Generálmajor Jaromír Zůna, místopředseda vlády a ministr obrany ČR. Foto: LADISLAV KŘIVAN / MAFRA / Profimedia

Aleš Rozehnal: Ministr obrany nesmí mluvit o zahraniční politice? Rozhodnutí je v rozporu s Ústavou

Napsal/a Aleš Rozehnal 22. prosince 2025
FacebookXPocketE-mail

KOMENTÁŘ. Koaliční rada ANO, SPD a Motoristů sobě se dohodla, že od nynějška smí ministr obrany Jaromír Zůna, kterého nominovalo hnutí SPD, komentovat pouze záležitosti armády. K zahraničním věcem včetně Ukrajiny se má napříště vyjadřovat jen premiér Andrej Babiš.

Rozhodnutí, že ministr obrany nemůže komentovat jakékoli zahraničně-politické otázky, je v rozporu s ústavním pořádkem České republiky a zároveň je normativně i logicky nepřípustné.

Zahraniční politika je záležitostí vlády jako celku, která za ni nese kolektivní politickou odpovědnost vůči Poslanecké sněmovně. Již z tohoto hlediska je zákaz vyjadřování jednotlivých ministrů k zahraničně-politickým otázkám nepřípustný. Takový výklad by byl (je) nejen protiústavní, ale i destruktivní pro samotnou podstatu parlamentní vlády.

Není myslitelné, aby ministr nesl odpovědnost za rozhodnutí o vojenských misích, aliančních závazcích či bezpečnostních strategiích, a současně mu bylo upíráno právo tato rozhodnutí veřejně vysvětlovat, obhajovat či komentovat.

Princip politické odpovědnosti

Ministr obrany má k zahraniční politice přímý, strukturální a neoddělitelný vztah. Oblasti kolektivní obrany, členství v NATO, mezinárodní vojenské mise, bezpečnostní hrozby, alianční závazky či obranná spolupráce se spojenci jsou ze své povahy zároveň otázkami obrannými i zahraničně-politickými.

Upřít ministrovi obrany možnost se k těmto tématům vyjadřovat, by znamenalo fakticky amputovat jeho ústavní odpovědnost a redukovat jeho roli na čistě administrativní funkci, což je v rozporu s koncepcí politicky odpovědného ministra.

Nepřípustnost opačného názoru spočívá především v tom, že by vedl k popření principu kolektivní vlády. Pokud by ministři směli jednat a vyjadřovat se výlučně jen v úzce technickém rámci a bez přesahů do zahraniční a bezpečnostní politiky, vláda by přestala fungovat jako politický orgán a rozpadla by se na soubor izolovaných úřadů.

Takový model je cizí parlamentní demokracii a odporuje samotné logice odpovědnosti vlády jako politického celku.

Dále by takový zákaz byl neslučitelný s principem politické odpovědnosti. Ministr je odpovědný nejen za správu resortu, ale i za politická stanoviska, která v jeho oblasti vznikají a jsou vládou přijímána.

Není myslitelné, aby nesl odpovědnost za rozhodnutí o vojenských misích, aliančních závazcích či bezpečnostních strategiích, a současně mu bylo upíráno právo tato rozhodnutí veřejně vysvětlovat, obhajovat či komentovat. Odpovědnost bez možnosti politické komunikace by byla prázdným pojmem.

Ministr obrany se k zahraniční politice vyjadřovat musí, protože je jejím spolutvůrcem a politickým nositelem odpovědnosti.

Síla veřejné debaty

Konečně je takový výklad nepřípustný i z hlediska demokratické kontroly a veřejné debaty. Zahraniční a bezpečnostní politika patří k nejzásadnějším otázkám fungování státu. Vyloučit ministra obrany z veřejné diskuse by znamenalo ochudit veřejnost o klíčový hlas a posílit netransparentní rozhodování, které by se přesouvalo do neformálních nebo neodpovědných struktur moci.

Skutečný limit proto neleží v samotném vyjadřování se k zahraniční politice, ale v jeho obsahu a kontextu. Ministr obrany nesmí formulovat autonomní zahraniční politiku, nesmí vystupovat v rozporu s oficiální linií vlády a nesmí popírat její kolektivní rozhodnutí.

Zakázané není mluvit o zahraniční politice, ale nahrazovat vládu jako celek nebo ji navenek rozkládat.

Shrnuto: tvrzení o nemožnosti ministra obrany komentovat zahraničně-politické otázky je nejen věcně chybné, ale i ústavně nepřijatelné. Vedlo by k popření principu kolektivní vlády, k vyprázdnění politické odpovědnosti ministrů a k oslabení demokratické veřejné debaty.

Ministr obrany se k zahraniční politice vyjadřovat musí, protože je jejím spolutvůrcem a politickým nositelem odpovědnosti.

 

Nová kniha
Kniha České průšvihy 1989–2024
HlídacíPes.org vydává novou knihu

České průšvihy 1945–1948

Publikaci, jež se věnuje období takzvané třetí republiky, můžete získat pouze jako odměnu za dar v minimální výši 699 korun na činnost redakce HlídacíPes.org.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!

Pop-up mobil Reload (397650)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)