Byla to před necelými pěti lety velká sláva. Příchod Bank of China do Prahy měl punc velkolepé události na úrovni přijetí nejvýznačnějších světových státníků.

Na Pražském hradě ve Španělském sále byly vedle prezidenta a Číňanů také špičky tuzemského byznysu: zástupci PPF a Home Creditu Petra Kellnera, Marek Dospiva z Penty, zástupci ČNB nebo ČEZ. Co z nadšeného přivítání čínských bankéřů s odstupem let zbylo?

Přijďte za námi do třetího patra.

Webové stránky v češtině tuzemská pobočka Bank of China nemá. Telefon s koncovým trojčíslím 666 ale funguje. V českých bankách běžně telefony „bere“ automat s varováním, že „v rámci zkvalitňování služeb zákazníkům bude hovor nahráván“. V pražské Bank of China automat není, na třetí zazvonění odpovídá mladý dámský český hlas a ptá se, s čím může pomoci. „Ne, pobočka zatím nefunguje,“ informuje.

Pobočka je skutečně zamčená. Z ulice Na Florenci je do ní ale dobře vidět. Působí luxusně, je v moderních prostorách komplexu Florentinum, které koncem roku 2016 od skupiny Penta koupila tehdy ještě v Česku expandující čínská společnost CEFC.

Prostory jsou sice na potenciální klienty připravené (i když původně rozmístěné židle již z místnosti zmizely), zejí však prázdnotou. Nikdo se ani počátkem ledna 2020 neobtěžoval přelepit přání k novému roku 2019.

Uprostřed místnosti je směrem do ulice natočená cedule s informací v čínštině i v češtině: „Vážení klienti, tato pobočka zatím není v provozu. V současné době jsou naše služby pouze pro korporátní klientelu. V případě zájmu prosím navštivte naši kancelář ve 3. patře budovy D.“

Finance pro ČEZ, Pentu či EPH

Těžko říct, zda za Bank of China do třetího patra museli dorazit i zástupci velkých hráčů českého byznysu.

V roce 2017 dal šéf pobočky Bank of China rozhovor ekonomickému deníku E 15. Vedle floskulí o skvělém Česku a báječné spolupráci jmenoval i několik konkrétních firem, s nimiž hodlá banka spolupracovat, či již spolupracuje.

„S Pentou a s KKCG diskutujeme o několika konkrétních obchodech. Jsme si navzájem prospěšní, jim může pomoci naše síla na čínském trhu, oni nám zas mohou dodat zkušenosti se svými zákazníky. S Pentou pracujeme na některých projektech například v medicínském byznysu, děláme ale i pro ČEZ nebo EPH,“ řekl v červnu 2017 šéf pražské pobočky Hou Wenbo.

Jmenované firmy spolupráci s Bank of China potvrzují. „Participují v našem krátkodobém financování a účastnili se na emisi obligací ve 2018,“ říká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

„S Bank of China spolupracujeme. Přesněji – je součástí bankovního klubu, jehož prostřednictvím financujeme dvě rozsáhlé investice,“ říká mluvčí Penty Ivo Mravinac.

„Vzhledem k velikosti naší skupiny a z ní vyplývající potřebě diverzifikovat spolupracujeme víceméně se všemi světovými bankami a Bank of China mezi ně patří. Spolupráce s tímto bankovním ústavem probíhá zejména v oblasti financování subholdingu EP Infrastructure, tedy zjednodušeně řečeno v infrastrukturní části EPH. Konkrétně se BoC spolu s ostatními světovými bankami podílela na vydání dluhopisů EP Infrastructure,“ vysvětluje mluvčí EPH Daniel Častvaj.

Zavřené dveře a prázdná pobočka Bank of China v Praze v budově Florentinum.

Bank of China má oblast střední Evropy zmapovanou poměrně dobře. Už od roku 2003 působí v Budapešti (česká kancelář je v podstatě pobočkou té maďarské). Jak při vzpomínaném slavnostním večeru na Pražském hradě zdůraznil předseda představenstva banky Tchien Kuo-li, Bank of China finančně pomáhala i Petru Kellnerovi a jeho PPF při ovládnutí telekomunikační společnosti O2.

Bank of China je také součástí konsorcia čínských bank, u nichž má relativně nově miliardy půjčené i holding Agrofert.

Ten v poslední výroční zprávě zveřejnil seznam financujících bank a výši poskytnutých úvěrů. Hlavní změnou bylo splacení pětimiliardové půjčky u německé IKB Deutsche Industriebank. Tu nahradil podobně vysoký úvěr od konsorcia osmi bank, zčásti z Asie: právě Bank of China, dále Industrial and Commercial Bank of China (ICBC), The Korean Development Bank a United Taiwan Bank.

Zeman: Číňané zklamali

Podle neoficiálních informací má pražská pobočka zhruba osmdesát zaměstnanců. S ohledem na to, že se jedná o státní podnik, zaměstnanci prý do Česka vyjíždějí v podstatě v diplomatickém režimu, na čtyři roky, i s rodinami. Oficiálně však diplomatický status nemají.

V angličtině banka na svých stránkách připomíná, že svou pobočku otevřela v srpnu 2015 a že jde o první čínskou banku působící v Česku.

„Naším cílem je propagace a podpora ekonomických aktivit a vzájemného obchodu mezi Čínou a Českem, nabízet profesionální, rychlý a pohodlný servis ve všech aspektech a reagovat na poptávku jak čínských, tak místních zákazníků,“ píše na webu v angličtině s tím, že „cílem je hrát roli mostu mezi významnými českými a čínskými společnostmi“ a nabízet financování velkých investičních projektů.

Tedy přesně té oblasti, o níž čerstvě český prezident Zeman, jinak dlouholetý propagátor česko-čínské spolupráce, prohlásil, že „čínská strana nesplnila, co slibovala“. Zeman proto také nepojede v dubnu do Číny na summit 17+1, jednání Číny se zeměmi střední a východní Evropy.

Zda to bude mít vliv i na chuť Bank of China držet nadále v Praze v podstatě symbolickou pobočku, ukáže až čas. Ještě vloni bylo ale o bance ve vztahu k Česku docela slyšet. I když šlo hlavně o mateřskou společnost v Číně, spíše než o českou pobočku.

Slibované miliardy pro Čechy

V dubnu 2019 například podepsali zástupci Bank of China a společnosti CITIC memorandum o investicích v Česku. Bez zajímavosti není, že hlavní propagaci této spolupráci dělal hradní kancléř Vratislav Mynář. Podle jeho tehdejších vyjádření by měly investice CITIC v příštích dvou letech dosáhnout jedné miliardy dolarů (asi 23,1 miliardy korun). A právě Bank of China měla podle něj na plánovanou expanzi garantovat finance.

V sídle Bank of China bylo v dubnu 2019, v rámci oficiální návštěvy prezidenta Miloše Zemana v Číně, podepsáno i memorandum o porozumění Bank of China a českou firmou Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače.

V dubnu 2019 bylo podepsáno i memorandum mezi Bank of China a Hospodářskou komorou ČR.

Banka v něm podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého slíbila českým firmám úvěrový rámec až dvě miliardy dolarů (asi 46,2 miliardy korun). Za předpokladu, že na české straně budou k dispozici „dobré projekty, které splní bankovní parametry Bank of China“.

Šlo však o nezávaznou deklaraci, ne o příslib konkrétních úvěrů na konkrétní investice.

„Hospodářská komora vytipovala firmy, kterým nabídla jednání s pracovníky Bank of China. Setkání se uskutečnilo v půlce loňského října v pražském Florentinu. Konkrétní jednání o investičních plánech firem ale probíhají již bez naší asistence. Nedisponujeme informacemi o konkrétních jednáních mezi námi vytipovanými firmami a Bank of China, nicméně nevylučujeme, že podniky prostředky pro jejich investiční záměry již čerpají,“ říká s odstupem času mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.