Poslední ředitel Interpolu se volil de facto z donucení. Ten původní byl totiž zatčen a odsouzen v Číně. O post prezidenta pak usilovalo Rusko, ale neuspělo – země EU i USA byly proti; zejména kvůli podezřením, že Kreml mezinárodní policejní organizaci zneužívá k represím proti svým odpůrcům.

Podobná podezření se týkají i Turecka, Egypta, Íránu nebo Číny. Podle kritiků využívají Interpol k domácímu pronásledování politických oponentů, novinářů a dalších kritiků tamních režimů žijících v zahraničí.

Podle Šárky Havránkové, která z titulu ředitelky Odboru mezinárodní policejní spolupráce Policejního prezidia stojí v čele české pobočky Interpolu, má organizace „své vnitřní kontrolní mechanismy, které slouží k eliminaci takových případných pokusů ze strany jakéhokoli členského státu“.

MAPA ČESKÉ JUSTICE od HlídacíPes.org

ZEMAN útočí na nezávislost soudů. Je justice připravená na podobné ataky?

„Jedním ze základních principů spolupráce prostřednictvím Interpolu je vyloučení spolupráce v případech politického, náboženského, vojenského nebo rasového charakteru,“ dodává.

Vydání osoby zadržené v zahraničí na základě mezinárodního zatykače musí navíc posvětit nezávislý soud.

Interpol skutečně řadu ruských žádostí o vydání mezinárodního zatykače (takvaných „red notices“ – červená oznámení) odmítl s tím, že jsou motivovány ryze politicky.

Příkladem je zatykač vydaný Ruskem na bývalého gruzínského prezidenta Michaila Saakašvilliho. Podobně Interpol nevyhověl v roce 2017 žádosti o vydání zatykače na českého europoslance Jaromíra Štětinu; o ten kvůli návštěvě sporného území Náhorního Karabachu požádal Ázerbajdžán.

Rusko však běžně využívá mírnějšího typu zatykače (označovaný jako „diffusion“), který nepodléhá hodnocení Interpolu.

Příkladem muže, na něhož Rusko opakovaně vypisuje mezinárodní zatykač, je finančník, někdejší investor na ruském trhu a kritik Kremlu, britský občan Bill Browder. Vloni v květnu byl zatčen ve Španělsku právě na základě ruského zatykače prostřednictvím Interpolu.

Byl však záhy opět propuštěn, když španělská policie označila jeho zatykač za neplatný.

Prezident zmizel beze stopy

Neúspěšný kandidát na prezidenta Interpolu Alexandr Prokopčuk zůstává nadále ve funkci viceprezidenta.

„Jaký byl skutečný důvod neúspěchu ruského kandidáta, se lze jen dohadovat. Funkce prezidenta mezinárodní organizace Interpol je od praktické každodenní mezinárodní výměny informací na konkrétních případech velmi vzdálená,“ podotýká Havránková. Spolupráci s ruskou policií lze podle ní z pohledu české strany hodnotit „jako standardní a profesionální“.

„Oba kandidáti na tento post se v oblasti mezinárodní policejní spolupráce pohybují dlouhodobě, v komunitě mezinárodní policejní spolupráce jsou oba velmi známí, aktivní a viditelní,“ popisuje Havránková jak Prokopčuka, tak Jihokorejce Kim Čong-janga, který byl nakonec vloni v listopadu šéfem Interpolu zvolen.

Výkonnou hlavou organizace je však obvykle její generální tajemník. Tím je německý kriminalista Jürgen Stock, jemuž funkční období končí letos.

Havránková měla možnost se opakovaně osobně setkat i s předchozím ředitelem Interpolu Meng Chung-wejem. Ten nejprve beze stopy zmizel loni v září, poté, co z francouzského Lyonu, kde Interpol sídlí, odjel do Číny.

Čínské ministerstvo státní bezpečnosti nakonec na začátku října oznámilo, že Meng Chung-wej byl zadržen kvůli obvinění z korupce. Meng poté napsal dopis, kterým na post šéfa Interpolu rezignoval.

„Překvapil mne, stejně jako všechny mé kolegy a kolegyně, kteří se v oblasti mezinárodní policejní spolupráce pohybují. Rezignace z postu prezidenta Interpolu není záležitostí, se kterou by se tato významná mezinárodní organizace běžně potýkala,“ říká Havránková.

Poleťte s námi do Prahy

Vynucený odchod někdejší hlavy mezinárodní policejní organizace má i zajímavou českou stopu.

Manželka bývalého šéfa Interpolu Meng Chung-weje veřejně prohlásila, že se obává o svou bezpečnost. Podle ní se ji už vloni v říjnu pokusila unést skupina mužů vydávajících se za čínské obchodníky. Chtěli, aby je jako ekonomická expertka doprovodila soukromým letadlem do Prahy.

„Řekli mi, že jedou do České republiky, aby tam investovali. Chtěli, abych je doprovodila v jejich soukromém letadle a abych jim pomohla analyzovat hospodářskou situaci,“ citovala Mengovou, která požádala ve Francii o azyl, francouzská agentura AFP.

Podle zpráv české kontrarozvědky BIS se čínské tajné služby v Česku etablovaly a intenzita aktivit čínských zpravodajců působících v Česku pod diplomatickým krytím výrazně narostla.