Pravidelný ekonomický výhled, který zveřejňuje Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), jejímž je Česko členem, je tentokrát úzce spojen s dopady pandemie covidu-19 na ekonomiku a společnost. Ekonomické vyhlídky Česka OECD vnímá pozitivně, v pohledu zpět na to, jak vláda zvládla krizi ve vztahu k nemocným a zemřelým, je ale kritická.

S tím, jak se v Česku uvolňují proticovidová opatření, přibývá očkovaných a statistiky hlásí už nízké přírůstky nemocných i počty nově zemřelých na covid-19, veřejnost snadno zapomíná na to, s čím se země potýkala v uplynulých měsících. Nyní to připomíná aktuální Ekonomický výhled OECD na rok 2021.

„Česká republika měla v rámci zemí OECD jedno z největších množství nemocných i zemřelých na covid a s rozvojem pandemie se potýkala s vážnou zdravotnickou krizí. Ke konci dubna 2021 vykazovala 273 zemřelých v souvislosti s covid-19 na 100 tisíc obyvatel. To je více než dvojnásobek průměru zemí Evropské unie,“ konstatuje OECD, která je uznávanou mezinárodní organizací a svým členům poskytuje komplexní analýzy a doporučení v mnoha oblastech.

Ve svém „outlooku“ mimo jiné připomíná i opatření, jež česká vláda zavedla – zavřené obchody, restaurace a další provozovny i plošné uzavření škol – i ekonomické dopady.

To, že byly školy uzavřeny i po skončení nouzového stavu, včera Nejvyšší správní soud (NSS) označil za další z opatření, jež vláda zavedla v rozporu s pandemickým zákonem. Mimo nouzový stav a podle pandemického zákona mohlo ministerstvo dle verdiktu soudu plošně omezit pouze vysoké školy, nikoli mateřské a základní školy.

„Proč zákonodárce nezahrnul do tohoto zákona – určeného právě ke zvládání nynější pandemie – také jiné školy než vysoké, nepřísluší soudu domýšlet,“ stojí v rozhodnutí NSS.

Srovnání počtu zemřelých v ČR na covid-19 s průměrem zemí OECD

ZDROJ: OECD Economic Outlook 2021

Analýza OECD popisuje postupné uvolňování proticovidových opatření v Česku od poloviny dubna i vakcinační kampaň. „Ta probíhá pomaleji než ve srovnatelných zemích,“ podotýká v textu.

Pokud jde o ekonomiku, OECD ve svém „Economic Outlook 2021“ předpovídá růst tuzemského HDP ve výši 3,3 % pro letošní rok a 4,9 % v roce příštím. Navzdory tomu ministryně financí Alena Schillerová připravila první návrh rozpočtu pro příští rok se schodkem 390 miliard korun. Výše deficitu i trendu růstu zadlužení si OECD též všímá.

Podle čerstvých dat českého ministerstva financí například dosáhlo Česko za prvních pět měsíců tohoto roku historického deficitu ve výši 255 miliard korun, jen náklady na obsluhu státního dluhu dosáhly 15,3 miliardy korun.

Na místě je podle OECD konsolidace veřejných financí, vládní výdaje by měly směřovat na boj s chudobou a deprivací, na podporu udržitelných pracovních míst, rozvoj zelené ekonomiky, podporu výzkumu a inovací i „návrat neaktivních lidí do pracovního procesu i větší zapojení matek s malými dětmi“, což jsou témata, která OECD Česku připomíná opakovaně.

Míru inflace odhaduje OECD v rozmezí 2-3 %, míra nezaměstnanosti by měla zůstat nízká.

„Předpokládáme, že se česká ekonomika začne zotavovat v průběhu léta 2021 s tím, jak pokročí očkování a uvolní se omezení a ochranná opatření. Ústup nejistoty se odrazí na růstu spotřeby a investic domácností, silnější zahraniční poptávka pak posílí český export,“ konstatuje OECD.

Jak dlouho bude jednotlivých zemím trvat návrat k předcovidovým hodnotám HDP na osobu

ZDROJ: OECD Economic Outlook 2021