ANALÝZA. Válka na Ukrajině a zejména přítomnost více než půl milionu Ukrajinců v Česku je velkým tématem nadcházejících voleb. Zejména Okamurova SPD, Babišovo ANO a komunisté ve variacích opakují, že peníze mají jít hlavně „na naše lidi“, přibývá tvrzení o tom, jak Ukrajinci „berou Čechům práci“ a „páchají zde kriminalitu“ a o tom, jak velké nebezpečí plyne z migrace. Co o tom říkají fakta a data?

„Ukrajinci berou Čechům práci,“ hřímá na předvolebních setkáních Tomio Okamura a navrhuje sebrat dávky těm cizincům, kteří nepracují.

Chtěl by také automaticky vyhostit ty cizince, kteří v Česku spáchají trestný čin a navrhuje „provést revizi pobytu Ukrajinců“.

Voliči na téma migrace slyší, mnohé své osobní problémy si také projektují do faktu, že Česko po začátku ruské agrese proti Ukrajině přijalo množství uprchlíků z Ukrajiny.

Rozpočet v plusu

Podle Ministerstva vnitra žilo k 31. lednu 2025 v Česku 1 101 369 cizinců, tedy zhruba deset procent populace.

Třetina z nich žije v Praze, významné komunity jsou také ve Středočeském a Jihomoravském kraji. Naopak regiony s nejvyšší nezaměstnaností, jako je Ústecký (6,68 %), Moravskoslezský (6,24 %) a Karlovarský kraj (5,39 %), cizince tolik nepřitahují.

Největší skupinu cizinců v ČR tvoří skutečně Ukrajinci. Celkově jich zde podle dat ministerstva vnitra a Českého statistického úřadu žije 574 447. Nejde jen o bezprostřední uprchlíky před válkou, ale i o ty, kteří sem za prací přišli mnohem dříve.

Česko má totiž už od roku 2012 programy cílené ekonomické migrace. Pilotní projekt se vztahoval právě na Ukrajinu (a také Indii, následovalo Mongolsko, Filipíny či Srbsko).

Významná část ukrajinských uprchlíků v Česku pracuje: zhruba 320 tisíc. Podle dat ministerstva práce a sociálních věcí již českému rozpočtu přinášejí výrazně více, než z něj dostávají.

Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky je v tomto smyslu státní rozpočet „v plusu“ asi o 3,1 miliardy korun. „Drtivá většina Ukrajinců u nás pracuje a platí úplně stejné odvody a daně jako každý jiný. Přitom nemají nárok třeba na rodičák a spoustu dalších podpor od státu, na které čeští občané za stejné odvody dosáhnou. Tyto odvody dlouhodobě převyšují výdaje na pomoc jejich krajanům, do kterých samozřejmě počítáme sociální pomoc, ale také výdaje na zdravotní péči a další položky,“ říká Jurečka.

Výdaje státu na podporu ukrajinských uprchlíků v celkové bilanci představují sociální dávky (zejména humanitární dávka), ale také výdaje na zdravotnictví, školství, pomoc do zahraničí či ubytování. Naopak v příjmech do státního rozpočtu je kromě odvodů na pojistné zahrnuta také DPH, spotřební daň nebo daň z příjmu právnických osob.

Kdo to postaví, kdo to uklidí?

Někteří kritici poukazují na to, že zde pracuje „jen“ 43 % Ukrajinců a že je to v poměru k celkovému počtu málo. Pomiňme logický rozpor mezi tímto tvrzením a žehráním nad tím, že „Ukrajinci berou Čechům práci“.

Jak upozornil hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň: „Pokud pracuje 43 % Ukrajinců co jsou v Česku, pak pracují větší měrou než Češi. Těch pracuje zhruba 40 %.“ Zbytek je pracovně neaktivní populace: důchodci, mládež, lidé v domácnosti a nezaměstnaní (přičemž míra nezaměstnanosti v ČR je dlouhodobě jedna z nejnižších v Evropě).

Sami zaměstnavatelé potvrzují, že bez Ukrajinců by se český pracovní trh potýkal s masivním nedostatkem pracovníků, zejména v nízkokvalifikovaných a dělnických profesích, jako je stavebnictví, gastronomie, zemědělství, zpracovatelský průmysl nebo úklid.

Třeba v oboru stavebnictví, kde je Ukrajinec zhruba každý desátý pracovník, se otevřeně obávají – jak říká Pavel Ševčík ze Svazu podnikatelů ve stavebnictví – „co by se stalo, kdyby se vrátili na Ukrajinu“.

Zajímavé detaily nejen o Ukrajincích, ale obecně cizincích v Česku, nabízí publikace z prosince 2024: Cizinci v České republice. Autorem je ČSÚ ve spolupráci s cizineckou policií a vybranými ministerstvy.

Dočteme se mimo jiné, že poměr mužů a žen je mezi cizinci téměř vyrovnaný. S ohledem na převažující ekonomické motivy migrace nepřekvapí, že silně je zde zastoupena kategorie věku 30 až 44 let (33,2 %). Nad 65 věku je zde pouze 5,4 % cizinecké populace.

Mezi cizinci ze třetích zemí dominují již zmínění Ukrajinci (574,4 tisíce), následují Vietnamci (67,8 tisíce) a Rusové (41 tisíc).

V rámci EU jsou na prvním místě Slováci (119,2 tisíce), další jsou s velkým odstupem Rumuni (20,5 tisíce), Bulhaři (17,9 tisíce) a Poláci (17,8 tisíce).

Třetina cizinců žije v Praze.

Cizinci a práce v Česku

Pokud někdo – teoreticky – bere Čechům práci, jsou to občané EU. Ti mají od května 2004 v přístupu na trh práce stejná práva jako občané ČR. Český pracovní trh se dlouhodobě ale potýká s opačným problémem – lidí je málo.

K 31. prosinci 2023 bylo na českém trhu práce zaměstnáno 823 945 cizinců. Platné živnostenské oprávnění jich mělo celkem 118 tisíc.

ZDROJ: Cizinci v ČR 2024, se svolením ČSÚ

ZDROJ: Cizinci v ČR 2024, se svolením ČSÚ

Zajímavý je hrubý měsíční plat/mzda – statistika (viz tabulky níže) potvrzuje, že zejména Ukrajinci vykonávají méně lukrativní a hůře placené profese.

Hrubý měsíční plat podle státního občanství (v roce 2023)

ZDROJ: Cizinci v ČR 2024, se svolením ČSÚ

Hrubá měsíční mzda podle státního občanství (v roce 2023)

ZDROJ: Cizinci v ČR 2024, se svolením ČSÚ

Studenti a žáci ve školách

Ve školním roce činil celorepublikově podíl cizinců v mateřských školách 5,3 %, na základních školách 7,1% a na středních školách 3,5 %. Kupříkladu v Praze je poměr vyšší.

Cizinci na základních školách

ZDROJ: Cizinci v ČR 2024, se svolením ČSÚ

Na vysokých školách je podíl tradičně nejvyšší – 18%. Nadprůměrně více v Praze (22,6 %) a v Brně (23,6 %). Nejvíce je Slováků – 27 798. Z třetích zemí pak Ukrajinců (6780), Rusů (6272), Kazachů (3017), Indů (1863), Bělorusů (908), Vietnamců (710), Číňanů (634) Íránců (612) a Izraelců (493).

Jaká je kriminalita cizinců

V tuzemských věznicích (nejsou zde započteny vazební věznice) bylo k prosinci 2023 celkem 17 889 odsouzených lidí, tj. včetně Čechů (16311 mužů a 1578 žen). Z toho bylo 1164 cizinců (1094 mužů a 70 žen).

Nejvíce bylo Slováků (438, tedy 2,45 % z celku), Ukrajinců (214, tj. 1,2 %) a dále Vietnamců (104) a Poláků (59). Drtivá většina vězňů jsou občané ČR – 93,5 %

V roce 2023 bylo nově odsouzeno 6391 cizinců, z toho 2763 občanů EU – nejvíce Slováků (1191), Rumunů (287) a Poláků (283).

Z evropských zemí mimo EU bylo nově odsouzeno 2973 lidí, nejvíce Ukrajinců (2402), Moldavanů (292) a Rusů (80). Z mimoevropských zemí bylo odsouzeno 655 osob, nejvíce Vietnamců (149), Gruzínců (128), Uzbeků (53) a Syřanů (46).

Trestné činy cizinců

ZDROJ: Cizinci v ČR 2024, se svolením ČSÚ

(kompletní seznam na stranách 210 až 214 této publikace)

Zdravotní péče pro Čechy i pro jiné

Průměrné náklady vykázané zdravotní péče na jednoho cizince byly za rok 12 100 Kč (celkově 1,581 miliardy Kč). Podíl ošetřených cizinců z EU byl 47 %, objem na ně vynaložených nákladů odpovídal ale 61,4 % celkových výdajů na cizince. Přepočteno na hlavu – průměrné náklady na jednoho cizince z EU byly 15,8 tisíce za celý rok.

Mimo EU jen 8,8 tisíce. Průměrné celkové výdaje na jednoho pojištěnce (v drtivé většině tedy občanů ČR) v roce 2023 však dosáhly částky téměř pětkrát vyšší: 43 029 Kč

Systém veřejného zdravotního pojištění hospodařil v roce 2023 s celkovými výdaji 469,2 mld. Kč. Konkrétně Ukrajinci z této sumy podle ČSÚ odčerpali na zdravotní péči za rok 256,7 milionu korun (0,055 %). Pro srovnání Slováci 584,7 milionu a Němci 109,5 milionu.