Divoký lobbing bez pravidel. Podívejte se, které evropské země jsou rájem lobbistů

Nejvolnější ruce a tedy i největší možnosti ovlivňovat věci veřejné mají lobbisté v Maďarsku a na Kypru. Naopak nejlépe je v Evropě jejich působení legislativně ošetřeno ve Slovinsku. Česká republika patří v tomto ohledu k průměru, za sebou nechává například Německo, Španělsko či Itálii.

Důvod k radosti to ale není. Mezinárodní organizace Transparency International podrobně zmapovala, nakolik jsou politická rozhodnutí v jednotlivých evropských zemích chráněna proti ovlivňování různých nátlakových skupin a zjistila, že k ideálu to má všude velmi daleko.

Samotný lobbing přitom Transparency International nezpochybňuje. Považuje jej za nedílnou součástí zdravé demokracie, která ovšem musí mít přesná a vymahatelná pravidla.

Přečtete si také: Zákony a nařízení jsou z dvaceti procent nesmysly, říká bruselský lobbista

Rada Evropské unie mezi nejhoršími

Z devatenácti států, které byly do průzkumu zahrnuty, má jen sedm nějaké předpisy zaměřené specificky na lobbing. Nejlepší Slovinsko se z hlediska kritérií Transparency International dostalo na polovinu ideálního stavu, Česká republika je ani ne na jedné třetině. Evropa naléhavě potřebuje reformu lobbingu, uvedla ve své zprávě organizace monitorující transparentnost veřejného prostoru.

Kromě států se zkoumání zaměřilo i na tři instituce Evropské unie. Zatímco Evropská komise a Evropský parlament mají mechanismy, které se snaží lobbing podrobit kontrole, Rada Evropské unie se v tomto ohledu řadí k lobbistickým rájům.

©©

Česko: zase to financování politických stran

„Relativně dobrý výsledek České republiky je dán zejména poměrně funkčním zákonem o svobodném přístupu k informacím, úspěchem jsou i změny jednacího řádu Sněmovny,“ uvedl ředitel české pobočky Transparency International Radim Bureš. „Naopak velmi chybí transparentnější systém financování politických stran,“ dodal.

A jaké změny Transparency International doporučuje zemím a institucím Evropské unie:

• Přijmout široká a komplexní opatření k regulaci lobbingu, jež se týkají všech, kteří jsou do lobbingu zapojeni, i klíčových lobbistických cílů
• Zavést povinné registry lobbistů zaznamenávající podrobné informace o tom, koho lobbisté zastupují, ke komu se obrací a co se snaží ovlivnit
• Zavést „legislativní stopu“ pro sledování a zveřejňování externích vstupů, které ovlivnily právní předpisy, stejně jako pro oznamování kontaktů mezi lobbisty a veřejnými činiteli
•  Zavést nebo aktualizovat minimální časové období, po které nemohou bývalí veřejní činitelé nebo volení představitelé pracovat v lobbistických funkcích, jež by mohly vést ke střetu zájmů, nebo za něj být považovány.
• Všichni, kdo se snaží ovlivňovat veřejnou politiku, musí aktivně zveřejňovat informace o svých nátlakových a lobbistických aktivitách a výdajích včetně dokumentů, které byly politikům zaslány, a také své příspěvky politickým stranám či své zapojení do jejich aktivit

„V malé zemi jako je Česká republika by asi povinný registr lobbistů a lobbistických kontaktů nevedl k žádoucímu cíli. Potřebné je zvyšovat transparentnost legislativního procesu, například zavedením tzv. legislativní stopy,“ konstatuje Bureš.

Celá zpráva „Lobbing v Evropě: skrytý vliv, privilegovaný přístup“ v angličtině je k dispozici na www.transparency.org.