Česká politika zlehčuje extremismus u sousedů. Fico není „rodící se hvězda“, jak tvrdí Klaus
ANALÝZA. Příští rok by dva ze čtyř sousedních států Česka mohly mít vládu s účastí nebo podporou krajní pravice. Bývalý slovenský premiér Robert Fico, který znovu vede průzkumy před podzimními volbami na Slovensku, se sbližuje s exkotlebovským hnutím Republika. A v Rakousku, kde se má volit příští rok, je zatím nejsilnější strana Svobodných. Až na výjimky to většina českých politiků přehlíží, někteří to ale naopak vítají.
Když byl před pár dny na návštěvě Slovenska exprezident Václav Klaus, v rozhovoru pro televizi TA3 označil expremiéra Roberta Fica za „znovu se rodící hvězdu na politické scéně Slovenska“. I když pokud by šlo jen o průzkumy preferencí, nepochybně to platí: Fico v nich vede a předčasné volby budou už v září.
Pokud jde ale o hodnoty či symboliku, Klaus znovu dokázal, že mu dlouhodobě chybí cit pro extremistické odstíny jeho zahraničních přátel. Nebo spíš, že si s nimi zkrátka neláme hlavu, či mu dokonce imponují.
Loni v létě tak Klaus na oslavách svrchovanosti Slovenska ve Staré Bystrici zdravil publikum spolu s Ficem ze stejného pódia jako šéf hnutí Republika Milan Uhrík, bývalá pravá ruka Mariana Kotleby v jeho krajně pravicové Lidové straně Naše Slovensko a starý dobrý známý šéfa české Dělnické strany (DSSS) Tomáše Vandase.
Kotlebovci se podle průzkumů na podzim do parlamentu nedostanou, Republika však velmi pravděpodobně ano. A Fico loňskými námluvami s Uhríkovým hnutím naznačil, že by mu spolupráce nevadila.
Od svého nuceného odchodu z premiérského křesla v roce 2018 po protestech vyvolaných vraždou novináře Jána Kuciaka se k voličům antistémových stran obrací cíleně a dlouhodobě. Ví, že jinou šanci už nemá.
Ukázalo to i jedno z nedávných vystoupení jednoho z nejviditelnějších poslanců Ficova Smeru – Luboše Blahy. Voliče v kulturním domě v Novém Meste nad Váhom Blaha ujišťoval, že když se Smer dostane k moci, „udělá pořádek“ s neziskovkami a s médii.
Jenže zatímco nově zvolený český prezident Petr Pavel otevřeně přiznává, že ho vývoj na Slovensku „znepokojuje“ a analytici na Slovensku neskrývají obavy, že se Fico v případě návratu k moci bude mstít, Václav Klaus mluví o vycházejících hvězdách…
Pekarová: Bystroň a vztahy s ČR? Nešťastné
Podobně to má exprezident i s krajní pravicí v německy mluvících zemích sousedících s Českem – tedy s Alternativou pro Německo a Svobodnými v Rakousku. Obě strany na jejich akcích v minulých letech opakovaně navštívil. Poslanec za AfD s českými kořeny a člen zahraničního výboru německého parlamentu Petr Bystroň je zároveň dlouholetý Klausův přítel a obdivovatel.
Bystroně kvůli extremistickým kontaktům, například podpoře tzv. Identitárního hnutí, sledovala bavorská kontrarozvědka, a kvůli extremistickým tendencím ve straně sleduje AfD tajná služba v Německu i celostátně.
Související články
Můj soused extremista. Česko-rakouské regionální vztahy má řešit muž s „nacistickým zpěvníkem“
Nacistický zpěvníček a „nevinní“ buršáci. Rakousko znovu čelí nástupu krajní pravice
Ostatně na to, že Petr Bystroň je na německé straně i předsedou parlamentní komise pro vztahy s Českem, Slovenskem a Maďarskem, si loni v září na okraj své návštěvy Berlína u předsedkyně Bundestagu postěžovala šéfka českého parlamentu Markéta Pekarová Adamová.
„Při setkání s předsedkyní Bärbel Basovou jsme se dotkly situace, že předsedou skupiny přátel Česka, Slovenska a Maďarska Spolkového sněmu je politik AfD. Chápu, že pan Bystroň má české vazby a kořeny, ale vzhledem k tomu, že se jedná o stranu, která vyjadřuje proruské názory, mi to v tuto chvíli přijde velmi nešťastné,“ citoval Pekarovou Adamovou server Seznam Zprávy.
Klaus a jeho lidé si však trvají na svém. „My nepovažujeme lidi z vedení německé AfD za žádný nepřijatelný extrém. S panem Gaulandem (bývalý šéf AfD, pozn. red.) se prezident Václav Klaus v minulosti opakovaně setkal a nikdy od něj žádné extremistické názory neslyšel,“ řekl už dříve pro HlídacíPes.org Petr Macinka z Institutu Václava Klause.
Totéž platí o rakouské straně Svobodných, s níž Klaus rovněž řadu let udržuje vtzahy. Svobodní jsou partnerskou partají AfD i českých Okamurovců. Ostatně loni se český exprezident přiznal, že SPD také volil.
„Posuzovat podle činů, ne reputace“
Cílem tohoto textu však není znovu rozebírat tunelové vidění Václava Klause, když přijde řeč na extremismus. Jednak už o tom bylo napsáno mnohé, jednak v tom Klaus zdaleka není sám.
Když se redakce HlídacíPes.org už před pěti lety ptala ministerstva zahraničí, jak se dívá na potenciální partnery českých ministrů ze strany Svobodných, odpověď byla vyhýbavá. Oba státy měly tehdy novou vládu, v Rakousku to byla koalice lidovců a Svobodných, v Česku menšinový kabinet Andreje Babiše.
„Budování dobrých sousedských vztahů České republiky s Rakouskem je dlouhodobou prioritou české zahraniční politiky. I přesto, že se v dnešní době často překreslují ‚tradiční‘ politické mapy v mnoha evropských zemích, přistupujeme k našim partnerům vždy na základě jejich konkrétních činů, nikoliv na základě někdejší reputace. Totéž platí i pro stranu Svobodných v Rakousku,“ napsalo tehdy tiskové oddělení ministerstva zahraničních věcí.
Související články
Václav Klaus znovu hostem německé krajní pravice. Nejde o extremisty, tvrdí jeho institut
Čech Petr Bystroň propojuje krajní pravici od Trumpa po Moskvu. Hlásí se i ke Klausovi
Dodejme, že ministrem byl tehdy Martin Stropnický za hnutí ANO Andreje Babiše. Dnes vede českou diplomacii Jan Lipavský (Piráti) a česká zahraniční politika je i kvůli válce na Ukrajině mnohem víc postavená na prosazování demokratických hodnot. O extremismu v sousedních státech ale jakoby to neplatilo.
Svobodní v Rakousku sice museli po korupčním skandálu odejít z vlády, v březnu se ale po zemských volbách dostali do koalice v Dolním Rakousku; včetně jedné ze svých kontroverzních tváří – Udo Landbauera, který dostal na starost i program Interreg přeshraniční spolupráce s Českem.
Landbauer musel před několika lety (zhruba v době, kdy české ministerstvo zahraničí na výše zmíněný novinářský dotaz odpovědělo, že Svobodné chce hodnotit podle činů a ne předchozí reputace) rezignovat kvůli aféře s „nacistickým zpěvníkem“.
„Šlápněte na plyn, ať uděláme sedm milionů“. Tahle věta se před pěti lety objevila ve zpěvníku buršáckého spolku Germania z Vídeňského Nového Města (Wiener Neustadt).
Tuto ani další očividné narážky na holokaust, počet Židů zavražděných během 2. světové války nebo na nacistickou třetí říši sice tehdejší člen vedení zmíněného spolku Udo Landbauer nepopíral, tvrdil ale, že písničky ze zpěvníku ani neznal, ani nezpíval. Nakonec však pod tlakem veřejnosti rezignoval ze všech politických funkcí. O pět let později je zpět a v dolnorakouském regionu zodpovídá za vztahy s Českem.
České ministerstvo zahraničí však drží linii z roku 2018 a k excesům rakouské strany Svobodných mlčí. Na dotaz redakce letos v březnu napsalo: „Pokud jde o Interreg, těšíme se na další úspěšné působení zkušeného týmu Řídicího orgánu v St. Pölten. V obecné rovině pak předpokládáme, že dolnorakouská vláda bude v oblasti regionálního rozvoje chtít nadále aktivně využívat šancí plynoucích z unijních programů podpory, jak se k tomu nastupující koalice lidovců a Svobodných ostatně zavázala i ve svém Pracovním programu.“
Když Zeman kritizoval extremisty…
Byly přitom časy, kdy česká politika dokázala nebezpečný extremismus v sousedních zemích jasně pojmenovat. Paradoxně u toho byl Miloš Zeman, který coby premiér připojil Česko k evropským diplomatickým sankcím proti Rakousku, když se v roce 2000 stali Svobodní součástí rakouské vlády poprvé. Stejný Zeman však v roce 2016 podpořil kandidáta Svobodných na rakouského prezidenta Norberta Hofera a přijal ho na Pražském hradě.
Související články
Na Vídeň! Babišova vláda přebírá dobré česko-rakouské vztahy, krajní pravice jí nevadí
Když se scénář s vládním angažmá Svobodných opakoval v roce 2017, Evropa už se na podobně tvrdou reakci nezmohla. Jen Izrael, kvůli řadě zdokumentovaných antisemitských excesů politiků strany Svobodných, oznámil, že s ministry za stranu FPÖ nebude spolupracovat. Když pak ministryně zahraničí za Svobodné Karin Kneisslová pozvala na svou svatbu v Rakousku čtyři roky po ruské anexi Krymu Vladimira Putina a zatančila si s ním, bylo zjevné, jaká strana je vlastně v Rakousku u moci.
Dnes jsme o pár let dál, ale v Česku s kritickým přístupem k extremismu u sousedů stále čekáme, až Svobodní v Rakousku nebo radikálové v AfD v Německu zase něco „provedou“. Možná nakonec ve volbách neuspějí a problém „se vyřeší sám“.
Stejně tak čekáme, jestli se Robert Fico na Slovensku náhodou neumoudří a nepřestane vidět George Sorose a zahraniční vměšování do slovenských záležitostí za každým rohem a nepřestane laškovat s kamarády neonacisty Tomáše Vandase.
Jenže realita je jinde: nikdo s ničím nepřestane, nikdo se neumoudří a nic se „nevyřeší“, na to jsou zkušenosti posledních let s výše zmíněnými stranami a politiky příliš bohaté a čerstvé.
Jen se až na dobu po volbách odsune nepříjemný okamžik, kdy bude třeba (pokud to česká vláda bude ještě pokládat za hodnotově nutné) pojmenovat případné vítěze voleb u sousedů jako extremisty. A bude to těžší než teď.
Druhou možností bude mlčení a předstírání, že ve střední Evropě je „vše při starém“ a že extremisté jsou prostě jen obyčejní sousedé a partneři.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
SPD a kontakty s extremisty z AfD: Strana mlčí, vlivný člen hrozí „zúčtováním“
Hustý jogurt, sekaná s masem a čisté svědomí vězně jáchymovského pekla
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
35 komentářů
Pravda, pravda, hlavně ten symbolismus Klausovi chybí, na tom ještě musí zapracovat. Kolikrát byl vlakem v Kyjevu jako Fiala? Určitě ani jednou. Na Tchaiwanu taky určitě ještě nebyl.
A jak ho znám, na barák si pytel s mrtvolou Putina taky nedal, jako Rakušan, pragmatik jeden:)))
Že jo. Taky žvanil o trhu bez přívlastků ale skutečné (na rozdíl od těch čučkařových lidově činských) kšefty a investice s Tchajwanem musí řešit Vystrčil a Pekarová. Místo toho poklonkuje zrůdičce od které se férový obchod nedá očekávat.
V celém článku není uveden ani jeden příklad, natož důkaz, (krajní) pravicovosti vyjmenovaných politických stran či politiků. Nikde není vytknuto z jejich programů a činů, že bojují za minimální stát a maximální ochranu svobod a práv občanů. Tak kde je do p….le ta fuj fuj pravicovost?
Pochopitelně, nejde o žádné extrémisty. Extrémisty volí desetiny až dolní jednotky procent voličů. Pokud má nějaká strana vyhlídky na volební vítězství, už z podstaty věci nemůže být extrémistická a její program se blíží tomu, co chce většina voličů.
Za extrémistku je naopak třeba považovat paní Pekarovou Adamovou, jejíž strana by se bez rudých šachů soudruha Rychetského do parlamentu neměla šanci dostat, protože by nedosáhla ani na těch 5 %, které jsou podle naší volební legislativy hranicí mezi extrémem a mainstreamem.
Druhou věcí je, že EU bude mít v příštím roce patrně poslední šanci na přežití, pokud právě tyhle „extrémistické“ strany zvítězí ve volbách do EUroparlamentu a zlikvidují šílenosti typu Green Dealu.
Pokud ne, patrně nezbude nic jiného než nějaký „pád Bruselské Bastily“ se vším negativním, co z toho vyplyne (jako menším zlem než pokračování politiky EU v současném směru). Nebo dojde k rozbití EU odchodem řady států s racionálně se chovajícím vedením. Alternativou je bída a smrt desítek milionů obyvatel EU.
Pergille,mýlite se docente.Dovolte abych vám vysvětli volby v roce 2021.Koalice byly před volbama dvě.jedna byla ODS,KDU-ČSL,TOP 09 z 15% dříve-11% nově.konečný zisk 27,79%
druhá STAN,PIRATI z 10% dříve-7% nově,celkově 15,62% obě koalice limity překročily.Myslím si,že před volbami je férovější pro voliče vědět,s kým kdo půjde do koalice,než se potom paktovat s komoušema.Pekarová a pětikolka nedá koblihám spát.EU určitě příští rok padne když to říkáte a bude nahrazena RVHP.Napište o tom román,Nazvěte ho Pád Bastily.
Kdo nejde s námi,.. ̶j̶d̶e̶ ̶p̶r̶o̶t̶i̶ ̶n̶á̶m̶ ̶,….. je extremista. 😁
Vidím, že zita je milovník sudetských němců.
To teprve bude na podzim legrace,ale kdo chce kam……..
Jen by si měli sousedé uvědomit,že naše země není nafukovací.
Kritizovat extremisty na Slovensku a v Polsku většina médií v Česku může, a někdy
dělají extremisty i z pouhých opozičních kritiků současné vlády, mlčí ale o nacionálních extremistech na Ukrajině, kde jde skutečně o zdraví a životy a o teror. Ani válka a potřeba ukrajinského vítězství nemůže být omluvou extremistického teroru a politiky potlačování svobody názoru a pokusů násilné asimilace.
Kdo to jsou ti nacionální extrémisté na Ukrajině? To jsou ti, kteří válčí proti Rusku na frontě nebo ti, kteří ty nacionální extremisty na frontě v zázemí podporují?? Pak jsou těmi nacionálními extrémisty všichni Ukrajinci Radomíre. I ti ruskojazyční.
Že by extrémisty byli ti, kdo diskriminují jazykové menšiny?
Takže rusáci.
A Ukrajinci, kteří postupují stylem „oko za oko, zub za zub“.
Zvláštní je Pergille/Šimůnku, že ty vámi zmiňované jazykové menšiny bojují proti Rusku také a mají Rusů plné zuby.
Jak které. Tataři houfně rukují do ruské armády. Dokonce to kdosi interpretoval jako „snahu o genocidu Tatarů“.
Na jiném místě jsem vás Pergille/Šimůnku upozornil, že o jsem o nějakém angažmá Tatarů v ruské armádě nikdy neslyšel, ani nečetl a pokud snad přece do ruské armády nějací Tataři narukovali, pak proto, že byli povoláni a nikdo se jich neptal, zda do ruské armády chtějí nebo nechtějí.
Dobrovolníky RA přijímá. Je to i určitá tradice z dob druhé světové války, kdy vedle povolanců nastupovali i dobrovolníci.
Ruská armáda jistě dobrovolníky přijímá nebo spíše než ruská armáda je přijímají Wagnerovci. Mělo se mezi nimi vyskytovat dokonce i několik Čechů. Ale kde jste Pergille/Šimůnku sebral ty vaše zprávy o dobrovolnících z řad Tatarů? A kolik jich bylo? Já jsem totiž nečetl ani neslyšel ani o jednom. Ty své zprávy máte Pergille/Šimůnku z Parlamentních listů?
Bylo to na nějakých protiruských webech, které taky sleduji, a bylo to vydáváno za „snahu o genocidu Tatarů“.
Nicméně, já být Krymským Tatarem, tak opravdu budu bojovat všemi dostupnými prostředky proti Ukrajině, která nechala (na nátlak EU) sekularizované Tatary terorizovat islámskými extrémisty.
Tatar jde do války proti Ukrajině, aby mohl jíst jak civilizovaný člověk, a ne žrát halal, a aby jeho manželka a dcery nemusely chodit ve stanu a nebyla jim násilně provedena ženská obřízka, a ty dcery se mohly vzdělávat (a podobné věci). Já ho chápu a chápu i to, že blahopřání soudruha ukrajinského presidenta k začátku Ramadánu (který už zcivilizovaní Tataři moc nedodržovali), mohlo na toho Tatara zapůsobit jak na býka červená.
A když jsme u toho: Pokud by nás vláda předhodila extrémistům, kteří by nás nutili slavit Vánoce tak, jak se slavily třeba v 11. století:
Půsty až do poškození mozku, vyvolávajícího náboženské vidiny, povinné a kontrolované návštěvy šílených „bohoslužeb“, pochopitelně, žádný stromeček (pohanský zvyk, který se křesťanští zločinci snažili zlikvidovat, a který byl obnoven až poté, co tyto zrůdy byly zbaveny moci to zakázat), žádné dárky (pohanský zvyk církví potíraný, ještě to Erbenovo:
„Hospodáři štědrovku, kravám po výslužce,
Kohoutovi česneku, hrachu jeho družce.“
nejsou dárky ale jakási lidová magie, částečně církví tolerovaná).
Pochopitelně, žádná televize – modlit se a pak šlapat (i s nemluvňaty) na půlnoční s kontrolovanou účastí atd.
Zcela jistě by v takové situaci nebyl problém získat zájemce o boj za odtržení, případně připojení k jinému státu, kde se takové šílenosti nedělají. Ty výše popsané „Vánoce z 11. století“ jsou +-jakousi obdobou toho Ramadánu na křesťanské bázi, které jsme se, naštěstí před už cca 200 lety zbavili.
Ano, na Ukrajině jde o zdraví a životy. Díky rusáckými „extremistům“.
To opravdu není možné zastavit ten tok ruských peněz do středo a východoevropských zemí proruským pátým kolonám? Co tomu brání?
Když se podíváte, kolik tam posílá Brusel v dotacích, tak na to by ani Kreml neměl. Toho se ani v těch státech nebudou chtít vzdát. Jo, jo, trochu extrémismu, ale pěkně v rámci EU,,
Skeptiku, v tomto státě hlasovalo něco mezi 1/3 a 2/5 občanů proti vstupu do EU. Protože se jejich negativní predikce nejen naplnily, ale přímo přeplnily, počet lidí s negativním vztahem k EU a hovadinám, které její vedení prosazuje (přičemž jejich negativnost roste spíš exponenciálně než jen lineárně nebo kvadraticky), roste zhruba stejnou měrou. Počet lidí, kteří hlasovali proti vstupu a nyní by hlasovali pro , je blízký nule. Kdyby nebylo těchto a podobných hovadin, neměla by naprostá většina občanů s naším členstvím v EU žádný problém.
Lidé, kritizující EU, mají zdravý rozum a chápou, že to, co o klimatu vyprodukuje jakási pochybná instituce, vedená železničním inženýrem, živícím se spekulacemi s emisními povolenkami, má asi stejnou faktografickou cenu jako sebrané spisy Klementa Gottwalda, nebo J. V. Stalina. A že tedy absolutně nemá cenu drasticky snižovat svou životní úroveň jen kvůli písmenkům v téhle makulatuře, která je pro EU Svatou Knihou.
Tihle lidé by v Rusku nejspíš velmi rychle skončili v disentu, protože by kritizovali to, co tam za kritizování stojí (a není toho málo).
Takže označovat je za „ruskou pátou kolonu“ jen proto, že konstatují, že se dá neblbnout s klimatem, nezavírat jaderné, ale i uhelné elektrárny atd. a nic strašlivého se přitom neděje, že se dá bránit vymývání dětských mozků LGBTQ+ propagandou a opět se nic strašného neděje (a mnoho dalšího). A neděje se to jen v Rusku, ale i v řadě dalších států mimo EU.
A pokud máte nutkání si před spaním svítit pod postel baterkou, zda tam na vás nečíhá ruská pátá kolona, je to přinejmenším na na psychologa.
Máte hodně špatnou paměť Pergille/Šimůnku. Pro vstup do EU hlasovalo 78% českých voličů. Tak že buďto vám, nebo vašim poradcům, dělají problémy i zlomky na úrovni základní školy. Nepotřebuji hledat ruskou pátou kolonu pod postelí, když ji vidím ve vašich příspěvcích na Hlídacím psovi. Ale napadá mě, že je škoda, že mi pod tu postel nelezete. Mohl bych vás alespoň popadnout za límec a vyhodit na ruský mráz.
Hlasujících. Řada lidí naletěla lživé propagandě (Sládek), že pokud bude hlasovat méně než 50 % bude referendum neplatné.
Volební účast v referendu byla 55,2%, tedy asi taková, jaká u nás bývá při parlamentních volbách Pergille/Šimůnku. Pokud si ti, kteří k referendum nepřišli, nepřáli snad vstup ČR do EU, měli možnost svůj nesouhlas v referendu vyjádřit. Stejně jako jste tak nejspíše učinil vy. O Sládkovu propagandu jsem se nezajímal, stejně jako se o ni nezajímala většina voličů, neboť pan Sládek už byl v té době mimo parlament a nebylo o něm už téměř vůbec slyšet.
Aha, ještě něco k těm zlomkům. Těch 22% voličů hlasujících podle vašeho 7. 4. 2023 (20:35) proti vstupu ČR do EU skutečně není ani 1/3, ani 2/5 hlasujících jak jste uváděl. Ty zlomky si Pergille/Šimůnku zopakujte.
Skeptiku,
(78/100)*(55.2/100)*100 = 43.056
Pro vstup do EU tedy hlasovalo něco málo přes 2/5 občanů ČR, omlouvám se za mírné podhodnocení tohoto počtu. Důležité ovšem je, že téměř 3/5 pro vstup nehlasovaly a mnozí z nich byli desorientováni Sládkovou propagandou, že nehlasováním učiní referendum neplatné. Faktem také je, že korigující informace (protože těch 50 % coby podmínka platnosti v jiných referendech platilo), že referendum o EU je výjimkou a je platné při jakékoli účasti (i třeba jediného hlasujícího) byly běžně státní mocí cenzurovány. Pamatuji to, protože jsem to sledoval.
Jistěže svou roli hrála i fikce, šířená státní propagandou, že vstupujeme do „trochu jinak se jmenující“ EHS, a ne do něčeho, co se podobá té EHS asi jako poúnorová ČSLDR předúnorové ČSR.
Pergille/Šimůnku, ve svém příspěvku 7. 4. 2023 (20:35) píšete o lidech, kteří podle vás hlasovali proti vstupu do EU. Podle vaší FSBácké a Parlamento listovní logiky zahrnujete náhle do svých tvrzení lidi, kteří nehlasovali vůbec. S takovouto argumentací běžte na Sputnik nebo na zmíněné Parlamentní listy. Podle vaší pomatené logiky byste mohl zahrnout hlasy voličů, kteří vůbec nehlasovali při parlamentních volbách, do volebních výsledků pro Andreje Babiše a Tomia Okamuru, neboť podle vaší logiky nehlasovali pro žádnou ze stran vládní koalice. Případně byste mohl hlasy voličů, kteří vůbec nehlasovali při prezidentských volbách, zahrnout do volebního výsledku Andreje Babiše, neboť tito nehlasující voliči nehlasovali pro Petra Pavla. Podle vaší zvrácené logiky by přece Andrej Babiš suverénně prezidentské volby vyhrál! Nejsem si pouze jist, zda mezery ve zlomcích máte pouze vy nebo vámi používaná umělá inteligence.
Skeptiku,
důležité je, že pro vstup do EU hlasovala menšina oprávněných voličů.
MMCH hlasování v Parlamentu o řadě otázek by při takovém poměru hlasů pro, proti a absencí nebylo platné.
Opět se snažíte v jednom kotli míchat jablka a hrušky Pergille/Šimůnku? Hlasování v parlamentu a hlasování ve volbách a referendu se řídí zcela jinými pravidly a vy to dobře víte. Proč tu ze sebe nyní děláte takového hlupáka? Jestliže menšina oprávněných voličů při referendu hlasovala pro vstup do EU, pak ještě daleko menší menšina při referendu hlasovala proti vstupu. Doposud při všech parlamentních volbách to byla menšina oprávněných voličů kdo rozhodoval, kdo bude vítězem voleb. To vám nevadí? Zatím jste se v tomto smyslu nijak nevyjádřil. Dokonce i při prezidentských volbách to byla menšina oprávněných voličů, která zvolila Petra Pavla. Neměl byste vy chytrolíne místo vymýšlení nesmyslů usilovat o to, aby k volbám přišli i ti voliči, kteří se k žádnému volebnímu nebo referendovému hlasování nedostavují?
Jistěže by nebyl problém udělat povinnou účast ve volbách, jak to v řadě států (i členů EU) mají, ale soudruzi se právem domnívají, že by volby pak dopadaly „nesprávně“. Proto spíš dělají co mohou, aby účast ve volbách snížili.
Pergille,mají se navrhovat lidi na státní vyznamenání.rozhodl jsem se navrhnout skeptika za jeho marný boj s lidskou tupostí.Ako stě si to predstavoval s tou lživou propagandou.Lidé podle vás hlasovali pro přijetí proto,že mněli strach,že hlasování bude neplatné?Mám sice větší IQ než vy,ale tomu nějak nerozumím.
Lidé (alespoň část) nehlasovali proti, protože byli propagandou (státem přinejmenším tolerovanou) přesvědčováni o tom, že pokud hlasovat nepůjdou bude referendum neplatné a do EU nevstoupíme.
Jinak Skeptika klidně navrhněte, ten metál od současné vlády bych mu přál. Byla by to taková obdoba Nohavicova metálu od Putina.