Společnost Meta, která provozuje Facebook a Instagram, blokuje obsah i celé účty některých novinářů a médií. Připravuje je tím o příjem a zároveň porušuje evropský zákon, který platí už od loňského srpna. České profesní organizace vytvořily společnou samoregulaci a žádají platformy, aby začaly neprodleně dodržovat zákon a komunikovat se zástupci profese. Vydavatele a novináře také vyzývají, aby se k samoregulaci přidali, pokud chtějí alespoň do budoucna takovým případům zamezit.

Na konci minulého týdne zablokovala společnost Meta instagramový účet webu Page Not Found, který založili a provozují novináři Apolena Rychlíková a Jakub Zelenka. Šéfredaktorka webu Apolena Rychlíková si myslí, že důvodem by mohly být texty o sociální síti Telegram.

„Poslední měsíce se věnujeme hlavně osvětovým textům o nebezpečích na velkých platformách. Pokud nás zablokovali za prevenci a odhalování rizik, je to o to smutnější,“ napsala Rychlíková na LinkedIn.

„Protože Meta zde nemá zastoupení, pokusíme se projít jejich automatickým systémem a požádat o pomoc organizace, které se podobnými případy zabývají. Šance jsou však nejisté a hrozí, že na této platformě nebude moci v dohledné době Page Not Found působit.“

K takovým problémům by v současné době přitom již nemělo docházet, ze strany provozovatelů sociálních sítí jde o protizákonné jednání. Nedodržují totiž Evropský zákon o svobodě médií (EMFA), který je plně účinný od 8. srpna 2025.

Ignorováním zákona mohou být provozovatelé platforem zodpovědní i za extrémní škody, ke kterým došlo v uplynulých týdnech v Srbsku. Tam se koordinované útoky botů na instagramové účty nezávislých médií staly novou zbraní cenzury.

Nezákonným obsahem jsou veškeré informace, které porušují právo EU nebo vnitrostátní právo členských států.

Jen mezi 8. a 30. lednem zaznamenala Nezávislá asociace novinářů Srbska (NUNS) nejméně 12 koordinovaných útoků botů na instagramové účty nezávislých médií v Srbsku, které byly následně Metou zablokovány.

Dotčenými médii jsou Nova.rs, Nova S, Nova TV, Zoomer, Radar, Autonomija, VOICE, Danas, N1, Ozon Press a také fotoreportéři Irena Radosavljevićová a Gavrilo Andrić.

Na Srbsko se evropský zákon nevztahuje, ale jeho nedodržování může mít v krajním případě stejný dopad jako jeho absence. Vydavatelé v zemích EU ale mohou již následné škody vymáhat soudně.

Provozovatelé porušují zákon

Moderování obsahu na sociálních sítích mají regulovat dva nové evropské zákony: Akt o digitálních službách (DSA) a Akt o svobodě médií (EMFA).

17. února 2024 nabyl plné účinnosti Akt o digitálních službách (DSA), který nařizuje provozovatelům platforem jako je Meta, X, Google a další, aby obsah na sociálních sítích moderovali a aby blokovali a odstraňovali vše, co bude vyhodnoceno jako nezákonné či škodlivé. Důvodem je ochrana zejména nezletilých uživatelů.

Profesní organizace zastupující novináře a vydavatele vytvořily společnou samoregulační platformu a nastavily jasná pravidla, jak má celý proces probíhat.

Nezákonným obsahem jsou veškeré informace, které porušují právo EU nebo vnitrostátní právo členských států. Škodlivým obsahem mohou být příspěvky podněcující k terorismu, obrázky nebo obsah zobrazující zneužívání dětí a obsah propagující násilí, rasismus nebo xenofobii.

Zablokovány by měly být také intimní snímky publikované bez souhlasu dotyčného, prodej nebezpečných nebo padělaných produktů či publikace materiálu chráněného autorskými právy. Platformy mají také zmírňovat rizika, která mohou ohrozit bezpečnost, zdraví a základní práva.

Měly by proto omezovat šíření dezinformací, a to zejména během krizí, a také cílenou šikanu dětí i dospělých.

Aby se ale pověstně s vaničkou nevylilo i dítě a aby algoritmy neblokovaly na základě určitých výrazů naopak i obsah užitečný a důležitý, jakým je zejména zpravodajství, přinesl následný Akt o svobodě médií (EMFA) další opatření. Nařídil platformám, aby přistupovaly k zpravodajským médiím a novinářům jinak, než k ostatním běžným uživatelům.

Platformy tak mají povinnost zavést pro vydavatele a novináře funkci sebeprohlášení. Ta má fungovat v podstatě na principu čestného prohlášení, kterým dotyční potvrdí, že splňují podmínky uvedené v zákoně EMFA a že se na ně tedy vztahují zvláštní ochranná opatření proti neoprávněnému smazání obsahu.

Následné pokyny Evropské komise upřesnily, že funkce sebeprohlášení má být jednoduchá, ve stylu zaškrtávacího políčka.

Pokud provozovatel platformy i přesto vyhodnotí obsah jako škodlivý či nelegální podle zákona DSA, musí o tom dotyčného vydavatele či novináře informovat předem a dát mu 24 hodin na reakci a vysvětlení ještě před případným smazáním obsahu.

Výrazně pomoci má také pokud vydavatel či novinář už v sebeprohlášení uvede, že je členem samoregulačního orgánu a uvede na něj kontakt. V takovém případě může provozovatel platformy od blokace rovnou upustit, nebo se v případě pochyb obrátit právě na samoregulátora.

EMFA platformám také ukládá povinnost, aby samoregulačním orgánům či regulačním úřadům poskytly přímý kontakt na své zástupce, na které by se mohly tyto orgány obracet v případě řešení problémů.
Tyto podmínky platí již ode dne, kdy vstoupila v plnou účinnost EMFA, což bylo 8. srpna 2025.

Vzhledem k tomu, že provozovatelé platforem dosud neposkytly ani funkci sebeprohlášení, ani přímý kontakt na své zástupce, a zároveň obsah zpravodajských médií blokují, porušují tím již nyní zákon EMFA.

Mediální trh není džunglí

Česká mediální scéna je naopak na případy jednání o blokaci obsahu na sociálních sítích připravena. Profesní organizace zastupující novináře a vydavatele vytvořily společnou samoregulační platformu a nastavily jasná pravidla, jak má celý proces probíhat.

Aktivně se také snaží získat kontakty na zástupce velkých platforem, s nimiž by mohly řešit případy jako je například blokace webu Page Not Found.

„Vyzýváme provozovatele velkých platforem a sociálních sítí, aby začali dodržovat zákon a neprodleně nám poskytli přímý kontakt na příslušné zástupce svých firem. Není možné, aby v současné nelehké době vydavatelé přicházeli o další příjmy v důsledku protizákonné blokace jejich obsahu na sítích. My jsme za český mediální trh své domácí úkoly splnili a za naši asociaci mohu říci, že to samé očekáváme také od plaforem. V opačném případě mohou samozřejmě poškození vydavatelé využít zákonné prostředky a domáhat se ušlého zisku,“ konstatuje Libor Matoušek, předseda Asociaci online vydavatelů.

Tento historicky první společný samoregulační mechanismus mediálního prostředí v ČR vznikl oficiálně na konci ledna podpisem memoranda.

Tomuto momentu předcházely déle než rok trvající debaty zástupců všech profesních mediálních organizací i veřejnoprávních médií. Z těchto debat vzešlo tzv. samoregulační desatero (Desatero), což je stručný dokument shrnující hlavní etické zásady novinářské profese.

Zástupci asociací následně podepsali memorandum k tomuto Desateru. To stanoví způsob, jak se bude Desatero používat v praxi – jak se mohou jednotlivá média připojit, kdo bude dohlížet na dodržování pravidel a jak budou mezi sebou profesní organizace spolupracovat.

Připojit se vedle členů jednotlivých asociací mohou i vydavatelé, kteří členy žádné z nich nejsou. Mohou tak učinit prostřednictvím příslušné signatářské profesní organizace, která odpovídá jejich zaměření. Bližší informace jsou dostupné na webech signatářských asociací.

Samoregulační platforma má vedle zastupování vydavatelů a novinářů vůči platformám také kultivovat mediální prostředí a hlídat kvalitu novinářské práce. Dopad by měl být opravdu znatelný, vzhledem k tomu, že se k tomu zavázaly i velké komerční subjekty.

„Komerční i veřejnoprávní média a novináři se shodli na základních principech transparentní, etické a odpovědné novinářské práce. Věříme, že samoregulační desatero napomůže ke kultivaci zpravodajství i orientaci diváků a čtenářů v dnešní turbulentní době,“ uvedl při podpisu memoranda Marek Singer, prezident Asociace komerčních televizí.

„Kromě jiného je to i zcela jasný signál pro představitele vládní moci, že český mediální trh není džunglí, ale oborem, v němž platí jasná pravidla, která se všichni zúčastnění zavázali dodržovat,“ shrnuje Ivana Šuláková, předsedkyně Syndikátu novinářů ČR.

Ústav nezávislé žurnalistiky, který provozuje HlídacíPes.org, je spoluzakládajícím členem AOV. Autorka článku je členkou představenstva AOV.