Armáda České republiky zvažuje nasazení dobrovolníků z aktivních záloh do řešení současné epidemiologické krize. Podle informací HlídacíPes.org aktuálně zjišťuje, kolik vojáků v záloze je ochotných v terénu pomoct profesionálním vojákům. Doposud přitom armáda jejich zapojení odmítala s tím, že je schopna své úkoly plnit i bez nich.

Aktuálně má v terénu pomáhat zhruba čtyři tisíce vojáků při kontrolách vzhledem ke zpřísněným krizovým opatřením, která omezují volný pohyb osob na území České republiky. Další vojáci pomáhají také v nemocnicích a sociálních zařízeních nebo na odběrových místech.

„Do současné doby byla opatření plněna vždy profesionálními vojáky a vojáci v Aktivní záloze byli a jsou připraveni jako záloha pro případ, kdy kapacity profesionálních jednotek k plnění stanovených úkolů již nebudou dostatečné,“ říká pro HlídacíPes.org mluvčí Kanceláře náčelníka Generálního štábu Armády České republiky Magda Dvořáková.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

Profesionálním vojákům by brzy mohli podle informací HlídacíPes.org pomáhat i dobrovolníci z řad záložáků. Není však zatím jasné, na jakých pozicích. Armáda již mezi záložáky začala zjišťovat, kolik by se jich bylo ochotno zapojit. „Vojáci aktivních záloh jsou v rámci výcviku připravováni i k řešení krizových situací nevojenského charakteru, a to jak k plnění úkolů policie nebo dalších úkolů ve prospěch integrovaného záchranného systému,“ okomentovala informaci HlídacíPes.org obecně Dvořáková.

Loni zálohy ležely ladem

Armáda má v současné době k dispozici přes tři tisíce členů aktivních záloh. Nyní zjišťuje, kolik z nich chce s řešením současné krize pomoct. O jejich případném nasazení pak bude rozhodnuto na základě vývoje situace.

Při naplnění takového scénáře by podle branného zákona mohl voják v aktivní záloze sloužit maximálně sedm měsíců a pouze, pokud by s nasazením sám souhlasil.

O zapojení aktivních záloh se mluvilo již minulý rok, armáda je ale do akce nepovolala. Zdůvodňovala to tím, že zatím vždy stačila výpomoc profesionálních vojáků. Dobrovolníci v aktivní záloze mají podle Dvořákové přijít na řadu až v případě, že kapacity profesionálů nebudou stačit.

Někteří záložáci si tehdy stěžovali na demotivující přístup armády. Do aktivních záloh totiž vstupují právě proto, aby mohli pomáhat státu a jeho obyvatelstvu v době krizí, případně aby se na potřebnou pomoc aspoň průběžně připravovali.

To loni zkomplikovala i situace okolo pravidelných výcviků vojáků v záloze. Cvičení byla na několik měsíců v důsledku krize úplně přerušena. Nakonec to však armáda vyřešila zavedením online cvičení.

E-learningová podoba výcviku by podle Dvořákové neměla mít vliv na jejich případné nasazení do řešení epidemiologické situace: „Omezení jejich výcviku v roce 2020 nemá zásadní dopady na připravenost aktivních záloh k plnění úkolů,“ ujišťuje.