Až dvaatřicet rozsudků smrti ve Spojených státech mohlo za uplynulých několik let padnout neoprávněně, napsal nedávno deník The Washington Post. A kolik lidí bylo po roce 1989 kvůli chybám vyšetřovatelů odsouzeno u nás?

Americký deník upozornil na studii, podle níž tamní Federální úřad pro vyšetřování (FBI) vážně chyboval při analýzách důkazního materiálu, konkrétně při mikroskopickém porovnávání vlasů. Experti úřadu léta dodávali soudům chybná stanoviska, nesrovnalosti se týkaly 95 procent přezkoumávaných případů.

V České republice podobná studie neexistuje, ale zdejší policie zjevně nemá o své práci pochybnosti. „Nepřísluší nám komentovat problém FBI, ale není nám známo jakékoliv pochybení tohoto charakteru v České republice. Hodnocení veškerých důkazů je v kompetenci soudců,“ uvedla mluvčí Kriminalistického ústavu Petra Srnková.

Příliš velký prostor pro interpretaci

Soudní znalec Daniel Vaněk, který se specializuje na analýzu DNA, patří k dlouhodobým kritikům práce policejních forenzních techniků a je zároveň popularizátorem forenzních věd, tak černobíle situaci nevidí. Na svém blogu rozebral důvody, které podle něho mohly vést ke skandálu, který nyní FBI zmítá. Řada bodů je přitom obecně platná a mohla by ovlivnit i práci tuzemské policie a soudů.

Aktuální problémy FBI s chybnou interpretací analýzy vlasů podle Vaňka s největší pravděpodobností spočívají v nevědeckém a šablonovitém hodnocení předložených stop. „Problémem je, že při mikroskopické analýze vlasů je dán velký prostor pro subjektivní (a tudíž nevědecké) zhodnocení případných shod, a díky tomu, bez existence „tvrdých vědeckých dat“, může expert výsledky interpretovat tak, aby to vyhovovalo obžalobě, popřípadě vědomě lhát,“ píše Vaněk.

Naráží přitom i na problém tzv. „junk science“, který se nejčastěji překládá jako „podřadné vědy“ a který se práce s důkazy přímo dotýká. O tak zvané junk science v Česku před několika lety přednášel profesor Mark Godsey, jeden ze zakladatelů amerického projektu Innocence, který se na základě nových moderních metod snaží o osvobozování nespravedlivě odsouzených.

Godsey se s Vaňkem shoduje v názoru, že právě nesprávné hodnocení důkazů stojí v pozadí odsouzení až v polovině případů, které projektem Innocence prošly. Společně definovali čtyři základní okruhy, kde hrozí špatná interpretace důkazů. „Když se na tyto okruhy podíváme, budeme překvapeni, jak moc se americké podobají těm našim,“ řekl Hlídacímu Psu Vaněk.

Kdy hrozí špatná interpretace důkazů

1. Pokud je možno forenzní důkazy subjektivně interpretovat, například při zkoumání pravosti podpisů či daktyloskopii.
2.  Nedostatečná odbornost soudních znalců – podle Vaňka není v České republice nad výkonem znalecké činnosti dostatečný dozor.
3.  Nepostižitelnost špatných odborných posudků.
4.  Nepochopení forenzních důkazů osobami s právnickým vzděláním, které se soudů účastní – tedy soudců, advokátů a státních zástupců.

Velkým rizikem je podle Vaňka fakt, že soudy v Česku příliš spoléhají na neomylnost policejních expertů a soudních znalců. „Na skandál podobný tomu americkému u nás ale dříve nebo později dojde,“ předpovídá Vaněk. Nápravu by podle něho šlo urychlit zrušením monopolu policie na většinu forenzního zkoumání nebo přijetím nového zákona o znalcích a tlumočnících. „Zejména je ale třeba konečně do našeho právního systému implementovat zákon o DNA,“ říká expert.