapilo, že se nová vláda pustila do změn v policii. Jak Fico a spol. avizovali, odvolali policejního prezidenta Štefana Hamrana. Ten sice už dopředu oznámil, že pokud Fico sestaví vládu, odejde do civilu, nové vedení resortu vnitra si ale ani tak neodpustilo „šťouchanec“ na závěr a Hamrana těsně před odchodem z policie převelelo přes půl republiky do Popradu.

Podobné změny chce vláda provést i na speciální prokuratuře, která vyšetřuje závažné trestné činy. Vzhledem k tomu, že v minulých letech byli kvůli různým kauzám obviněni jak Fico, tak jeho ministr Kaliňák a řada dalších lidí spojených s mocenskou – vlivovou strukturou strany Smer, panují obavy, že podobné zásahy do policie a prokuratury mají vyšetřování těchto politicky citlivých případů zablokovat.

Cyril, Metoděj, gender a správná kultura

Kromě těchto očividně zásadních systémových změn zatím Ficova vláda (již čtvrtá) předvádí svůj tradiční folklór. Třeba v oblasti migrace.

Masivní říjnový noční zátah proti migrantům na slovenských hranicích s následnou tiskovkou ministra vnitra z liduprázdného pole sice přinesl přesně nula zadržených běženců, vzkaz voličům byl ale doručen.

Fico má v tomhle směru bohaté zkušenosti. Byly časy, kdy na hranicích nechával stavět zkusmo mobilní plot proti migrantům, nebo si udělal tiskovou konferenci přímo v Makedonii s uprchlíky v pozadí fotek a videozáběrů.

K myšlenkovému dědictví Roberta Fica patří i tradiční odkazy na „cyrilometodějskou“ slovenskou kulturu. Dobře to ukázala třeba tisková konference, kdy Fico uváděl do úřadu novou ministryni kultury Martinu Šimkovičovou.

Mimo jiné ji vyzval, aby „vrátila národu ducha“ a připomněl, že „Cyril a Metoděj sem nepřišli s genderovou ideologií“.

Šimkovičová na Fica navázala ujištěním, že „kultura slovenského národa má být slovenská a žádná jiná“ a že by se jiné kultury měly tolerovat, ale ne mísit.

Od Kuciaka k bojkotu novinářů

Fico dal při tiskové konferenci ministryni zároveň de facto i bianco šek k dalšímu postupu vůči veřejnoprávní televizi s rozhlasem RTVS.

Vzhledem k tomu, že Šimkovičová je jednou z tváří youtubové televize TV Slovan blízké konspiračním teoretikům, není to pro média veřejné služby na Slovensku příliš uklidňující zpráva.

Je veřejným tajemstvím, že nová vládní koalice uvažuje o rozdělení RTVS na dvě samostatné firmy, čímž by se zbavila dosavadního managementu a mohla dosadit svůj.

Otevřené nepřátelství vůči mainstreamovým médiím, sliby preferovat alternativní či vyloženě dezinformační média při poskytování vládních informací novinářům i nevpuštění některých nepohodlných médií na stranickou tiskovku vládní Slovenské národní strany, to všechno jsou znepokojivé signály v zemi, která se před pěti lety dostala do centra světové pozornosti kvůli vraždě novináře Jána Kuciaka.

Velký otazník také visí nad dopady nové vládní koalice na občanský a neziskový sektor. Už v kampani padaly výroky jako že Smer ve vládě „udělá pořádek s neziskovkami a médii“.

Robert Fico pak krátce po volbách avizoval, že uvažuje o přijetí varianty zákona o zahraničních agentech, která by se týkala zahraničního financování nevládních organizací.

Co čekat od Fica? Nevíme

Nový ministr práce Erik Tomáš také plánuje změnu systému daňových asignací směrem od neziskových organizací – dvě procenta zaplacené daně z příjmu by tak lidé nemohli věnovat jen neziskovým organizacím podle svého výběru jako doposud.

Nově by si museli vybrat, zda je pošlou neziskovce či svým rodičům jako přilepšení k důchodu. U přídavku k důchodu přitom stát původně počítal s jinými zdroji financování.

Šéf parlamentu a šéf Tomášovy strany Hlas Peter Pellegrini po kritice přišel s ujištěním, že stát bude nevládním organizacím případný výpadek příjmů alespoň v příštím roce kompenzovat.

Výsledkem takových postupných kroků nevstřícných či otevřeně nepřátelských vůči neziskovému sektoru by mohl být v krajním případě i odchod části nevládních organizací ze Slovenska do sousedních zemí, především do Česka či Rakouska.

Na otázku, co čekat od Ficovy vlády, tedy v současnosti existuje jediná čestná odpověď: nevíme. Scénářů je mnoho a rozporů mezi tím, co vláda říká doma a co za hranicemi, příliš. Stále se také čeká na programové prohlášení vlády.

V sázce je toho každopádně víc než dost: férové vyšetřování citlivých kauz, mezinárodní reputace země, přežití nevládních organizací, které poskytují (podobně jako v Česku) řadu služeb potřebným, o které se nedokáže postarat stát – a v neposlední řadě i svoboda médií.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)