ROZHOVOR. Evropskou unii a její (ne)popularitu mezi lidmi čeká další velká zkouška – již platná směrnice EU ETS 2 rozšiřuje stávající evropský systém obchodování s emisními povolenkami tak, že cíleně dopadnou na domácnosti a jejich výdaje třeba na vytápění nebo na nákup pohonných hmot. Dá se s tím ještě něco dělat?

Na jedné straně se současné emisní povolenky silně propisují do ceny elektrické energie pro koncového zákazníka a vyhánějí z Evropy „špinavý průmysl“, na straně druhé se z jejich výnosů platí řada populárních projektů, třeba dotace zelená úsporám.

„Současný systém povolenek existuje skoro dvacet let. Vztahuje se na energeticky náročný průmysl včetně elektráren, tepláren, na leteckou dopravu v rámci Evropy a od roku 2024 i na námořní dopravu.  Ty za každou vygenerovanou, tedy do atmosféry vypuštěnou, tunu CO2 musí mít emisní certifikát, onu povolenku,“ říká partner právní kanceláře Kinstellar Kamil Blažek. Od ledna 2027 mají navíc začít platit nové emisní povolenky, které budou mít mnohem vyšší přímý dopad na peněženky lidí.

Rozhovor je písemnou verzí podcastu Bruselská setba, který připravují Robert Břešťan, šéfredaktor HlídacíPes.org a Kamil Blažek, partner právní kanceláře Kinstellar. 

Stávající systém emisních povolenek cílí na velké průmyslové podniky, elektrárny či leteckou dopravu, ten nový ale už míří na domácnosti a menší subjekty. Skutečně je to tak, že emisní povolenky bude platit každý jeden z nás?

V podstatě ano. Nejde o to, že si každý člověk bude kupovat povolenku, ale bude to na úrovni dodavatelů – třeba pohonných hmot. Povolenky se nově rozšíří na relativně velkou část dalších činností, při kterých se generuje CO2: na dopravu, vytápění budov  včetně topení v domácnostech, zčásti na obranný průmysl, zemědělství, vnitrozemskou lodní dopravu, železniční dopravu, na malé a střední podniky a výrobce tepla z fosilních paliv již bez omezení velikosti. Ta směrnice je vydaná, schválená členskými státy (na úrovni Rady) i Evropským parlamentem a je platná. Dokonce i v České republice je v zákonech od loňska ze zatím méně důležité části i implementovaná. O její plné implementaci se očividně bude politicky ještě hodně bojovat, a bude zajímavé sledovat, jak se předvolební kampaňová prohlášení, kterých bude spoustu, budou realizovat v reálné politice jakékoliv příští vlády… V příštím roce se vše má každopádně testovat a od roku 2027 se budou prodávat první povolenky podle EU ETS 2.

On to bude test jak pro tu novou povolenku, tak i test vztahu lidí k Evropské unii, protože tohle se silně odrazí v cenách skrze pohonné hmoty či ceny za vytápění plynem. Dá se říct, že nás tím Brusel poněkud nutí mimo jiné k přechodu na elektromobilitu?

Trochu bych protestoval proti tomu, že nás k tomu nutí EU nebo Brusel. Boj proti dekarbonizaci má původ na globální úrovni, skrze řadu hnutí, politických stran s velmi výraznou podporou na úrovni řady voličských skupin, byť ne zrovna v Česku… Postupně se to prolnulo do legislativy na evropské úrovni. Takže bych to neformuloval tak, že si to sama od sebe vymyslela Evropská unie. Nicméně souhlasím, že se to může obloukem jako bumerang vrátit s velmi negativním dopadem na vnímání EU. Přechod na elektromobilitu není sám o sobě cílem, tím je postupné a rychlé snižování emisí CO2. To samozřejmě pro řadu lidí může znamenat přesedlání na elektromobilitu, protože to může být po započtení nákladů na emisní povolenky levnější.

Původní záměr byl v obchodování s emisními povolenkami zkombinovat volný trh s regulací, ale úplně se to nepovedlo a souhlasím, že je to velký problém. Má to negativní vliv i na investiční jistotu a stabilitu zejména v důležitých odvětvích těžkého průmyslu a energetiky.

Jak tedy budou vypadat konkrétní dopady?

Tak, že například prodejce paliv pro silniční dopravu, distributor do sítě čerpacích stanic, bude muset povinně nakoupit odpovídající množství emisních povolenek. I zde půjde o cenu za jednu vypuštěnou tunu CO2, kdy se propočítá kolika litrům spáleného benzinu to odpovídá. Takže do prodejní ceny se promítne právě i odpovídající cena emisní povolenky, ať už odhadovaných 45 eur nebo třeba sto eur, to uvidíme. Pro představu, jak se bude množství emisí CO2 počítat: jeden litr benzínu odpovídá 2,3 kg CO2. Obdobně to bude fungovat u spotřeby plynu v domácnostech. Už dnes se povolenky vztahují na výrobu elektřiny nebo tepla z fosilních paliv včetně plynu, ale zatím jen na velké podniky, nově se to uplatní na všechny, takže cena plynu pro domácnosti naroste.

Má to začít platit od ledna 2027, už nyní se ale na některých burzách daly koupit takzvané futures na tyto povolenky, další půjdou koupit 7. července na jiné burze… A ukázalo se, že přestože Evropská unie určila cenu povolenky přibližně 45 eur za tunu CO2, tak v těch futures kontraktech cena vyskočila na zhruba 70 eur. Takže pokud se dopady na lidi vypočítávaly na cenu 45 eur, což je odhadem pět až deset korun na litr benzinu, tak když to bude sedmdesát nebo devadesát, ať se to lépe počítá, bude to dvojnásobek…

To ano, ale tyto cenové indikace bych nepřeceňoval. Byl to úplně první obchod s futures, kdy jde obecně o spekulativní nástroj opravňující k budoucí koupi té povolenky. Ani objemy těch obchodů nebyly nijak moc vysoké a nevyvozoval bych z toho, že cena bude za dva roky stejná. Může být i vyšší, může být i nižší. Je tam nepochybně i riziko růstu, k čemuž je historická paralela se současnými povolenkami EU ETS 1. Je to volně obchodovatelná komodita, což je předmětem kritiky, protože je nenakupují jenom ti, kdo je nakupovat musí, ale často i velké banky, obchodníci s cennými papíry. Drží je jako investiční nástroj, kdy spekulují na růst ceny. To rozhodně neměl být původní účel té povolenky. Cílem bylo motivovat vysoce energeticky náročné CO2 generující výroby a provozy, aby svou spotřebu snižovaly a investovaly do technologií pro dekarbonizaci. Jenže to vzalo tento směr a cenu povolenek to tlačí nahoru. Roli hraje další princip emisních povolenek, že jejich celkové množství v oběhu je omezené, a průběžně se snižuje. Jinými slovy v DNA systému EU ETS je, že cena povolenky poroste…

Což indikuje, že v tom původním záměru je něco špatně, přesto to nyní replikujeme na nových povolenkách v rámci EU ETS 2…

Původní záměr byl v obchodování s emisními povolenkami zkombinovat volný trh s regulací, ale úplně se to nepovedlo a souhlasím, že je to velký problém. Má to negativní vliv i na investiční jistotu a stabilitu zejména v důležitých odvětvích těžkého průmyslu a energetiky.

Na druhé straně je tu i ta strana výnosů z prodeje povolenek, které jsou na modernizační projekty, různé dotace na zateplování budov i pro běžné občany. Podobně to má být i u nových povolenek. Má vzniknout sociální klimatický fond, kde budou peníze pro „zranitelné domácnosti“, na něž opatření nejvíce dopadne. Takže z jedné strany se lidem z kapsy vytáhnou a z druhé strany se jim peníze do kapsy zase zastrčí?

Ano, je to takové drbání se levou rukou za pravým uchem. Ten modernizační fond u prvních povolenek ale přináší zajímavé peníze na užitečné investice, bez povolenek by nebyl žádný modernizační fond. U nás byla třeba velká část použita na modernizaci a dekarbonizaci teplárenství, další peníze šly na zateplování, projekty jako je Zelená úsporám a podobně. V tomto novém případě mají skutečně jít do fondu, který má zamezit negativním sociálním dopadům, takže půjde o redistribuce peněz potřebným, příjmově slabším. Problém je, že u podobných případů zůstává v systému jaksi skřípnutá střední třída. Fond pokryje ty sociálně slabší vrstvy, bohatší se s tím vyrovná a zůstane v tom viset ta střední třída, která celkově chudne, i když zatím neklesá na úroveň sociálně slabé vrstvy. Takže to určitě není něco, co by vyhrálo žebříček popularity. Možná to ale kvitují populistické strany, kterým to přináší nové potenciální voliče.

Pokud by politická reprezentace měla jednoznačný názor, že to je špatně, měla budovat většinu tak, aby se opatření změnilo nebo zrušilo.

Nicméně ta směrnice tu je, dokonce zčásti už implementovaná, a je – a ještě bude – z toho velké politikum. Už teď se řeší, kdo za to může, kdo to schválil, kdo tomu nezabránil, kdo se to nepokusil zastavit… Dá se říct, za kým to jde, nebo je to vlastně jedno, protože tím, že se to zkrátka na té evropské úrovni odsouhlasilo se souhlasem všech členských zemí, tak by na to musela a měla přistoupit jakákoliv jiná vláda, která by přišla i po té, která to zrovna v ten čas podepsala?

Určitě k tomu někdo přispěl víc, někdo méně, ale ta myšlenka, že se má něco podobného realizovat, se táhne dlouho. Od té doby, kdy vznikly první povolenky EU ETS 1 bylo v plánu je rozšířit i na zbylé oblasti. To, že finální schválení směrnice dopadlo na Fialovou vládu, to je prostě život. Kdyby tehdy byla u českého předsednictví ve vládě jiná politická strana, nemyslím, že by to dopadlo jinak. Možná kdyby se zuřivě bránila, mohla to třeba nějak zbrzdit, posunout na toho dalšího v předsednictví. Klíčová byla a je většina v Evropské radě a v Evropském parlamentu. Pokud by politická reprezentace měla jednoznačný názor, že to je špatně, měla budovat většinu tak, aby se opatření změnilo nebo zrušilo. Že to jde, jsme viděli nedávno, kdy se výrazně omezila původně schválená pravidla pro ESG reporting. Bylo to velmi nepopulární opatření, prošlo původně jen těsně a změnily se jak politické karty, tak i nálady ve společnosti a priority, kdy dekarbonizace je dnes až za obranou a ekonomickou prosperitou, což je určitě dobře.

Čili změna i u nových emisních povolenek ještě přijít může? Protože, přiznejme si, že tohle opravdu bude hodně nepopulární věc a hodně velké politikum, zdaleka ne jen v České republice.

Změna je jistě možná. Současný mechanismus EU ETS 2 například neobsahuje žádný cenový strop povolenky, přičemž na nyní platných povolenkách EU ETS 1 vidíme, že cena má sklon fluktuovat. Pokud je volně obchodovatelná, podléhá spekulacím a spekulantům. Takže zavedení stropu je příklad jedné možné změny. K tomu je ale nutné začít v Evropě budovat většinu. A přiznejme si, že tato vláda už to stihnout nemůže.

Ještě jedno zajímavé téma ve vztahu k povolenkám: teplárna Energy Ústí nad Labem, údajně propojená s podnikatelem Tomášem Pitrem, od roku 2020 neplatila za emisní povolenky. Dluh je v řádech stovek milionů. Firma argumentovala, že emisní povolenky jsou příliš drahé, a pokud by je platila, musela by zdražit teplo pro odběratele, nebo by skončila v insolvenci… To je hodně bizarní příběh, ale není to třeba ukázka toho, kam až to může dospět i v jiných případech?

Na tom bych prospěšnost nebo škodlivost emisních povolenek asi neilustroval, protože úplně stejně by šlo argumentovat třeba u daně z příjmu: nebudu ji platit, protože je moc vysoká a musel bych zvýšit ceny… Detaily k tomuto případu nemám, ale jisté je, že ty platby se samozřejmě odvádět měly. Zároveň jde o teplárnu  v městské aglomeraci, na níž je závislá větší část obyvatelstva a je to důležitá kritická infrastruktura. V tu chvíli může majitel město nějakým způsobem vydírat… A i když by měly úřady zasáhnout, byla asi nižší ochota postupovat razantně, protože důsledkem by mohlo být uzavření teplárny s rizikem, že než se třeba v rámci insolvence převede na někoho jiného, vznikne období, kdy lidé budou bez teplé vody a v zimě bez tepla.

Nicméně asi nelze očekávat, že by se ty povolenky, ať už číslo jedna nebo číslo dvě, daly zrušit podobným „tlakem zdola“.

To určitě ne a rozhodně by to nemělo vyznít, že to tu chválíme. Naopak – je to samozřejmě zcela flagrantní, nepřijatelný a protizákonný postup a řešit se to mělo určitě dříve. Akorát k tomu chyběla v nějaké fázi znalost a pak třeba odvaha. O nedostatku obojího bychom si tady mohli povídat skoro pořád…

Tento text vznikl v rámci projektu EthProMedE.

Spolufinancováno Evropskou unií. Vyjádřené názory jsou názory autora a neodráží nutně oficiální stanovisko Evropské unie či Evropské výkonné agentury pro vzdělávání a kulturu (EACEA). Evropská unie ani EACEA za vyjádřené názory nenese odpovědnost.