Babišova novela: k údajům o majitelích „utajených firem“ se dostanou jen vyvolení

Ministerstvo financí předkládá novelu zákona, díky níž měly být zveřejněni koneční vlastníci společností. Čtyři nevládní organizace varují, že návrh neplní svůj účel, a že k informacím budou mít přístup jen vyvolení. Informuje o tom Centrum nezávislé investigace.

Během příštího roku by měla začít platit novela zákona proti praní špinavých peněz, která nově zavede povinnost uvádět v obchodním rejstříku jména skutečných vlastníků firem. Česká vláda návrhem novely reaguje na požadavky Evropské unie.

Prvotní očekávání z odkrytí dosud utajovaných vlastníků firem kazí bližší pohled na připravovanou novelizaci. Ministerstvo spravedlnosti totiž pro resort financí připravilo variantu, ve které se k informacím o skutečném majiteli dostanou jen vyvolení.

(Ne)odkryto

„Je třeba si uvědomit, že smyslem úpravy není zveřejnění majetkové a mocenské struktury právnických osob „per se“, ale pro účely předcházení zneužívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu,“ zdůvodňuje toto omezení Kristina Labohá z tiskového odboru Ministerstva spravedlnosti. „Pro tyto účely není nutné, ani žádoucí, aby byla informace o skutečném majiteli zcela veřejná.“

Tuto skutečnost ale ostře kritizují čtyři nevládní organizace Nadační fond proti korupci, Centrum aplikované ekonomie, Lexperanto a Naši politici. Společně upozorňují na to, že návrh nesplňuje zásadní kritéria pro dosažení kýženého efektu – tedy odkrytí vlastnické struktury anonymních společností, za kterými se často schovávají lobbisté napojení na politiky.

„Ministerstvo se brání zveřejňovat konečné vlastníky s argumentem, že pro řešení praní špinavých peněz to není nutné. K tomu, že boji s korupcí ve veřejných zakázkách by zveřejňování vlastníků naopak velmi pomohlo, však ministerstvo mlčí. Nikdo nevysvětlil, proč se v tomto případě samo omezuje pouze na boj s jedním typem kriminality a druhý ignoruje,“ upozorňuje Michal Voda z nevládní organizace Naši Politici (pozn. red.: tato organizace je provozovatelem Centra nezávislé investigace).

Veřejně neveřejné

Ministerstvo spravedlnosti, které pro resort financí novelu připravilo, počítá s tím, že by se k informacím o skutečných vlastnících měly dostat jen některé instituce na základě registrace. Ty jsou taxativně vyjmenované a je jimi třeba zmíněný FAÚ.

K informacím by se sice mohli dostat například i investigativní novináři, jenže jejich přístup by byl omezen striktními kritérii. Novinář totiž bude muset před rejstříkovým soudem prokázat, že informaci potřebuje v souvislosti s „předcházením trestné činnosti a financování terorismu.“

Ale ani poté, co by novinář tuto podmínku splnil, by neměl vyhráno. Informace totiž dostane ve velmi omezené podobě – například bez identifikačních osobních údajů.

Stanovená kritéria jsou podle protikorupčních nevládních organizací velmi problematická. „To v podstatě odporuje reálné praxi investigativního novináře. Většinou nemůžete předem prokazovat soudu, že firma XY je nestandardní, to většinou zjistíte právě až po rozkrytí skutečných skrytých majitelů,“ vysvětluje Voda z organizace Naši politici.

Podle ministerstva spravedlnosti ale není primárním cílem umožnit k údajům o vlastnících přístup veřejnosti. „Nelze mít za to, že zmíněný zájem má každý,“ konstatuje Kristina Labohá z ministerstva.

Pět zásad

K navrhované podobě novely se kriticky vyjádřily v podrobném stanovisku nevládní organizace Nadační fond proti korupci, Centrum aplikované ekonomie, Lexperanto a Naši politici. Společně upozorňují na to, že návrh nesplňuje zásadní kritéria pro dosažení kýženého protikorupčního efektu, a přidaly pět zásad, jež by měly situaci napravit:

• Informace zveřejňované v rejstříku konečných vlastníků musí být veřejně přístupné – nikoliv pouze pro vybrané subjekty.
• Návrh nemá zatěžovat rejstříkové soudy.
• Je nezbytné, aby bylo zavedeno pravidlo, že společnost, která nebude mít zveřejněné informace o své vlastnické struktuře, nebude moci získat veřejné prostředky (například veřejné zakázky či dotace).
• Příjemci veřejných prostředků musí odhalit své vlastníky už při výrazně menších majetkových podílech, než navrhovaných 25 %.
• Návrh je nutné doplnit o požadavek, že ve vlastnické struktuře se nesmí objevit vlastníci, jejichž akcie byly registrované v zemích, které nepřijaly Úmluvu OSN proti korupci.

Více informací zde.