Extremistická Dělnická strana sociální spravedlnosti měla minulý víkend sjezd na prestižní adrese v centru Prahy. Sál u Karlova mostu si pronajala od Českého svazu vědeckotechnických společností. Stejnou budovu má pro své akce v oblibě i hnutí SPD Tomia Okamury a některé spolky z takzvané „vlastenecké“ scény. Majitelé sálů doteď neprověřovali, kdo si prostory pronajímá. To, zda extremistům pronájem odmítnout, je dilema, které řeší i jinde v Evropě.

Šéf DSSS Tomáš Vandas se na sociálních sítích pochlubil společnými fotkami se zástupci Kotlebovy Lidové strany Naše Slovensko, kteří na sjezd přijeli jako „zahraniční hosté“. V zeleném tričku Kotlebovců s Vandasem pózoval bratr Mariana Kotleby, slovenský poslanec Marek Kotleba, a další funkcionář ĽSNS Marcel Urban.

O tom, že šlo o návštěvníky z extremistické scény, není pochyb. Zakladatel ĽSNS Marian Kotleba byl letos v dubnu zbaven poslaneckého mandátu, protože ho soud uznal vinným ze sympatií s neonacismem.

Já bych jim to nepronajal…

Samotnou Dělnickou stranu české ministerstvo vnitra i loni zmínilo ve Zprávě o extremismu a předsudečné nenávisti v Česku. Její sjezd rozhodně nezapadal do typu akcí, které se v budově poblíž Novotného lávky na nábřeží u Vltavy většinou konají.

„Společenské, technické nebo nějakým způsobem zaměřené do vědy, do techniky, hodně tady bývají právní záležitosti nebo zdravotní,“ vypočítává Daniel Hanus, předseda Českého svazu vědeckotechnických společností (ČSVTS), který místní sály pronajímá. O tom, že si jeden z nich na minulý víkend pronajala Dělnická strana, prý nevěděl. Pronájmy se řeší přes techniky sálu, nikoli s vedením.

„Kdybych já měl rozhodnout, tak jim to nepronajmu. Určitě ne, ani tomu Kotlebovi,“ říká předseda ČSVTS a zdůrazňuje, že jsou apolitickou organizací. „Neznamená to ale, že by nám bylo jedno, v jakém světle se také můžeme zobrazit,“ dodává s odkazem na akci Dělnické strany.

Sály si v budově může pronajmout kdokoli, kdo zaplatí nájem, žádné omezení pro politické strany tu neplatí. Daniel Hanus ale plánuje téma zvednout na příštím předsednictvu ČSVTS. „Bylo by dobré se na to zaměřit,“ říká s tím, že dosud organizace příliš nezjišťovala, kdo si sály pronajímá, pokud zaplatil a neponičil vybavení.

„Čí že jsme tu měli sjezd? To, co mi říkáte, je pro mě nová informace,“ diví se do telefonu i výkonný místopředseda ČSVTS Vladimír Poříz. I on potvrzuje, že sál si může objednat kdokoli.

SPD a „rebelové“ Petra Hampla

Týden po Dělnické straně je ve veřejně dostupném online kalendáři plánovaných akcí ve stejné budově zapsáno hnutí Svoboda a přímá demokracie. O co přesně jde, však v programu nestojí a mluvčí strany Barbora Šťastná na dotaz HlídacíPes.org nereagovala.

Faktem je, že SPD nebo jí blízké spolky měly zájem o pronájmy prostor ve stejné budově už v minulých letech. Loni v prosinci se tu měl například konat seminář Jak dál po volbách s účastí řady takzvaných „vlasteneckých“ hnutí. To Okamurovo nicméně převažovalo, sám Tomio Okamura měl podle programu poslat zdravici a celá akce se měla konat ve spolupráci s nově založeným politickým institutem SPD – Institut svobody a přímé demokracie.

V minulosti se v budově konaly i semináře sdružení Nová republika europoslance za SPD Ivana Davida nebo Akce D.O.S.T.. Ta například svůj únorový seminář Dost bylo Bruselu komentuje na webu slovy: „Totalitní Evropskou unii je třeba co nejdříve opustit a obnovit plnou státní svrchovanost České republiky, i když to v současných podmínkách bude velmi obtížné.“

Jindy posloužily zdejší prostory „vlastenecké“ scéně jako náhradní „azyl“ v případě, že měli její zástupci problém najít jiné místo.

Letos v lednu tak na Novotného lávce proběhl „Den rebelů“, akce sociologa Petra Hampla známého mimo jiné ostře protiislámskými názory. Setkání se v předchozím ročníku konalo v Řeporyjské sokolovně, poté, co původní pronájem v hospodě Na Slamníku pronajímatel s ohledem na typ akce zrušil.

Letos v lednu se tak Hamplovo Sdružení přátel heterosexuálního bílého muže pro svou „politicky nekorektní akci“ muselo spokojit s kancelářskými prostory v centru Prahy.

„Včerejší Den rebelů poznamenán náhradními prostorami, ale snad jinak povedený. A na příští rok snad najdeme příjemnou hospodu, jejíž majitel se nedá vydírat,“ komentoval to na Facebooku sám organizátor Hampl.

AfD a Kotleba už narazili

Problémy s pronájmy prostor mají i některé zahraniční politické strany či spolky, které se samy označují za „vlastenecké“, přitom je však úřady monitorují kvůli extremismu. Platí to jak pro zmíněnou Kotlebovu stranu na Slovensku, tak pro německou AfD.

Kotlebovci narazili třeba v roce 2019 v Myjavě, kde se proti pronájmu městského kulturního domu na jejich akci začala sepisovat petice. Mítink sice nakonec proběhl, ale i s demonstrací odpůrců krajní pravice.

Město tehdy uvedlo, že „nemá důvod nesouhlasit s komerčním pronájmem prostor pro řádně zaregistrované politické strany, které se budou ucházet o hlasy voličů v blížících se parlamentních volbách“.

Německá AfD si v minulosti opakovaně stěžovala, že se potýká s problémy při pronajímání prostor pro stranické akce. Například hotel ve městě Halle zrušil Alternativě pro Německo pronájem poté, co místní aktivisté ohlásili proti chystané akci protesty, zároveň ale provozovatel hotelu uvedl, že AfD hotel oklamala a celou stranickou akci maskovala jako „setkání pokladníků“.

Podobných případů byla řada a strana se musela se samosprávami dohadovat o pronájem hal v Kolíně nad Rýnem či dalších městech. V některých případech hrozila žalobou.

Z českého pohledu je zajímavý i případ z Prahy z roku 2019. Tehdy se do české metropole sjeli zástupci krajně pravicových buršáckých spolků z Německa a Rakouska. Také buršáky řadí oba zmíněné státy částečně do extremistických organizací. Jak však tehdy popsal HlídacíPes.org, anonymitu v Česku, kde je nikdo neznal, si viditelně užívali.

„Bylo příjemné se zase jednou projít po velkoměstě v našich barvách, aniž by nás někdo omezoval, nebo dokonce napadal,“ pochvalovali si tehdy účastníci buršáckého zájezdu do Prahy v reportáži z akce ve svých Buršáckých listech (Burschenschaftliche Blätter).

Německá a rakouská krajní pravice si tehdy pro svůj sjezd pronajala Paspův sál na v Praze na Smíchově, a to bez jakýchkoli překážek. Provozovatelé sálu sice dostali na začátku akce avízo, kdo si ve skutečnosti jejich prostory pronajal, a že nejde o běžné návštěvníky ze sousedních zemí, pronájem ale nezrušili. Zdůvodnili to tím, že dokud se návštěvníci chovají slušně a v souladu se zákonem, nebudou proti nim nic podnikat.