Německo čeká po předčasných volbách sestavování nové vlády. Výsledky voleb, které potvrdily, že společností hýbou především témata migrace a bezpečnosti, zamíchaly rozložením sil ve spolkovém sněmu. Přestože vítězem voleb je unie křesťanských demokratů CDU s bavorskou CSU, pravicově populistická AfD jí z druhého místa šlape na paty. A zdaleka to již není problém jen zemí bývalého východního Německa.

Waldkraiburg je městečko se zhruba 26 tisíci obyvateli, které leží zhruba v polovině cesty mezi Mnichovem a Salzburgem. Nachází se zde velké ubytovací zařízení pro žadatele o azyl, jehož kapacita je až 400 osob.

A právě to je zdrojem řady konfliktů i obav místních obyvatel. Podle německých médií je většina obyvatel zařízení původem z afrických zemí.

O tom, že tradiční strany nedokázaly dosud na situaci ve městě uspokojivě reagovat, svědčí právě výsledky letošních voleb. Waldkraiburg patří do volebního obvodu Altötting-Mühldorf, v němž dříve tradičně drtivě vítězila právě CSU.

I v samotném městě Waldkraiburg ještě v roce 2018 pro CSU hlasovalo 43,2 procenta waldkraiburských voličů a AfD zde získala 19,2 procenta. Již s tímto výsledkem bylo ale město nazýváno bavorskou baštou AfD.

A letos se poměr výsledku voleb v některých částech Waldkraiburgu dokonce otočil. Pro AfD zde hlasovalo 47,3 procenta voličů, zatímco pro CSU jen 19,9 procenta.

Také v Pürtenu, další obci v okresu Waldkraiburg zvítězila AfD před CSU, když získala 38,4 procenta, zatímco CSU pouze 30,7 procenta.

Voliči ostatních měst v obvodu Altötting-Mühldorf sice tato čísla vyrovnali, takže Stephan Mayer získal za celý volební obvod 43,9 procenta hlasů v prvním kole. Kandidát AfD Andreas Wahrlich skončil druhý s 23,5 procenta.

Altötting-Mühldorf navíc není zdaleka jediným bavorským volebním obvodem, kde AfD výrazně uspěla, ve většině bavorských volebních obvodů je druhou nejsilnější stranou. V obvodě Deggendorf, který leží poblíž českých hranic, získala tato strana dokonce 29,2 procenta.

Mayer chce trvalé kontroly

Politická kariéra 51letého Stephana Mayera, který je poslancem Spolkového sněmu od roku 2002 a patřil tak dlouho mezi nejmladší německé poslance, připomíná příběh nejdéle sloužícího českého poslance Marka Bendy. Také Mayer studoval práva a je známý svými konzervativními postoji.

Ve volbách v roce 2009 získal Mayer 60,7 % primárních hlasů a dosáhl tak třetího nejlepšího výsledku v Německu. Od voleb v roce 2021 působí jako mluvčí své parlamentní frakce pro oblast sportu.

Tématu migrace se Stephan Mayer věnoval už od začátku migrační krize v roce 2015. Obyvatele Waldkraiburgu ale letos už zjevně nepřesvědčil.

Již na začátku roku 2017 předložil Mayer spolu se stranickým kolegou Arminem Schusterem z CDU společný návrh na flexibilní cíl, kolik žadatelů o azyl by Německo mělo ročně přijmout, jako kompromis, který měl ukončit tehdejší spor mezi CDU a CSU ohledně imigrace.

CSU v té době navrhovala zastropovat počet migrantů pro Německo na 200 tisíc ročně. Toto číslo pak předloni zopakoval pravděpodobný budoucí německý kancléř Friedrich Merz.

Migrační politika byla tématem Mayerovy agendy také v letošní předvolební kampani. Vyzval k přísnějším opatřením proti nekontrolované migraci a zdůraznil, že Německo musí opět samo rozhodovat o tom, kdo do země přijde.

Slíbil také, že podpoří výstavbu nového ubytovacího zařízení pro spolkovou policii v Mühldorfu, který se nachází v blízkosti dálnice A94.

Na otázky HlídacíPes.org Mayer neodpověděl. Jakou politiku bude jeho strana v otázkách migrace zastávat, nicméně popsal v odpovědi voličům na webu Abgeordnetenwatch na konci ledna.

„Tento týden jsme v Parlamentu převzali iniciativu za zásadní změnu politiky vnitřní bezpečnosti, zabezpečení hranic a ukončení nelegální migrace… V našem návrhu Pět bodů pro bezpečné hranice a ukončení nelegální migrace jsme převzali klíčové požadavky předsedy naší parlamentní skupiny Friedricha Merze: Na všech německých státních hranicích budou trvalé hraniční kontroly a všechny pokusy o nelegální vstup budou bez výjimky odmítány. Lidé, kteří jsou povinni opustit zemi, již nesmí být na svobodě. Musí být okamžitě vzati do vazby. Spolková vláda by měla ještě více než dosud podporovat spolkové země při vymáhání povinnosti opustit zemi vytvořením spolkových deportačních center. Federální policie má být rovněž oprávněna přímo žádat o vydání zatykače na osoby povinné opustit zemi za účelem jejich deportačního zadržení nebo vzetí do výjezdní vazby. Kromě toho mají pachatelé trestných činů a nebezpečné osoby, které jsou povinny opustit zemi, zůstat v detenčním centru na dobu neurčitou, dokud se dobrovolně nevrátí do své vlasti nebo dokud nebude moci být vykonáno jejich vyhoštění.“

CSU/CDU dále navrhovala například zavedení povinného uchovávání IP adres pro boj proti závažné trestné činnosti – zejména teroristickým trestným činům a dětské pornografii.

AfD skoro na dvojnásobku

Stephan Mayer je jedním ze 101 poslanců, které budou zastupovat Bavorsko ve spolkovém sněmu v Berlíně. Z toho 44 poslanců je ze strany CSU a 22 z AfD. Zelení a SPD mají po 14 poslancích, Levice 7.

Volební účast v Bavorsku byla 84,5 procenta – o dva procentní body vyšší než výsledek za celé Německo. Celoněmeckých 82,5 procenta je nejvyšší volební účast od voleb v roce 1990.

V novém spolkovém sněmu zasedne 208 křesťanských demokratů (CDU/CSU), 120 sociálních demokratů (SPD), AfD získala 152 křesel. Zelení 85, Levice 64, jednoho poslance má strana SSW, která reprezentuje dánskou a frískou menšinu.

Po posledních volbách v roce 2021 měla CDU/CSU 197 poslanců, SPD 206, AfD 83, Zelení 118 a Levice 39. Dále měla 91 křesel také liberální strana FDP, která nyní ze spolkového sněmu zcela vypadla.

Vítěz voleb Friedrich Merz (CDU/CSU) už řekl, že chce vytvořit vládu s SPD, která by měla ve spolkovém sněmu většinu s celkem 328 poslanci. Merz doufá, že nová vláda pod jeho vedením vznikne do Velikonoc.

Podle zákona se musí nový Spolkový sněm sejít na svém prvním zasedání nejpozději do třiceti dnů po volbách, tj. do 25. března. Koaliční jednání však mohou trvat i déle.

Merz označil za klíčová témata jednání zahraniční a bezpečnostní politiku, migraci a stav ekonomiky. Sporným bodem by se mohlo stát financování obrany a bezpečnosti Německa a další podpora Ukrajiny v obraně proti Rusku.