Češi budou v čele EU řešit i spornou migrační solidaritu. Povinné kvóty na stole nejsou
Jednou z priorit českého předsednictví EU bude řešení uprchlické krize způsobené válkou na Ukrajině. Nevyhne se ale ani širší reformě migrační a azylové politiky, která se zatím příliš neposunula. Současné francouzské předsednictví řeší hlavně vnější ochranu před nežádoucí migrací, na které se státy spíše shodnou. Na české předsednictví zbude mnohem spornější otázka solidarity mezi zeměmi v otázce migrantů.
Zatímco Evropa se vyrovnává s masivní uprchlickou vlnu z Ukrajiny, nevyřešené zůstává dědictví předchozí migrační krize z let 2015 a 2016. Stále se čeká na to, až se státy a evropské instituce shodnou na takové reformě migrační a azylové politiky, která by byla funkční a pro všechny přijatelná.
Evropská komise Ursuly von der Leyenové doufá, že vyhlíženou reformou se stane takzvaný Nový pakt o migraci a azylu, který leží na stole už od podzimu 2020. Hlavní důvod, proč se reforma zatím moc neposunula, je kromě pandemie i fakt, že legislativních návrhů je v balíčku hodně, konkrétně dvě desítky, a řada z nich navíc zasahuje do mimořádně citlivých oblastí.
Text Ondřeje Pleváka vyšel původně na serveru Euractiv, s nímž HlídacíPes.org spolupracuje.
Loňský červen přinesl mírný pokrok, když se z Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO) stala plnohodnotná Agentura EU pro azyl (EUAA). Ta už funguje a její pracovníci teď v rámci misí pomáhají národním úřadům se zvládáním přílivu ukrajinských uprchlíků.
Podle Tomáše Urubka z odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra teď současné francouzské předsednictví moderuje vyjednávání o paktu se „zdravým selským rozumem“, kdy postupuje krok po kroku.
„Francouzské předsednictví zvolilo postup, kterému se říká gradualistický, my tomu říkáme v Rakousko-Uhersku ,salámová metoda‘, kdy se postupně ukrajuje z balíku problémů. Samozřejmě se začíná tím, co je nejméně kontroverzní, a to je vnější dimenze ochrany před nežádoucí migrací,“ řekl v dubnovém rozhovoru pro Euractiv.cz ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN).
Na české a případně švédské předsednictví tak podle Beka zbydou citlivější otázky, a to především mechanismus solidarity mezi členskými zeměmi.
Stále sporná solidarita
Právě „sdílení břemene“ v krizových situacích zůstává nejkontroverznější součástí projednávané reformy. Nechvalně proslulé relokační kvóty, na které někteří politici ze střední a východní Evropy stále s varováním odkazují, ale na stole nejsou. Evropská komise navrhla flexibilnější podobu solidarity a státy se teď dohadují o její podobě.
„Česká vláda, minulá i současná, zastává pozici, že solidarita je na místě, ale má mít různé formy. Nemá mít podobu nuceného přerozdělování uprchlíků či migrantů,“ popsal český pohled Bek. V kontextu dnešní krize Česko a řada dalších nejvíce zasažených zemí preferují finanční podporu a volají po uvolnění dodatečných finančních prostředků z evropské úrovně.
Některé členské země ale podle Beka vysílají signály, že jsou i proti variabilní podobě solidarity. Češi tak stojí před náročnou výzvou, dojednat kompromis v této věci rozhodně nebude jednoduché. Ministr ale věří, že současná obrovská uprchlická krize, která dříve či později zasáhne všechny evropské země, povede k „vystřízlivění“ Evropy a dohodu se podaří najít.
Optimistický je i Tomáš Urubek, podle kterého se může vyjednávání o solidaritě v průběhu podzimu významně posunout. Najít kompromis mezi státy však nestačí. Další silný hráč se silnými názory je totiž Evropský parlament, který musí s podobou reformy souhlasit.
I když se současná uprchlická krize nedá úplně srovnávat s krizí v roce 2015, protože Ukrajina má s EU bezvízový styk a Asociační dohodu, EU se ze svých předchozích zkušeností poučila. Podle europoslankyně Michaely Šojdrové (KDU-ČSL, EPP) nakonec vznikne takový solidární mechanismus, který umožní přijímání uprchlíků na bázi dobrovolnosti.
Migrace z Afriky kvůli Ukrajině
Zatím není jasné, jestli válka na Ukrajině a její dopady reformu urychlí, nebo naopak zpomalí. Karolína Kottová ze Zastoupení Evropské komise v ČR má zato, že současná krize ukázala, jak EU dokáže rychle a společně reagovat.
Michaela Šojdrová naopak urychlení reformy směrem k českému předsednictví nečeká. „Musíme řešit mnoho jiných urgentních problémů, jako je například hrozba nedostatku potravin pro Afriku a s tím spojený hlad a další vlny uprchlíků,“ upozornila.
„Socio-ekonomické dopady války mohou vést k většímu proudění migrantů ze Severní Afriky. Tyto země jsou totiž závislé na zemědělských produktech z Ukrajiny a Ruska. Největší zásah dopadne na Jemen, Sýrii a Libanon. Evropa by měla být připravená,“ doplňuje Tomáš Urubek z ministerstva vnitra.
Jak nedávno potvrdil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), Česko se během druhé poloviny roku blíže zaměří především na ochranu společných vnějších hranic EU.
Šojdrová: Máme co nabídnout
Češi chtějí podle Urubka posunout dále téma screeningu na vnějších hranicích a navázat na Francii v otázce nástroje MOCADEM, což je tzv. mechanismus pro koordinaci opatření ve vnější dimenzi migrace. Jasnými prioritami se v tomto ohledu staly Ukrajina a jižní a jihovýchodní sousedství EU.
Vlajkovou iniciativou se má stát říjnová ministerská konference tzv. Pražského procesu, který zastřešuje dialog o migraci se zeměmi podél západobalkánské a východoevropské migrační trasy. Hlavním tématem bude opět Ukrajina, ke které se přidá Afghánistán.
Už teď je jasné, že řešení uprchlické krize a poválečná obnova Ukrajiny patří mezi nejdůležitější priority českého předsednictví. Michaela Šojdrová očekává, že se EU bude bavit především o tom, jak vzdorovat dopadům války, a také o pomoci Ukrajině a zemím, které hostí statisíce ukrajinských uprchlíků.
„V tomto má Česká republika již nyní velkou zkušenost a má co nabídnout. Ukazuje se, že institut dočasné ochrany je dobrým nástrojem, který zajišťuje rychlé odbavení pro uprchlíky i pro jejich další život v novém prostředí. Zároveň tím bráníme nelegální nekontrolované migraci a posilujeme bezpečnost. Myslím, že bychom měli s institutem dočasné ochrany více počítat i do budoucna pro tyto výjimečné situace a české předsednictví má možnost využít této zkušenosti,“ říká europoslankyně.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Brusel proti „kurvítkům“. Zákazníci získají větší práva na opravu vadných výrobků
Konec praní špinavých peněz? Střídání v dohledu nad bankovním sektorem
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
9 komentářů
Nejuřvanější mezi národy, který odmítali migrantské kvóty a solidaritu napříč Evropou, toť čechystán.
Teď chce čechystán prosazovat co odmítal.
Jaká ubohost tohoto národa.
Žena s několika dětmi, prchající z válečné zóny, případně čerstvá válečná vdova, je uprchlík a my jí musíme poskytnout azyl a další pomoc (a ona, jakmile bude mít zorganizováno hlídání dětí, hned začne pracovat, aby nám nebyla přítěží). A ty její děti se okamžitě aktivně zapojí do výuky a snaží se toho naučit co nejvíc. To jsou lidé, kteří přicházejí z Ukrajiny (a k nim tu a tam nějaký stařec nebo invalida).
Mladík vojenského věku s i-Phonem, přicházející ze země kde není žádný (na tamní poměry neobvyklý) válečný konflikt, dožadující se sociálních dávek a zapojující se prakticky ihned do organizované kriminality, není žádný uprchlík, ale migrant. My ho nemusíme přijímat a nemusíme ani pomáhat těm hloupostátům nebo zlostátům, které si ho nasadily do kožichu.
A když soudruzi Němci tvrdili, jak jsou ti druzí šíleně výhodní, a jak nám je rádi dají, abychom ty výhody z nich sdíleli, tak jediná rozumná odpověď byla: „I jen si ty výhody ponechte jako splátku dluhu, který vůči vám máme za za příkladnou péči z vaší strany v létech 1938 – 1945.“
Za prvé, kde jste se dočetl, že „čechystán chce prosazovat, co odmítal“? V článku nic takového není.
A za druhé, jestli někdo byl uřvaný tak leda zločinec orbán. A co dělá dnes? Maďarsky hovořící uprchlíky z Ukrajiny posílá, místo aby se o ně postaral. Nemluvě o tom, že v roce 2018 na Ukrajině rozdal statisíce maďarských pasů. Jak je možné, že se uprchlíci z maďarským pasem, tedy MAĎARŠŤÍ OBČANĚ objevují v ČR, SR, SRN, Polsku a jinde a nejsou v Maďarsku vítání s otevřenou náručí? Tímto svinstvem se zločinec orbán skutečně připodobnil svému idolu puťkovi.
Bohužel, on už ten závěrečný odstavec, při srovnání s realitou,ukazuje , jak špatně a silně populisticky si vláda naběhla, když tuto administrativně jednoduchou metodu institutu dočasné ochrany použila,a by tím dosáhla, jak tvrdí, rychlejší integrace ukrajinských uprchlíků.
Ono to má dva důsledky, za prvé že už po dvou měsících jsou místní zdroje pro přijímání uprchlíků prakticky vyčerpány – nejen v Praze (jak dnes řiká velmi hlasitě, pan primátor Hřib, ale rovněž i v řadě dalších měst). Ale že i dnes musí i ČR řešit situaci s „lidmi rozdílných kultur“ takže i pro ně (jako všude jinde) začít stavět uprchlické tábory.
Nicméně, a že tu zkušenost připomíná !..europoslankyně Michaely Šojdrové, která o tom jistě radostně poreferuje v Bruseli, tak nám to jistě a rádi při příští uprchlické vlně připomenou., a pár (desítek?. stovek) tisíc ubohých migrantů (pře)pošlou. Povinně třeba ne, Fialová vláďa /pokud bude ještě u moci) je j istě ráda přijme…
Nehazel bych to na ubohost naroda, protoze „narod o nicem nerozhodoval“. Jestli bych videl ty zasadni chyby, tak v prvnim ubohost nasi diplomacie a zahranicni politiky, a v druhem pak ubohosti nasich médií.
V tom prvním, neni proste mozne aby ve stabilizovane demokracii stat menil svou zahranicni politiku pokazde podle toho ktera partaj prave vyhrala volby. Takze jestli predesle vlady v tomto byly velice skepticke a doslova si i na EU vynutily ze nebude prijimat cizi migranty, tak nahlý obrat Fialové vlády nadsene prijimat stovky tisic migrantu skutecne o stabilite te zahranicni politiky nesvedci.
No a co se tyce tech medii, to je opravdu zasadni chyba (a prilis to nesvedci o jejich schopnosti pravdiveho informovani), ze a.se dosti bulvaristicky zamerila na publikovani a taky moralisticke porovnavani extremů. Rekneme vedle nadsenych vitacu typu e-poslankyne Šojdrové ty nejvulgárnějsi citace odpurcu vytazene z facebookovych skupin. Namisto toho aby se pokusila dokumentovat jak nazory ale i zkusenosti te mirne a smirlive vetsiny naroda..Jeste jednou, tech se nikdo neptal, ale budou muset ty naklady (nejen financni) te imigrace hradit, drive i pozdeji ve statnich dluzich..
„Češi budou v čele EU řešit …“ – ale houby, budou čekat na telefonát z Berlína.
Asi tak….. Vždyť už jen to sousloví „Češi v čele EU…..“ je celkem nonsens. A ono “ budou řešit“ je už fakt jen třešnička na dortu…. od psa a kočičky 😂
Ještě to trošku upřesním…. Nadpis je silně zavádějící, až dezinformační, protože, když už, tak Češi nebudou v čele EU, ale budou předsedat Radě evropské unie.
Tak to zaprvé.
Za druhé :
Co to vlastně je ta Rada EU ? Viz články 14 a 16 Smlouvy o Evropské unii :
Rada Evropské unie je druhým legislativním orgánem Evropské unie. Skládá se z ministrů a ministryň členských států.
Za třetí :
Úloha při předsednictví Radě EU :
Vždy na začátku a v závěru šestiměsíčního předsednictví diskutuje předseda nebo předsedkyně Rady Evropské unie s poslanci a poslankyněmi EP na plenárním zasedání o programu předsednictví.
Poslanci a poslankyně Evropského parlamentu mohou Radě klást otázky k písemnému nebo ústnímu zodpovězení a vyzvat ji k zahájení nových politik.
Radě pro zahraniční věci vždy předsedá vysoký představitel nebo vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Vysoký představitel či vysoká představitelka nebo jeho zástupce či zástupkyně se účastní všech diskusí v plénu týkajících se zahraniční, bezpečnostní nebo obranné politiky a podává dvakrát ročně Evropskému parlamentu zprávy ohledně těchto politik a jejich finančních dopadů.
Předsednictví je prostě jen taková příležitost se jako stát zviditelnit v rámci EU a nastolit témata k diskuzi, která souzní se zájmem předsednické země a s tím jejím zviditelněním. Pak taky spousta organizačních povinností. Nic víc, nic míň.
Rozhodně se nedá říct, že Češi budou V ČELE EU nebo , že budou něco ŘÍDIT !!!
Maximálně tak moderovat. Což i tak nemusí být málo. Ale ty bombastické nadpisy si příště odpusťte. Předpokládám, že sem chodí vzdělanější část české populace než třeba na PL, tak z ní ( a ze sebe ) nedělejte blbce.
Na obzoru je kvůli zablokovaným přístavům světová potravinová krize, což vzhledem k záměrné degradaci českého zemědělství a umělé nesoběstačnosti ČR ve výrobě potravin může být problém pro většinu českého obyvatelstva, které kvůli vysokým cenám nebude schopné uživit sebe.