14 komentářů

1. Petr Kaminsky napsal:

   6.11.2017 (14:50)

   Vladnuti ala bolsevik – zpupnost, arogance, neodbornost. Az tam po krajskych volbach vleti BaboFert, proste udela poradek. Ridit kraj jako firmu, ridit galerii jako firmu, ridit muzeum jako firmu …

2. David Novák napsal:

   6.11.2017 (20:23)

   Jak zničit renomovanou krajskou galerii, aby se ženuška šéfíčka kulturního odděleníčka mohla dostat do jejího vedeníčka… K zblití.

   • Luděk Prošek napsal:

     14.11.2017 (18:49)

     Správně…bylo rozhodnuto už v květnu, hned jak pan Šrejbr, který to celé spustil, odešel na rodičovskou dovolenou, nastoupila paní Šrejbrová do mosteckého muzea jako historička umění…Tak kdo asi bude pověřen spravováním galerie?

3. Ivan Bukovský napsal:

   7.11.2017 (22:54)

   V současné době probíhá v mostecké galerii moje výstava. Když jsme se na ní s Petrem Svobodou domlouvali a připravovali ji, oba jsme se velmi těšili. Zářijová vernisáž už probíhala ve stínu výše popsaných událostí, a já jsem si s velkou naléhavostí uvědomil, že ta moje výstava je poslední v dlouhé, předlouhé řadě. Poslední v řadě! V tomto případě BÝT POSLEDNÍM V ŘADĚ JE PRO MNE VELKOU CTÍ!

4. J. Štědra napsal:

   12.11.2017 (21:37)

   Tak se obávám, že se vracíme o třicet let zpátky. Jen tak dál, soudruzi, můžete v Mostě opět instalovat muzeum revolučního hnutí, když vám galerijní činnost a kultura vůbec nic neříká. Jen aby se ústecký kraj nestal příkladem pro celou republiku…Bolševik se prostě nezmění!

5. Petr Svoboda napsal:

   13.11.2017 (13:40)

   Jak čelit záměru na slučování muzeí/galerií mezi sebou navzájem nebo s jinými subjekty?

   Argumenty používané při slučování:
   a) ekonomické argumenty – racionální využití či spíše úspora pracovních sil (sloučení řídících, ekonomických, účetních a personálních agend);
   b) management organizace – jednotný plán práce, zaměnitelnost činností, zlepšení koordinace odborných činností;
   c) kontrola chodu organizace – zřizovatel bude moci efektivněji kontrolovat chod organizace.

   Tato tvrzení nejsou podložena důkladnou a kvalifikovanou analýzou stávající situace i dopadů sloučení. Je nutné na ní trvat. Měla by zohledňovat nejen manažerská, ekonomická ale i muzeologická hlediska. Vhodný je rovněž personální a ekonomický audit.
   Doporučuje se ustanovení nezávislé komise odborníků, která se problematikou bude zabývat. AMG nabízí svou odbornou pomoc při řešení. Tedy nejen zaslání vyjádření AMG zřizovateli, ale i účast zástupce AMG v takové komisi.

   Negativní dopady sloučení:
   •Dosavadní případy sloučení institucí ukázaly, že úspory byly nulové nebo zcela zanedbatelné = složitá, nepružná a mnohdy neaktuální administrativa uvnitř velkého celku, nárůst cestovného, telefonních poplatků apod., nárůst dalších nákladů souvisejících s provozem nové organizace.
   •Činnost nové instituce se stává méně pružnou, netransparentní.
   •Řídící pracovníci sloučených celků obvykle neznají problematiku všech přidružených organizací, což v lepším případě vede k nutnosti zapojit do řízení další osoby a tedy k dalšímu nárůstu nákladů, v horším případě k nekompetentním zásahům do fungování jednotlivých částí.
   •Provozy jednotlivých složek nové instituce bývají natolik rozdílné, že zůstávají oddělené a vzájemná kooperace pracovníků je minimální.
   •Z prestižního hlediska dochází změnou názvu ke ztrátě „dobré adresy“ – muzeum je zavedený pojem a značka kvality.
   •Zaměstnanci se většinou neztotožní s nově vzniklým subjektem a zejména s tím, že díky obrovskému nárůstu administrativy a náročnosti provozu této organizace ztratili svoji samostatnou pozici a že jejich muzeum ztratilo přímou vazbu na svoji komunitu.
   •Dochází často ke ztrátě iniciativy a kreativity u podřízených jednotek.
   •Brzy se začíná vytrácet vztah místních občanů ke svému muzeu či galerii.
   •V odborné práci se vytrácí různorodost programů a pestré nabídky, ztrácejí se osobité nuance ve sbírkotvorných a prezentačních programech, které vycházely buď z genia loci sídla instituce, nebo byly utvářeny dlouhodobým působením konkrétních pracovníků, dochází často ke snížení odborné činnosti.
   •Je narušena síť institucí pečujících o naše hmotné kulturní dědictví, která se vytvořila léty vzájemné spolupráce a přesahuje hranice obcí i regionů.
   •Narušeny bývají i dlouhodobě budované kontakty mezinárodní.

   Další argumenty proti slučování institucí:
   •Činnost muzea a galerie je realizována na základě dlouhodobé koncepce, která se v interakci s ostatními muzejními organizacemi v ČR vytvářela dlouhá desetiletí (v případě některých muzeí již 200 let).
   •Sbírky muzejní povahy se stále musí odborně, dle zákona, spravovat, budovy temperovat, je nutné zajišťovat optimální klima, pravidelně kontrolovat a inventarizovat, při prezentaci veřejnosti náležitě hlídat, a to vše vyžaduje dostatečné personální i finanční pokrytí.
   •Muzea a galerie v ČR jsou dlouhodobě podfinancována, takže své základní činnosti (rozšiřování, správu a prezentaci sbírek), zajišťují jen s velkým osobním nasazením jednotlivých odborných pracovníků, které se díky negativním dopadům slučování téměř vždy snižuje.
   •Z trendů současného managementu jasně vyplývá, že období, kdy byl kladen důraz na dosažení zisku zvyšováním výkonu, vystřídalo období, kdy hlavní strategií firem je především péče o zákazníka – v našem případě návštěvníka. Zisku je dosaženo především prostřednictvím co největšího počtu spokojených zákazníků/návštěvníků. To ovšem předpokládá bezprostřední kontakt koncového „producenta“ s „terénem“ a zejména vytvoření takového prostředí, kdy je kladen důraz na odpovědnost a iniciativu. S tím přímo souvisí vytvoření co největšího manévrovacího prostoru pro kreativitu producenta, tedy jeho co největší samostatnost. Tyto obecné směry vývoje managementu v 21. století platí plně i v neziskové sféře, tedy pochopitelně i pro kulturní instituce.
   •Teorie managementu dnes jednoznačně nedoporučuje vytváření složitějších organizačních struktur, ale předkládá názor, že v současných podmínkách mohou obstát pouze malé samostatné jednotky, schopné flexibilně reagovat na místní specifické potřeby svých cílových skupin.
   •Praxe ukazuje, že sloučené organizace byly dosud téměř vždy znovu odděleny. Provázel to však nárůst administrativy při slučování i následné rozluce a i s tím spojených finančních nákladů.
   •Jednoznačně se ukázalo, že tyto – byť dobře míněné – „experimenty“ se v drtivé většině případů neosvědčily a po čase se od nich upustilo s pocitem promarněné energie a složitého opětovného navazování přediva pozitivních vazeb v rámci komunit, v nichž tyto kulturní instituce působí.

   Další nevhodné slučovací experimenty:
   •Specifický problém nastává tehdy, když by nová organizace měla fungovat jako společnost s ručením omezeným. Jestliže je sbírka muzea zapsána v Centrální evidenci sbírek při Ministerstvu kultury ČR, musí zřizovatel muzea, resp. nové instituce, respektovat povinnosti vyplývající ze zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy, a jeho prováděcích vyhlášek. Ve zřizovací listině nové instituce musí být jasně uvedeno a vymezeno, že sbírka muzejní povahy (a sbírkové předměty v ní) má specifický režim nakládání, sbírka je vyjmuta
   z majetku organizace s. r. o., a tudíž s ní není možné ručit v případě ekonomickým problémů této organizace, sbírkové předměty není možné postihnout exekucí, není možné s nimi obchodovat atd.
   •Dalším problémem, který s sebou přinese přechod muzea pod status organizace s ručením omezeným, je ztráta možnosti získávání grantových a dotačních prostředků z veřejných rozpočtů na činnost muzea či správu a ochranu muzejních sbírek. Takové muzeum ztratí status muzea a nebude nadále splňovat celosvětově uznávaný standard, který je vymezen Profesním etickým kodexem Mezinárodní rady muzeí (ICOM) při UNESCO.

   Další doporučení v případě, že Vašemu muzeu či galerii hrozí sloučení:
   •Pokuste se za pomoci výše uvedených argumentů přesvědčit zřizovatele, že plán na sloučení Vašeho muzea/galerie s jinou institucí má řadu slabin.
   •Požádejte o pomoc orgány AMG – Exekutiva AMG v těchto případech vyhotovuje stanovisko, které je přímo cíleno na situaci ve Vaší instituci, v kraji či obci; toto stanovisko AMG je pak adresováno Vašemu zřizovateli s nabídkou spolupráce a odborné pomoci při řešení této situace.
   •Informujte o situaci své zaměstnance a instruujte je k jednotnému vystupování. Získejte podporu regionálních politiků a významných osobností veřejného a kulturního života.

6. Silvestra Chnápková napsal:

   15.11.2017 (9:43)

   Souhlasím s výše napsanými argumenty proti sloučení (zničení) renomované Galerie výtvarných umění v Mostě s Muzeem v Mostě. Podporujeme pana Petra Svobodu, jako profesionála, který ve svém volném čase spolupracuje i s Galerií Vokno. Do Mostu zajíždíme pouze do Galerie na výstavy, které pořádá pan Svoboda a byly to většinou významné výstavy pro celou kulturní obec, jinak nás Most, jako město téměř nemá čím lákat.

7. Miroslav Kovářík napsal:

   16.11.2017 (15:49)

   Je to k neuvěření, jak nekompetentní úřednictvo dokáže jednoduše odvolat ředitele a zničit výbornou galerii zcela nesmyslným spojením s muzeem.
   To se skutečně v krajském zastupitelstvu nenajde několik rozumných lidí, kteří by tu prasárnu zastavili ?

8. Jan Kovářík napsal:

   16.11.2017 (21:13)

   K nepochopení…
   Galerie v Mostě pod správou Petra Svobody si vydobyla na tuzemské a také zahraniční kulturní scéně velmi významného renomé. Mnohé z našich galerií jí zajisté tento post tiše závidí. To, s jakým nasazením a velmi poctivou prací pan Svoboda galerii vede, je výjimečné. Není jen ředitelem, je také kurátorem a grafikem. Namísto odvolání, by měl být spíše povýšen. Fakt, že si patrně nenechal vše líbit a pevně stál za svým názorem a vydržel nemálo politického nátlaku, jej postavilo do role urputného bojovníka za kulturu. A máme mu za co děkovat.
   …a když nemáme ředitele, tak sloučíme Galerii a Muzeum v jeden celek! Hm… taktéž k pousmání, žel tento zhoubný nápad občas nějaké kultury neznalé jedince napadne, podobně jako vyhodit ředitele všech galerijních institucí v kraji na jeden zátah, ó jak velkolepé… Styďte se!

9. Pavel Šlegl napsal:

   16.11.2017 (21:30)

   Dobrý den,
   dozvěděl jsem se, že Galérie v Mostě se bude rušit a přejde pod Muzeum. Je to trochu ironie dobových reálií. Na sté výročí VŘSR, se prostor galérie pod gotickým chrámem stává opět muzeem. Nejraději asi zase dělnického hnutí od pravěku, tak jak to bývalo za socialismu. Pravda, kostel se nevypálí, to dělalo za husitů, Švédů a komunistů, ale princip rabování je stále stejný. Nedá se s tím nic dělat? Podpořit pana ředitele Svobodu, který za nijaké peníze vybudoval galérii s respektabilním programem. Není mnoho takových galérií, na které by se jezdilo z centra. Doufám, že zůstane na svém místě.

10. Jan Klápště napsal:

    17.11.2017 (12:02)

    Některým zprávám se nechce uvěřit. Před krátkou dobou ožilo Oblastní muzeum v Mostě, po mnoha letech přestalo být nedobytnou pevností, a teď zas tohle. Slučování různorodých institucí bývá obvykle nešťastné, ohrožuje barevnost našeho světa, nápad sloučit mostecké muzeum s mosteckou galerií jde ale ještě dál, je to naprostý nesmysl. Galerie nemá sbírky, ale skvělý výstavní prostor, jenž sám o sobě nežije, potřebuje adekvátní náplň, kterou mu stávající ředitel už řadu let promyšleně a úspěšně dává. Zůstává záhadou, proč zrovna v Mostě, který má tak bolavé sociální problémy, vyvstala snaha tuhle instituci fakticky zlikvidovat. Nechte mosteckou galerii být, vždyť nám všem spolehlivě a setrvale nabízí cenný díl kulturní stability. A její poslání nemá s činností muzea vůbec nic společného.
    Ještě jednu souvislost nelze přehlédnout. Most (spolu s Litvínovem) se ve druhé polovině 20. století stal významným a osobitým kulturním centrem. Tuto tradici devastovali normalizátoři, ale právě Petr Svoboda, ředitel Galerie výtvarného umění v Mostě, dokáže na tuto tradici navazovat a soustavně ji rozvíjet. Stal se ostatně výtečným znalcem této tradice. Ve hře o mosteckou
    galerii proto neběží „jen“ o jedno ředitelské místo, ale o nebezpečný a nezodpovědný hazard s podstatnými kulturními hodnotami, které mají značný společenský význam.

11. David Novák napsal:

    18.11.2017 (14:44)

    PETICE PROTI SLOUČENÍ GALERIE S MUZEEM V MOSTĚ

    My níže podepsaní se ohrazujeme proti sloučení dvou příspěvkových organizací Ústeckého kraje, a to Galerie výtvarného umění v Mostě s Oblastním muzeem v Mostě. Avizované sloučení se jeví jako pokračování nekompetentní práce Odboru pro kulturu a památkovou péči Ústeckého kraje ve věci odvolání pěti ředitelů muzeí a galerií v Ústeckém kraji (viz podklady pro jednání Rady ÚK, na něž se odkazuje D. Novák v textu Ústecká kulturní čistka http://www.horydoly.cz/business/ustecka-kulturni-cistka-pomsta-penize-protekce.html).

    Galerie výtvarného umění v Mostě je institucí, která si mnoho let buduje renomé a patří mezi čtyři ojedinělá místa pro živou kulturu podporovaná Ústeckým krajem. V jižní části regionu je pak jediným místem, kde lze připravit výstavy současných umělců v adekvátním a kompetentním formátu. Jak již bylo naznačeno, Most má díky tomu v tomto ohledu silnou pozici na spojnici měst Kadaň, Chomutov, Teplice, Ústí nad Labem, Děčín. Jakékoliv její oslabení sloučením s mosteckým muzeem by celému regionu sebralo jasný a oceňovaný statut místa podporujícího prostor pro kvalitní živé umění. Z téhož vyplývá i fakt, jak důležité je udržet kvalitní živou kulturu v tak sociálně zatíženém regionu jako je Mostecko.

    Z odborného hlediska je sloučení těchto typů organizací velice problematické, může vést k nekompetentnímu vedení a v konečném důsledku pak i k zániku přidružené organizace, v našem případě Galerie výtvarného umění v Mostě. Na základě dostupných zkušeností, které již prošly odbornými analýzami je zřejmé, že takovéto snahy jsou neekonomické, neefektivní a často likvidační (viz stanovisko Asociace muzeí a galerií dostupné na http://www.cz-museums.cz).

    Mgr. Jana Jungmannová, pedagožka, umělkyně, Most.

    MgA. Luděk Prošek, galerista, pedagog, umělec, Most.

    https://www.petice24.com/petice_slouceni_galerie_muzeum_most

12. Ivan Král napsal:

    18.11.2017 (20:53)

    Jako jeden z autorů, vystavujících v minulosti v mostecké galerii, se musím připojit
    k nesouhlasným komentářům o sloučení galerie s muzeem. Výstavy v této jedinečné galerii byly vždy kulturním svátkem a profesionální a citlivý přístup pana
    ředitele Petra Svobody ke správě této galerie byl příkladný.
    Sloučení mostecké galerie s muzeem bude důkazem úřednické ignorace a lhostejnosti.

13. Inka Pospíšilová napsal:

    22.11.2017 (15:03)

    Jediným důvodem pro návštěvu Mostu pro mě byly právě výstavy v GVU. Petra Svobodu znám osobně a galerie v něm ztratila skvělého odborníka, který díky svým schopnostem, znalostem a kontaktům přinesl do prostředí malého českého města výstavy na světové úrovni.
    Pokud Ústecký kraj nechá naznačeným způsobem GVU postupně „zemřít“, je to kulturní zločin a město Most mělo být první, kdo se za existenci špičkové galerie bude prát.