Ficův tanec mezi kampaní a povolební realitou. Jde o svobodu médií i šetření kauz
KOMENTÁŘ. Fico není blázen, po volbách to nebude tak zlé jako v kampani. Proti Bruselu nepůjde bezhlavě, potřebuje přece eurofondy… Některé starší argumenty, proč novou slovenskou vládu navzdory ostré rétorice nevidět a priori jako problém pro celý středoevropský region, stále platí. Stejně jako důvody, proč si myslet opak. Co tedy ukázaly první povolební týdny na Slovensku?
Klíčové téma, které Roberta Fica dostalo i do zahraničních médií, byla Ukrajina. Respektive Ficova předvolební rétorika ve stylu „Ukrajině už ani náboj“. Svět si kladl otázku, jestli malé Slovensko dokáže rozklížit víceméně stále jednotnou evropskou pomoc Ukrajincům bránícím se ruské agresi.
Měsíc a půl po volbách, po nichž Ficova strana Smer sestavila kabinet s Hlasem expremiéra Petra Pellegriniho a Slovenskou národní stranou, však někdejší „už ani náboj“ už tak kategoricky neplatí.
Ani náboj Ukrajině? Ano, ale…
Slovenský kabinet sice tento týden neschválil další balík vojenské pomoci pro Ukrajinu připravený ještě minulou vládou, Fico ale zároveň řekl, že „když nějaká firma chce vyrábět zbraně a někam je dodávat, tomu samozřejmě nikdo nebude bránit“.
A slovenské zbrojovky mají co nabídnout, kromě známých houfnic Zuzana například produkci munice, komunikačních systémů či odminovacích zařízení.
Výsledkem takových postupných kroků nevstřícných či otevřeně nepřátelských vůči neziskovému sektoru by mohl být v krajním případě i odchod části nevládních organizací ze Slovenska do sousedních zemí, především do Česka či Rakouska.
Dlouhodobé signály ze slovenského zbrojního průmyslu navíc jasně ukazují, že slovenské firmy vidí Ukrajinu jako obrovskou byznysovou příležitost a své výrobky tam prodávat chtějí.
Ficovi však hlasité odmítání zbrojních dodávek přineslo body u voličů, stejně jako dlouhodobý odpor Smeru vůči obranné smlouvě se Spojenými státy, takzvané DCA. Proti ní se Smer dlouhodobě ostře vymezoval, pořádal veřejné protesty a zaplatil dokonce celostátní kampaň, kde ukazoval tváře poslanců, kteří pro smlouvu hlasovali.
Jenže zatímco ve vyostřené kampani – a ostatně už dávno před ní – mluvil Smer o „zrušení“ dohody, pokud se dostane k moci, dnes už je řeč jen o její „opravě“. Například směrem k verzi DCA, kterou s Američany uzavřelo Česko. Právě o české verzi dohody totiž Fico tvrdil, že je výhodnější než ta slovenská.
Směr Poprad. Ale jinak na západ
Nový ministr obrany a Ficova dlouholetá pravá ruka Robert Kaliňák tento týden na schůzkách s velvyslanci řekl americkému ambasadorovi, že „obrannou dohodu bude nutné upravit“ a britský velvyslanec si po schůzce s Kaliňákem pochvaloval, že „pan ministr potvrdil slovenské závazky vůči NATO a Ukrajině“.
Revoluci nezpůsobila nová slovenská vláda ani na říjnovém summitu EU v Bruselu, kde Robert Fico sice útočil na Ukrajinu jako na „jednu z nejzkorumpovanějších zemí světa“, nakonec ale další pomoc zemi napadené Ruskem nezablokoval.
Související články
Jednosměrka nenávisti. Fico po ní už jede naplno, Babiš zatím přešlapuje na rozcestí
Pokud jde o vnitřní slovenskou politiku, nepřekvapilo, že se nová vláda pustila do změn v policii. Jak Fico a spol. avizovali, odvolali policejního prezidenta Štefana Hamrana. Ten sice už dopředu oznámil, že pokud Fico sestaví vládu, odejde do civilu, nové vedení resortu vnitra si ale ani tak neodpustilo „šťouchanec“ na závěr a Hamrana těsně před odchodem z policie převelelo přes půl republiky do Popradu.
Podobné změny chce vláda provést i na speciální prokuratuře, která vyšetřuje závažné trestné činy. Vzhledem k tomu, že v minulých letech byli kvůli různým kauzám obviněni jak Fico, tak jeho ministr Kaliňák a řada dalších lidí spojených s mocenskou – vlivovou strukturou strany Smer, panují obavy, že podobné zásahy do policie a prokuratury mají vyšetřování těchto politicky citlivých případů zablokovat.
Cyril, Metoděj, gender a správná kultura
Kromě těchto očividně zásadních systémových změn zatím Ficova vláda (již čtvrtá) předvádí svůj tradiční folklór. Třeba v oblasti migrace.
Masivní říjnový noční zátah proti migrantům na slovenských hranicích s následnou tiskovkou ministra vnitra z liduprázdného pole sice přinesl přesně nula zadržených běženců, vzkaz voličům byl ale doručen.
Fico má v tomhle směru bohaté zkušenosti. Byly časy, kdy na hranicích nechával stavět zkusmo mobilní plot proti migrantům, nebo si udělal tiskovou konferenci přímo v Makedonii s uprchlíky v pozadí fotek a videozáběrů.
K myšlenkovému dědictví Roberta Fica patří i tradiční odkazy na „cyrilometodějskou“ slovenskou kulturu. Dobře to ukázala třeba tisková konference, kdy Fico uváděl do úřadu novou ministryni kultury Martinu Šimkovičovou.
Mimo jiné ji vyzval, aby „vrátila národu ducha“ a připomněl, že „Cyril a Metoděj sem nepřišli s genderovou ideologií“.
Šimkovičová na Fica navázala ujištěním, že „kultura slovenského národa má být slovenská a žádná jiná“ a že by se jiné kultury měly tolerovat, ale ne mísit.
Od Kuciaka k bojkotu novinářů
Fico dal při tiskové konferenci ministryni zároveň de facto i bianco šek k dalšímu postupu vůči veřejnoprávní televizi s rozhlasem RTVS.
Vzhledem k tomu, že Šimkovičová je jednou z tváří youtubové televize TV Slovan blízké konspiračním teoretikům, není to pro média veřejné služby na Slovensku příliš uklidňující zpráva.
Je veřejným tajemstvím, že nová vládní koalice uvažuje o rozdělení RTVS na dvě samostatné firmy, čímž by se zbavila dosavadního managementu a mohla dosadit svůj.
Otevřené nepřátelství vůči mainstreamovým médiím, sliby preferovat alternativní či vyloženě dezinformační média při poskytování vládních informací novinářům i nevpuštění některých nepohodlných médií na stranickou tiskovku vládní Slovenské národní strany, to všechno jsou znepokojivé signály v zemi, která se před pěti lety dostala do centra světové pozornosti kvůli vraždě novináře Jána Kuciaka.
Velký otazník také visí nad dopady nové vládní koalice na občanský a neziskový sektor. Už v kampani padaly výroky jako že Smer ve vládě „udělá pořádek s neziskovkami a médii“.
Robert Fico pak krátce po volbách avizoval, že uvažuje o přijetí varianty zákona o zahraničních agentech, která by se týkala zahraničního financování nevládních organizací.
Co čekat od Fica? Nevíme
Nový ministr práce Erik Tomáš také plánuje změnu systému daňových asignací směrem od neziskových organizací – dvě procenta zaplacené daně z příjmu by tak lidé nemohli věnovat jen neziskovým organizacím podle svého výběru jako doposud.
Nově by si museli vybrat, zda je pošlou neziskovce či svým rodičům jako přilepšení k důchodu. U přídavku k důchodu přitom stát původně počítal s jinými zdroji financování.
Šéf parlamentu a šéf Tomášovy strany Hlas Peter Pellegrini po kritice přišel s ujištěním, že stát bude nevládním organizacím případný výpadek příjmů alespoň v příštím roce kompenzovat.
Související články
Soros není Cimrman. Předvolební útoky na neziskovky jsou česko-slovenský politický folklór
Výsledkem takových postupných kroků nevstřícných či otevřeně nepřátelských vůči neziskovému sektoru by mohl být v krajním případě i odchod části nevládních organizací ze Slovenska do sousedních zemí, především do Česka či Rakouska.
Na otázku, co čekat od Ficovy vlády, tedy v současnosti existuje jediná čestná odpověď: nevíme. Scénářů je mnoho a rozporů mezi tím, co vláda říká doma a co za hranicemi, příliš. Stále se také čeká na programové prohlášení vlády.
V sázce je toho každopádně víc než dost: férové vyšetřování citlivých kauz, mezinárodní reputace země, přežití nevládních organizací, které poskytují (podobně jako v Česku) řadu služeb potřebným, o které se nedokáže postarat stát – a v neposlední řadě i svoboda médií.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Babiš se chlubil, že dal Ukrajincům „62 tisíc eur v keši“. Porušil tím zákon
Jan Urban: Buďme na politiky nároční. Tak jako kdysi v Listopadu
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
21 komentářů
Tím největším problém není složení vlády a její kroky, problém je, že na Slovensku obrovsky narostl počet lidí, kteří na podobnou rétoriku naskočili a věří ji. Tolik hloupých lidí, kteří odklon od civilizovaného světa vidí jako reálnou alternativu je problém, který nezmizí s koncem Fica. Gin z láhve populismu byl vypuštěn a všichni víme, že se mu nikdy nechce zpět…To, že Fico umí počítat a že bude mít i nějaký pud sebezáchovy v zahraniční politice nemění nic na tom, že se Slovensko vydalo na „mentální“ východ umrněných maloměšťáků, kteří si nevidí na špičku nosu. Čistky a vyrovnávání účtů s těmi, kteří se pokusili setnout několik chapadel Ficovy mafiánské chobotnice, to jen potvrzují. Slovensko je zpět v devadesátkách 🙁
1. V devadesátkách bylo jednoznačně lépe než nyní a životní úroveň většiny občanů šla nahoru. Takže „návrat do devadesátek“ z nynějška, kdy životní úroveň rapidně klesá, začínají chybět základní potraviny i život zachraňující léky a státy jen vykrmují bezcenné zloděje (např. provozovatele nejrůznějších pochybných a bez dotací nefunkčních technologií), a stále více moci mají pochybní političtí aktivisté s nulovou demokratickou legitimitou (viz např situace, jako když v Praze o více než milionu obyvatel vynucuje pár desítek zrůd povinnou třicítku a blokuje beztrestně klíčové komunikace), skutečně bude pro řadu lidí atraktivní.
2. S nárůstem svobody vždy roste kriminalita, zejména pokud máte policii a justici prolezlé bolševiky, kteří se snaží svobodný a demokratický režim diskreditovat sabotováním protizločineckých opatření. Proto ta kriminalita v devadesátkách. S ní pomůže leda tvrdé vyčištění policie a justice od fašistických a bolševických sabotérů. U nás se v tomto směru neudělalo nic (a následky trvají dodnes) na Slovensku, ale i v Maďarsku a Polsku si počínali líp (za řevu bruselských fašistů a bolševiků).
3. Nicméně i přes ty negativní jevy byly devadesátky obdobím prosperity, politické i ekonomické (ale i kulturní), což drasticky kontrastuje se současností.
Vy jste Pergille/Šimůnku buď na Slovensku nikdy nebyl, nebo jste pouze vymetal pálenice a vinné sklípky.
Na Slovensko jsem jezdil od školních let pravidelně, později jsem tam jezdil služebně na různé odborné konference a semináře a informace mám (mj.) i od slovenských kolegů.
Tak že jste na tom Slovensku vymetal ty pálenice a vinné sklípky, když jste mohl napsat něco takového ve svém 10. 11. 2023 (10:08).
To by se takto museli chovat i všichni slovenští účastníci vědeckých konferencí a seminářů, což se asi docela předpokládat nedá.
Navíc jen předvádíte, že nechápete přečtený text, protože ten je zaměřený většinou obecněji než jen na Slovensko.
Jestliže Pergille/Šimůnku jak tvrdíte je váš příspěvek zaměřen obecněji a ne jen na Slovensko, napište si příspěvek svůj a ne reakci na příspěvky pana Louckého a příspěvek můj, které konkrétně na Slovensko zaměřeny jsou. Protože jinak předvádíte, jako už po kolikáté, že číst neumíte vy.
Skeptiku, prostě to, co je vidět na Slovensku, je více-méně analogické sociálním jevům, které probíhaly i jinde po pádu nějakého autoritativního nebo totalitního režimu.
Pokud tohle nechápete, tak vás dění na Slovensku může zaskočit. Pokud chápete, tak víte, že se nejedná o nic mimořádného.
Ještě jednou po lopatě, napište si příspěvek svůj a nereagujte svými bláboly, které jsou mimo, na příspěvek pana Louckého a příspěvek můj. Pokud toto nejste schopen pochopit, zapněte si překladač do ruštiny.
….. že na Slovensku obrovsky narostl počet lidí, kteří na podobnou rétoriku naskočili a věří ji. Konec citátu. Pane Marku, on nenarostl, on tam byl vždy. Vzpomeňte si na dobu před rozbitím Československa. Vzpomeňte si například na bláboly Víťazoslava Morice, tehdejšího zakladatele a předsedy Slovenské národní strany. Jeho tehdejší bláboly byly sice k smíchu, ale kolik lidí na Slovensku jim uvěřilo! Bylo jich tolik, že to SNS pomohlo nejen k volebním úspěchům, ale i k tomu ten stát rozbít. Ano, o deset let později, kdy už bylo dokonáno, si Slováci začali drbat hlavy nad tím, co to vlastně provedli, ale to, o čem píšete, v nich i nadále zůstalo. A nejspíš ještě dlouho zůstane.
Slovensko mělo vždy svá špecifiká…Beru to tak, že občas se Slovákům podařilo trefit jackpot (zřejmě omylem) a ukázali, že nejsou jen severní výspou Balkánu…například Dzurindovy reformy, Radičová, reakce veřejnosti po vraždě Kuciaka…Ale je to tak jak píšete 🙁
Obvinění Fica a spol. z vraždy Kuciaka se ukázalo jako lživé, což mj. přispělo k Ficově vítězství. Dnes kolují po Slovensku „narativy“, že Kuciaka zavraždila SIS v době, kdy to potřebovala soudružka Čaputová. Můžeme tomu nevěřit, ale to je tak asi vše, co s tím můžeme dělat.
Takže Kuciak na slovenské scéně zaúřadoval dvakrát ve stylu soudruha Zifčáka v ČSSR v roce 1989:
– poprvé, když se rozšířila desinformace, že ho nechali odstranit Fico a spol.
– podruhé, když se provalilo, že to byla vědomá desinformace od lidí kolem presidentky (či presidentce politicky blízkých).
Internetový Barone Prášile, ani pan Loucký, ani já jsme Fica z vraždy Kuciaka ve svých příspěvcích neobvinili. Něco takového v našich příspěvcích mohl nalézt pouze pologramotný jedinec, který se jakž takž naučil psát, ale se čtením si neví rady. Možná se jedná o důsledek přechodu z azbuky na latinku.
Skeptiku,
M. Loucký: „reakce veřejnosti po vraždě Kuciaka…“
Ta reakce byla jednoznačně vyvolána desinformací od kruhů kolem Čaputové, že na Kuciakově smrti se podílejí lidé kolem Fica a donutila ho odejít z premiérského postu, načež Čaputová jmenovala úřednickou vládu. Ta jí zobala z ruky, ale nadělala tolik kiksů, že se v posledních volbách nepodařilo Fica nezvolit (byť snaha byla, viz korespondenční hlasy, v nichž dostali 90 % progresivisté blízcí soudružce Čaputové).
Barone Prášile, vaše nechápavost je do nebe volající a neschopnost chápat psaný text také. My jsme se s panem Louckým nezabývali ničím, o co by se mohly opírat vaše spekulace a přihlouplé vývody. Pokud se podobnými vývody a spekulacemi vy zabývat chcete, napište si příspěvek svůj a nereagujte na příspěvky naše. À propos, ona „soudružka“ Čaputová na rozdíl od jistého Pergilla/Šimůnka nikdy členkou KSČ a soudružkou nebyla a ani nikdy na rozdíl od jistého Pergilla/Šimůnka nikdy nestudovala a neabsolvovala VUML. V tomto ohledu ve vašem příspěvku 17. 11. 2023 (17:11) zloděj huláká na celé kolo: chyťte zloděje!
Oprava: příspěvek 17. 11. 2023 (12:11).
Reakci pana Louckého jsem citoval 17.11.2023 (12:11)
Ona „reakce veřejnosti“ byla zcela jednoznačně vyvolána desinformací, že za tou vraždou stojí lidé kolem Fica. Nestáli, byla to nehorázná lež, prospívající presidentce Čaputové (a lidem kolem ní).
Nazývám ji soudružkou proto, že se jako soudružka chovala a chová.
Vy jste Pergille/Šimůnku nejspíše opravdu pologramotný jedinec neschopný četby. Pan Loucký se nikde ani slovíčkem nezmínil o tom, že by byl Fico vinen vraždou novináře Kuciaka. Fica s vraždou Kuciaka tu soustavně spojujete pouze a výhradně vy. Pokud takové přihlouplé spekulace a vývody chcete na stránkách HP prezentovat vy, napište si svůj vlastní příspěvek. Pokud nejste schopen něco takového pochopit, zapněte si už konečně ten překladač do ruštiny.
Fico postupuje +- správně. A vši, které vyžene ze Slovenska, bychom si neměli nechat nalézt do našich kožichů
No, ono se dá už nyní odhadnout co se nestane – že se nestane ze Slovenska bolševický stát, ani se nepřipojí k Rusku, ani nevystoupí z NATO a podobné nesmysle, jak strašili do voleb Ficovo oponenti a hýkavě to po nich opakovala česká mainstreamová média. A k tomu co se stát může nebo nemůže .
Ani to nebude tak jednostranně černé nebo bílé..Ono postačí, když to bude doslova „jako u nás“. Kde sice Fialová vláda pronáší ohromné projevy, o svobodě, demokracii a vůbec, ale když pak (třeba) pan novinář zpracovává nějaké citlivé téma a zazvoní mu u dveří borci z GIBS , tak si taky může stěžovat leda na lampárně.
https://hlidacipes.org/gibs-tlaci-na-novinare-kmentu-a-hrozi-mu-pokutou-neprijatelne-reaguje-reporter/
Ani to zastavení či nezastavení pomoci Ukrajině není relevantní: Slovensko prostě už má muničáky prázdné. A najdi chlup na dlani, když tam žádný není.