Pandemie koronaviru měla být pro brněnskou firmu Respilon ideální obchodní příležitostí, v Česku ale spíše musela hasit problémy. Výrobce ochranných pomůcek z nanovláken se dostal do sporu s Vysokým učením technickým v Brně, které Respilonu pohrozilo i žalobou. Jedním z problémů byl i dluh, který po Respilonu zůstal z dřívější spolupráce s touto univerzitou. Firma teď pracuje na nápravě své reputace.

Když se rektor brněnského Vysokého učení technického Petr Štěpánek v dubnu na Twitteru o Respilonu vyjádřil s použitím slova „šmejdi“, bylo to na akademickou sféru vyjádření nezvykle ostré. Firma tou dobou musela vysvětlovat pochybnosti o certifikaci svých výrobků, na které jako první upozornil HlídacíPes.org.

S radostí a hrdostí sleduji jaký pocit sounáležitosti je mezi našimi lidmi. ale bohužel jsou i šmejdi … některé firmy se chlubí tím, že něco vymysleli, že to VUT otestovalo, ale opak je pravdou. Píši o firmě RESPILON. https://t.co/F9Co7f5TZB

— Petr Štěpánek (@stepanek_p) April 9, 2020

Proč že se rektor tehdy do Respilonu pustil tak tvrdě? Univerzita v minulosti spolupracovala s jinou firmou majitele Respilonu Romana Zimy a ta po sobě nenechala nejlepší dojem.

„VUT provádělo v roce 2015 testy produktu pod názvem Respimask, šlo o produkt již zaniklé společnosti Redspeare&Co. LLP, která je personálně propojená přes osobu Romana Zimy,“ vysvětlila v dubnu na dotaz HlídacíPes.org manažerka PR a marketingu Fakulty strojního inženýrství VUT Brno Radka Španihelová.

„Zásadní porušení důvěry“

Spor se tedy vedl o to, zda se Respilon i dnes u svých aktuálně nabízených produktů může zaštiťovat starším testováním, které VUT provedlo pro jiného zadavatele.

„Jakékoli výroky v tom smyslu, že VUT schválilo, či dokonce doporučuje konkrétní respirátor nebo jiný produkt společnosti RESPILON Group s.r.o., jsou zcela nepravdivé a klamavé. Rovněž výrok o testování výrobku bez udání podmínek testu a dalšího kontextu je zcela zjevně zavádějící,“ dodala tehdy Španihelová.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

Univerzita navíc odstoupila od spolupráce s Respilonem na projektu protiprachového filtru pro dýchací masky, kde Vysoké učení technické v Brně figurovalo jako partner a Respilon jako hlavní příjemce dotace.

„Hlavní příjemce nám dosud nepřevedl účelovou finanční podporu a nebyla tedy dodržena lhůta pro převod. Nadto s námi hlavní příjemce nekomunikuje. Řešitel projektu nám oznámil, že tuto funkci nadále vykonávat nebude a vhodný náhradník určen nebyl. Důvěra v partnera při řešení projektu byla zásadním způsobem porušená,“ vysvětlila v dubnu Španihelová.

Dluh a stejně vysoký dar

Jak později informoval deník Právo, po Respilonu zůstal z dřívější spolupráce s univerzitou také dluh ve výši zhruba 250 tisíc korun.

„Pan Zima v rámci osobního jednání nabídl, že by v rámci dobrých vztahů tuto částku vyrovnal on jako fyzická osoba. Ale ani k této oblasti jeho vlastního návrhu nemáme žádný konkrétní návrh smlouvy ani nic dalšího. Byla to bohužel pouze proklamace na tom společném jednání,“ uvedl v květnu pro Právo kancléř VUT Kamil Gregorek.

Teď už se ale věci podle všeho pohnuly vpřed. V registru smluv se minulý týden objevila darovací smlouva, podle níž se Respilon zavazuje převést částku 237 tisíc korun – tedy zhruba tolik, kolik činil výše zmíněný dluh – na účet VUT Brno. Dar má být použit na „tvůrčí a pedagogickou činnost“.

HlídacíPes.org nyní zaslal VUT dotaz, zda šlo v případě daru Respilonu skutečně o srovnání starého dluhu a zda tím univerzita považuje celý spor za uzavřený.„Jednání stále probíhají, proto bychom neradi v současnosti situaci komentovali,“ reagovala za univerzitu Tereza Kadrnožková z kanceláře tiskové mluvčí VUT.

Dar nechce komentovat ani sám Respilon. „S VUT stále jednáme, po vzájemné dohodě se po tuto dobu k průběhu nebudeme vyjadřovat,“ říká jednatelka firmy Respilon Czech Jana Zimová.

Respilon, který nabízí své produkty zákazníkům po celém světě, byl v době začínající pandemie koronaviru i dodavatelským favoritem české vlády. V březnu ministerstvo zdravotnictví s Respilonem uzavřelo smlouvy na 400 tisíc respirátorů s názvem Virus Killer, záhy od nich ale odstoupilo, a to „z důvodu vzniku pochybností o platnosti a důvěryhodnosti dodaných certifikátů a taktéž z důvodu nedodržení plánovaných termínů dodávky“.

Nová řada výrobků Virus Killer, na které zákazníky Respilon tehdy lákal především, měla díky oxidu mědi doslova „zabít koronavirus“, jak o těchto produktech psala média.

Zabiják koronaviru? Koncem roku

Virus Killer však na trhu stále není. „Novou řadu produktů Virus Killer začneme prodávat na konci letošního roku. Vracíme se tedy k našemu úplně původnímu plánu pro uvedení řady VK na trh. Chceme mít dostatečný, ‚svobodný‘, časový prostor na realizaci všech kroků s tím spojených. Platí, že produkty VK budeme vyrábět v Technologickém parku v Brně,“ píše dnes firma na svém webu.

V Brně už také podle jednatelky Respilon Czech Jany Zimové stojí dvě výrobní linky. „První linka jede v ostrém provozu, druhá je ve zkušebním,“ říká Zimová s tím, že na ostro by se měla rozběhnout začátkem září. Právě do Brna se firma rozhodla přesunout těžiště výroby po špatných zkušenostech s dodávkami během pandemie.

„Budeme chtít nastavit výrobní proces na tři směny a dostat se postupně na celkovou výrobní kapacitu 150 000 kusů denně,“ řekla už začátkem prázdnin na dotaz HlídacíPes.org Zimová.

Podnikání Respilonu nicméně nadále prověřuje Česká obchodní inspekce. Podnětů proti firmě se podle mluvčího ČOI Jiřího Fröhlicha sešlo víc než deset.

„V tuto chvíli se nacházíme ve fázi kontroly. Kontrola je náročnější a nelze odhadnout termín dokončení. Dokud nebude pravomocně uzavřeno, závěry nemohu předjímat,“ řekl v červenci na dotaz HlídacíPes.org Fröhlich.