Kyperský europoslanec Fidias Panayiotou plánuje podle všeho založení nové politické frakce v Evropském parlamentu. Jak sám veřejně prohlásil, projekt chystá ve spolupráci se slovenskými poslanci ze strany SMER. Zároveň je vyšetřován pro podezření ze zpronevěry europoslaneckých náhrad.

Panayiotou potvrdil na začátku února kyperské televizní stanici, že projekt „buduje“ se svými slovenskými kolegy.

Plány ovšem nejsou úplnou novinkou. „Jsme velmi blízko k založení strany v Evropském parlamentu a já budu jejím lídrem,“ citoval mladého europoslance již loni v září řecký deník Kathimerini. Panayiotou měl informaci sdělit ve videu na YouTube.

Pokud by frakce skutečně vznikla, byla by pravděpodobně otevřeně proruská. Panayiotou se svojí náklonností k Rusku netají, kritizuje západní sankce a byl také například jedním z europoslanců, kteří hlasovali proti výzvě Evropského parlamentu, aby Rusko vrátilo děti unesené na Ukrajině.

Společně s europoslanci za slovenskou stranu SMER a za německou stranu Aliance Sarah Wagenknechtové (BSW) absolvoval Panayiotou loni v květnu cestu do Moskvy v den, kdy se konaly ruské oslavy „Dne vítězství“.

Europoslanci z německého hnutí BSW jsou nezařazení, stejně jako poslanci za SMER. Ti byli vyloučeni v roce 2023 po vzniku nové Ficovy vlády z frakce Socialistů a demokratů (S&D) a v minulém roce jednali o možném vstupu do frakce Patriotů pro Evropu (PfE), spoluzaloženou Orbánovou stranou Fidesz a Babišovým hnutím ANO.

Vyloučen po napadení reportéra

Kyperská média citují ohledně vzniku nové frakce „bruselské zdroje obeznámené s vývojem“ a zmiňují, že Fidias a jeho tým zkoumají možnost pozvat do nové skupiny také řecké europoslance Nikose Pappase a Nikose Farantourise, kteří jsou po svém vyloučení z  koalice Syriza nyní rovněž nezařazení.

Bývalý basketbalista Pappas byl ze Syrizy vyloučen loni v prosinci poté, co fyzicky napadl reportéra na baru ve Štrasburku.

Farantourise vyloučila strana letos v lednu „kvůli nedostatku jasného závazku vůči voličům Syrizy“. Stalo se tak poté, co Farantouris podpořil myšlenku nově vznikajícího politického hnutí v Řecku, které zakládá Marie Karystianouová, prezidentka Asociace obětí Tempi. Organizace připomíná tragickou vlakovou nehodu z února 2023 u řecké obce Tempi, kde zemřelo 59 osob včetně dcery Karystianouové.

EUobserver sestavil také žebříček nejvíce proruských europoslanců. Mezi „hvězdnou“ dvacítkou jsou i tři čeští europoslanci: Ondřej Dostál, Ivan David a Kateřina Konečná.

Přestože Karystianouová uvedla, že nová strana by se nedržela žádné konkrétní ideologie, ale zaměřila by se na očištění Řecka od korupce, média spekulují o politické orientaci projektu. Právnička a blízká spolupracovnice Karystianouové Maria Gratsiaová kandidovala totiž ve volbách v roce 2023 za stranu Niki, která je známá svými úzkými vazbami na řeckou pravoslavnou církev.

Fidias Panayiotou má podle kyperských médií také vynikající vztahy s Nikosem Anadiotisem ze strany Niki, který veřejně vyjádřil proruské postoje a mimo jiné byl vyfotografován na summitu BRICS v Soči s bývalým ruským prezidentem a místopředsedou Bezpečnostní rady Dmitrijem Medveděvem.

Panayiotou na dotaz HlídacíPes.org ohledně nové frakce neodpověděl. Český europoslanec Tomáš Zdechovský o jeho plánech na založení nové frakce slyšel, ale bližší informace zatím podle něj nejsou oficiálně známy.

„Zaznamenal jsem informace o tom, že se Panayiotou snaží hledat spojence pro vytvoření nové politické platformy nebo frakce v Evropském parlamentu. Podobné pokusy se objevují poměrně často, zejména u nezařazených poslanců nebo u těch, kteří chtějí vytvořit blok kritický vůči současnému směřování EU,“ říká Zdechovský.

Zatím prý ale nemá potvrzené informace, že by šlo o konkrétní projekt s jasnou strukturou nebo že by do něj byli oficiálně zapojeni lidé ze strany SMER.

„V tuto chvíli to spíše vypadá na politické sondování a hledání podpory. Obecně ale platí, že pokud by vznikala nová frakce založená na proruské nebo silně protiunijní agendě, byl by to problém, protože by to mohlo sloužit jako další kanál pro šíření ruského vlivu v evropské politice,“ dodává Zdechovský.

K vytvoření politické skupiny v Evropském parlamentu je zapotřebí alespoň 23 poslanců Evropského parlamentu z alespoň čtvrtiny členských států EU

Objetí Muska a „kancelář“ s bazénem

Fidias Panayiotou na začátku února oznámil také svou kandidaturu na poslance kyperského parlamentu. Pokud by uspěl, musel by se rozhodnout, které křeslo opustí. Kandidovat chce za svou novou stranu, kterou založil a nazval Přímá demokracie Kypru.

Podle posledních průzkumů by se strana umístila na pátém místě a získala by zhruba šestiprocentní podporu. Parlamentní volby na Kypru se konají 24. května.

Fidias v současné době zároveň čelí podezření ze zpronevěry finančních prostředků Evropského parlamentu v souvislosti s pronájmem údajně kancelářských prostor v Limassolu. Pronajal si totiž místo kanceláře dům se čtyřmi ložnicemi, bazénem a zahradou, v němž podle svědků bydlí se svou snoubenkou. Za nájem má platit údajně více než pět tisíc eur měsíčně. Případ vyšetřuje Úřad evropského veřejného žalobce.

Panayiotou tvrdí, že se svou snoubenkou nebydlí v domě, ale v pronajatém bytě v sousedství. Pochybnosti ovšem panují také kolem toho, jak používá další prostředky, které má k dispozici k výkonu své funkce europoslance.

Jde například o najmutí jeho sestry, což je v rozporu s pravidly Evropského parlamentu, nebo o pobírání náhrad 350 eur denně na ubytování a stravu, zatímco spí ve své kanceláři v Evropském parlamentu. Média informavala také o případu, kdy Panayiotou pověřil europarlamentního stážistu organizací jeho svatby na hradě z 10. století v Itálii.

26letý Fidias si získal popularitu jako influencer a youtuber. Svůj kanál na platformě YouTube spustil v roce 2019 a nyní na něm má přes 2,7 milionu odběratelů.

Mezi jeho nejvýznamnější aktivity patří „mise objetí“ z let 2022–2023, v rámci které se snažil obejmout 100 celebrit a v lednu 2023 „ulovil“ také Elona Muska.

Musk patří od té doby mezi jeho fanoušky. Oba muži si často navzájem přeposílají příspěvky a Fidias otevřeně podporuje Muskovu agendu v Evropském parlamentu, zejména když je v rozporu s evropským zákonem o digitálních službách (DSA), který ukládá platformám povinnost zakročit proti nelegálnímu obsahu a dezinformacím.

Elon Musk Youtubera a europoslance otevřeně podporuje i na svém profilu na X, kde mimo jiné napsal: „Fidias na prezidenta EU“.

Panayiotou měl také vlastní podcast, v němž moderuje rozhovory s významnými hosty, včetně například bývalého britského europoslance Nigela Farage, spoluzakladatele Brexit party.

Počet prororuských poslanců se zdvojnásobil

Proruských poslanců v europarlamentu přibývá. EUobserver zveřejnil na konci listopadu seznam nejvíce „prokremelských“ poslanců a politických skupin v Evropském parlamentu. Vycházel přitom z výsledků hlasování o usneseních týkajících se Ruska a Ukrajiny od posledních voleb do Evropského parlamentu v roce 2024.

Server zjistil, že počet proruských poslanců se ve srovnání s cyklem 2019–2024 téměř zdvojnásobil.

Podle serveru jsou nejvíce proruskými frakcemi nově vzniklá pravicová strana Patrioti pro Evropu (PfE)  a Evropa suverénních národů (ESN), krajně levicová skupina Levice a německá krajně levicová strana Sahra Wagenknecht Alliance (BSW), jejíž poslanci v Evropském parlamentu zasedají jako nezávislí.

Stranami s největším počtem „proruských“ hlasů jsou podle zjištění EUobserver francouzské Národní shromáždění (RN), maďarská vládnoucí strana Fidesz, Alternativa pro Německo (AfD) a Liga Mattea Salviniho. Tři z těchto čtyř stran jsou součástí PfE, zatímco AfD je součástí ESN.

Slovenská strana SMER-SD, která po volbách v roce 2024 rozšířila svou delegaci ze dvou na pět europoslanců, nyní odmítá téměř všechna usnesení týkající se Ruska (v listopadu to bylo 12 ze 14).

EUobserver sestavil také žebříček nejvíce proruských europoslanců. Mezi „hvězdnou“ dvacítkou jsou i tři čeští europoslanci: Ondřej Dostál, Ivan David a Kateřina Konečná. Žebříčku vévodí Německo s osmi poslanci, z nichž většina je ze strany dlouholeté komunistky Sahry Wagenknechtové a dva z AfD. Dále je zde pět slovenských europoslanců, dva bulharští a po jednom mají Maďarsko, Polsko a Řecko.

Ze slovenské strany SMER-SD vyniká Ľuboš Blaha jako nejkonzistentnější sympatizant Kremlu, podotýká EUobserver. Ten již v roce 2014 ospravedlňoval anexi Krymu a od roku 2024, kdy se stal europoslancem, dvakrát navštívil Rusko, kde se setkal mimo jiné s ruským šéfem zahraniční rozvědky Sergejem Naryškinem.

„K vyšetřovaným případům se nevyjadřujeme“

Několik bývalých europoslanců bylo již za své služby Rusku nebo Číně vyšetřováno i odsouzeno.
Rusku donášel v minulosti krajně pravicový maďarský poslanec Béla Kovács ze strany Jobbik. V roce 2017 byl obviněn ze špehování institucí Evropské unie ve prospěch Ruska a v září 2022 mu maďarský nejvyšší soud uložil pětiletý nepodmíněný trest.

Od února 2024 je vyšetřována bývalá europoslankyně Tatjana Ždanoková, která měla mít nejméně dvacet let vazby na FSB. E-maily odhalily, že Ždanoková si pravidelně dopisovala se dvěma agenty z Páté služby FSB, kremelské kontrarozvědky, která dohlíží na tajné operace v postsovětských státech. Těmto úředníkům měla Ždanoková podávat zprávy o své práci jak ve své zemi, tak v Evropském parlamentu s cílem prosazovat ruské zájmy.

Od loňského září je vyšetřován drážďanským státním zastupitelstvím německý poslanec Maximilian Krah z AfD, a to pro podezření z úplatkářství a praní špinavých peněz v souvislosti s čínskými platbami.

V září poslal soud v Drážďanech na necelých pět let do vězení jeho bývalého asistenta Guo Ťiena. Ten pracoval pro Kraha mezi lety 2019 a 2024 a podle rozsudku měl předat čínským tajným službám na pět set citlivých dokumentů.

Loni koncem září se bývalý britský europoslanec Nathan Gill přiznal k přijímání úplatků od ruského zprostředkovatele Olega Vološina a v listopadu byl odsouzen za přijímání úplatků z Ruska na deset a půl roku. Jeho případ je přelomový nejen kvůli rekordnímu trestu. Poprvé bylo oficiálně potvrzeno, že ruské peníze přímo ovlivňovaly chování europoslance z britské strany, která hrála klíčovou roli v brexitu.

Zda jsou nyní vyšetřováni i další současní europoslanci, není veřejně známo. Evropský parlament na dotaz HlídacíPes.org odpověděl jen obecně. „K vyšetřovaným případům se nevyjadřujeme. Evropský parlament na požádání plně spolupracuje s donucovacími orgány, Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO) a všemi soudními orgány, aby napomáhal výkonu spravedlnosti ve všech členských státech EU.“