Oblíbený herec Kevin Hart měl se svou show vystoupit na káhirském mezinárodním stadionu v Nasr City. Pouhý den před vystoupením ale pořádající agentura Hartovu show zrušila s tím, že se potýká s „logistickými problémy“. Podle blízkovýchodního serveru Al Monitor měl být však pravým důvodem odpor egyptské veřejnosti vůči Hartovi a komentářům, které měl údajně pronést na adresu starověkých Egypťanů a označit je za černochy. Není přitom vůbec jasné, zda to Hart skutečně řekl.

Skandál odstartovala zdánlivě nevinná poznámka, kterou měl Kevin Hart pronést během prosincového rozhovoru: „Musíme naše děti učit skutečnou historii černých Afričanů, když byli králi v Egyptě. Ne jen éru otroctví, kterou stvrzuje americké vzdělávání. Pamatuješ si dobu, kdy jsme byli králi?“ měl podle egyptského deníku Al Ahram říct Kevin Hart.

Ačkoliv přímá citace z rozhovoru se nikde neobjevila a ani Kevin Hart ji od té doby nepotvrdil, hercovo „pojetí historie“ se rychle rozšířilo na sociálních sítích. V Egyptě, který měl Hart označit jako kolébku obyvatel s tmavou barvou pleti, se nesetkalo s kladnou odezvou.

#CancelKevinHart

Na údajnou Hartovu citaci začali reagovat lidé napříč egyptskou veřejností, kteří začali sdílet příspěvky s hastagem #CancelKevinHart. Zatímco některé komentáře se držely spíše v rovině vtipných koláží, jiné byly za hranou rasismu. Shodně požadovaly, aby show amerického komika, se kterou měl v Káhiře vystoupit 22. února, byla zrušena.

Kauza „#CancelKevinHart“ znovu ukázala, jakou sílu dnes mají sociální sítě ve veřejném prostoru. Kromě zrušení Hartova vystoupení se totiž mediálně znovu otevřela otázka rasového původu obyvatel starověkého Egypta, kterou antropologové řeší už léta.

Populární egyptský herec Jussef Othman na svém Twitteru například pod hashtagem #DoNotCallMeJoe opakovaně komentoval Hartův postoj s tím, že je „afrocentrický“. Narážel tak na myšlenkové hnutí, které vzniklo ve Spojených státech a nahlíží na historii vývoje lidstva z jiného než „evropocentrického“ pohledu.

كفين هارت و الافروسينترزم ٢ pic.twitter.com/K9B2FO36o8

— Youssef Othman (@DoNotCallMeJoe) December 13, 2022

Afrocentristé vycházejí z přesvědčení, že pramatkou civilizace a veškeré kultury je africký kontinent. Inspiraci čerpají i z třídílné knihy Černá Athena, kterou napsal bývalý profesor blízkovýchodních studií na Cornellově univerzitě Martin Bernal. Podle něj starořecká civilizace převzala významné prvky své vzdělanosti a kultury od starých Egypťanů a Féničanů, kteří byli černí a antické Řeky kolonizovali.

Viděno Bernalovou optikou jsou tedy zjednodušeně všichni běloši vlastně černého původu a od svých kořenů se v určité fázi výkladu historie odpoutali kvůli ospravedlnění obchodu s otroky. Ačkoliv mezi odbornou veřejností Bernalův výklad dějin našel mnoho kritiků, ve Spojených státech má zvláště v posledních letech i mnoho příznivců, především mezi Afroameričany.

K tezi, že původní obyvatelé Egypta mohli být černošského původu, se ale přiklánějí i někteří antropologové. Zastáncem této teze byl například senegalský historik Šajch Anta Diop a hlásí se k ní i americký egyptolog Stuart Tyson Smith. Ten před třemi lety během online přednášky na Harvardově univerzitě například uvedl:

„Egyptologové se podivně zdráhali přiznat, že staří Egypťané byli spíše Afričany tmavé pleti,“ řekl Smith. Sám je zastáncem teze, že není správné snažit se staré Egypťany „rasově zaškatulkovat“:

„Etnicita a rasa jsou v běžném používání téměř synonyma. Důsledkem toho se egyptologové i další vědci pokoušeli přiřadit starověké egyptské civilizaci etnické charakteristiky srovnatelné s moderními rasovými kategoriemi. Je však důležité mít na paměti, že nejde o stejný koncept. Na rozdíl od etnicity je rasa moderní konstrukt,“ napsal například Tyson už v roce 2007 ve své knize „Svět Egypťanů“. Podle něj existovalo ve starověkém Egyptě několik etnických skupin. Od Núbijců tmavé pleti přes Egypťany a Libyjce se světlejší pletí.

Černá Nefertiti

To, že starověký Egypt byl „rasově rozmanitý“, potvrzují i některé archeologické nálezy. Vědci, kterým se podařilo získat sekvence DNA několika egyptských mumií, uvádějí, že mnoho starověkých Egypťanů bylo blízce spřízněno s obyvateli východního Středomoří a Blízkého východu, tedy oblastmi, kde se dnes nachází Jordánsko, Izrael, Turecko, Sýrie a Libanon.

Jiné nálezy zas svědčí o prominentních černošských osobnostech. Jednou z nich byl třeba šlechtic Maiherpri, který žil za vlády Thutmose IV. a po své smrti byl pohřben v Údolí králů. Předpokládá se, že také dvorní dáma slavné královny Nefertiti, lady Rai, byla núbijského původu. Její mumie se dochovala v pozoruhodně dobrém stavu a odhaluje tmavou pleť a vlasy spletené do copánků.

Koneckonců dohady o barvě pleti panují i kolem její paní. Podle některých vědců byla i královna Nefertiti černoška. Autorka knihy „Život a smrt ve starověkém Egyptě“ Sigrid Hodel-Hoenesová například uvádí, že barva pleti královny Nefertiti byla uctívána, protože odrážela „barvu jak úrodné země, tak podsvětí a smrti“.

Navzdory rozruchu kolem údajného výroku komika Kevina Harta toho však současní Egypťané mají z původních obyvatel Egypta už jen velmi málo. Jak v rozhovoru pro deník Právo uvedla egyptoložka Renata Landgráfová: „Pravého Egypťana byste dnes hledali marně, ovšem stane se, že na ulici uvidíte obličej, který jako by vystoupil ze staroegyptského portrétu, projeví se zkrátka zatoulaný gen.“

Za koho se tedy můžou dnešní Egypťané vlastně považovat? Ačkoliv mluví arabsky a jsou muslimové, nejsou Arabové. Podle šest let staré studie, která vznikla v rámci genografického projektu ve spolupráci s časopisem National Geographic, je pouhých 17% Egypťanů arabského původu. 68 procent obyvatelstva pochází ze severní Afriky, čtyři procenta jsou židovského původu, tři procenta jsou původem z východní Afriky, další tři procenta z Malé Asie a tři procenta pak jihoevropané.