Mocenský konflikt dvou mužů – generála armády Burhána a samozvaného šéfa polovojenských jednotek Dagla přezdívaného Hemedti – vyeskaloval v Súdánu během několika týdnů do občanské války. Podle súdánského ministerstva zdravotnictví zemřelo od vypuknutí bojů v polovině dubna přes pět set lidí, víc než sto tisíc jich ze země uprchlo. Zemi hrozí vážná humanitární krize a súdánský konflikt je rizikem pro stabilitu celého regionu.

O kontrolu nad územím o velikosti trojnásobku Francie bojují dva generálové: velitel armády a faktický vládce země Abdal Fattáh Burhán a jeho zástupce v přechodné vládě Mohamed Hamdan Daglo, který zároveň vede mocné polovojenské jednotky. Svědectví z mnoha míst Súdánu, ale především hlavního města Chartúmu, hovoří o intenzivních bojích v ulicích, včetně nasazení bojových letadel.

Nemocnice v dárfúrském al- Fašíru. Foto: Mohamed Gibreel Adam, se souhlasem Lékaři bez hranic

 „Ráno jsme slyšeli hlasitou střelbu a protiletadlovou palbu na stíhačku,“ popsal agentuře AFP jeden z obyvatel jižního Chartúmu. Prudké boje probíhaly v minulých dnech o mezinárodní chartúmské letiště, prezidentský palác a o budovy státního rozhlasu. Zprávy od zahraničních diplomatů popisují rabování v budovách jejich misí, v nemocnicích, ale i v sídlech humanitárních organizací. Dvacet nemocnic muselo podle OSN kvůli bojům a nedostatku zdravotnického materiálu zavřít, což je při rostoucích počtech zraněných velmi znepokojující.

 „Nemocnice se potýkají s výpadky elektřiny, nedostatkem zdravotnického materiálu i vody. Dochází jídlo i generátory,“ popsal situaci v provincii Dárfúr vedoucí mise Lékařů bez hranic Ghazali Babiker. Lékaři podle něj ošetřují pacienty na chodbách, protože lůžka pro pacienty nestačí. „Na porodnickém oddělení se například dvě pacientky dělí o jedno lůžko,“ řekl Babiker s tím, že situace v hlavním městě Chartúmu je ještě mnohem horší. „V období příměří jsme se snažili zásobovat nemocnice v hlavním městě, ale kvůli bojům je to nadále téměř nemožné,“ uvedl o porušování dohod mezi znesvářenými stranami vedoucí súdánské mise.

Příslib příměří

Podle francouzské agentury AFP svitla naděje, že by se situace mohla v následujících dnech zlepšit. Ministerstvo zahraničí sousedního Jižního Súdánu tvrdí, že se povedlo domluvit příměří, jež má začít platit od 4. do 11. května. O tom, že ho bojující strany budou dodržovat, ale pochybují mnozí pozorovatelé s odkazem na porušování předchozích dohod o klidu zbraní.

Tato nejistota velmi komplikuje snahy humanitárních organizací dovézt na místo humanitární pomoc, ale také evakuovat příslušníky zahraničních misí, kteří se ze země nemají jak dostat. Podle informací AFP se zatím ze země podařilo utéct zhruba 100 tisícům příslušníků cizích států. Část odjela na vojenských lodích, které vyslala Saudská Arábie, zhruba dvacet tisíc lidí se zvládlo přepravit prvních týdnech konfliktu do Čadu. Část cizinců ale v Súdánu setrvává i nadále.

Navíc přibývá i takzvaných vnitřních uprchlíků, kteří museli z důvodu bojů opustit své domovy. Těch je podle informací OSN zatím kolem 430 tisíc. Tyto počty se ale můžou ještě zvýšit a tito lidé zůstávají bez pomoci. Organizace Spojených národů přitom uvádí, že ještě před vypuknutím bojů byla na humanitární pomoci závislá zhruba třetina ze 48milionové súdánské populace.

Ve středu přijel do súdánského přístavu Port Sudan nejvyšší humanitární představitel OSN Martin Griffiths, který se snaží podpořit snahy o vyjednání příměří mezi táborem generála Abdala Fataha Burhána a Mohameda Hamdana Dagla velícího polovojenským Jednotkám rychlé podpory RSF. Obě strany vyzval k uzavření příměří.

Přitom právě zástupci OSN byli ještě před několika měsíci ohledně vývoje situace v Súdánu poměrně optimističtí.  V březnu uvedl zástupce generálního tajemníka pro Súdán Volker Perthes, že zúčastněné strany jsou „blíže, než kdy předtím“ urovnání nesvárů a k návratu civilní vlády. V polovině dubna ale v zemi vypukly tvrdé boje. Co tedy zvrátilo očekávané naděje?

Situace v nemocnicích je špatná. Přetlak pacientů, nedostatek lůžek, zdravotnického materiálu i vody a elektřiny komplikují lékařům práci. Foto: Mohamed Gibreel Adam, se souhlasem Lékaři bez hranic

Dva kohouti a Rusko

Z komentářů, které k situaci v Súdánu píší zahraniční pozorovatelé, vyplývají dva možné scénáře a pravda bude zřejmě někde uprostřed. Podle některých nebyl optimismus ohledně návratu k civilní vládě vůbec na místě, protože minimálně jedna ze stran, tedy RSF, o takový vývoj nestála. Navíc ji v posledních měsících podpořilo Rusko a tím získal samozvaný generál Daglo pocit, že se může zaštítit mezinárodní podporou.

Rusové ale nejsou jediným zahraničním faktorem, který mohl nepříznivě ovlivnit vývoj situace. Podle Cholúda Chaira, zakladatele think tanku Confluence Advisory se sídlem v Chartúmu, kterého cituje server Al Monitor, se na nepříznivém vývoji podílela také Saudská Arábie a další mocnosti, které tolerovaly stav armádní kontroly nad Súdánem, místo aby zvýšily tlak na návrat k civilní vládě, která se ujala moci před čtyřmi lety po svržení dlouholetého diktátora Umara Bašíra.

Ten byl svržen prostřednictvím revoluce podpořené armádou, která si ale v zemi i nadále udržovala zásadní vliv a vládu národní jednoty před dvěma lety nakonec odstranila převratem. Faktickým vládcem se tak stal vojenský velitel Abdal Fattáh Burhán, který ale v rámci zachování stability musel do „přechodné vlády“ vojenské junty zapojit i bývalého podporovatele Umara Bašíra a velitele polovojenských jednotek Mohameda Hamdana Dagla zvaného Hemedti.

Burhán se podle analytiků v poslední době snažil o postupné obnovení civilní vlády. V rámci tohoto procesu požadoval, aby se Hemedtiho Jednotky rychlé podpory RSF sestavené převážně z místních arabských kmenů začlenily do armády. To ale jeho „zástupce“ v přechodné vládě a soupeř v jedné osobě odmítal a jejich spor o moc nakonec vyvrcholil v polovině dubna, kdy mezi nimi vypukly otevřené boje.

Konflikt, který se týká všech

Situace je velmi složitá i pro další africké státy. Na straně Burhána stojí Egypt, který potřebuje súdánskou podporu ve sporu s Etiopií. Ta postavila obrovskou přehradu na jednom z přítoků Nilu a jak Egypt, tak Súdán se obávají poklesu svých zásob vody. Egypťané se nepřímo stali i součástí bojů poté, co Hemedtiho jednotky zlikvidovaly několik egyptských stíhaček na chartúmském letišti a zajaly jejich posádky a podpůrné týmy. Několik desítek egyptských vojáků bylo údajně předáno Egyptu zpět, stíhačky Mig-29M2 jsou ale podle informací serveru Al Monitor neschopné letu. Byl to právě egyptský prezident Abdal Fatáh Sísí, který teď varoval před rozšířením konfliktu a destabilizací celého regionu.

Své zájmy má v konfliktu také Saúdská Arábie, která v posledních letech nakoupila na súdánském území rozsáhlé zemědělské pozemky coby „pojistku své potravinové bezpečnosti“. Rijád, který se se svými vojenskými loděmi zapojil do evakuace příslušníků zahraničních diplomatických sborů a dalších cizinců, oznámil, že ozbrojená skupina v úterý napadla a poškodila vybavení saúdskoarabského kulturního centra v Chartúmu, a zároveň vyzval k ukončení násilí. Na čí stranu by se při protahování konfliktu případně Saúdové postavili, ale není úplně jasné.

Podle politických analytiků udržovali kontakty s oběma vojenskými vůdci, podobně jako Rusové. Ti teprve nedávno podepsali se Súdánem dohodu o výstavbě zázemí pro ruskou flotilu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov navštívil Chartúm 9. února tohoto roku a o stavbě „logistického centra“ v Port Sudan na břehu Rudého moře jednal podle pozorovatelů, jak s Burhánem, tak Hemedtim, ačkoliv ruské zájmy prosazoval výhradně druhý jmenovaný.

Zlaté pruty do Moskvy

Rusko operuje v Súdánu už přibližně šest let prostřednictvím vlastních polovojenských jednotek Wagnerovců, kteří provozují v zemi továrnu na zpracování zlata. Reportáž ze severovýchodního Súdánu, kde se továrna nachází, zveřejnila minulý měsíc německá stanice Deutsche Welle. „Rusové kupují téměř všechno,“ řekl jejím redaktorům jeden z horníků, který pracuje v místních zlatých dolech. Většina těžby prý končí ve zpracovatelském závodě vlastněném zakladatelem Wagnerovy skupiny a přítelem Vladimira Putina Jevgenijem Prigožinem. „Rusové můžou zaplatit téměř čtyři tisíce dolarů za náklaďák zlata, často se snaží koupit všechno zlato, co vytěžíme,“ popsal Deutsche Welle horník Omar.

Wagnerovci v Súdánu začali působit ještě za vlády Omara Bašíra, který je do země „pozval“ po moskevské schůzce s Vladimirem Putinem v roce 2017. Kromě podnikatelských aktivit prostřednictvím společnosti Meroe Gold, která je teď na americkém sankčním seznamu, navázali Rusové úzkou spolupráci s Muhamedem Daglem „Hemedtim“ a jeho RSF, jejíž členové měli poskytovat „ochranu“ ruským podnikatelům a obchodníkům se zlatem. Členové RSF podle německých novinářů také měli fungovat jako ochranka Prigožinovy továrny.

Podle zahraničních komentátorů sehráli Rusové a jejich vztahy s Hemedtim posléze nezanedbatelnou roli ve svržení prodemokratické civilní vlády v říjnu 2021. A byl to Hemedti, kdo po začátku ruské invaze na Ukrajinu odletěl do Moskvy vyjednávat výstavbu ruské vojenské a logistické základny na břehu Rudého moře, což byly plány, se kterými generál Burhán údajně nesouhlasil.

Podle amerického deníku New York Times měl navíc Hemedti do Moskvy při této návštěvě letadlem přepravit značné množství zlatých prutů. Americká televize CNN později přinesla informace, že v súdánské státní pokladně „chybělo v roce 2021 téměř 33 tun zlata v hodnotě přibližně dvou miliard dolarů“. Podle amerických médií je to teď právě Hemedti a jeho polovojenské jednotky, které v současném konfliktu mají těžit ze vztahů s Wagnerovci. Nevylučují, že od nich dostávají zásoby zbraní pro boj se súdánskou armádou.

Podle Deutsche Welle je ale vojenská podpora Kremlu Hemedtiho jednotkám neprůkazná: „I když se zdá, že Wagnerovci nabídli Hemedtimu vojenskou pomoc, jejich zapojení do konfliktu zůstává nejasné,“ řekla německé televizní stanici odbornice na aktivity Wagnerovců v Africe Isabella Currie.

Ta zastává názor, že ani Kremlu se nemusí hodit nestabilita způsobená občanským konfliktem v Súdánu a to nejen z důvodu ohrožení ruských ekonomických zájmů v zemi, ale také v sousední Středoafrické republice, kde mají Wagnerovci „neoficiální“ africkou základnu. Destabilizace Súdánu, světového třetího největšího vývozce zlata, potažmo celé oblasti, není v zájmu prakticky žádné ze sousedních zemí. Dá se tedy předpokládat, že se jejich představitelé spolu s OSN budou snažit dohnat znesvářené „generály“ k jednacímu stolu.

V tuto chvíli Súdánci trpí akutním nedostatkem potravin, vody, léků a pohonných hmot. V zemi navíc pobývá kolem milionu uprchlíků z okolních zemí, tedy z válkou zmítaného Jemenu, ale i ze Sýrie, Eritreje, Etiopie a Středoafrické republiky.