Zmrazený ruský majetek v EU ve výši zhruba 200 miliard eur bude možná v blízké době zabaven. Debata, která proběhla minulý týden na plenárním zasedání europarlamentu, ukázala, že politická vůle k tomuto kroku se razantně zvýšila napříč frakcemi s výjimkou Patriotů a Suverenistů.

Evropské země se zabývají myšlenkou zabavit zmrazený ruský majetek již více než dva roky. Konkrétně se jedná o ruská aktiva ve výši 200 miliard eur, která patří Centrální bance Ruska a spravuje je Euroclear, mezinárodní depozitní společnost fondů se sídlem v Bruselu.

Tento majetek byl zmrazen poté, co Moskva v roce 2022 zahájila invazi na Ukrajinu. Původní myšlenkou bylo, že aktiva ruské centrální banky zůstanou zmrazeny, dokud Rusko nezaplatí škody, které způsobilo Ukrajině.

Studená sprcha

Loni v květnu začala EU využívat úroky generované zmrazenými aktivy, které představují zhruba tři miliardy eur ročně. Těmito penězi se začala splácet půjčka ve výši 50 miliard dolarů, kterou poskytla skupina G7 Ukrajině loni v červnu. Ke konfiskaci ruského majetku ale dosud EU nepřistoupila.

Iniciativy volající po konfiskaci vedly na půdě EU dosud především pobaltské země a Polsko. Proces naopak blokovala hlavně Francie a Belgie. Francie ale postoj zásadně změnila po rozhodnutí Donalda Trumpa zastavit pomoc Ukrajině, která čelí ruské agresi.

Minulou středu večer tuto změnu postoje oficiálně potvrdili francouzští zákonodárci, když po osmihodinové debatě schválili nezávaznou rezoluci vyzývající Evropskou unii, aby zabavila zmrazená ruská aktiva a použila je na podporu Ukrajiny.

Na půdě evropského parlamentu se vedla debata v téměř stejnou dobu. Během rozpravy se zástupci polského předsednictví Rady a Evropské komise europoslanci vyzvali Komisi, aby připravila konkrétní návrh na zabavení ruských aktiv a jejich následné využití.

Z českých europoslanců vyjádřili jednoznačnou podporu přistoupení ke konfiskaci zmrazeného ruského majetku poslanci sdružení v lidovecké frakci (EPP).

„Rozhodnutí Donalda Trumpa o zastavení pomoci Ukrajině bylo pro mnohé v EU jako budíček nebo studená sprcha. Z Evropského parlamentu nyní odešlo již několik výzev, mimo jiné belgickému králi, aby se už tyto peníze začaly využívat, především na pomoc Ukrajině, na nákup zbraní atd. Myslím, že je naše morální právo ty peníze využít. Pokud je nevyužijeme my, tak je využijí Rusové k něčemu úplně jinému,“ uvedl český europoslanec Ondřej Kolář, který již před svým nástupem do europarlamentu navrhoval podobný princip v ČR.

„Já osobně jsem rád, že i česká vláda už pochopila význam tohoto tématu a že i pan premiér označil nyní využití zmrazeného ruského majetku za jednu z cest k získávání prostředků na nákupy zbraní, financování infrastruktury,“ dodal.

„V době, kdy Rusko nabírá teroristy ochotné páchat sabotáže ve státech EU, na to musíme jednoznačně odpovědět a přejít od řečí ke konkrétním skutkům,“ uvedl europoslanec Tomáš Zdechovský s odkazem na nová zjištění sítě reportérů evropských veřejnoprávních médií, která byla zveřejněna tento týden. Novináři zjistili, že proruské skupiny nabízely kryptoplatby výměnou za hybridní útoky po celé Evropě.

Peníze nejhorší sorty kriminálníků

Obezřetnější pohled na zabavení ruského majetku má pirátská europoslankyně Markéta Gregorová.

„Kdyby to byla jen politická otázka, tak já jsem rozhodně pro. Je to ale také ekonomická otázka, a podle řady bank včetně Evropské centrální banky by to mohlo oslabit euro vůči dolaru. A obecně narušit právní jistotu investorů. To by mohlo v dlouhodobém měřítku znamenat jisté zchudnutí Evropy. Domnívám se ale, že když na tom bude pevná a jednotná politická vůle, a bude jasně řečeno, že toto je absolutní výjimka týkající se pouze ruského majetku, který byl zmražen kvůli válce, tak se z toho nebude trh hroutit. Nicméně proto, že jednotlivé státy lavírují, tak se obávám, že se ta jednota nenajde,“ řekla pro HlídacíPes.org.

„Alespoň se zatím podařilo uvolnit 50 miliard z úroků z ruských aktiv,“ dodala.

Obavy Evropské centrální banky naopak vyvrací europoslanec Luděk Niedermayer, který dříve působil jako viceguvernér České národní banky.

„Podle mě jsou obavy finančního sektoru, že by to mělo negativní dopad na kredibilitu evropských institucí, nadhodnocené. Pokud lidé, kteří chtějí páchat válečné zločiny, vraždit a znásilňovat ženy a děti, nebudou investovat peníze do evropských institucí, tak mi to nepřipadá jako ztráta. Velmi mě mrzí z mého pohledu nepřiměřeně velká obezřetnost Evropské centrální banky. Evropský finanční systém bude bezpečný, moderní a konkurenceschopný. Myslím, že bychom neměli říkat, že bez jakýchkoliv podmínek budeme chránit peníze i té nejhorší sorty kriminálníků,“ konstatoval Niedermayer.

Zabavení ruských aktiv podle něj nebude žádným neuváženým unáhleným krokem. „Již více než dva roky diskutujeme s diplomaty právní otázky tohoto kroku. A nyní se objevují také strategické otázky, tedy jak tenhle jedinečný balík peněz co nejlépe využít.“

Názor, že obavy Evropské centrální banky a některých států jsou přehnané a zbytečné, sdílí také někteří politicky neangažovaní odborníci. Nigel Gould-Davies, vedoucí pracovník pro Rusko a Eurasii z Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS), uvedl pro CNBC, že rozsáhlé studie mezinárodních právníků ukázaly, že existuje bezpečná legální cesta k zabavení a že obavy z ekonomických dopadů byly přehnané.

„Když byla aktiva poprvé zmrazena – v okamžiku, kdy k nim Rusko ztratilo přístup – nemělo to žádný nepříznivý dopad na evropskou ekonomickou nebo finanční stabilitu. Není důvod si myslet, že by trhy nebo jednotlivé věřitelské státy jednaly jinak, kdyby Rusko tato aktiva trvale a formálně ztratilo,“ řekl.

Silná karta Evropy

Jako strategickou příležitost vnímá zmrazená ruská aktiva Danuše Nerudová.

„Obávali jsme se reakce z ruské strany, ale ta už dávno přišla. Zkonfiskování zahraničních firem v Rusku se už dávno událo, řada evropských firem, které tam měly majetek a provozy, už je odepsaly do ztrát, protože podle nových ruských zákonů se ke svému majetku už nikdy nedostanou. Evropa není ekonomicky tak silná jako USA a nemáme tak silnou armádu – jak říkal Donald Trump, nemáme ty karty – tak z mého pohledu tohle je ta karta, kterou má Evropa a díky které také může sedět u stolu při vyjednávání o míru. Je to hodně silná karta, 200 miliard eur už je velký objem peněz a já myslím, že teď je ten moment, kdy bychom ji měli využít.“

Pochopení pro země, které se obávají zabavení ruského majetku, má europoslanec Alexandr Vondra, který je členem frakce konzervativců (ECR).

„My Češi klidně můžeme být pro konfiskaci ruského majetku, kromě Českého domu toho v Rusku moc nemáme. Toto se určitě lépe schvaluje, když nemáme příliš co ztratit. Ale státy, které jsou více exponované investičně a majetkově po celém světě, mohou přijít o hodně, pokud by vznikl nějaký precedens, který by se pak používal dál.“

Estonsko průkopníkem

Francie se původně stavěla proti konfiskaci, protože se obávala, že by to mohlo porušit mezinárodní právo a vyděsit investory. Obavy, že by tento krok oslabil trhy, jednotlivce, investory i euro, zopakovala na pondělím setkání s předsedou Evropské rady Antoniem Costou prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová.

Konkrétní mechanismus, jak začít využívat zmrazený ruský majetek v souladu s mezinárodním právem, představilo již loni Estonsko. V květnu estonský parlament schválil zákon, který umožňuje konfiskaci majetku, který patří sankcionovaným ruským jednotlivcům, ve prospěch Ukrajiny.

Estonsko hraje v tomto procesu průkopnickou roli.

„Přijatý zákon navrhuje mechanismus, který přivádí jednotlivce a podniky přímo zapojené do agrese proti Ukrajině k odpovědnosti. O použití majetku jako zálohy na způsobenou škodu rozhodne Ministerstvo zahraničních věcí ve správním řízení. Pro toto rozhodnutí je nutné prokázat, že protiprávním jednáním vznikla škoda, kterou je třeba podle mezinárodního práva nahradit,“ vysvětluje estonský parlament na svém webu.

Kaja Kalas, současná vicekomisařka EU a vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a bývalá předsedkyně estonské vlády, prosazovala zabavení ruských aktiv EU už před prezidentskými volbami v USA.

Premiéři Polska, Lotyšska, Litvy, Estonska a tehdy také Slovenska vyzvali Evropu už před dvěma lety, aby zmrazená aktiva použila na „pokrytí nákladů ruské agrese proti Ukrajině, včetně podpory ukrajinských vnitřně vysídlených osob, a také ve prospěch budoucí rekonstrukce Ukrajiny“.

Tento „plán Robina Hooda pro Ukrajinu“, jak byl návrh nazýván, tehdy ale ztroskotal především na odporu Francie a Německa.