ANALÝZA. „Rozmohl se nám takový nešvar: někteří politici tvrdí, že některé dluhy nejsou dluhy,“ prohlásil na nedávném setkání s novináři předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Měl tím na mysli především představu o nakládání s penězi z celoevropských půjček na Národní plán obnovy a na obranu SAFE. S tím, že jde o mylný dojem.

Legenda prý vznikla i na základě toho, že právě výdaje na obranu mají i dle finanční metodiky EU volnější pravidla. Českým specifikem je pak to, že výdaje označené za „na obranu“ se od loňského roku nepočítají do limitu daného zákonem o rozpočtové odpovědnosti.

Jenže i když tak vláda – jak předchozí Fialova, tak současná Babišova – nějaký výdaj jako obranný označí, automaticky to neznamená, že NATO pak takový výdaj jako oprávněný uzná.

Ježdění je naše zbrojení

„To byl už náš spor s Fialovou vládou, která dvacet miliard na dopravní infrastrukturu zapsala jako obranný výdaj,“ říká člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel s tím, že „takto to dělat nelze“. Nejen podle NNR, ale i podle pravidel NATO.

„Jde tam dát jen tu část, která přímo vychází z požadavku armády. Kupříkladu když by se stavěl most s nosností 40 tun a armáda kvůli tankům požadovala nosnost 60 tun, tak do nákladů na obranu může být započítán jen ten rozdíl,“ vysvětluje Jan Pavel.

Za pravdu mu dává pohled do pravidel na obranné výdaje dostupný na oficiálních stránkách NATO. Stručně řečeno, výdaje mají být striktně vojenské a nemohou být „nafukovány“ civilními položkami.

„Výdaje na vojenskou složku smíšených civilně-vojenských aktivit jsou zahrnuty, ale pouze tehdy, když lze vojenskou složku specificky účtovat nebo odhadnout,“ čteme v materiálech NATO.

Výdaje na obranu jsou zde definovány jako platby uskutečněné přímo ministerstvem obrany nebo národní vládou výhradně k uspokojení potřeb vlastních ozbrojených sil, ozbrojených sil spojenců nebo Aliance jako celku.

Patří sem:

• Personální výdaje (platy a sociální příspěvky pro aktivní vojenský a civilní personál v ozbrojených silách, včetně důchodů pro vysloužilce).
• Provozní a údržbové výdaje (náklady na provoz, údržbu vybavení, dodávky, služby, transport a další běžné výdaje nutné pro fungování ozbrojených sil).
• Výdaje na vybavení (zbraně, vozidla, letadla) a výzkum a vývoj přímo spojený s vojenským vybavením.
• Výdaje na infrastrukturu (náklady na stavbu a údržbu vojenských zařízení, jako jsou základny či letiště). Explicitně jsou vyloučeny výdaje na civilní infrastrukturu, které nejsou přímo vojenské (např. civilní mosty nebo přístavy mohou být uznány částečně).
• Jiné výdaje (mohou zahrnovat vojenskou pomoc spojencům, příspěvky do společných fondů NATO apod.).

„Výdaje na obranu dle podmínek NATO nelze navyšovat českým švejkováním,“ komentuje to Jan Pavel s tím, že nemůže platit, že „ježdění je naše zbrojení“.

Právě to se ale Česko snaží směrem k NATO sugerovat. Hned 14 % českých výdajů na obranu totiž tvoří oblast „infrastruktura“ – o parník přede všemi členskými státy NATO (s výjimkou Rumunska, které je v tom jen kousek za námi).

Obranné výdaje jednotlivých zemí NATO v kolonce infrastruktura. Zdroj: NATO

To nahrává oprávněnosti předpokladu, že jde hlavně o hru s čísly, využívající novou výjimku ze zákona – opticky snižující deficit státního rozpočtu a zároveň přispívající k závazkům výdajů na obranu.

Obrana skrze české potraviny

Je v podstatě jisté, že tyto výdaje na infrastrukturu nám NATO při přezkumu do povinného podílu na HDP na obranu nakonec odmítne započítat.

„Je to jasné zneužití výjimky hned v prvním roce, co ji máme. V roce 2027 vláda zjistí, že to neprošlo, ale to je až tak za rok a půl a to je v politice nekonečno,“ komentuje to Hampl.

Je přitom velmi pravděpodobné, že Babišova vláda bude v předchozí vládou nastaveném trendu pseudobranných výdajů pokračovat. Už naznačila, že jako obranné výdaje by mohla vykázat investice do výstavby železnic, dálnic, přenosových sítí, dostavby Dukovan či stavby a renovace nemocnic…

„Neexistuje strop politické kreativity. Už jsme slyšeli i to, že všechny výdaje na potravinovou soběstačnost jsou výdaji na obranu,“ říká Hampl. V NATO se budou ještě divit.