foter.com, Anonymous, Studio, Figure Photography, Facial Mask

Dobrý den, jsem lobbista a přišel jsem změnit zákon. Jak mají fungovat nová pravidla lobbingu

Česká vláda připravila nová pravidla pro lobbing včetně zavedení veřejného registru lobbistů. Zákon teď po červencovém schválení kabinetem zamíří do sněmovny. O tom, jak přesně by měla nová úprava v praxi vypadat, mluví pro HlídacíPes.org ředitel odboru střetu zájmů Ministerstva spravedlnosti Jiří Kapras. Právě jeho lidé zákon připravovali.

  • Navrhovatelé tvrdí, že zákon o lobbingu zlepší transparentnost a pomůže proti korupci. V čem konkrétně?

Klíčové je, že lobbování by mělo probíhat transparentně, pod veřejnou kontrolou. To by měl zajistit návrh zákona o lobbování. Veřejnost v současné době nemá přehled o lobbistech ani jejich činnosti, tedy o tom, kdo se snažil ovlivnit návrh zákona nebo koho v té souvislosti kontaktoval a čí zájmy tím sledoval. Pak je tu ještě doprovodný zákon, který novelizuje další zákony v souvislosti s přijetím nové regulace, přichází s několika instituty.

  • Které instituty to jsou?

Za prvé jde o povinnost registrace lobbistů i lobbovaných do veřejného Registru lobbistů a lobbovaných a jejich povinnost podávat pravidelné zprávy o proběhlém lobbování – to veřejnosti zajistí základní přehled o této činnosti. Za druhé jde o zavedení tzv. lobbistické stopy, která bude přílohou návrhu právního předpisu podobně, jako je tomu v případě důvodové zprávy.

Půjde o jakýsi „rodný list legislativního návrhu“ obsahující informaci o tom, která osoba a v jaké věci lobbovala, a to včetně neregistrovaných lobbistů. Tato informace pak bude pro lepší orientaci v elektronické Sbírce zákonů spárována s konkrétním právním předpisem, kterého se týká. Informace uvedené ve zprávách o lobbistické činnosti bude pak možné porovnávat s informacemi uvedenými v lobbistické stopě a případné nesrovnalosti podrobit dalšímu zkoumání.

 

 

Dohlížet na plnění těchto povinností bude Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Bude prověřovat i pravdivost a úplnost údajů. Za porušení povinností lobbistů a lobbovaných hrozí sankce až do výše 100 000 Kč. Stejně bude možné postihnout také lobbing načerno – tedy bez předchozího ohlášení úřadu. Domnívám se, že to pomůže větší transparentnosti a že se tak sníží i riziko korupce.

  • Jak ale bude zákon řešit dilema politiků, kteří se sami neorientují v tom, co je jen odborná konzultace a co už je lobbing? 

Lobbování je zákonem chápáno jako soustavná činnost, nezastřená snaha ovlivnit průběh legislativního procesu a konečnou podobu zákona či koncepčního dokumentu, a to ve prospěch konkrétních třetích osob. Komunikaci vybočující z tohoto rámce nelze za lobbování považovat.

  • A budou ten rozdíl chápat politici?

Politikům a dalším lobbovaným osobám by v praxi měla pomoci povinnost lobbistů upozornit na to, že dotyčný vystupuje jako lobbista, a povinnost uvést, v čím zájmu lobbuje. Takové upozornění musí být učiněno vždy na počátku lobbingu, tedy komunikace, kterou lze považovat za lobbování. Pokud o to lobbovaný požádá, musí být poskytnuto písemně. Porušení těchto povinností bude taktéž zákonem považováno za přestupek s pokutou až do výše 50 000 Kč. Nemělo by tedy zásadně docházet k případům, že politik nebo jiná lobbovaná osoba bude vystavena lobbování náhodou, aniž by o tom věděla.

Cílem je primárně dostat pod kontrolu ten zákulisní, pokoutný lobbing, o kterém v současnosti nikdo s výjimkou jeho účastníků nemá přehled a který by v naší společnosti neměl mít místo.

  • Jak ale zákon zaručí, že se lobbisté či lobbovaní nebudou odvolávat na svá práva ohledně ochrany osobnosti či GDPR?

Právo na ochranu osobnosti nepřichází v úvahu v případech, kdy je zpracování osobních údajů dané zákonem. Samozřejmě se může stát, že zákon o lobbování bude v tomto smyslu v budoucnu napaden u Ústavního soudu. Podobně je to s GDPR, to také připouští, aby zákon stanovil účel, rozsah a další náležitosti zpracování osobních údajů v případě, kdy je to nezbytné s ohledem na veřejný zájem nebo při výkonu veřejné moci. Navrhovaná úprava podle mého soudu těmto podmínkám odpovídá.

  • Jak novela řeší lobbování třeba v rámci dvoustranných mezivládních jednání? Což je postup užívaný například u čínských firem…

Za lobbování podle příslušného návrhu zákona není považována mimo jiné komunikace s orgánem nebo představitelem cizího státu nebo mezinárodní organizace. Dá se tedy říci, že navrhovaná regulace na dvoustranná mezivládní jednání nijak nedopadá.

  • Kritici návrhu zákona říkají, že tzv. lobbistická stopa by mohla být ve Sbírce publikována až nejdříve po čtyřech měsících od vydání zákona. Tedy nejdříve po čtyřech měsících si lobbisté i lobovaní budou moci přečíst, co o nich jejich „partneři“ ve zprávě vlastně sepsali a zprávu toho druhého napadnout. A pokud se tak stane, za jak dlouho se tedy veřejnost reálně může dozvědět, o čem vlastně jednali? Takto se zdá, že klidně s půlročním zpožděním.

Podle navrhované úpravy má být lobbistická stopa vedena v průběhu celého procesu přijímání zákona. A společně s právním předpisem se vyhlásí ve Sbírce zákonů. Není tedy pravda, že bude publikována nejdříve po čtyřech měsících od „vydání“ zákona. Něco jiného je, že údaje se do Registru lobbistů a lobbovaných budou vkládat čtvrtletně, tam skutečně určitý časový odstup je.

Mám ale za to, že čtvrtletní periodicita představuje vyvážené řešení, které stále ještě zajistí relativní aktuálnost zveřejňovaných údajů o lobbistické činnosti, a současně představuje únosnou administrativní zátěž. Navíc, kdo bude chtít může své kontakty vykazovat průběžně.

  • Zbývá v  současné podobě zákona něco, k čemu máte jako předkladatelé nadále připomínky?

Chtěl bych zdůraznit, že lobbování je nejenom činnost legitimní, ale v moderní demokratické společnosti též činností potřebnou, ba dokonce nepostradatelnou. To ale platí pouze, když je vykonávána transparentně a pod veřejnou kontrolou. Není žádný důvod pro to, aby lobbisté, ať už jde o profesionální lobbisty a jejich klienty, nebo různé zájmové skupiny, svou činnost, která zásadním způsobem ovlivňuje veřejné záležitosti, skrývali či zastírali. Pokud by otevřenost v lobbování měla být určitým záměrům na obtíž, je zcela oprávněné se domnívat, že pak nejsou v souladu s veřejným zájmem. Jakkoliv se tedy předložená úprava nemusí líbit všem, je potřeba jí alespoň v obecné rovině vyjádřit podporu, diskutovat a případně měnit pouze její dílčí aspekty.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

3 komentáře

  1. Petr Kaminsky napsal:

    1) Vzdycky me udivuje „idealisticky“ pohled na pravo. Vymyslim zakon a okamzite dojde k naprave. Mame paragrafy na kradeze, podvody a vrazdy a lidi presto kradou, podvadeji a morduji se. 2) Zajimalo by me, jestli se autori inspirovali v nejake „vyspele“ zemi, kde s lobbingem maji delsi zkusenosti. Nebo je to jako uz tolikrat jesitnosti hnana snaha o znovuobjeveni Ameriky?

  2. petrph napsal:

    Mimochodem pan ředitel Kapras se zde náhle zmiňuje o zcela nové, poměrně závažné věci, ovšem je otázka, zda vůbec projde.
    Hovoří o !zavedení tzv. lobbistické stopy, „která bude přílohou návrhu právního předpisu podobně, jako je tomu v případě důvodové zprávy „a dále pak „..dokonce že tato informace pak bude pro lepší orientaci v elektronické Sbírce zákonů spárována s konkrétním právním předpisem“

    Jenomže, o tomto se v tom návrhu zákona o lobbingu nepíše ani slovo.!!!! Ale toto už je velice závažný zásah do práv osob. Protože sice pan ředitel úvádí, že „je to ze zákona, takže evidence smí být“ –
    Ovšem, jenže taková evidence smí být využita pouze pro účel stanovený tím zákonem. V tom snad právníci souhlasí.
    Aby si stát pro sebe vytvářel jakousi „lobbistické stopu“ (včetně jmen) a tu pak elektronicky pároval do veřejně přístupné Sbírky zákonů, k tomu mu samozřejmě tento zákon právo nedává..
    A pochybuji že by s takovou „stopou“ souhlasili nejen lobbisté, ale dokonce i samotní politici.
    Protože pokud ten zákon bude mít nějaký negativní dopad tak dočíst se při klepnutí na paragraf zákona – nejen že „toto zajistil lobbista XX pro firmu YY“ ale i do zákona navrhl ministr/poslanec AB (který třeba zrovna kandiduje do nové funkce) – kdo by o takovou reklamu stál, že? :))))))

    Pokud se taková legislativní stopa připravuje, (a počítám že by se měla týkat i poslanců, kteří do zákona dávali změny, a hlasovali) , to by asi bylo na samostatné téma pro řadu článků.

    Mimochodem, před pár dny se tu psalo, že roční náklady na ten registr mají být 4 miliony, což už je pak úplný nesmysl – za ty peníze nezaplatí úředlníky, kteří by ty zprávy lobbistů dopodrobna četli a tu lobbistickou stopu z nich přepisovali a propojovali do zmíněné elektronické Sbírky zákonů.

  3. liberal shark napsal:

    Patří mezi lobbisty také Greenpeace, Duha, Rekonstrukce státu, Amnesty International, Lékaři bez hranic, Člověk v tísni a další podobné korporace ? Budou se tyto zákony vztahovat i na ně ? Jinak představa o tom, že lobbista mění zákony, je směšná. Zákony mění pouze Parlament.

Přidávání komentářů není povoleno