Diag Human chystá exekuci majetku ČR. Česko ještě zkouší, jak kauzu zvrátit
Ještě před parlamentními volbami by pro Českou republiku mohlo přijít nepříjemné překvapení: podle informací HlídacíPes.org je velmi pravděpodobné, že se firma Diag Human v průběhu září pokusí provést exekuci na majetek ČR. Až do výše 17 miliard korun jí to umožňují verdikty hned dvou arbitráží, jak nedávno svým rozsudkem potvrdil odvolací soud v Londýně.
Ve tři desítky let trvajícím sporu firmy Diag Human s českým státem je mezinárodní arbitráž na ochranu investic, která probíhala v Londýně, vlastně jen relativně krátkou epizodou. Trvala osm let, během nichž úroky z požadované náhrady škody narostly o další zhruba dvě miliardy korun.
Česká republika arbitráž v roce 2022 prohrála, následovala však série odvolání, kterou ukončil – byť s jistou možností odvolání, jak píšeme níže – verdikt londýnského soudu z 28. července letošního roku.
Podle informací HlídacíPes.org proto Diag Human nyní zvažuje zahájení exekuce na majetek České republiky hned v několika evropských zemích a demonstrativně by mohlo jít i o blíže neurčený majetek přímo v Česku.
Poslední pokus o odvolání
Nic by na tom neměla změnit ani zbývající možnost Česka, zastoupeného v tomto sporu ministerstvem financí, požádat o povolení mimořádného opravného prostředku. Lhůta na jeho podání byla do 3. září.
Ministerstvo financí na dotaz HlídacíPes.org potvrdilo, že tuto možnost využilo: „ČR podala opravný prostředek (tj. požádala o tzv. svolení k odvolání) proti rozhodnutí anglického odvolacího soudu,“ říká mluvčí Ondřej Macura.
Námitky mohou nyní směřovat již jen na otázky jurisdikce, tedy toho, zda rozhodčí tribunál vůbec měl pravomoc danou věc rozhodnout. Podle právního zástupce Diag Human Jana Kalvody je ale tahle otázka dávno vyřešena. „Neumím ale předvídat rozhodnutí odvolacího soudu, navíc jde o otázku anglického práva,“ říká.
Majitel firmy Diag Human Josef Šťáva. Foto: Jiří Hadač/ CNC/ Profimedia
Dotazy, zda česká strana na základě výsledků arbitráží i odvolacího soudu v Londýně připouští riziko exekuce českého majetku v ČR i v zahraničí a zda má žádost o svolení k odvolání odkladný účinek případné exekuce českého majetku, nechalo ministerstvo financí bez konkrétní odpovědi:
„S ohledem na probíhající řízení se k této věci nebudeme detailněji vyjadřovat.“
Jan Kalvoda tvrdí, že cesta k exekucím je otevřena: „V průběhu mezinárodní arbitráže platil závazek Diag Human nevymáhat nárok na základě původní české arbitráže z roku 2008, ale jen po dobu tohoto procesu. Londýnský verdikt z 28. července letošního roku možnost obnovit exekuce uvolnil.“
Majitel Diag Human Josef Štáva se v průběhu londýnské arbitráže skutečně písemně zavázal, že do vyřešení této větve sporu nebude uplatňovat nároky z původní české arbitráže z roku 2008, které po sérii soudů v zahraničí potvrdil soud v Lucembursku.
Tímto „zmrazením“ se firma nyní již necítí být vázána.
To podle Jana Kalvody znamená, že lze nyní znovu uplatnit exekuci na majetek České republiky – až do výše 17 miliard korun. Zda a kdy přesně by k tomu mělo dojít, jasné není. Kalvoda to komentovat nechtěl.
Podle něj ale ani londýnská arbitráž nemohla nic změnit na povinnosti českého státu platit.
„Od roku 2018 je zde platný verdikt z roku 2008 uznaný podle Newyorské úmluvy z Lucemburska. Ministerstvo financí bylo mylně přesvědčeno, že tato hrozba exekuce nějak zmizela. Mezitím ovšem přibyly další miliardy na úrocích a nákladech na vedení sporu,“ konstatuje Jan Kalvoda.
Soudce odmítl prodlužování sporu
Česká republika u sporu v Londýně využila dosud všechny dostupné opravné prostředky.
„Vynaložené náklady na právní služby za investiční arbitráž v Londýně a právní služby za fázi řízení o zrušení rozhodčího nálezu před anglickými soudy činí za období 2017–2025 necelých 236 milionů korun,“ vypočítává mluvčí MFČR Ondřej Macura.
Mezinárodní tým právníků najatý ministerstvem financí namítl mimo jiné i podjatost celé trojice členů londýnského arbitrážního tribunálu, kteří rozhodli v neprospěch ČR.
Rozhodci proto letos 11. července podali rezignaci s tím, že námitky proti své nestrannosti sice považují za zcela neopodstatněné, ale že „argumenty vznesené proti nim Českou republikou znemožňují, aby řízení nadále vedli“.
Text, v němž soudce odvolacího soudu rozhodl, že nový arbitrážní tribunál se skládat nebude a že verdikt vynese on.
Sami rozhodci připustili, že jejich rezignace může znamenat, že bude muset vzniknout nový tribunál, který se teprve bude muset s celým dlouhotrvajícím sporem seznámit. To se ale nestalo.
Soudce londýnského odvolacího soudu totiž další prodlužování sporu odmítl: nesouhlasil s nutností vzniku nového tribunálu a konstatoval, že by šlo o „protahování, prodražování a potenciální novou nespravedlnost“.
A rozhodl: oprávněným pro náhradu škody je osobně Josef Šťáva (nikoli firma Diag Human) a vykonatelné jsou oba arbitrážní verdikty, jak ten z Česka z roku 2008, tak z Londýna 2022. Přičemž obě částky jsou totožné a nelze je sčítat.
Pasáž soudního verdiktu zmiňující platnost nároku jak z české, tak londýnské arbitráže, přičemž ale nároky nelze sčítat.
V rozsudku soudce explicitně píše o možnosti uplatnit nárok jak z jedné (české z roku 2008), tak i druhé (londýnské z roku 2022) arbitráže.
K tomu, zda znění rozsudku odvolacího soudu z 28. července čte Česká republika jinak, případně jak, se ministerstva financí – jak sdělilo na dotaz HlídacíPes.org – „s ohledem na probíhající řízení nebude vyjadřovat“.
Návrh státního rozpočtu na rok 2026, jak jej nedávno představil ministr financí Zbyněk Stanjura, v žádné z kapitol však nijak nepočítá s možností, že by ČR měla skutečně vyplatit Josefu Šťávovi 17 miliard korun.
„Nyní je předčasné vyčlenit takovou položku v návrhu Státního rozpočtu na rok 2026 vzhledem k tomu, že řízení s Josefem Šťávou / Diagem Human před anglickými soudy stále probíhá a není běžné, aby státní rozpočet předjímal finální výsledek takových případů dopředu. Pokud by nastala právní situace, že se ČR bude muset s p. Šťávou finančně vyrovnat, vláda se dle toho zařídí a splní svou povinnost,“ říká mluvčí ministerstva Ondřej Macura.
„Žádná jednání teď nevedeme“
Více než polovinu přiznaného nároku Josefa Štávy ve výši zhruba 17 miliard korun tvoří úroky.
První návrhy na dohodu o možném zastavení úročení jsou už z roku 2001. Úrok z prodlení tehdy nároky Diag Human navyšovaly zhruba o jeden milion korun denně, nyní je to cca 1,3 milionu.
Žádná jednání s Josefem Štávou ani o úročení, ani o možnostech uzavření sporu podle ministerstva financí aktuálně neprobíhají.
Ze zmíněného roku 2001 však pochází dokument právního oddělení ministerstva zdravotnictví, které mělo tehdy českou arbitráž s Diag Human v gesci. Kopii 24 let starého materiálu pro jednání s ministerstvem financí má HlídacíPes.org k dispozici. Tehdejší ředitelka právního oddělení Miloslava Vorlová v něm píše, že ČR podle nezávislých právních expertíz nemá ve sporu s Diag Human naději na úspěch.
Tehdy se nároky firmy pohybovaly kolem čtyř miliard korun, ale Vorlová napsala, že Diag Human by „mohla požadovat a úspěšně uplatnit“ náhradu až osm miliard korun. Právě tolik o sedm let později, v roce 2008, česká arbitráž firmě skutečně přiřkla.
Právní analýza ministerstva zdravotnictví z roku 2001.
Právníci ministerstva zdravotnictví už před 24 lety doporučili dohodu a správně odhadli, že do sporu může vstoupit i mezinárodní dohoda o ochraně investic mezi ČR a Švýcarskem. Právě na základě ní byla roku 2017 zahájena arbitráž v Londýně.
Stejně přesně popsali, že případný „rozhodčí nález by mohl být exekučně vykonán proti majetku ČR i ve většině zemí světa vzhledem k existenci Newyorské úmluvy“ o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů. Právě na základě arbitráže z roku 2008 a jejího uznání v Lucembursku podle Newyorské úmluvy lze – podle všeho – nyní očekávat nový pokus Diag Human o exekuci českého majetku.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Více z HlídacíPes.org
Čtěte též
Budoucí náměstek Vích: prodloužená ruka SPD a Ruska na ministerstvu obrany
Česko-slovenský systém „našich lidí“. Červený koberec pro Okamuru v Bratislavě
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
26 komentářů
Politici to poserou na celé čáře a jsou z obliga .Opět to zaplatí daňový poplatník a jim se nezkřiví ani vlásek.
Kdopak asi ponese osobní odpovědnost za vzniklou škodu? Asi daňový poplatníci. Přeci soudruzi vždy drželi při sobě a nikdo za nic nemůže, jen se to musí zaplatit.
Jen tak dál.
Tolik vlád to mělo řešit a neřešilo. Čím více se to bude protahovat tím více to bude stát vás, mě, všechny okolo. Dejte už konečně tomu nenasytovi peníze ať to neplatí naše děti. Ten vydřiduch se určitě u nás nikdy neukáže aby mu to někdo nevysvětlil,jak okradl nás všechny.
Právě – že bych si dovolil, je rozdíl mezi uplatněním exekuce a provedením exekuce.
1 Jak je totiž – v právních státech zvykem- , musí se nyní pan Štáva s tím rozsudkem londýnského soudu obrátit s požadavkem na náš stát (vulgo MF) aby mu tento, londýnským soudem uznaný právní nárok 17 miliard v nějaké časové lhůtě zaplatilo.
A až teprve, pokud to MF dobrovolně v té určené lhůtě neučiní – mohl by se pan Štáva obrátit na další soud (dokonce i na soudy i ty v zahraničí) s další žalobou o exekuční příkaz. A až na základě tohoto exekučního příkazu by pak mohlo začít ono zmíněné „provádění exekuce“, čili konfiskace majetku našeho státu.
2) Už v úvodu článku je uvedená informace že „Česko může ještě požádat o povolení mimořádného opravného prostředku- a že tuto možnost využilo. Což tedy jistě neznamená, že by ten spor mohlo Česko vyhrát – ale „pouze , že v tomto musí londýnský soud opětovně rozhodnout – i jen tím, aby tu žádost odmítl. Čili se dá předpokládat, že i kdyby pan Štáva do té doby podal k dalším soudům onu žalobu o vydání exekučního příkazu, tak ty soudy by stejně nerozhodly hned – ale vyčkaly na to zmíněné rozhodnutí londýnského soud o zamítnutí té naší žádosti.
Čili, dá se spolehlivě předpovědět, že toto všechno se – do voleb nestihne.
3) Dosti zmatečně zní informace, že by se měl pan Štáva domáhat té konfiskace na základě české arbitráže z roku 2008. Kterou ale – jak známo česká strana neuznala – a právě proto se vedly ty další soudní řízení, po dalších 7 let až dodnes.
Takže by snad bylo „právně čisté „, aby se pan Štáva domáhat celého svého nároku na základě tohoto posledního rozhodnutí londýnského soudu.
Nic jiného. Protože a bez toho – a s odvoláním se zase na jiné a předešlé rozsudky a rozhodování, se ten případ opět zacyklí na projednávání na dalších soudech a může to trvat další dekády..
Mimochodem, aktuální informace – naše ministerstvo financí nemá pochopitelně těch 17 miliard v letošním rozpočtu,
ale dokonce je tam neplánuje ani na příští rok.. Asi ví proč..
Trocha upřesnění pro zasmání. Verdikt rozhodců z roku 2008 uznaly na základě mezinárodního práva, nadřazeného českému, postupně rozsudek lucemburského Nejvyššího soudu, mezinárodní arbitráž BIT a nakonec i nejvyšší instance britské justice. Ta uznala platnost jak lucemburského rozhodnutí, tak rozhodnutí mezinárodní arbitráže jako vykonatelná. Je zcela na vůli vítězné strany, kdy a kterou část ze dvou kladných rozhodnutí bude vymáhat. Jediné omezení, uložené britským soudem, je, že vymožené částka nesmí překročit výši náhrady škody, vypočtenou soudem. To, že česká strana tvrdí, že něco neuznala, na tom vůbec nic nemění. To je jen šidítko pro domácí publikum. Takže byste se měl spíše ptát, proč Vám ministerstvo financí neříká pravdu.
Děkuji za reakci. Ale upozornil bych na pár věcí
1) Jak tady z mých příspěvků k tomuto opakovaně vyplývá, vůbec zde v tomto nehájím postoj české strany (takže MF věřit nemusím), ale kritizuji tu ohromnou dobu celého procesu, který se přesouvá od jedné arbitráže ke druhé, k soudu, k dalšímu odvolání, a dál, už více jak 20 let.
2) Jak se dá dohledat. máte pravdu v tom, že rozsudek lucemburského Nejvyššího soudu už v letech 2017/2018 , uznal výsledek té arbitráže z roku 2008. A podobně i rozsudky v některých jiných státech.
Jenomže i tehdy tyto soudy nařídily pouze zmražení českého majetku v těch státech, zatímco samotná jeho exekuce nebyla provedena dosud ani tam, po ca 7 letech.
3) Takže to je ten první důvod, proč nepředpokládám že by k provedení té exekuce i po rozhodnutí tohoto současného posledního soudu v Londýně, došlo velmi rychle ještě do voleb .
4) A ten druhý důvod, totiž je otázka jakým způsobem bude samotná ta exekuce povolena našimi soudy, pokud by měla být -okamžitě provedena.
Protože – jak všichni víme, tak náš stát těch 17 miliard v rozpočtu připravené nemá. Takže by pak musely být z exekuovány finanční prostředky státu, určené k jiným, nezbytným účelům. Dejme tomu – určené na výplatu důchodů, nebo platy státních zaměstnanců , nedejbože splátky státních dluhopisů a podobně.
Tedy, otázka pro právníky, zda toto vůbec lze – a jaké jsou i třeba zahraniční zkušenosti. .
Osobně bych jen předpokládal, že toto se okamžitou exekucí neprovádí ale i toto splácení je pak obsahem dalších právních dohod v daleko delším čase.
… a jaká ta škoda vůbec v tom počátku vůči (pak) D.H. vznikla ? To abychom věděli, že kolik bylo tehdy vloženo jako „investice“ ? Co potom zaplatil Špidla, tak to by na tu materiální základnu nestačilo ? Zákon – dohodu na ochranu investic podepsané mezi ČR a Švýcarskem si lze vyložit tak, že ta „investice“ měla mít stonásobnou (možná i ještě vyšší ) návratnost – což tedy ty soudy(rozhodci) uznaly ?
Nekde gangsteri musi prohrat.U nas to nejde
Vzpomínám, že v tisku kdy tento problém začal se psalo o přátelství mezi Kalouskem a Šťávou.
Ať to zaplatí politici , kteří to zavinili , ale pouze ze svého .
Co na to tehdejší politici ?
Exekuce českého majetku-o to šlo těm co Šťávovi pomáhali, jako byl Kalvoda,Urban a další. A ještě se tím drze chlubí ! A my teď zaplatíme za jejich zločinnou nevědomost a za sprostoty ministra Bojara a naší zkorumpované vrchnosti.
Tak to vypadá, že jim ten největší tunel v novodobé historii ČR, vyšel.
Tento případ se táhne od roku 1991 a je naprosto zásadním důkazem nejen toho, že český stát a jeho politická reprezentace je na zoufalé úrovni, ale také toho, že právo a spravedlnost nejsou totéž. Cožpak je normální, aby člověk velmi sporné pověsti dostal téměř dvě desítky miliard korun z kapes daňových poplatníků jen proto, že ministr zdravotnictví podepsal nějaký pitomý dopis? To má být normální a přijatelné? A kdo dá ruku do ohně za ty bezejmenné rozhodce, že se nenechali uplatit, když jde o miliardy? A už vůbec nemám chuť zmiňovat tu podlou postavičku, co byl zhruba v době, kdy ministr zdravotnictví smolil ten pitomý dopis, místopředsedou vlády a později si mastil kapsu zastupováním údajně poškozeného Šťávy…
Jste trochu mimo. Těch 17 miliard jsou v zásadě úroky a poplatky z prodlení. Kdyby to vláda řešila v zárodku jednalo by se jen zlomek. Stejný případ jako Lidový dům a také stejní aktéři. Takže, tam si stěžujte.
Pokud někomu nevadí, že také z jeho daní si zmetci urvou téměř dvě desítky miliard korun (lhostejno, jak tato částka vznikla), tak nemám potřebu s ním polemizovat….
Podivné, takže byste hájil klidně zloděje a podvodníka jen kdyby byl Váš? Potom se ovšem nemůžete pohoršovat nad bitcoiny, když žádná škoda nevznikla a stát dostal miliardu.
Kdy už konečně někteří „politici“
ponesou nejen politickou,ale též
hmotnou zodpovědnost za svoje
neumětelství.
Bojarov list do Dánska mal 17 riadkov takže „sečteno a podtrženo jeden řádek za jednu českú miliardu, mise je ukončena, nelitujte, bojujte…“
To je jednoduche pokud Anglie zabere CR majetek tak by mela zase CR zabrat majetek Anglie v CR. A je to!!!
A to jako proč? A na základě čeho?
Velmi dobře!
Zlatí komunisté ti takhle nehospodařili. Učte se od komunistů, to byli fajn kluci. Ne, jako ty hovada kteří si říkají politici.
Ti zlatí kluci v 89, kompletně zkrachovali a proto ochotně předali moc, a nezkoušejte pohádky jak předávali stát bez dluhů. Dlužili nám všem neskutečně moc,
… vy ještě v 89. roce jste řídil „nezadluženou“ lokomotivu – a to dnes se už říct zdaleka nedá, a s velkou pravděpodobností bude (případná) lokomotiva pro vás na dluh – což tedy bude férově tržní, ale pro ty „koleje“ k ničemu…
Politici se na to podíleli, tak jim zabavte jejich majetky, a jedním z nich byl též pan Blažek.
Moc ráda bych se dožila, aby politici měli konečně jako obyčejní lidé hmotnou odpovědnost a nehonili si svá ega
na úkor lidí. Někdo za tuto situaci musí nést finanční zodpovědnost, především právníci s politiky, kteří k této
kauze vypracovávali posudky za miliony korun a nebyli
schopni odborně kauzu posoudit. Ať to teď zaplatí !!!
a ne daňoví poplatníci!!!. Ještě, že máme nezávislá media
a novináře jako je p. Jan Urban.