Cesta k získání křesla v Radě České televize nebo rozhlasu vede především přes hlasy poslanců. Nezbytný mezikrok je ale nominace od spolků a dalších organizací, které kandidáty do Rady formálně nominují. Někde se o kandidátech hlasuje, jindy si dotyčný o „požehnání“ přijde říct sám. To je i případ Petra Brozdy, jehož šéf Rady ČT Pavel Matocha nejprve neúspěšně prosazoval do dozorčí komise Rady České televize; nyní by se rád viděl přímo v Radě a je mezi finalisty.

Spolek Musica Templi z Frýdku-Místku nespojuje se zájmem o mediální prostředí na první pohled vůbec nic. Zabývá se studiem duchovní hudby, sborovým zpěvem a pořádáním koncertů. Přesto právě odsud nedávno vzešel jeden z kandidátů do Rady České televize, kteří prošli sněmovním slyšením mezi dvanáct finalistů. Z nich budou poslanci vybírat čtyři nové televizní radní.

Petr Brozda je členem hudebního spolku a místopředseda výboru Musica Templi, sbormistr Jan Strakoš, jeho nominaci do Rady ČT vysvětluje jednoduše: „On je členem sboru a sám nás oslovil. On je člen spolku a oslovil svůj jakoby domácí spolek, že bychom ho mohli navrhnout. Výbor spolku to schválil.“

Pro čisté úmysly…

Pomyslné razítko pro nominaci ale Brozda podle všeho nedostal hned. Spolek po něm chtěl, aby mu alespoň řekl své představy, co chce v Radě vlastně dělat.

„Než jsme podpořili jeho návrh, tak jsme si od něj jako výbor vyžádali nějakou koncepci, s čím tam chce jít. Abychom věděli, proč tam vstupuje, protože tam vstupujeme tím pádem i my,“ říká Strakoš. Brozda podle něj mluvil o důrazu na posílení regionálního zpravodajství České televize, včetně oblasti kultury.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

To také skutečně Brozda nastínil i poslancům při svém vystoupení během sněmovního slyšení s kandidáty. Média tehdy Brozdu představila jako třineckého podnikatele v oblasti ready-made společností, který v minulosti vydával regionální noviny.

Jméno Petra Brozdy se však v souvislosti s Radou ČT objevuje za poslední měsíce už podruhé. Loni v listopadu ho totiž současný šéf Rady Pavel Matocha zkoušel neúspěšně protlačit do nové dozorčí komise, poté, co Rada odvolala tu původní (proti čemuž se většina bývalých členů komise brání žalobou).

Tato časová souslednost je důležitá. Jak říká Jan Strakoš, jehož spolek Petra Brozdu do Rady navrhl, jejich debata s kandidátem se uskutečnila zhruba před čtyřmi týdny, tedy v době, kdy končila lhůta pro podání nominací do sněmovny (10. března). I to naznačuje, že se možnost cesty do Rady ČT mohla zrodit narychlo jako „plán B“, když nevyšla snaha Pavla Matochy dostat Brozdu do dozorčí komise.

Místopředseda výboru spolku Musica Templi odmítá, že by měl s Matochou jeho spolek cokoli společného. Neví prý ani o tom, že Brozda už před kandidaturou do Rady usiloval o místo v její dozorčí komisi: „O panu Matochovi ani o této informaci nevím vůbec nic,“ říká Strakoš.

„Přišla s tím Hanka.“

Není to zdaleka poprvé, co si kandidát sám přišel aktivně říct o nominaci do Rady ke spřátelené organizaci. Veřejně popsaným příkladem je nominace někdejší radní ČRo a pozdější předsedkyně rozhlasové Rady (dnes členky Rady pro rozhlasové vysílání) Hany Dohnálkové.

Tu nominovala – nebo spíš vyhověla její žádosti o nominaci – Základní umělecká škola v Dobřichovicích: „No v podstatě s tím přišla Hanka, ale když jsme si tady o tom povídali a přemýšleli jsme o tom, tak jsem i já došla k názoru, že ji podpořím, protože to je věc, která je strašně důležitá,“ popsala v jednom z rozhovorů ředitelka školy Barbora Pelikánová s tím, že si od nominace Dohnálkové slibovala vznik dalších vzdělávacích pořadů ve veřejnoprávním rozhlase. „Vyloženě s tím Hanka přišla za mnou,“ řekla k nominaci ředitelka.

O téměř dva roky později Pelikánová pro HlídacíPes.org dodala, že zmíněný rozhovor byl podle ní tendenční. Vyznělo z něj prý, že Dohnálkovou téměř neznala a jen jí podepsala nominaci, přitom byly dlouholeté kolegyně. Připustila ale, že o šestiletém působení Hany Dohnálkové v Radě Českého rozhlasu téměř nic neví: „Já jsem vůbec nesledovala, co v té radě dělá,“ řekla Pelikánová s tím, že si pouze prošla několik zápisů z jednání Rady ČRo.

Muž s revolverem

Vraťme se ale k aktuální volbě nových radních České televize. Mezi dvanáctku finalistů prošel i kontroverzní Pavel Černocký, který se kromě fotografie s revolverem a v tričku „agent Kremlu“ stal terčem kritiky i kvůli výroku o „židoliberálech“, který jako antisemitský odsoudila Federace židovských obcí.

Na adresu České televize se pak Černocký netají názory ve stylu, že „Šámalovu redakci (tj. zpravodajství ČT, pozn. red.) je nutné rozprášit“.

Černockého nominoval do Rady spolek Šance na návrat, který se kromě jiného věnuje začleňování propuštěných vězňů zpět do společnosti a ve svých stanovách se prezentuje jako nepolitická a nezisková organizace. Ve skutečnosti má blízko k SPD Tomia Okamury.

Jak ukazuje zápis z členské schůze z roku 2016 dostupný v Obchodním rejstříku, spolek se už tehdy soustředil na „podrobná jednání se zástupci poslaneckého klubu SPD“ a přípravu „podpisu Memoranda o spolupráci s tímto parlamentním subjektem“.

Už vloni nominoval stejný spolek do Rady ČT asistenta poslance Jiřího Kobzy za SPD Tomáše Doležala. Kobza se také účastnil akcí spolku a spoluprací s Šancí na návrat se na Facebooku pochlubil i předseda SPD Tomio Okamura.

Odložte volbu, žádají senátoři

Jak spolek došel právě k aktuální nominaci Pavla Černockého, vysvětluje v tiskové zprávě na svém webu. Je v ní řada pravopisných chyb, text však uvádíme v původním znění.

„Každý člen spolku navrhnul, dle svého nejlepšího uvážení jednoho kandidáta, z těchto Členská schůze jako vhodného shledala pana Pavla Černockého. Tohoto kandidáta následně oficiálně předsedkyně spolku nominovala Volebnímu výboru PS PČR. Dle názoru spolku je pan Černocký vhodným kandidáte na pozici radního Rady ČT, neboť se již několik led (sic!) aktivně věnu české kulturní i žurnalistické scéně. Je neodmyslitelně spjat s českou kulturní scénou. Taktéž nesmíme odhlédnout o jeho působení na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR. Přestože se aktivně věnuje řadě činností, již několik dlouhých let nezapomíná na náš spolek a je našim úctyhodným spolupracovníkem.“

Kvůli pochybnostem o nominujících organizacích v případě některých z dvanácti finalistů vyzval před týdnem Senát Poslaneckou sněmovnu, aby volby členů Rady ČT odložila minimálně do doby, než se vyjasní pochybnosti o dodržení zákonných podmínek ze strany navrhujících organizací.

„Aktuální výběr kandidátů do 2. kola volby Rady ČT se dokonce soustředil téměř výhradně na kandidáty extrémně kritické k současné podobě ČT a úplně pominul fakt, že nominující organizace porušují základní požadavky zákona – více než polovina spolků nezveřejňovala výsledky svého hospodaření v rejstříku a jistě lze mít i důvodné pochybnosti o významnosti organizací typu Pétanque club Brněnští draci, zapsaný spolek,“ argumentoval například senátor David Smoljak.