Válka na Ukrajině den za dnem potvrzuje, jak zásadní pro vedení bojů jsou drony nejrůznějších velikostí. Bránit se jejich útokům je obtížné. Jedním z řešení, jak je včas odhalit, je detekce na základě jejich specifického zvuku. Tyto možnosti již testuje česká armáda, ale také věznice, kde se drony stále častěji používají k pašování zboží vězňům.

Pašování kontrabandu, drog, mobilních telefonů a dalšího zboží do věznic je v zahraničí velké téma. Zboží si cestu za mříže hledá různými cestami; i přes okna cel, právě za pomoci dálkově ovládaných dronů.

Tyto pokusy už byly zaznamenány i v Česku. „V objektech Vězeňské služby České republiky bylo v minulosti zaznamenáno několik narušení vzdušného prostoru bezpilotními letouny, mluvíme o počtu v řádech nižších jednotek. Nejedná se tedy o častý jev, nicméně zároveň nelze zcela vyloučit pokus o dodání nepovolených věcí do objektu, popřípadě nepovolený monitoring vnitřních částí střežených objektů,“ říká mluvčí Vězeňské služby Markéta Prunerová.

Jak zároveň upozorňuje, Vězeňská služba má nyní omezené možnosti, jak se rizikům bránit: není oprávněna k využívání rušiček rádiového signálu, nemůže dron ani sestřelit, či jinak zničit.

Jak proti dronům

S nabídkou řešení se na Vězeňskou službu nedávno obrátila plzeňská firma Jalud Embeded: nabízí včasné odhalení a lokalizaci blížícího se dronu na základě zvuku.

„Vězeňská služba náš systém aktuálně testuje v jedné věznici. Z důvodu bezpečnosti a výsledků projektu ji nemůžu zmínit. Pokud ale budou výsledky interních testů úspěšné, je předpoklad instalace našich senzorů na všechny věznice v ČR, kde ochrana proti dronům dává smysl,“ říká CEO firmy Lukáš Svoboda.

Zájem je podle něj i ze zahraničí: „V Británii v tom spolupracujeme se společností Geutebruck, nicméně tam je zatím projekt stále ve fázi příprav.“

Podle Svobody se ukazuje, že systém detekce zvuku nízko letících dronů – až do výšky 200 metrů – funguje dobře. Oficiálně povolená letová hladina v EU je pro drony jen do výšky 120 metrů.

„Dlouhodobě sledujeme trendy a novinky v oblasti antidronové ochrany objektů vězeňské služby s tím, že na trhu jsou aktivně vyhledávány firmy pohybující se v této oblasti a projekty následně testujeme v našich věznicích. Zatím ideální produkt určený pro ochranu vzdušného prostoru plně využitelný v podmínkách vězeňské služby nebyl nelezen. Každopádně ochrana vzdušného prostoru střežených objektů vězeňské služby je jednou z priorit bezpečnosti,“ shrnuje Markéta Prunerová.

Podobně je nyní ve fázi testování včasného záchytu dronů na základě jejich zvuku i česká armáda.

„K úspěšnému zachycení je nutné využít kombinaci několika způsobů, které musí být navzájem propojeny. Jako příklad je možné uvést kombinaci radarové, optické a akustické detekce. Právě vzájemné propojení několika rozdílných senzorů by mělo zaručit zachycení prostředků, které jsou díky své malé odrazné ploše nebo profilu letu obtížně detekovatelné pomocí radarových systémů. Uvedenými způsoby detekce se Armáda ČR zabývá,“ shrnuje mluvčí armády Magda Dvořáková

Použití akustické detekce z dílny plzeňské Jalud Embeded označuje za jednu z možností. „Konkrétní způsoby případného použití v rámci AČR nebudeme komentovat,“ dodává.

Chceme další

V české armádě je nyní jedenáct různých typů dronů (bezpilotních prostředků tzv. I. třídy, v hmotnosti 150 kilogramů). „Tyto prostředky jsou v současnosti využívány převážně k provádění vzdušného optoelektronického průzkumu ve prospěch pozemních jednotek,“ říká mluvčí Armády ČR Magda Dvořáková. Konkrétní počty této techniky armáda upřesňovat nechce, má ale v plánu nakupovat další.

Jak upozorňuje Lukáš Svoboda, zapracování nových technologií do armád je vždy časově náročné:

„V tomto ohledu jsme nejdál v jednání s německým Bundeswehrem, konkrétně s inovačním hubem Cyber Innovation Hub, který vznikl po začátku války na Ukrajině a má na starost právě rychlejší implementace technologií a spolupráci se startupy pro začlenění technologií do armády. Mají zájem o spolupráci s námi, o využití naší technologie a proběhla již první úspěšná jednání.“

Možností do budoucna je podle Lukáše Svobody testování jejich systému přímo na Ukrajině: „Tam je to ale aktuálně na mrtvém bodě, náš kontakt na Ukrajině se k tomu ale snaží sehnat správné lidi, kteří mají tuto agendu na starost.“

Detekce zvuku v bojovém nasazení může mít i další formy. Příkladem je přesnější lokalizace střelby, dají se zachytit i specifické zvukové projevy v tichém prostředí: například natažení závěru zbraně před akcí nebo rozeznání zvuku rozepínání suchého zipu na výstroji vojáka třeba v tichu lesa.