Dočkáme se doby, kdy bude elektřiny tak málo, že se v jednotlivých čtvrtích Prahy bude znovu zapínat a vypínat elektřina podle předem daného plánu?

„Když jsem byl malý, jednotlivé obvody Prahy měly dodávky elektřiny jen v určité hodiny. Klidně se to v budoucnu může stát znovu; jako jedno z opatření, pokud nebudeme schopni včas postavit nové bezuhlíkaté zdroje elektřiny,“ říká expert na energetiku a někdejší ředitel jaderné elektrárny Temelín František Hezoučký. 

• Myslíte, že v Česku to bez jaderné energetiky do budoucna nepůjde? 

Přál bych si, aby to šlo, protože dobře vím, že jaderná energetika nemá jenom klady. Avšak za současného stavu poznání je pro nás jaderná energetika jednou z mála cest, která umožňuje scénáře bez vypouštění CO₂.

• Což je „antifosilní trend“, který prosazuje Evropská unie…

Je k tomu dokonce celosvětová dohoda z Paříže. Spojené státy dlouho vzdorovaly a k takovým dohodám se nechtěly přidat. Nakonec to udělaly a podepsala dokonce i Čína. Tedy dva největší znečišťovatelé atmosféry.

Když vodík, tak do aut

• Pro Českou republiku nevidíte cestu, jíž se vydalo Německo: zavírání uhelných i jaderných elektráren a jasná sázka na obnovitelné zdroje?

Jsem také pro obnovitelné zdroje. Každý ušetřený kilogram uranu, uhlí, litr nafty či metr krychlový plynu je v pořádku. Je ale otázka, co unese národní hospodářství. Chcete platit dvě koruny za kilowatthodinu nebo dvanáct korun? Nejde jen o domácnosti, ale o průmysl, který by se tím stal totálně nekonkurenceschopný na světovém trhu.

• Třeba Němci jsou ale zatím – zdá se – připraveni platit za zelenou elektřinu vyšší ceny. Nebo si myslíte, že střet s realitou bude pro ně jednou šokem?

Setkal jsem se s dvěma druhy německých expertů na energetiku. Jedni jsou zastánci obnovitelných zdrojů a tvrdí – vždyť u nás v Bavorsku na tom nejsme o nic lépe či hůře než vy v České republice, pojďte do toho s námi. A druzí říkají – jsme z toho nešťastní, protože vláda se rozhodla jít vstříc momentálním náladám obyvatelstva a když to bude potřeba, nebude už snadné „starou“ energetiku znovu spustit. Jsou dny, kdy se Německo chlubí, že celou svou spotřebu pokrylo z obnovitelných zdrojů. Ale to jsou opravdu jen jednotlivé dny v roce.

• Německo, v době, kdy byli vládní stranou i zelení, už jednou chtělo jaderné elektrárny zavírat a nakonec od toho ustoupilo. Nemůže se historie opakovat?

Dokud Německo své jaderné elektrárny skutečně neodstaví, tak ta šance je. Švédsko se v minulosti také vydalo bezjadernou cestou. Respektive přijalo zákon, kterým určilo, že elektrárny nechá „dojet“ a tím s jádrem skončí a pak ten zákon v tichosti zrušili. A to jsou na tom mnohem lépe než my, protože mají spoustu elektřiny z vodních elektráren. Přál bych si, aby se to Němcům podařilo. Potřebuje to ale nejenom mít obnovitelné zdroje, ale i levnou akumulaci elektrické energie. A to je zatím problém.

• Na druhé straně, když vidíme ten ohromný technologický pokrok za posledních řekněme deset let, je docela možné, že za dalších deset let už dlouhodobé a cenově přijatelné ukládání energie problém nebude… Už nyní se kupříkladu takto vyrábí metan, který se pak v případě potřeby spaluje.

To ano, ale zatím je to všechno velmi ztrátové. Když sečtete všechny účinnosti v řetězci, kdy draze vyrobíte metan nebo vodík a ten pak spalujete, tak jste pod úrovní účinnosti parního stroje. Nějakých dvanáct procent účinnosti. Jedině kdyby se takto získaný vodík využíval k pohonu aut, to by smysl dávalo.

• Jaderné elektrárny, které se nyní stavějí ve Francii nebo ve Finsku také vypadají ztrátově – jen jde o ztrátu času a peněz. Stavba trvá dlouho a násobně roste cena… Čím si to vysvětlujete?

V obou případech se staví prozatím největší jaderné bloky, které kdy byly vymyšlené, zhruba 1700 megawatt. Podle informací, které mám z Finska, je tamní nejaderná část hotová, ale problém je s jadernou částí. Francouzi to svádějí na Finy. Finové zase prohlašují, že Francouzi podcenili náročnost finského jaderného dozoru. Potíže, které ale mají Francouzi u sebe doma, ve Flamanville, však ukazují na to, že mají skutečně nějaký problém oni.

ČEZ se bojí zodpovědnosti

• Oba ty zmíněné bloky staví Areva, která se potýká s vleklými problémy. Není to i varování směrem k dostavbě jaderných bloků v Česku? Areva byla ostatně vyřazena i z tendru na Temelín…

Myslím, že byla chyba, že byli tehdy vůbec vyzváni, protože pro nás se tak velký blok nehodí. Tím spíše pokud by bývaly byly v Temelíně takové bloky dva. Temelín není připraven na vyvedení tak velkého výkonu a musely by být realizovány velké dodatečné investice. Celý ten způsob výběrového řízení u tak obrovské investice byl ale udělán špatně.

Cesta veřejné zakázky byla v podstatě jen alibi, aby ti, kdo o tom měli rozhodovat, byli pokud možno nezranitelní. Jim nešlo o to, aby se něco postavilo.

• Teď myslíte tehdejší vládu nebo management ČEZu?

V zásadě všechny, ale především ČEZ. Se stavbou jaderné elektrárny jsou spojeny velké starosti a velká zodpovědnost. Je to riziko pro ziskovost firmy, pro osobní bonusy a neochota se v tom angažovat trvá. Nevědí, jak to uchopit, v oboru ubývá expertů, a proto se také pracovalo se zadáním, že by se celá elektrárna postavila na klíč. Přitom jsme si my, Čechoslováci, v minulosti všechny jaderné bloky postavili sami. Když máte stavbu na klíč, vždy je dražší.

• Takže nyní by měl ideální proces vypadat jak? Vybrat dodavatele, který dodá projekt a jaderné know-how, ale stavební část si postavit z vlastních tuzemských dodavatelů?

Nejenom stavební část. Pokud bychom koupili projekt jaderné části, takový, který by nám vyhovoval z hlediska kritérií vhodných pro ČR – tedy maximálně 1200 megawattů na jeden blok – tak máme možnost si to poskládat sami, protože nejadernou část si umíme sami vyprojektovat i dodat. Naše firmy z oboru potřebují zakázky, na nichž porostou.

Koho František Hezoučký považuje za favorita pro dostavbu Dukovan a proč?

Máme brát vážně nabídku Číny? Je důvod obávat se  – s ohledem na energetickou bezpečnost – ruských technologií?

A jak se jako bývalý ředitel jaderné elektrárny dívá na současný stav společnosti ČEZ a její činnost?

Dozvíte se v druhé části rozhovoru. Publikována bude zítra, ve středu 2. 11. 2016 

Doc. Ing. František Hezoučký

Absolvent Katedry Tepelně energetických zařízení FSI ČVUT (1965) a oboru Jaderná technika při SVŠT a ČVUT. V letech 1965-1978 v elektrárnách Jaslovské Bohunice na různých technických funkcích elektrárny A-1 a vedoucí testů energetického spouštění na 1.bloku V-1. V letech 1979-1987 působil v elektrárně Dukovany jako hlavní inženýr spouštění, kde se s jeho přispěním českým a slovenským firmám podařilo spustit čtyři bloky během tří let. Později byl náměstkem ředitele pro výrobu v období přípravy provozu ETE. Od roku 1993 působil 4,5 roku jako technický poradce firmy Westinghouse a poté přes rok jako hlavní inženýr švýcarské firmy Colenco. Od poloviny roku 1999 byl jmenován ředitelem elektrárny Temelín. Po uvedení obou temelínských bloků do zkušebního provozu (duben 2003) pracoval pět let v Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE) ve Vídni. Nyní působí jako poradce a vyučuje na Západočeské univerzitě v Plzni a ČVUT  v Praze.