Další zaostávání severozápadu Čech: nejchudší, nejméně vzdělaný a nejvíce ohrožený region
České regiony v rozvoji pomalu dohánějí průměr Evropské unie a přibližují se k němu – i když často různou rychlostí. Je mezi nimi ovšem jedna výjimka, kde o přibližování mluvit nelze; spíš o trvalém zaostávání. Jde o severozápad Čech, na jehož propad upozorňuje i čerstvá zpráva Evropské komise Country report 2023.
Pravidelná hodnotící zpráva o Česku, která je podkladem pro doporučení k národním reformám, nevyznívá pro severozápadní Čechy lichotivě.
Na 88 stranách dokument vypočítává dílčí statistické údaje různého stáří, převážně pocházející z doby po roce 2020. Karlovarský a Ústecký kraj, které společně tvoří evropský celek Severozápad, jsou ve všech klíčových parametrech na posledních příčkách datových žebříčků.
Jde o fakta známá roky, k nim se ale nyní přičítá i dopad epidemie koronaviru. Ten třeba v oblasti poklesu HDP významně postihl regiony nejrozvinutější (Praha -6,4 %, Střední Čechy -7,1 %), tak ty nejchudší (Severozápad -6,4 %).
Severozápadní Čechy tak zůstávají regionem nejchudším, s nejnižší přidanou hodnotou na zaměstnance, nejvíce zatíženým emisemi, nejvíce ohroženým chudobou, nezaměstnaností a exekucemi a s nejméně vzdělaným obyvatelstvem, které je nejvíce ohroženo předčasným ukončením vzdělávání.
K jednotlivým oblastem, zpráva Evropské komise z května letošního roku k severozápadním Čechám uvádí:
- Trh práce
Podíl osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením je jeden z nejnižších v EU, přestože u konkrétních skupin (např. Romů, žen starších 65 let) a regionů (např. Severozápad) zůstává vysoký.
Rozdíly v regionech a odvětvích přetrvávají. Systém vzdělávání a odborné přípravy se potýká s výzvami, jak snížit socioekonomické nerovnosti, které ovlivňují výsledky vzdělávání, zejména u romských žáků.
Účast dospělých na vzdělávání je výrazně pod průměrem EU i národním cílem do roku 2030. Přestože 60 % obyvatel Česka má alespoň základní digitální dovednosti, existuje značný prostor pro dosažení národního cíle v oblasti dovedností (80 %) do roku 2030. Úroveň terciárního vzdělání patří k nejnižším v EU.
Potenciál osob vysídlených z Ukrajiny na trhu práce je stále nedostatečně využitý, neboť 80 % pracovníků narozených na Ukrajině zastává zaměstnání s nízkou kvalifikací.
- Vyrovnávání rozdílů
Region Severozápad jako jediný nekonverguje k průměrnému HDP v EU (v roce 2020 byl tento ukazatel stále nižší než 65 %), ukazuje, že nízká absorpční kapacita přispívá k narůstajícím rozdílům mezi Severozápadem a ostatními regiony.
Regionální rozdíly v Česku zůstávají stabilní, avšak jsou i nadále výrazné. Země má vysoce rozvinuté hlavní město, kde HDP na obyvatele v roce 2020 dosahoval 203 % průměru EU-27.
Ve zbytku země je šest mírně rozvinutých regionů, kde se HDP na obyvatele pohybuje v rozmezí 73 až 85 % (jedná se o regiony NUTS 2 Moravskoslezsko, Střední Morava, Střední Čechy, Jihovýchod, Severovýchod a Jihozápad), a chudší region (Severozápad), kde HDP na obyvatele odpovídá 61 % průměru EU.
České regiony dohánějí průměr EU a přibližují se k němu, i když různou rychlostí. Jasnou výjimkou je však region Severozápad, který trvale zaostává. HDP na obyvatele zde v roce 2021 byl 61 % průměru EU, ve srovnání s 63 % v roce 2010.
Tento rozdíl se odráží rovněž v hodnotách
indexu regionální konkurenceschopnosti (RCI). Severozápad má RCI 86,6, zatímco v regionu hlavního města Praha je RCI 114,3.
V důsledku pandemie COVID-19 a souvisejících opatření proti šíření nákazy došlo v letech 2019–2020 k poklesu HDP na obyvatele ve všech českých regionech.
Největší propad byl zaznamenán nejen v méně rozvinutém regionu Severozápad (–6,4 %), ale také v rozvinutějších regionech, jako jsou Střední Čechy (–7,1 %) nebo Praha (–6,4 %). Nejméně postiženy byly mírně rozvinuté regiony Jihovýchod (–2,5 %) a Severovýchod (–2,0 %). V důsledku toho se mírně snížily regionální rozdíly v rámci země.
- Lidský kapitál
Investice do lidského kapitálu a výzkumu a vývoje jsou výrazně vyšší v regionu hlavního města. Na opačném konci spektra se nachází méně rozvinutý region Severozápad.
Zatímco v regionu hlavního města má 64,7 % obyvatel vyšší vzdělání, v Severozápadu je to pouze 20,1 %. V regionu hlavního města bylo v roce 2020 zaměstnáno 10,4 % pracovníků v odvětvích vysoce vyspělých technologií, ale v regionu Severozápad to bylo pouze 2,1 %.
- Stěhování a chudoba
Obyvatelstvo má zjevnou tendenci soustřeďovat se v nejbohatších regionech. V období 2011–2020 vzrostl počet obyvatel ve všech regionech s výjimkou tří, které mají nejnižší HDP na obyvatele v zemi.
Počet obyvatel se snížil o 1,5 % v regionu Střední Morava, 2 % v regionu Severozápad a 3,4 % v regionu Moravskoslezsko. Navýšení počtu obyvatel v regionech Praha a Střední Čechy však v témže období činilo 7,9 % a 10 %, což jsou hodnoty výrazně převyšující národní průměr (2 %) i průměr EU (2 %).
Stejný vzorec regionálních rozdílů mezi méně rozvinutými regiony a ostatními regiony je patrný i v podílu obyvatel, kteří jsou ohroženi chudobou a sociálním vyloučením.
Je však třeba zdůraznit, že tento podíl je v Česku obecně nízký (v roce 2021 se jedná o 10,7 %). V méně rozvinutých regionech byl tento podíl mnohem vyšší, v Moravskoslezsku činil 14,3 % a v regionu Severozápad dosáhl 17,8 % (nejvyšší zaznamenaný podíl v Česku), ale i v těchto regionech zůstal pod průměrem EU.
Obyvatelé Severozápadu jsou také do značné míry postiženi exekucemi a osobními bankroty. V roce 2020 bylo v regionu Severozápad více než 15 % osob v exekuci, což je téměř dvojnásobek celostátního průměru (8 %).
- Vzdělávání
U žáků z domácností, které se potýkají s problémy s dostupností bydlení a exekucemi, existuje výrazně vyšší riziko opakování ročníku a předčasného ukončení školní docházky. Jedná se zejména o Karlovarský a Ústecký kraj.
Citace pocházejí ze zprávy Czechia 2023 Country Report, najdete ji zde.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč
Platbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)
16 komentářů
Tedy, děkuji za objektivní informace. K čemuž ještě dodat naprosto katastrofální situaci v dopravním spojení. A dalo by se taky diskutovat o kvalitě řízení místními a krajskými politiky, kteří i většinu přidělených dotačních prostředků rozfofrují bez většího účinku.
Pragocentrizmus v praxi. Nevzdělané regiony musí být vděčné za to, co mají.
Co lze očekávat od regionu, kde občané v minulých asi dvanácti letech opakovaně volili KSČM, ANO a SPD? Od těchto stran čekají zlepšení stavu? Tak nechť čekají. Budou čekat dlouho.
Kdyby ten region nebyl zanedbaný, nevolili by jeho občané protestně.
Pokud se podaří současné vládě snížit životní úroveň v celé ČR, přibude protestních hlasů i v dalších regionech.
Aha, tak že když je něco zanedbané, pak je třeba několikrát za sebou volit takové politické strany, které tu zanedbanost ještě více prohloubí. Opravdu moudrost hodná obyvatel severočeského regionu. A k tomu dalšímu tvrzení: třeba jednou potkáte kouzelného dědečka a ten vám konečně splní vaše toužebná přání Pergille/Šimůnku.
Jestliže je region zanedbáván v důsledku vládní politiky, pak je volba opozičních stran spíš logická, ne?
Pergille/Šimůnku, jediné v čem se vláda v tomto regionu angažuje, je utlumení těžby uhlí. Zdravotnictví, školství, silnice, doprava a další oblasti, na které si lidé v tomto regionu stěžují, spadají plně do kompetence krajského úřadu. A i na celostátní úrovni v útlumu těžby uhlí se angažovalo hnutí ANO, s takovou oblibou volené voliči v tomto regionu.
Útlum těžby uhlí znamenal značné snížení toků peněz do krajské pokladny. ANO se k těmto věcem stavělo vždy kriticky a dělalo jen to, co dělat muselo, zatímco pětikoala dělá vše, co se domnívá na očích Bruselu vidět.
Jenže soudruhu Pergille/Šimůnku s útlumem těžby uhlí se začalo právě za vlád ANO a Sociální demokracie a nějakou kritiku útlumu těžby uhlí jsem nikdy od ANO neslyšel. Pokud vy ano, pak jste měl nejspíše nějaké sluchové halucinace. Kromě toho těžba uhlí nebyla zdaleka jediným odvětvím v Ústeckém regionu. Je tu i řada strojírenských a chemických podniků. Chemička v Lovosicích dokonce patří Andreji Babišovi. Problémy se zdravotnictvím, školstvím, silnicemi, dopravou a dalšími oblastmi tu byly už v době vlády KSČM a pokračovaly v době vlády ANO a SPD v tomto regionu. A jsou tu i nadále. S úplným zastavením těžby uhlí a útlumem hutnictví se museli už před delší dobou vypořádat ve Středočeském kraji na Kladensku. Jak to, že tam to dokázali a v severočeském regionu podle vás ne? Asi to bude v lidech a to bude ten hlavní problém.
Skeptiku,
středočeský kraj je na dosah od Prahy, která nějakou pracovní sílu skoro vždy nabere.
Za Babiše se postavilo, přes odpor zelených a podobných škůdců, mnoho km dálnice Praha – Karlovy Vary. Bohužel se ji před nástupem pětikoaly nepodařilo dokončit.
Za komunistů bylo zejména Karlovarsko oblastí, kde se očekávaly první údery v rámci případné války s NATO (karlovarská divize byla součástí prvního sledu byli zde i „rakeťáci“, kteří by v případě očekávaného střetu fasovali jaderné hlavice). To mohlo vést k určité opatrnosti do investic zde. Ústecko bylo oproti tomu dotováno daleko víc.
Skeptiku, ještě jedna „drobnost“:
Ekologové nyní silně brojí proti rekultivacím, jaké se provedly severněji (jezera a krajina kolem nich u Mostu) a chtějí „přirozenou sukcesi“ s tím, že by lidé dál žili bez jakékoli pozitivní perspektivy v „měsíční krajině“ (navíc oplocené ostnatým drátem), vystavení bouřím toxického prachu z hald a těžebních jam, s tím, že tam za tisíce let vznikne nádherná přirozená divočina. Jistěže ta měsíční krajina tam byla i za komunistům, ale tehdy se z ní sypaly peníze, takže místní ledacos tolerovali.
A protože vláda tyhle šílenosti podporuje (na rozdíl od Babiše, za něhož se dělaly alespoň zčásti ony úspěšné rekultivace), jelikož je „zelená“, hlavně piráti, byli by místní šílení, kdyby dali své hlasy vládním stranám.
Skeptiku, možná ještě jeden faktor může hrát roli: Byla to oblast poměrně silného soustředění vojsk a armáda byla vždy dobrým zaměstnavatelem a nákupčím služeb. Její redukce v tomto století znamenala zase pro řadu místních pokles příjmů, případně, pro ty starší, doživotní ztrátu zaměstnání. A to ani nezmiňuji to, že divizní nemocnice v Karlových Varech byla, alespoň co do kvality, docela zajímavým konkurentem okresní nemocnice.
Pergille/Šimůnku, Praha čerpala pracovní sílu ze svého okolí i za totality a čerpala ji vždy. Více méně stále stejně. Když se náhle uvolnilo několik tisíc zaměstnanců z POLDI a uhelných dolů, muselo si s tím poradit především Kladno samo. Vznikly nové podniky (například LEGO), které tu uvolněnou pracovní sílu dokázaly nasát. To množství kilometrů dálnic postavených za ANO je asi tak stejné, jako za jiných vlád. Kromě toho Pergille/Šimůnku zapomínáte na to, že nejvíce času a úsilí nezabírá samotná stavba dálnice, ale její příprava a ty kilometry postavené za vlády ANO musel dlouho před tím někdo připravit. Připravenou, povolenou a započatou stavbu už těžko mohou nějací pomatení zelení zastavit. To by eventuálně mohli v době přípravy, ale ta už proběhla v minulosti. Kromě toho zelení u nás byli ve vládě naposledy před mnoha lety, v současné době se nepodílejí ani na vládě, a nejsou zastoupeni ani v zastupitelstvu kraje ústeckého, ani karlovarského. Tak že politický vliv těchto pomatenců je u nás nulový a nepřekračuje občasné lezení po rypadlech uhelných dolů vyvolávající pouze pobavený úsměv diváků televizních zpráv. Občasné zmatené výkřiky těchto pomatenců se k sluchu a očím diváků zpráv většinou ani nedostanou, neboť je kromě Pergilla/Šimůnka nikdo nebere vážně, natož aby měly nějaký faktický dopad.
Jenže takhle jednoduše to není. Jak se dalo docist i tady na HP, nebo i dohledat jinde, v téhle lokalitách dost bodují místní politická sdružení, která slibují voličům modré z nebe a až po volbách se její zvolení zástupci připojí k tomu kdo jim víc nabídne..
O něco podobného se přece snaží politická sdružení i v jiných krajích, kde jim naštěstí takové počínání voliči „nebaští“ tak, jako voliči ve zmíněném regionu. Na tom nejspíš něco bude.
O tom, že jsou místní politici pěkně vykutálení, není pochyb. Ale i jinde po republice se najde dost takových „vejlupků“, a přesto ty regiony prosperují nebo je v jejich vývoji alespoň pozitivní trend. Ono toho totiž místní politici jaksi moc nesvedou. V Ústeckém a Karlovarském kraji v minulých více než sto letech dominovala těžba uhlí a na ni navazující průmysl, elektrárny, sklárny a porcelánky. Již více než třicet let je všem jasné, že tento „špinavý“ průmysl se pomalu stává minulostí a bylo by potřeba jej něčím nahradit. Jenže to se neděje. Na rozdíl od Prahy, Plzně, Brna, Pardubic a dalších perspektivních měst, Ústecký a Karlovarský kraj potenciální investoři míjí obloukem. A když už nějaký něco postaví, je to montovna s nástupním platem, za který by se Pražák ani neobtěžoval přijít do práce. Kdo mohl, z regionu utekl. Naopak přibyli ti, které nikde jinde už nechtěli. Z kdysi výstavního kraje, nejlépe prosperující oblasti Českého království, vlády po r. 1945 udělaly žumpu, kam akorát odklízí problémy, které se jim nechce řešit (před r. 89 ekologické, dnes sociální).