Novodobí válečníci můžou sedět za stolem. I česká armáda sází na drony
Česká armáda nabírá nové piloty i další personál pro svůj prapor bezpilotních systémů. Ten se má postupně rozrůst nejen personálně, ale i technicky. Armáda má v plánu nákup nových dronů a bezpilotních letadel – primárně pro průzkum, ale i pro další bojové využití.
Letos v dubnu se do Prostějova sjeli zájemci o službu v „armádě budoucnosti“. Kdo prošel prvotním sítem a na místě zvládl fyzické testy, prokázal psychickou odolnost i schopnost správně reagovat ve stresových situacích, má možnost rozšířit řady 533. praporu bezpilotních systémů české armády. Jde o jednu z nejmladších, ale velmi perspektivních armádních jednotek.
„V Armádě ČR je vytvořeno několik desítek míst pro operátory bezpilotních prostředků,“ řekl na dotaz HlídacíPes.org mluvčí ministerstva obrany Jiří Caletka.
Zkušenosti z bojů v Afghánistánu
Bezpilotní stroje sice česká armáda nasazuje už dlouho – úspěšně se používaly například pro průzkumné úkoly na misích v Afghánistánu – speciální prapor ale vznikl až v roce 2020.
„Naplňujeme jej průběžně jak z řad již sloužících vojáků z povolání z jiných útvarů AČR, tak i z civilního sektoru. Počty doručených přihlášek ukazují velký zájem o službu u tohoto moderního druhu zbraně. Konkrétní čísla nemůžeme zveřejňovat,“ dodává Caletka.
Na probíhající válce na Ukrajině se potvrzuje, že nasazení dronů a bezpilotních letadel je pro moderní válčení velmi perspektivní. Nemusí jít vždy o velké bojové stroje typu tureckého Bayraktaru, zásadní jsou pozorovací a zpravodajské úkoly a navádění dalších jednotek na pozice nepřítele.
V přímém nasazení v boji si čeští vojáci už vyzkoušeli několik druhů menších dronů – například americký Raven nebo Scan Eagle. To, kolika bezpilotními letadly a drony nyní česká armáda disponuje, není ale oficiálně dostupný údaj; ministerstvo obrany to označuje za citlivou informaci.
Jisté je, že do výzbroje armády mají nové drony brzy přibýt. Jen letos to mají být čtyři komplety systému Puma 3AE – malých bezpilotních strojů s rozpětím křídel necelé tři metry a váhou sedmi kilogramů, jejichž výhodou je, že mohou startovat doslova z ruky.
„Bezpilotní systémy jsou jedním z důležitých prostředků podpory velitelů a jejich štábů při plánování, koordinaci a provádění bojových i nebojových operací. Své uplatnění nachází především u průzkumu prostorů a objektů nepřítele v hloubce jeho bojové sestavy nebo v prostorech silně bráněných protivzdušnou obranou nepřítele,“ popisují webové stránky 53. pluku průzkumu a elektronického boje Generála Heliodora Píky, pod nějž prapor bezpilotního průzkumu spadá.
S razantním posílením bezpilotních strojů ve výzbroji českých vojáků počítá Koncepce rozvoje české armády do roku 2030, konflikt na Ukrajině plány ale urychlí. „V současnosti se připravuje akviziční fáze pořízení taktického víceúčelového bezpilotního systému se specifickou průzkumnou výstrojí a leteckou výzbrojí. Akvizice je plánována v letech 2023 až 2027,“ potvrzuje mluvčí Caletka.
V hledáčku jsou i nákupy malých, lehkých a relativně levných průzkumných a útočných „sebevražedných“ dronů, jež unesou malou zátěž výbušniny. Zda budou součástí výzbroje do budoucna i stroje, jež dokáží nést například i protitankové střely, armáda otevřeně neříká: „Armáda ČR má zájem na pořízení víceúčelových bezpilotních prostředků. Avšak v této chvíli nelze sdělit bližší informace.“
Eurodron s motorem z Letňan
České firmy by v případě potřeby uměly bojové drony vyvinout a vyrábět; zatím se ale soustřeďují hlavně na menší pozorovací stroje. Příkladem je Česká firma Primoco UAV, která má i vojenské verze svých civilních dronů – s mezikontinentálním dálkovým ovládáním, výdrží až 15 hodin a doletem dva tisíce kilometrů.
„Letadla lze použít pro ochranu pozemních, pobřežních a námořních hranic, monitorování strategické infrastruktury, výcvik profesionálních pilotů nebo speciální zpravodajské aplikace,“ přibližuje sama firma. To, že by její drony někdy v budoucnu mohly nosit i bomby a rakety, ale důrazně odmítá. „Jsme veřejně obchodovatelná firma. Slíbili jsme našim akcionářům, že nikdy nebudeme prodávat letoun, který bude shazovat jakoukoliv munici,“ řekl už dříve pro Seznam Zprávy generální ředitel a zakladatel firmy Ladislav Semetkovský.
S intenzivnějším nasazením dronů se v Česku počítá vedle vojenského průzkumu i při civilních krizových situacích. Příkladem může být doručení záchranného vybavení do těžko přístupných oblastí zasažených přírodní katastrofou.
Podle prezidenta Asociace obranného průmyslu Jiřího Hynka české firmy trend nástupu bezpilotních prostředků zachytily: „Není tajemstvím, že řadu komponent vyvážíme pro zahraniční výrobce dronů. Dokonce se podílíme i na jejich vývoji. I schopnosti na vlastní bojový dron v Česku jsou. Je ale nutno sledovat i ekonomickou výhodnost. Domnívám se, že vyrábět vlastní bojový bezpilotní prostředek by bylo velmi drahé. Zadání pro jeho vývoj a výrobu by muselo přijít od našeho státu.“
Výrobu své letky až stovky vojenských dronů si již zadala Evropská unie. Motory pro chystané stroje by měly vznikat v Česku. Jak napsal deník E 15, motory pro eurodron by měla vyrábět česká divize GE Aviation v pražských Letňanech.
Článek vychází z textu, který HlídacíPes.org připravil i pro tištěný Týdeník Forum.
Nová kniha HlídacíPes.org
Publikace vyjde v omezeném nákladu. Pořízením publikace podpoříte projekt HlídacíPes.org.
Kniha nebude ve volné distribuci. Lze ji získat pouze jako poděkování za dar v minimální výši 599 Kč.
Knihu začneme distribuovat krátce před 17. listopadem 2024.
Více o knizePořídit knihuPop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Jan Urban: Proč vláda připomíná natržený balon, který už jen padá k zemi
Populismus a prázdná kasa. Proč si česká ekonomika neumí vydělat sama na sebe
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
7 komentářů
Je to jednoznačně správná cesta. Zejména pro technicky vyspělý stát se vzdělanou populací.
Je ale třeba říct B:
Měly by být radikálně změněny zdravotní požadavky na přijetí do armády, protože takový dron může klidně řídit i paraplegik, nebo člověk s amputovanýma nohama, těžkým diabetem a mnoha dalšími onemocněními, která v době všeobecných odvodů byla zdrojem nejhodnotnější (pro některé) položky v domácí knihovně – modré knížky.
A když už jsme u těch dronů: Co takhle mít připraveny drony (s patřičným doletem) s náplní třeba spor Bacillus anthracis pro případ, že by nám sem Rusové „hodili atom“?
K tomu prvnímu, doufám že nepředpokládáte že celou naší armádu budou tvořit jen operátoři vojenských dálkových dronů? Jistě že ne, většina odvedenců skončí u jiných jednotek, takže ta fyzička bude nutná.
Ale i u těhle – taková havaj by byla jen u dálkových dronů, s letem v řádu hodin až desítek hodin (řízených ze zázemí) . Ale ty už jsou zase „sakra drahé“, takž pro ně si armáda vybere a vyškolí profíky, třeba z řad pilotů.
Zatímco, i bojové zkušenosti nyní na Ukrajině ukazují že se bojuje i s pomocí „..malých bezpilotních strojů s rozpětím křídel necelé tři metry a váhou sedmi kilogramů, jejichž výhodou je, že mohou startovat doslova z ruky“ – ovšem, dostat je na potřebnou blízkou vzdálenost k nepříteli musí operátor uprostřed boje a tedy s plnou fyzičkou..
Neúředpokládám, že by se armáda omezila jen na t drony, ale na druhé straně nevidím důvod, proč by měl někdo se zdravým tělem sedět a řídit tyhle prostředky, když to může dělat pracující invalida.
Jistěže máte pravdu, byť nakonec bude potřeba i velkých dronů +- odpovídajících bitevníku. Jen jsem chtěl upozornit, že tyto technologické změny nutně povedou ke změně požadavků na zdravotní stav vojáků. Za Rakousko – Uherska, i snad za první republiky byla překážkou ve výkonu vojenské služby plochá noha, protože se jednotky přemísťovaly hlavně pochodem pěšky. Za komunistů tato zdravotní kontraindikace padla, protože i platfusák se může vézt v BVP.
Rusáci se se odkopali a celý svět vidí co na ruskou tupost platí.
Má to jedno obrovské negativum a tím je další odosobnění zabíjení. Už je to zase o něco snažší, někoho oddělat. 🙁
S tím se prostě nedá nic dělat, a je to problém, se kterým budou muset zápolit specializovaní psychologové (nedej pánbu i psychiatři). Na druhé straně zase klesne potřeba otrlých týpků, co jsou schopni umlátit někoho, kdo žadoní o milost a křičí bolestí a nemají z toho žádné trauma.