Vztahy České republiky s Ruskou federací prošly v posledních letech dramatickou proměnou – k horšímu. Odráží to i aktuální materiál „Zpráva o revizi vztahů s Ruskem“, který zpracovalo Ministerstvo zahraničí a nyní jej předkládá vládě. „Významnějším faktorem ve vzájemných vztazích se stane stále početnější ruská menšina v Česku,“ stojí mimo jiné v textu.

Bodem zlomu ve vztahu k Rusku byla aféra Vrbětice, kdy vyšlo najevo, že za výbuchy v muničních skladech, při nichž zemřeli dva lidé, stáli agenti ruských tajných služeb. To vedlo k vzájemnému vypovězení většiny diplomatů i k tomu, že Kreml zařadil Česko – spolu s USA – na tehdy ještě jen dvoučlenný seznam „nespřátelených států“.

Důsledkem toho je i celkový plán na přehodnocení vztahů s Ruskem, který nyní zpracovalo Ministerstvo zahraničí. Vliv na vyznění dokumentu má pochopitelně i loňský ruský útok na Ukrajinu.

V Česku je nyní podle zprávy zmrazen majetek ruských soukromých subjektů v hodnotě cca deset miliard korun.

Agresivita uvnitř i navenek

„Přehodnocení vztahů s Ruskem se stalo všeobecně sdílenou zahraničně-politickou výzvou a nutností nejen pro Česko a další demokratické země, ale i pro EU a NATO jako celek,“ konstatuje zpráva MZV, na jejíž vznik jako první upozornil ve svém newsletteru novinář David Klimeš.

Strategická východiska týkající se Ruska jsou podle zprávy tato:

• Rusko válkou proti Ukrajině i nepřátelským chováním vůči celému Západu, tedy i Česku, potvrdilo, že je zásadní hrozbou pro naši bezpečnost, svobodu a demokracii i pro celý demokratický svět.
• Rusko bude minimálně střednědobě zdrojem vážných bezprostředních hrozeb a rizik pro bezpečnost Česka i euro-atlantického prostoru, a to bez ohledu na vývoj a výsledek války proti Ukrajině.
• Řada sankčních opatření zůstane v nadcházejících letech v platnosti.
• Ruské vedení bude Česko, EU i NATO považovat i nadále za své nepřátele.
• Agresivita stávajícího režimu Ruska může narůstat uvnitř země i navenek.
• Politické, obchodní ani jiné vztahy s Ruskem se nevrátí na úroveň před 24. únorem 2022.

Ruská menšina v Česku

Významnějším faktorem ve vzájemných vztazích se podle zprávy stane i stále početnější ruská menšina v Česku. HlídacíPes.org požádal ministerstvo zahraničí o komentář k materiálu i bližší vysvětlení této teze a toho, nakolik je ruská menšina v Česku bezpečnostním rizikem.

„Běžně neposkytujeme informace o materiálech, které vláda ještě neschválila,“ reagovala Mariana Wernerová z tiskového odboru ministerstva. „Zpráva o revizi vztahů s Ruskem byla Ministerstvem zahraničních věcí připravena v souladu s prioritami a programovým prohlášením vlády. Zpráva stručně informuje o současném stavu naší relace s Ruskem a formuluje základní principy a směry, kterými by se naše politika vůči Rusku měla do budoucna řídit. Materiál prochází klasickými procedurami, v současnosti je v meziresortním připomínkovém řízení,“ dodala.

Podle údajů ministerstva vnitra žilo ke konci roku 2021 v Česku bezmála 46 tisíc příslušníků Ruské federace. Od roku 2014, kdy Rusko svým občanům začalo povolovat dvojí občanství, také rapidně stoupl zájem Rusů o zisk českého občanství. Mezi lety 2014 – 2021 se občany Česka stalo 4752 Rusů.

Podle výsledků posledního sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021 se k ruské národnosti přihlásilo 34 506 obyvatel České republiky. Zde jde však například i o potomky ruské imigrace po vzniku Československa.

Jak zpráva konstatuje, všechny české vládní resorty s Ruskem zásadně omezily dvoustrannou spolupráci, i když v některých ohledech musela být zachována. Příkladem je policejní spolupráce ve věci organizovaného zločinu, udržování vojenských hrobů, justiční spolupráce či daňová problematika.

Česká politika vůči Rusku bude v nadcházejícím období určována následujícími úkoly:
(ze zprávy o revizi vztahů s Ruskem)

• přispět k vítězství Ukrajiny v nelegální a nevyprovokované agresivní válce rozpoutané Ruskem, ke stažení Ruska z Ukrajiny, k plnému obnovení svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny; ukrajinský postoj bude klíčový pro stanovení podmínek mírového uspořádání;
• spolupracovat se spojenci z NATO a partnery v EU na obraně mezinárodního řádu postaveného na pravidlech; aktivně se podílet na formování politiky EU a NATO vůči Rusku tam, kde můžeme a máme hrát významnou roli – to platí zejména pro post-sovětský prostor i pro regiony v dalších částech světa, kde se Rusko snaží šířit svůj vliv;
• přispívat k mezinárodní izolaci Ruska, k zajištění jeho odpovědnosti za spáchané válečné zločiny na Ukrajině a za porušování mezinárodního práva;
• podporovat Ukrajinu a další státy v sousedství EU v době, kdy čelí dopadům války vyvolané Ruskem, a v jejich přibližování se k EU;
• minimalizovat vliv Ruska v Česku;
• posilovat obranyschopnost, odolnost (zejména energetiky, kritické infrastruktury a informačních technologií) a čelit hybridnímu působení Ruska (zejména zpravodajskými a vlivovými operacemi, kybernetickými útoky a dezinformacemi);
• dosáhnout co nejdříve nezávislosti na dodávkách surovin (či jiných komodit) z Ruska;
• uznat nutnost silnější role státu v prevenci vzniku nových zranitelností a závislostí v důsledku bilaterálních ekonomických vztahů s Ruskem.
• průběžně a systematicky koordinovat uvnitř státní správy záležitosti spojené s Ruskem;
• zvýšit personální i materiální kapacity pro práci proti ruským agresivním politikám a pro studium Ruska i post-sovětského prostoru;
• pracovat s ruskou menšinou v Česku tak, aby nebyla zdrojem problémů a rizik, ale příležitostí k budoucímu nastavení vztahů mezi českou a ruskou společností;
• podporovat ruskou občanskou společnost a obhájce lidských práv, ruskou demokratickou opozici a nezávislé novináře i demokratický exil;
• s oficiálními strukturami Ruska nadále omezovat kontakty pouze na základní úroveň v přesně vymezených oblastech na základě předchozí dohody s MZV.

Stopka na víza pro Rusy

V Česku je nyní podle zprávy zmrazen majetek ruských soukromých subjektů v hodnotě cca 10 miliard korun. Zpráva připomíná i to, že Česko po desetiletích vystoupilo z Mezinárodní investiční banky i Mezinárodní banky hospodářské spolupráce a aktivně podporuje zřízení zvláštního tribunálu pro zločin agrese spáchaný vrcholnými představiteli Ruska.

Už dříve také Ministerstvo zahraničí přišlo s návrhem na omezení počtu nemovitostí, které zde Rusko vlastní a zároveň v rozporu s realitou deklaruje, že je využívá pro účely diplomatické mise.

„To představuje další zásadní opatření v novém definování oficiální přítomnosti Ruska na území Česka. Omezili jsme tak působení skupin vlivového, rozvědného, ekonomického a dalšího hybridního působení Ruska v Česku pod diplomatickým krytím,“ konstatuje zpráva MZV.

Zpráva připomíná i to, že Česko pozastavilo vydávání víz pro občany Ruska (s výjimkou rodinných příslušníků, obránců lidských práv a případů hodných zvláštního zřetele v zájmu Česka) i vstup držitelů schengenských víz s ruským pasem za účelem turistiky, sportu nebo kultury.

Prostřednictvím vládního programu „Občanská společnost Česko“ však vláda podporuje přesídlování obránců lidských práv nebo nezávislých novinářů do Česka.

Příkladem může být projekt iStories vycházející jak v ruštině, tak v angličtině. Založil jej novinář Roman Anin, který dříve patnáct let působil jako investigativní reportér v listu Novaja Gazeta. I s částí svého týmu vloni odešel do Prahy, v Rusku mu podle jeho slov hrozí mnohaleté vězení.