Filip Turek. Foto: PETR TOPIČ / MAFRA / Profimedia

Aleš Rozehnal: Proč by měl být Filip Turek ministrem zahraničních věcí

Napsal/a Aleš Rozehnal 4. listopadu 2025
FacebookXPocketE-mail

KOMENTÁŘ. Představa, že by Filip Turek usedl do čela české diplomacie, se může zdát groteskní. Při bližším pohledu je však logickým vyústěním stavu, v němž se česká politika ocitla. Filip Turek by totiž byl ideálním symbolem vlády, která se chystá.

V prostředí, kde se bývalí agenti StB stali podnikateli a následně politiky, by Filip Turek byl ztělesněním agresivní sebejistoty, primitivního rasismu, sexismu a xenofobie, která mnoho voličů fascinuje.

Byl by přesným zrcadlem vlády, která je tvořena oligarchy, normalizačními estébáky, popřípadě přisluhovači obou skupin, a podporována mafiány všeho druhu.

Autenticita místo masky

Vláda, která se bude opírat o lidi s minulostí ve Státní bezpečnosti, popřípadě o veksláky, kteří se po roce 1989 proměnili v podnikatele, by se konečně dočkala reprezentanta, který její vnitřní povahu nepopírá, ale zosobňuje.

Bude se jednat o vládu, která je směsí obchodníků, bývalých estébáků, přeběhlíků a lidí bez minulosti. Filip Turek by viditelně tuto syntézu ztělesňoval. Místo masky by nastoupila autenticita.

Filip Turek by se stal autentickým představitelem společnosti, která se přestala stydět za svou hrubost. Do vznikající vlády by zapadl s odzbrojující přirozeností jako karikatura diplomacie.

Jako muž, který místo jednání nabízí křik a místo vyváženosti sílu. Česká republika by tím paradoxně dosáhla jisté pravdivosti. Konečně by ji v zahraničí zastupoval někdo, kdo ji reprezentuje takovou, jaká skutečně je.

Podle zkušenosti z minulé vlády Andreje Babiše je jisté, že i tentokrát bude jeho vláda fungovat jako zvláštní syntéza normalizačního pragmatismu, veksláctví a oligarchické bezohlednosti.

Bude se jednat o vládu, která je směsí obchodníků, bývalých estébáků, přeběhlíků a lidí bez minulosti. Filip Turek by viditelně tuto syntézu ztělesňoval. Místo masky by nastoupila autenticita.

A právě autenticita je to, co činí Turka přitažlivým pro část veřejnosti. Mluví „na rovinu“, „bez servítků“ a to mu dalo v těchto volbách legitimitu, kterou by neměl popírat ani prezident republiky.

Nikoli anomálie, nýbrž diagnóza

Ministerstvo zahraničních věcí bylo dlouho posledním prostorem, kde se občas projevovala víra, že i malý národ může být velký idejemi. Filip Turek ideje nemá. A právě proto by byl upřímný.

Ukázal by, že naše diplomacie už není založena na principech, a stal by se symbolickým odrazem společnosti, která se naučila tolerovat hrubost, obdivovat sílu a zaměňovat populismus a primitivnost s autenticitou.

A možná právě proto by Filip Turek jako ministr zahraničních věcí byl nejupřímnějším vyjádřením dnešní České republiky. Filip Turek jako ministr zahraničí by totiž nebyl anomálií, ale diagnózou.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)