Česko v čele EU může tlačit investiční dohodu s Tchaj-wanem. Kvůli průmyslu i lidským právům
Česko bude mít jako předsednická země Evropské unie šanci prosazovat uzavření investiční dohody mezi EU a Tchaj-wanem. Světový automobilový průmysl čelí nedostatku polovodičů a Tchaj-wan je jejich významným producentem. Přímo v Česku je také Tchaj-wan větším investorem z pohledu pracovních míst než Čína. Pro dohodu mluví i současná mezinárodní kritika Číny za porušování lidských práv a solidarita řady zemí s Tchaj-wanem.
Čína sice právě pořádá olympiádu v Pekingu, zároveň však čelí poměrně silné mezinárodní kritice za porušování lidských práv, zejména směrem k Ujgurům. EU dokonce v této souvislosti uvalila na některé čínské představitele odvetné sankce a zmrazila jednání o investiční dohodě CAI. V poslední době také roste čínská agresivita vůči Tchaj-wanu, který Čína považuje za svou separatistickou provincii.
Čínský trest vůči Litvě, která přistoupila k přejmenování tchajpejské kanceláře ve Vilniusu na tchajwanskou, vyvolal solidaritu ostatních zemí EU i Tchaj-wanu samotného.
Spojené státy americké během éry Donalda Trumpa i pod současným prezidentem Bidenem vytrvale posilují vztahy s Tchaj-wanem, včetně bezpečnostních záruk. USA, které uzavřely s Tchaj-wanem investiční dohodu (TIFA) již v roce 1994, nyní dokonce vážně uvažují o dohodě o volném obchodu s Tchaj-wanem.
V tomto kontextu by dávalo smysl posílit vztahy mezi EU a Tchaj-wanem tím, že obě strany uzavřou dvoustrannou dohodu o investicích (BIA). Dávalo by to smysl i ekonomicky. Světové hospodářství, a zejména automobilový průmysl, čelí nedostatku polovodičů a Tchaj-wan je jejich významným producentem.
Šance pro Česko i EU
Ale proces vedoucí k uzavření investiční dohody není jednoduchý. Taková dohoda spadá podle smluv do výhradní pravomoci EU, což znamená, že klíčovou roli zde má Evropská komise jako iniciátor. Poté členské státy zasedající v Radě EU schválí mandát pro jednání, která opět vede Komise. Následuje finální schválení Radou, ratifikace v Evropském parlamentu a v členských státech. Ale i samotná iniciativa ze strany Komise může být politicky „postrčena“ vůlí předsednického státu. A zde by byla právě příležitost pro Česko.
Tchaj-wan se dlouhodobě udržuje na pozici 25. největšího investora v EU a příjemce investic (FDIs) z EU. Jedná se přitom vesměs o investice s vysokou přidanou hodnotou v oblasti technologií. Jen v Česku je Tchaj-wan větším investorem z pohledu pracovních míst než Čína. Tchaj-wan samotný je investiční dohodě s EU pochopitelně velmi otevřen.
Například v květnu 2021 tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen prohlásila:„Domnívám se, že je načase, aby Tchaj-wan a EU znovu zahájily jednání o dvoustranné dohodě o investicích, abychom zohlednili, jak dalece v posledních několika letech pokročily vztahy mezi Tchaj-wanem a EU.“
O celé záležitosti se v EU diskutuje již dlouho, ale Evropská komise zatím nevyvíjela přílišnou aktivitu, jak dokládá její vyhýbavá odpověď na dotaz europoslanců z prosince 2020: „Komise nepřijala rozhodnutí o zahájení investičních jednání s Tchaj-wanem a nemá ani plán jednání. EU však bude mezitím s Tchaj-wanem nadále úzce spolupracovat, i na řešení některých přetrvávajících obchodních překážek, jimž čelí evropští vývozci.“
Když Hongkong, proč ne i Tchaj-wan?
V Evropském parlamentu je čím dál větší skupina poslanců, kteří tuto agendu podporují. Jsou převážně z Evropské lidové strany (EPP), frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), ale i z Renew Europe a z frakce Zelených.
V říjnu 2021 dokonce Evropský parlament schválil usnesení o vztazích mezi EU a Tchaj-wanem, které obsahuje explicitní výzvu Evropské komisi, aby zahájila přípravu jednání o investiční dohodě s Tchaj-wanem.
V textu usnesení je i jasné doporučení Komisi „společně s tchajwanskými orgány urychleně zahájit v rámci přípravy na jednání o prohloubení dvoustranných hospodářských vazeb posouzení dopadů, veřejné konzultace a analýzu rozsahu působnosti dvoustranné dohody o investicích“.
Evropský parlament také v listopadu 2021 vyslal na Tchaj-wan oficiální delegaci, složenou z poslanců zvláštního výboru pro cizí vměšování a dezinformace. Této delegace se zúčastnila i česká europoslankyně za Piráty Markéta Gregorová. Sama Gregorová nedávno v rozhovoru pro ČT24 uvedla, že Česká republika by se během svého předsednictví EU měla o investiční dohodu s Tchaj-wanem zasadit.
Proti uzavření investiční dohody se často objevuje námitka, že Tchaj-wan není klasickou samostatnou zemí a země EU s ním nemají oficiální diplomatické vztahy, tudíž je problematické s ním uzavírat mezinárodní smlouvy.
Ve skutečnosti je Tchaj-wan fakticky nezávislou zemí vykazující znaky suverénního státu a z toho pohledu s ním mají mnohé státy uzavřeny dohody o spolupráci, o zamezení dvojího zdanění apod. Tchaj-wan je i členem Světové obchodní organizace jako samostatné celní území (Tchaj-wan, Penghu, Kinmen a Matsu) a z pohledu světových obchodních vztahů na něj lze minimálně pohlížet podobně jako na Hongkong. Ten rovněž uzavírá vlastní investiční dohody, i když z politického hlediska jsou Hongkong a Tchaj-wan zcela odlišné případy, přestože Čína se stále snaží dát mezi ně rovnítko.
Nic tedy České republice nebrání, aby na úrovni EU investiční dohodu s Tchaj-wanem prosazovala. Současné francouzské předsednictví to s ohledem na vztahy s Čínou s největší pravděpodobností dělat nebude. Pro Česko by to však mohl být podobný historický krok jako v roce 2009, kdy při svém prvním předsednictví v Radě EU Česká republika pomáhala dávat dohromady Východní partnerství Evropské unie.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Na Číně jsme si vypěstovali závislost. Sami ani pořádně nevíme, jak velkou
Strach z „očipování lidstva“ vystřídaly obavy z čínského vlivu
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
15 komentářů
jen pojdme do toho a nebojme se vlka, resp agresivniho cinana nic…at si treba pukne vzteky, na Tchajwance nemaji ani omylem a oni to vedi!
Teď jste jim to nandal.Jde z vás strach.
A smysl této vaší připomínky je jaký prosím?
Číňané nemají co pohledávat v Česku a za jejich expanzi do Česka může prezident Zeman, halt komunista ke komunistům. Když Zeman začal s těmi výlety s podnikateli do Číny, tak mi bylo hned jasné, že je to blbost. Čína nemá zájem o to, aby dělal někdo byznys u nich, oni potřebují odbyt na svoje drek výrobky denní potřeby a podle toho vypadá bilance zahraničního obchodu s Čínou- vývoz do Číny z Česka za 40-50 miliard Kč a dovoz z Číny do Česka 400-450 miliard Kč. Když se Zeman vrátil, tak s pompou prohlašoval, že Čína investuje v Česku 100 miliard. Od té doby uběhlo 6 nebo 7 roků a investice vůbec žádné. Zahraniční obchod s Taiwanem je pro Česko daleko výhodnější a co se týká investic, ty jsou také na vysoké úrovni.
Lidská práva, jo??? Nejvíc je porušují ti, co je neustále omílají, okupují státy pod záminkou míru a lásky, drony zabíjejí lidi na cizím území jen to hvízdá, vpadou do států, které se jim nepodřídí, a je už jen otázkou času, kdy vletí do těch nejsilnějších a neposlušnějších států., opět pod záminkou lidských práv, míru a lásky, jak jinak. A pak už ale bude pozdě, vážení, zbydou nám jen oči pro pláč a diktatura jednoho zločineckého agresívního státu.
Doporučuji článek na Rootovi z 11. 2. Týká se primárně problémů s nedostatkem čipů pro Raspberry Pi. Nicméně jsou tam velice podrobně rozebrány příčiny, proč je čipů obecně velký nedostatek (nejen pro počítače v autech a pro jednodeskové minipočítače Raspberry Pi).
Jako perspektivní se (i v tom článku) nabízí řešení postavit v EU s účastí Taiwanu továrny na čipy, což by nás zbavilo závislosti na dovozu a bylo by to i prevencí problémů v případě, když by se Čína pokusila Taiwan „sežrat“ (případně udělat totéž i s dalšími státy v jejím sousedství, kde se čipy také vyrábějí). Je to ovšem běh na několik let, zcela jistě by byl výsledek za horizontem funkčního období současné EK, což by mohlo být pro její členy demotivující (dtto europoslanci).
Je docela možné, že výroba čipů v civilizovaném světě, byť třeba pod taiwanskou licencí, by byla pro Čínu demotivujícím faktorem pro agresi vůči státům s těmito výrobami (protože dalším velkým výrobcem je ona sama a výrobou čipů v civilizovaných zemích by klesl její vydírací potenciál).
Je ovšem otázka, za po nasazení grýn dýlu a Fit55 ještě bude v EU pro čipy odbyt, a zda by nebylo perspektivnější se pustit do výroby pazourkových sekeromlatů.
Důkladná analýza dovozu z Číny by byla nutná, pokud ještě neexistuje. Je přece určitě hodně produktů, jejichž dovoz je neekologický. Je potřeba větší důkladností v celkovém rozhodování a uplatnění křesťanství
Jako problém vidím, že se řada „špinavých“ výrob v EU zrušila a přesthovala do Číny s tím, že ekologům nevadí tamní výroba za daleko drsnějších (z hlediska dopadu na životní prostředí) podmínek a i za větší produkce CO2 na jednotku vyrobeného zboží. Prostě „sejde z očí, sejde z mysli“ (hlavně ekologovy).
Ty výroby by se měly v EU obnovit, i za cenu tvrdého potlačení případných demonstrací. Pak nám Čína nebude moci nic diktovat.
Že bych se zdvořile zasmál, nápad že by zrovna Česká republika mohla iniciovat a vést jednání s Tchaj-wanem (nebo jakýmkoliv jiným státem či nadnárodním subjektem) jménem celé EU o jakékoliv důležité dohodě , je natolik zábavný, že by obstál na nějakém estrádním vystoupení druhořadého komika.
A to z toho prostého důvodu, že v rámci celé EU jsou zájmy akurát České republiky (a taky dalších státečků střední Evropy) natolik nepodstatné, že pokud se taková dohoda sjednávat bude, tak si jí budou sjednávat a to podle pro sebe výhodných podmínek velké /ty západní/ státy EU..
Kultura a přístup západu je mi sympatičtější, než Váš pane petrph. Každý ,kdo se setkal s výrobky Taiwanu, ví, že jsou bezva. Doufám, že mezi lidmi , kteří jsou hybateli v mezinárodním obchodě se najdou i lidé schopní diplomacie .
Česko se může z pozice vedoucí země EU pokusit nějaký takový proces nastartovat a vyhledat ty země, které by ho podpořily. Ne, že by to nešlo i z pozice řadového člena, ale takto by to bylo líp vidět a víc by se o tom víc mluvilo a psalo.
Nicméně, jak jsem napsal kousek výš, ještě důležitější bude obnovit ty výroby, které se „ekologicky outsourcovaly“ do Číny (většinou kontinentální) a tím jí dávají velký potenciál k vydírání. Možná větší, než má Rusko s plynem a naftou. I tohle bychom mohli iniciovat, protože je to v našem zájmu.
Lidská práva nejvíc porušují západní demokratické státy, vždyť vojensky napadají jiné země s cíle zotročit je a vysát jejich bohatství. Vzpomeňte na uplynulých 15 let, kde NATO bez mandátu OSN vedlo války a konflikty na celé zemi.
No, co se týká Taiwanu, čínský velvyslanec už není v ČR a pokud bude Pepek Vykoč dělat blbosti, tak skončíme i ekonomicky. Bez Číny se nevyrobí ani jedna škodovka.
Stát velikosti jednoho čínského města by měl vědět, kam patří. S ČR se nikdo bavit nebude, to je jasné. Naše předsednictví stejně skončí průšvihem, evropě to umíme osladit.
Ano, nedůstojné chování k ostatním lidem z pozice síly je zavrženíhodné. Ale podívejme se na problém lidských práv z globálního pohledu. Každý, kdo má alespoň špetku selského rozumu pochopí, že téměř všechna česká média lžou. V tomto směru musím souhlasit s prezidentem Zemanem. Protože pokud by tak nebylo, dozvěděli bychom se o porušování lidských práv i z jiných zemí. Proč se každý týden nepropírá uvěznění stovek lidí bez soudu na Qantanamu, protože to dělá USA, kde se jistě lidská práva dodržují?. Proč se každý týden neprobírá sekání rukou, kamenování, veřejné popravy oběšením na autojeřábech v arabských zemích? Protože z důvodu kšeftů s ropou jsou tyto státy kamarádi USA? Proč je česká novinařina zaprodaná, neetická, ne-neobjektivní? to že „““Tibetský režisér Dhondup Wangchen strávil sedm let v čínském vězení a v pracovním táboře. Odsouzen byl za to, že v roce 2008 natočil krátký film“““ se dozvíme, ale proč se nedozvíme, že na již zmíněném, Qantanamu jsou lidé zavřeni bez odsouzení již deset, patnáct let?
Důkladná analýza dovozu z Číny by byla nutná, pokud ještě neexistuje. Je přece určitě hodně produktů, jejichž dovoz je neekologický. Je potřeba větší důkladností v celkovém rozhodování a uplatnění křesťanství
Ano, nedůstojné chování k ostatním lidem z pozice síly je zavrženíhodné. Ale podívejme se na problém lidských práv z globálního pohledu. Každý, kdo má alespoň špetku selského rozumu pochopí, že téměř všechna česká média lžou. V tomto směru musím souhlasit s prezidentem Zemanem. Protože pokud by tak nebylo, dozvěděli bychom se o porušování lidských práv i z jiných zemí. Proč se každý týden nepropírá uvěznění stovek lidí bez soudu na Qantanamu, protože to dělá USA, kde se jistě lidská práva dodržují?. Proč se každý týden neprobírá sekání rukou, kamenování, veřejné popravy oběšením na autojeřábech v arabských zemích? Protože z důvodu kšeftů s ropou jsou tyto státy kamarádi USA? Proč je česká novinařina zaprodaná, neetická, ne-neobjektivní? to že „““Tibetský režisér Dhondup Wangchen strávil sedm let v čínském vězení a v pracovním táboře. Odsouzen byl za to, že v roce 2008 natočil krátký film“““ se dozvíme, ale proč se nedozvíme, že na již zmíněném, Qantanamu jsou lidé zavřeni bez odsouzení již deset, patnáct let?