Diari La Veu - http://diarilaveu.com on Foter.com / CC BY-NC-SA, zdroj

Dvanáct důvodů, proč je budoucnost médií skvělá. Aspoň těch globálních a těch, co zachytila změnu…

Napsal/a -pes- 7. ledna 2018

Česká technologická společnost Seznam plánuje spustit 12. ledna vlastní televizní vysílání. Zatím se neví, jaká bude jeho detailní podoba. Firma ji chce veřejnosti představit 10. ledna. Zkušenosti ze světa už nějaký čas ukazují, jaký typ televize je a bude v digitálním světě úspěšný, a jaký se zas postupně propadá…

Ve zkratce řečeno: do první kategorie patří video obsah na moderních internetových televizích, do druhé patří běžné televizní vysílání, kde se dramaticky propadá zájem především mladšího publika (viz graf níže).

Zajímavý pohled na současnost i budoucnost médií nabízí prezentace o budoucnosti médií, kterou přednesl na konferenci Ignition Henry Blodget, zakladatel a generální ředitel webu Business Insider.

Business Insider je jeden z nejčtenějších světových webů zaměřených na zpravodajství z byznysu a světa technologií. Měsíčně jej celosvětově navštíví 80 milionů uživatelů.

HlídacíPes.org z prezentace vybral podstatné body. I když se vztahuje primárně k publiku v USA a k médiím s globálním dopadem, nabízí zajímavé čtení i pro Česko a česká média.

Jaký je současný stav

  • Den má 31 hodin

S tím, jak je stále běžnější multitasking (tedy snaha zvládat více věcí najednou, například během sledování televize ještě kontrolovat sociální sítě nebo u večeře odpovídat na e-maily či hrát počítačové hry), narůstá v součtu počet hodin, které trávíme s médii.

V USA je to nyní již více než 12 hodin denně. Vedle toho průměrný Američan podle BI Intelligence (výzkumná agentura Business Insider) pracuje 5 hodin a 13 minut, vaří/ uklízí/ jí/ pije/ sportuje/ stýká se s přáteli 6 hodin a 5 minut a spí 7 hodin a 6 minut.

  • Digitální média vládnou

Zatímco tištěným médiím lidé v USA věnují v průměru jen 25 minut denně, na digitálních platformách stráví nesrovnatelně více času: 5 hodin 50 minut. Na druhém místě je s časem 4:04 televize, následuje rádio s časem 1:26.

Nárůst digitálních médií způsobil podle Henryho Blodgeta hlavně rozmach chytrých telefonů, jejich počet v americké populaci už zcela vyrovnal množství běžných počítačů či notebooků. Statisticky vzato má počítač i chytrý telefon každý jeden Američan.

BI Intelligence odhaduje, že v následujících pěti letech průměrná doba strávená konzumací digitálního obsahu vzroste o nijak závratných 18 minut.

Vládnout bude i nadále video (5 hodin a 8 minut denně), audio (2:08), hraní her (1:26), sociální média (1:23), nespecifikované ostatní činnosti spolknou další 2 hodiny a 42 minut. Celkem 12 hodin 46 minut (oproti současným 12:28).

„Internet boří geografické i mentální bariéry. Na globálním trhu všichni velcí i menší hráči bojují o pozornost podobného publika a průměrně šest hodin jejich času denně,“ konstatuje ve své prezentaci Blodget.

Pro zadavatele reklamy je přitom výhodné pracovat jen s několika velkými partnery, podobně spotřebitelé dávají přednost tomu, aby měli jen pár předplacených služeb.

Co se tedy stane?

1. Ještě silněji bude pokračovat na trhu konsolidace. Lidé budou vždycky chtít přesvědčivé příběhy a informace (obvykle zprostředkované médii); budeme je chtít konzumovat, sdílet je a diskutovat o nich pro nás nejvhodnějším způsobem.

2. Fenomén mohutné konzumace digitálních médií je nyní vlastní hlavně rozvinutým zemím, brzy ale budou on-line další čtyři miliardy lidí.

Výdaje na digitální reklamu v rozvinutých zemích neustále rostou, v Asii ještě rychleji. Asijské pacifické oblasti budou brzy největší oblastí pro trh digitální reklamy. Co je digitální, je globální; polovina ze všech předplatitelů jsou Američané, druhá polovina je zahraniční publikum.

3. Distribuci videobsahu budou stále více vévodit moderní televizní sítě. Počet diváků klasických televizí postupně klesá, klesá i výběr televizních poplatků. Dramatický propad zájmu o televizní vysílání vykazuje mladé publikum.

Naopak moderní platformy jako je Netflix, Amazon, Apple TV nebo Hulu výrazně rostou. Diváci jsou přesvědčeni, že zde za své peníze dostávají větší hodnotu. Zároveň tyto kanály díky nárůstu zájmu mohou více investovat do kvalitního obsahu.

Výrazně roste i poslechovost digitálních rádií i placených podcastů.

5. Představa, že pouhé překlopení textové podoby obsahu do videa zachrání vydavatele tradičních tištěných médií, je mylná.

Stejně mimo je však i teorie, že brzy budou všechna média muset jít cestou video obsahu.

6. Další rozvoj moderních technologií, chytrých přehrávání i samořiditelných automobilů dále změní konzumaci médií, ale nijak dramaticky. Proč? Protože lidé (v USA) už nyní stráví v automobilech v průměru pět týdnů za rok a už nyní při cestách poslouchají audio obsah, pasažéři i nyní mají své chytré telefony.

7. Rozšířená realita bude brzy prakticky všude. Virtuální realita však bude hlavně doménou her, tréninku a vzdělávání.

8. V oblasti sociálních médií je stále velký prostor k růstu. Sociální média už jsou svébytným prostředkem k „vyprávění příběhů“: soukromých i veřejných, nahlas i tiše, se zvukem či s titulky, na výšku i na šířku…

9. Existence duopolu Facebook – Google není nic nového, ale je to zkrátka fakt.

Stejně jako to, že velcí distributoři obsahu potřebují skvělá média. A velcí digitální distributoři už nyní finančně podporují producenty obsahu (Apple 20 miliard dolarů, Google 17 mld. $, Netflix 6 mld. $, Facebook 4 mld. $…) a celkové sumy se – prý – budou zvyšovat.

10. Distributoři (či „platformy“) budou nuceni přijímat zodpovědnost za obsah, který dále šíří – podobně jako ve „starém světě“.

11. Začínají se objevovat inovativní videoreklamy. Video o délce 30 vteřin přehrané ve vašem telefonu má podobný vliv jako hodinová infomercial (druh televizní komerční prezentace) v klasické televizi. Pokud spotřebitele reklama zaujme, dokouká ji do konce, i když má možnost ji přeskočit. Velké značky i agentury se již naučily pracovat s délkou a podobou reklamy pro digitální věk.

12. Neexistuje jediný správný model digitálních médií. Reklama, předplatné, komerční sdělení, prodej hardware – funguje všechno.

„Budoucnost médií je zkrátka stále lepší,“ myslí si proto zakladatel Business Insider Henry Blodget.

1 komentář

  1. petrph napsal:

    Jen tak mimochodem, mezi internetový videi a běžným televizním vysíláním zase nemusí být tak velký rozdíl. Protože v případě klasického TV vysílání má divák stejnou (ne-li větší) míru interaktivity – nejen že si může stiskem ovladače vybírat okamžitě mezi desítkami programů. Ale a dokonce si může snadno nastavit aby se mu pro něj zajímavé programy nahrály , takže si je pak vykouká kdy on má chuť a možnost. (Nejsem si jist, ale znalci to vědět budou, zda tuto druhou funkci peoplemetry evidují a započítávají do sledovanosti). A taky že a právě i běžné „klasické“ televizní společnosti mají své internetové archivy, odkud si mohou jejich diváci (a zase dle svého výběru) kdykoliv později shlédnout podstatnou část jejich vysílaných vlastních pořadů…
    Takže – jediný rozdíl může být v kvalitě nabízeného obsahu. Nebo tedy co si která generace nechá vnutit jako pro ní vhodný obsah.
    Když odečtu ty zmíněné placené služby typu „..Netflix, Amazon, Apple TV nebo Hulu“ -což jsou defakto online půjčovny přeprodávaných filmů. Předpokládám že sami znají čísla své úspěšnosti Například dle půl roku starého údaje „Na Netfixu je 110 filmů a seriálů s lokalizací do češtiny“ .To se dá vykoukat zhruba za 14 dní – a co pak?
    Tak se ptám, jaký kvalitní multimediáldní obsah budou ty internetové televize nabízet . Blbinky z youtube? Vlastní natáčené scénky ŕádobyvtipného charakteru? Úžasné reportáže s pop hvězdičkami typu Čágo Bélo? No, nechám se překvapit s čím Seznam příjde. ale klasickou televizi kvůli tomu vyhazovat předem nebudu..:))

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies