Uživatel

Post Bellum

Jsme si blízko, jezdili jsme stejnými antony. Jak se na Ostravsku vydávaly samizdaty

V polovině 80. let to bylo ze severní Moravy do Prahy tak daleko, že je dnes těžké si to představit. Nebyly mobilní telefony ani internet. Veškerý tisk pod kontrolou komunistické strany. Lidé, kteří na Ostravsku nesouhlasili s režimem a chtěli s tím něco dělat, byli izolováni a vystaveni častější a často brutálnější estébácké perzekuci. Vzpomínky dvou z nich jsou

Jíst jen namáčený chleba a v posteli předstírat spálu. Vzpomínky dětí na ukrývání před gestapem

Když se v Čechách a na Moravě připomíná konec nacistické okupace, o židovských osudech se příliš nemluví. Z celkových 343 tisíc obětí nacismu v Československu bylo přitom 270 tisíc těch židovských. V první řadě to ale byli českoslovenští občané a se židovstvím jako určujícím „znakem“ mnohé spojil až nacistický antisemitismus. V Příbězích 20. století tentokrát vzpomínají dvě dívky z tzv. smíšených manželství.

Mukl nesmí mít emoce, vzpomíná vojenský pilot, který šel do Jáchymova i kvůli „prdelaté Martě“

Gumové holínky, kalhoty i plášť. Muži podobní rybářům na výlovu rybníka vyfárali z uranové šachty. Jáma Ležnice byla zbudována na kopci, pod kterým se táhlo údolí řeky. Výhled do krajiny přinášel vždy nesmírnou úlevu, popisuje své roky v Jáchymově dnes 91letý Antonín Zelenka, vojenský pilot, kterého v roce 1949 uvěznili za šíření protikomunistických letáků. Jeho vzpomínky jsou součástí

„Zbyl jsem sám.“ Posledního mrtvého politického vězně z kriminálů ČSSR dodnes u soudů hájí bratr

Nedávno uplynulo třicet let od smrti disidenta Pavla Wonky. Zemřel 26. dubna 1988 za dosud nevyjasněných okolností ve věznici v Hradci Králové. Jeho starší bratr Jiří Wonka se v posledních desetiletích věnuje péči o bratrův odkaz. Soudí se s lidmi, kteří Pavla Wonku zpochybňují, poslední proces vyhrál před měsícem. Sám Jiří Wonka byl před Listopadem pronásledovaný. Jeho život je

Kořalka s lidskou tváří a bezedný Havlův batoh. Před 40 lety se v lese potkali disidenti z Česka a Polska

Čeští disidenti, oslněni polským protikomunistickým hnutím, uspořádali v létě 1978 setkání českých a polských disidentů na hranicích. Tajnými kódy určili místa v horách, kde si obě strany vyměňovaly samizdaty. Vzpomínky aktérů těchto kuriózních výšlapů do přírody co nejdál od režimu jsou součástí Příběhů 20. století.

Chartistka z domku u trati. Jak komunismus ničil lidem životy, i když byl sám v posledním tažení

Když chce člověk zůstat poctivý a rovný, musí se umět něčeho vzdát. Jiřina Čechová se toho pravidla drží: za komunismu nebyla ve vězení, není známá disidentka, „jenom“ žila slušně a snažila se dělat smysluplné věci. Za to ztratila zaměstnání gymnaziální profesorky, obtěžovala ji StB a musela se vzdát představ o kariéře. Její život je součástí