Aleš Rozehnal: Postoj Miloše Zemana k právu připomíná chování hospodského šizuňka
GLOSA. Veřejnost musí být ochotna podrobit se autoritě zákonů, dodržovat a akceptovat jejich nařízení, a to dokonce i tehdy, když jsou pro ně nepříznivá, kontroverzní nebo nepopulární. Co ale dělat v situaci, kdy zákony, a to dokonce ústavní zákony, nerespektuje ani prezident?
V českém národě je funkce demokraticky zvoleného prezidenta republiky tradičně chápána jako určitý symbol národa zasluhující úcty. Tato úcta mimo jiné pramení z toho, že prezident ztělesňuje respekt k právu a lásku ke spravedlnosti.
I když se někdy ukázalo, že právní argumentace Václava Havla nebo Václava Klause ve světle rozhodnutí Ústavního soudu neobstála, vždy se jednalo o argumentaci logickou, přesvědčivou a respektu zasluhující.
Postoj Miloše Zemana k právu však připomíná chování hospodského šizuňka, který se samolibým, vítězným a rádoby šibalským úsměvem tvrdí hostovi, že do gramáže řízku se započítává i hmotnost trojobalu a že nikde není psáno, že steak nemůže být z kližky.
Poprvé Rusnokova vláda
Dává tak občanům signál, že je vlastně jedno, jaké je právo, protože ho jde vždy nějak obejít, ohnout nebo překroutit. Poprvé se to naplno projevilo při jmenování vlády Jiřího Rusnoka, kdy prezident Zeman odmítl přihlídnout k rozložení politických sil v Poslanecké sněmovně Parlamentu.
Vše o působení Miloše Zemana na Hradě v unikátní publikaci
SKUTEČNÝ PŘÍBĚH ČESKÉHO PREZIDENTA
Chcete podpořit HlídacíPes.org?
Udělejte to ZDE a získejte tak publikaci ZE – MAN.
Jeho argumentace byla téměř švejkovská a spočívala v tom, že mu Ústava nezakazuje jmenovat vládu, u níž je jisté, že důvěru Poslanecké sněmovny nezíská.
Podstata parlamentního systému je přitom založena na faktu, že se vláda opírá o důvěru Poslanecké sněmovny. Prezident nemůže ignorovat většinu v této komoře parlamentu a musí postupovat tak, aby byla co nejdříve jmenována legitimní vláda.
Nikde se to sice v Ústavě přímo nepíše, ale jsou věci, které jsou tak samozřejmé, že se do právních textů vtělovat nemusí.
Koho zavazuje smlouva
Jeho současné úvahy o tom, že návrh na odvolání Andreje Babiše z vlády nemusí respektovat, protože je v návrhu obsaženo datum navrhovaného odvolání a nebyla vypovězena koaliční smlouva, jsou z podobného ranku.
Je-li součástí právního jednání i projev vůle, který je neplatný, ale který je oddělitelný od zbylé části právního jednání, nečiní to právní jednání neplatné jako celek. Datum v návrhu na odvolání Andreje Babiše z funkce ministra je skutečně jaksi navíc.
Čtěte též:
Protiústavní kroky Miloše Zemana vyvolávají nutnost uzákonit možnost přezkoumat jeho činy
To však neznamená, že by z tohoto důvodu bylo uvedení data nebo celý návrh na odvolání neplatný a prezident by neměl povinnost tohoto ministra na základě návrhu předsedy vlády ministra financí neprodleně odvolat.
To samé platí o argumentu prezidenta, že premiér může odvolat ministra z jiné strany až po vypovězení koaliční smlouvy. Koaliční smlouva, stejně tak jako každá smlouva zavazuje pouze její účastníky, kterým prezident republiky není.
Z tohoto důvodu nemusí tento dokument prezidenta v podstatě zajímat. Ústava je navíc navýsost předpisem veřejného práva a obsahuje takřka výhradně kogentní normy, tedy normy, od nichž se nelze odchýlit žádnou, tedy ani koaliční smlouvou.
Autorita zákonů
Vláda práva nemůže existovat bez respektu veřejnosti k zákonům. Pokud nebude veřejnost respektovat zákony, bude své chování podrobovat mimozákonným normativním systémům a své spory řešit mimo oblast práva, což povede k desintegraci společnosti.
Pro vládu práva a pro stabilitu společnosti je klíčové, aby veřejnost byla ochotna podrobit se autoritě zákonů, dodržovat a akceptovat jejich nařízení, a to dokonce i tehdy, když jsou pro ně nepříznivá, kontroverzní nebo nepopulární.
Pokud však zákony, a to dokonce ústavní zákony, nerespektuje ani prezident, je obtížné takový respekt požadovat po veřejnosti.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)
14 komentářů
v podstate souhlasim, az na:
„…I když se někdy ukázalo, že právní argumentace Václava Havla nebo Václava Klause ve světle rozhodnutí Ústavního soudu neobstála, vždy se jednalo o argumentaci logickou, přesvědčivou a respektu zasluhující.“
– to IMHO neni pravda: odmitnuti VK jmenovat soudce z toho duvodu, ze jsou „prilis mladi“ ZADNOU logickou, presvedcivou a uz vubec ne respekt zasluhujici argumentaci nepodporil! – A nasledna rozhodnuti soudu IGNOROVAL. A muzeme si pripomenout i ucelove (z urazene jesitnosti) nenavrhovani ustavnich soudcu Senatu; mimo Ustavu se pohyboval i „uskladnenim“ mezinarodnich smluv, ktere se mu nelibili, a tak je nepodepsal a aniz by to (s jednou vyjimkou – Lisabonske smlouvy) nejak deklaroval, proste je nechal lezet a vubec se k nim nevyjadroval – byly tak vlastne nekolik let (SIC!) ve stavu podpisu. Jeho „odvolani“ Brozove taky zrovna vzorem prava nebylo (i kdyz tady mozna nejaka – byt podobne pochybna argumentace podobna Zemanove odvolani „jen premiera“ – byla).
MZ rozhodne neni prvni cesky prezident, ktery si jinak vyklada Ustavu.
Ve skutecnosti se MZ – jako prezident – zatim dostal fakticky do skutecneho sporu s vykladatelem prava – to jest soudem – jen jednou a to v pripade slavneho Peroutkova clanku. Coz je ve srovnani s VK a jeho nejmenovanim soudcu, Lisabonskou smlouvou, Brozovou.. banalita. Jeste by se k tizi MZ dalo pripocist odmitnuti jmenovani profesoru – jenze tam (pokud se nepletu) zatim zadne soudni rozhodnuti nepadlo.
MZ je daleko nebezpecnejsi v tom, ze je mistrem surfovani v sede oblasti a v oblasti, ktera neni explicitne nezakonna, ale je MIMO zakon. Myslim si, ze VK muze ted tise zavidet, co vsechno si MZ dovoluje a ani jeho to nenapadlo (protoze i on preci jen nevedomky jednal v nejakem systemu zvyku a nepsanych pravidel).
V tom je MZ nebezpecny: je schopen slovickarenim postavit na hlavu cokoliv; proti nemu by ani zadny „jizdni rad“ Ustavy (jak se po nem ted opet vola) nepomohl. Kdyz by tam bylo napsano dnu, on by „argumentoval“ nocemi apod. Je to mistr v ocurankovstvi, mistr polopravd namichanych s lzemi a mistr v tom, ze mu NIC neni svate. Zadne zakony, zadna pravidla, zadna spolecenska shoda (vzdyt on ignoruje i fakta vnejsiho sveta – viz skodlivost koureni). A nedela to z nejakeho intelektualniho nebo filozofickeho zajmu (kde postaveni pravidel na hlavu ci prevraceni pohledu na problem muze byt prinosne). – Ne, dela to ciste a jen pro svuj prospech – bez ohledu na kohokoliv a cokoliv jineho.
Na rozdil od Klause, ktery potreboval a potrebuje pochlebovani a ktery sve nejvernejsi odmenoval/odmenuje i v dobach, kdy uz pro nej nemaji zadny uzitek, MZ ke svemu Egu ani ty sve patolizaly a nohshledy nepotrebuje – oni sami prichazeji, a kdyz uz pro ne nema vyuziti, jsou razem bez milosti a jedineho ohlednuti odkopnuti.
Koukám. Ze vám VK pěkně leží v žaludku. Tak bacha na vředy a forem do lesa objímat stromy .
Jste trapný a ubohý. Kdyby jste trochu přemýšlel tak toto nenapíšete. Asi pamatujete hodně tak jistě také pamatujete když Havel po dosazení KSČ do funkce prezidenta prohlásil že bude prezidentem na přechodnou dobu 2 let. Havel lhal a jeho hrůzovláda trvala 12 let. Havlovy projevy jsou v trezoru aby mladí nemohli porovnat jak Havel lhal.
Ať udělal VK cokoliv špatně z pohledu Ústavy, neopravňuje to jeho nástupce, aby také Ústavu nerespektoval!
Já bych si dovolil částečně oponovat. Totiž to že někdo „.. je mistrem surfovani v sede oblasti a v oblasti, ktera neni explicitne nezakonna, ale je MIMO zakon a že je schopen slovickarenim postavit na hlavu cokoliv ve svůj prospěch, není vlastností jenom prezidenta Zemana, to je dnes zcela legitimním právem každého kdo má (na) dobrého právníka. Ostatně – jak známo i pan Babiš argumentuje tím právním výkladem že nedaněné dluhopisy nakoupil od své firmy zcela legálně podle zákona. Bohužel náš soudní řád, díky řadě důvodů k takovému „právnickému boji o svůj názor“ přímo nabádá..
Jenže – a to teď hraje proti Sobotkovi, ten soudní postup je strašně pomalý, než by se dostal k rozsudku. pravděpodobně by ho ÚS pozastavil z důvodu blížících se parlamentních voleb jako nepodstatný .
Každopádně, je doufám jasné že Sobotka má co chtěl, protože přece sám Babiše do funkce ministra, při vědomí všeho jeho nelegitimního jednání nejen navrhl ale dokonce poslancům své partaje dal pokyn aby vládě i s Babišem (m.j. taky práskačem STB) dali svým hlasováním důvěru…Takže toto asi není urgentní případ který by musel US řešit přednostně aby Sobotka moh před volbama likvidovat svého politického oponenta, že? 🙂
Nesoouhlasim s vasi argumentaci:
1/ Za jeden z piliru demokratickeho pravniho statu zapadniho strihu povazuji zasadu: „co neni zakazano, je dovoleno“ – nicmene se zapomina, ze tato zasada plati pro obcana a nikoliv pro instituci! – Pro statni ci samospravne instituce plati presne opacna zasada a to: „co neni povoleno, je zakazano“. Tudiz jako obcan muzu – budu-li to posuzovat ciste z pravniho hlediska – jednat jakkoliv, pokud nepujdu proti zakonu. Ale jako predstavitel statni moci – to znamena i jako prezident – MUSIM jednat JEN tak, jak mi povoluje Ustava a zakony – nemam svobodu hledat klicky a mezery v zakonech!
2/ mame rozdeleni moci na zakonodarnou (parlament), vykonnou (vlada, urady a samosprava) a soudni (soudy vsech stupnu, vseobecne i specializvane). Tzn. zakon „vymysli“ a prijima parlament, v praxi ho prosazuje vlada a urady, ale vyklada ho jen soud! – A pokud soud (konkretne Nejvyssi spravni soud) opakovane vyhlasi, ze ucelove chovani, ktere vede JEN k omezeni danove povinnosti a nema zadny jiny racionalni zaklad, tak je NEZAKONNE – i kdyz nebyl porusen zadny jednotlivy paragraf a slovicko – tak proste trestny cin je!
3/ Jeden z nejvetsich problemu ceske spolecnosti je „vycuranost“ – Zakony jsou prece psany kvuli nejakemu ucelu, smyslu, duchu – maji vyjadrovat nejake principy. Z podstaty veci jsou a vzdy budou nedokonale a nemuzou popisovat kazdou jednotlivou situaci. Sepsany jsou (nebo by alespon mely byt) tak, aby bylo jasne, co se povazuje za spatne – a to nejen konkretni jednotlivost, ale obecne chovani – aby se z nich vychazelo pri posuzovani podobneho chovani. Proto neni v zakone napr. napsano, ze je trestne ukradnout zlutou octavku starsi 5 let, s spz zacinajici na A, druhe utery v mesici mezi 21:00 a 22:00 hodinou. – Ale ze je trestne krast vubec.
Jde o ducha/podstatu/princip zakona. To bazirovani na slovickach, a interpunkci jde primo proti smyslu nejen zakona, ale de facto celemu spolecenskemu usporadani.
Bazirujme na slovech tam, kde jde o podstatu: bazirujme na zakonnych pravech obzalovanych, kteri jsou z duchu zakona v slabsi pozici a jimz musi byt BEZ POCHYBY dokazana vina a nepronasejme totlitni vyroky, ze soudy jsou prilis formalni, kdyz se jim nelibi nezakonny postup statu. Tady je to bazirovani na dodrzovani prav (oduvodneni vazby a odposlechu) naprosto v poradku.
Ale bazirovani na slovickach, ze tam neni napsano presne to a to, a pritom je zcela ocividne, ze zakon sleduje nejaky smysl, tam nema co delat.
Jak jsem psal – jsem ochoten takove to ucelove obchazeni zakona jeste chapat v pripade obycejneho obcana, i kdyz neni-li motivovan obranou proti nezakonnem postupu statu vuci nemu, mam vuci nemu pohradani.
Ale takove chovani je naprosto neprijatelne u verejnho cinitele.
4/ AB stale vykrikuje o moralce a poctivosti a ze vsetci jsou matrix a kradnu; zaukoloval financni spravu, aby vylozene sikanovala podnikatele – proroze kazdy je podezrely – ato i pres nekolkaro rozhodnuti soudu. A kdybych ted priletel z druheho konce galaxie a zapomel na minulost AB: karieristicky komunista, stbak, lhar, podvodni, zlodej; je neprijatelne, aby nejvetsi zlodej (a ve srovnani se vsemi dosavadnimi politiky zleva i zprava JE nejvetsi zlodej) volal na ostatni, ze oni jsou zlodeji. Pokud kazu vodu, nemuzu bejt zlitej od rana do noci pod obraz. – A je zcela v poradku ze se mu to vytyka (Stejne asi jako kazdy clovek vic bude vytykat spatnou moralku cloveku, ktery se pasuje jako etalon vzorneho chovani, nez cloveku, ktery to o sobe neprohlasuje)
—
Jeste zduraznim: ja si nemyslim, ze zakon by mel byt rozepsan jako jizdni rad (stejne vzdycky vetsinu vetci ani postihnout nemuzete), ael ze by z nej melo byt jasne, ktery typ jednani je proti zakonu a ktery neni.
Kdyz to zjednodusim: lepsi je desatero, nez miliony stran zakoniku. (Samozrejem jako prikald, minimalne s prvnimi ctyrmi prikazanimi mam zasadni problem).
Zakony by mely byt maximalne strucne a jasne, tak aby je kazdy byl schopen pochopit, znat a pamatovat si je (kdyz uz jsou pro kazdeho zavazne); mely by z nich byt patrna myslenka duvod. A jednotlive pripady pak posuzovat lide – nezavisli, erudovani soudci.
Já s Vašimi argumenty souhlasím eticky, ale skutečnost je trochu jiná.
Ad 1) Už jsem to tu uváděl, Ústavní soud projednává každoročně přes 4000 soudních sporů o správný výklad ústavních práv a svobod. Přičemž jednou ze stran je obvykle stát, státní úřady, resp. rozsudky nižších soudů, vlády, parlamentu, i klidně prezidenta. Ergo děje se to zcela legitimně v masovém měřítku – i státní instituce mají právo si najmout dobrého právníka
Ad 2)a) My přece nemáme rozdělenou moc na zakonodarnou (parlament), vykonnou (vlada). Protože vládu přece tvoří zástupci většinové koalice z parlamentu. Co si vláda navrhne, to jí její poslanci schválí. Už jen tato přijata´ustavní zvyklost“ znamená že řada ústanovení ˇUstavy ztratila smysl..
b)Jistě, já znám fintu fň kterou použil pan Babšiš jak nezdanil své dluhopisy,dost se toho psalo i tady. Jenže, a) k tomu se musí skutečně při kontrole vyjádřit finanční úřad a tu daň mu doměřit, a teprve pak spustit trestní řízení. Přičemž par. 242 tr.zákoníku říká “ (tato) trestní odpovědnost zaniká, jestliže pachatel svou povinnost dodatečně splnil dříve, než soud prvního stupně počal vyhlašovat rozsudek“.. Ergo touto cestou skutečně Babišovi vaz nezlámou, a určitě se to nestihne do voleb,.
Ad 3) Jak jste si jistě všiml i tady na HP dopisující právníci hájí formální pojetí práva – zákony se mají vykládat přesně a jak jsou napsány. Já s nimi nesouhlasím navíc se bojím že to co nazývají formalní je vlastně pouze subjektivní výklad toho soudce. Každopadně i vyhlašování řady podivných rozsudků (navíc obvykle bez současného zdůvodnění) spíše důvěryhodnost státu i jeho institucí (včetně soudů) v očích občanů snižuje
Ad 4) Však taky jsou za pár měsíců volby takže tam to můžou voliči Babišovi ukázat. Tedy, bohužel tím jediným způsobem že by místo něj dali hlasy jiné partaji.. A on bohužel dost velký výběr poctivých stran není .
a jeste ciste k prakticke strance veci:
1/ kompetencni zaloba – nejen, ze je to nadlouho, ale jak jsem psal i v jinem komentu: i kdyby nakrasne US rozhodl rychle, i kdyby nakrasne US rozhodl v duchu, ze MZ musi odvolat AB. Co se stane, kdyz to neudela? – NIC (tady i ja vidim chybu v Ustave – a to, ze prezident je neodpovedny).
2/ ustavni zaloba – tady je problem uz v tom, ze je nepravdepodobne, ze bude vubec podana: zapotrebi je 3/5 pritomnych senatoru a 120 poslancu. (vychazi se z rozumneho predpokladu, ze natak zavazne zalezitosti by mela byt shoda vyraznou vetsinou – jenze vim, ze co si mysli vetsina jeste neni etalonem pravdy [viz nastup moci Hitlera a komousu u nas – taky probehli se souhlasem vetsiny])
Jak pravdepodobne to v tehle situaci je? Navic si nedokazu predstavit, ze kvuli zdrzovani a obstrukcim by US odsoudil prezidenta trestem, ktery je nejtezsiho kalibru.
—
Muzete mit jakykoliv zakon, ale kdyz mate cloveka-smejda, je to uplne jedno. Ustava pocitala, ze prezident (nejen) bude respektovat duch Ustavy a zakonu (a prezident v tom smyslu skalda slib) a ze bude jednat nejen v duchu principu paralmenti republiky a jeji ustavy, ale i v souladu s ostatnimi predstaviteli moci ve statu a idealne i v ramci celsopolenskeho konsensu anorem (byt nepsanych).
Podle me by nase Ustava mela bud vyskrtnout pasaze o neodpovednosti prezidenta, nebo prezidenta zrusit jako takoveho. Tak, jak je prezident dnes definovan v nasi Ustave, je to vlastne jakysi nezodpovedny maskot, u ktereho se ale predpoklada, ze tu roli bude zodpovedne vykonavat.
Pokusím se i na toto zodpovědět
1)Kompetenční žaloba – pokud MZ nesplní rozsudek ÚS ohledně kompetenční žaloby dopustí se tím právě jednání „..hrubého porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku“, což pak může vést k ústavní žalobě a jeho odvolání. Nic víc. Nicméně se domnívám že tak hloupý Zeman nebude, ale hlavně tak hloupý nebude ani soud. Hraje se jenom do voleb, potom už bude ta kompetenční žaloba bezpředmětná..
2) Jistě, ústavní žaloba nemusí být podaná, ÚS jí nemusí přijmout a nemusí se to stihnout.
To je ta druhá strana práva že platí pro všechny, čili i obžalovaný (i prezident) má právo využít veškeré právní prostředky na svou obranu
Tohle je opravdu čistá „právničtina“ argumentovat stejným faktem pro i proti, jak se to zrovna hodí. Protože, jestli pan doktor zvrchu píše „Prezident nemůže ignorovat většinu v této komoře parlamentu a musí postupovat tak, aby byla co nejdříve jmenována legitimní vláda“.. Tak jediný zjistitelný předpoklad oné „parlamentní většiny“ je po volbách sepsaná koaliční smlouva. Jinak by se asi musel pan prezident ptat každého poslance zvlášť, jak bude hlasovat, dle předem jeho „nejlepšího vědomí a svědomí“ (jak říká článek 23 téže Ústavy).
Zatímco, když chce premiér téže vlády vyhodit z vládu nikoliv obyčejného ministra, ale předsedu druhé koaliční strany, hm,, že by prezident neměl ani právo ho upozornit, !ale pane premiére Vy přece máte koaliční smlouvu, ta tím pádem padne, co se bude dít dál?
Každopádně, pokud je ústavní výklad že pan prezident (Zeman), „musí neprodleně“, tak v tom případě je nutné taky přiznat že byly dosti klamavé dosavadní protesty proti Zemnanovi jako zrádci národa s požadavkem jeho odovlání. Když je tedy i z této analýzy zřejmé že absolutistickou pravomoc blížící se až k totalitě,které „musí poslechnout i prezident“ má předseda vlády—
Rozehnal připomíná Havla. Budu věrně sloužit Československé socialistické republice.
Pokusil bych se něco trochu vysvětlit k tomu, že Havel na konci r. 1989 přísahal věrnost ČSSR – a nebo bych k tomu spíše něco dodal, možná také v reakci na jeden z komentářů nížeji. Tady v listopadu 1989 došlo prakticky k nenásilné revoluci (bez skutečného krveprolití a také třeba bez nějakých vyhrocených emocí, které by naráz úplně přervaly kontinuitu s předchozí dobou atd.), v jejímž důsledku se v první řadě KSČ prostě vzdala své absolutní moci. To ostatní, s rozsáhlou společensko-ekonomickou transformací apod., to bylo postupným výsledkem dalších let (1990, 1991…) – včetně tedy té změny oficiálního názvu státu, ke které došlo v r. 1990. Také, společnost tady byla po více než 40-ti letech už zvyklá, že tu tak nějak funguje nějaký socialismus – a nevím, zda by v listopadu 1989 sklidil nějaký aplaus někdo, kdo by veřejně a otevřeně řekl, že tu chce restaurovat kapitalismus, doslova „kapitalismus“, což by asi znělo dost ošklivě (pravda, lépe zněl termín „tržní ekonomika“). A samotnému Havlovi ještě jako disidentovi z doby před listopadem 1989 se připisuje výrok ve smyslu: „Nejsem komunista ani antikomunista. Naši vládu nekritizuji proto, že je komunistická, ale proto, že je špatná.“
Mám vemi praktické zušenosti s taky právníkem (advokát,dražebník), který ovšem se nevymyká tomu, co o většině příslušníků této profese všichni vědí. Tedy, že si vykládá „pravidla hry“, jak vyhovuje především jí. S tím nejde asi nic dělat.
Buďme ale velmi opatrní na to, co si o jejich „většinovém“ názoru myslet. Jde o přetahovanou pokřivenou tím, komu je dán „veřejnoprávní“ prostor. To musí dnes vědět i slepý, že zejména ČT není nestranná. Plané nářky o dávno ztracené nezávislosti všech médií nemají žádný smysl.
U médií, která si nemusím platit, je mně to trochu jedno.
Pokud ale jde o počet kanálů, které ČT stejně není schopná plnit dobrým programem, bylo by asi vhodné aby parlamentní strany (a hnutí) měly pevně stanovený volný čas (pravidelný), který si vyplní projevy svých činitelů zcela dle svého uvážení, a nikoliv jen před volbami.
Moderování účelově přizvaných hostů hrstkou zjevně politicky zaujatých moderátorů ČT je absolutně nechutné. O to víc, že k žádné změně po zvolení staronového ředitele Dvořáka patrně nemá dojít.
Havlovi můžeme děkovat,že se zachoval ,tak jak se zachoval.Jinak v té době tady mohla být občanská válka.