Albánský premiér Edi Rama často boduje svými nekorektními vtipy, které trousí doslova kudy chodí. Třeba ruského prezidenta Putina si vzal na mušku v posledních měsících hned několikrát. Jeho obvyklé charisma a nonšalantní ironie však ostře kontrastují s jeho přístupem k novinářům. Ramova vláda se pokusila média v uplynulých letech opakovaně regulovat, za což byl kritizován i mezinárodními organizacemi.

Edi Rama, známý svým prozápadním postojem, je premiérem Albánie desátým rokem. Za tu dobu prošla země řadou významných reforem včetně oblastí energetiky, školství, soudnictví, důchodového systému či modernizace policie. Od roku 2005 vede Rama albánskou Socialistickou stranu a deset let byl starostou hlavního města Tirana.

Kromě politické kariéry byl navíc jakožto člen národního basketbalového týmu velmi aktivní ve sportu, ale zároveň také v umění. Jeho výtvarná díla byla vystavena v prestižních galeriích v New Yorku, ve Francii, Německu, Brazílii i na Biennale v Benátkách. Jedním ze symbolů jeho starostování v Tiraně jsou dodnes barevné fasády řady budov ve městě.

Sympatický obraz vtipného, schopného a na západě oblíbeného politika má ale minimálně jednu velkou vadu na kráse. Přestože ve svých projevech horuje „za pravdu“, nedokáže si poradit s přístupem k novinářům, od nichž dle svých slov hlásání pravdy očekává. Mediální prostředí v Albánii se pokusil regulovat předpisem, který byl albánským prezidentem i evropskými orgány vyhodnocen jako protiústavní.

„Balíček proti pomluvám“

Na konci roku 2019 schválil albánský parlament pod vedením premiéra Ramy dva kontroverzní mediální zákony, známé jako „balíček proti pomluvám“. Cílem byla povinná registrace médií, ale také jejich regulace v rámci Úřadu pro audiovizuální média (AMA). Tomu předsedala bývalá premiérova mluvčí.

„Jediné, o co jsme se snažili, bylo zavedení povinnosti registrace zpravodajských webů. Aby jejich provozovatelé ukázali tvář, aby bylo jasné, kdo tyto weby vlastní,“ tvrdí premiér.

„Hlavní myšlenkou navrhovaného návrhu zákona bylo, aby případné stížnosti na články mohl revidovat orgán v rámci AMA. Tato rada měla posoudit, zda je článek věcně správný, nebo ne, a měla mít pravomoc nařídit odstranění článku a pokutovat média bez soudního verdiktu,“ vysvětluje pro HlídacíPes.org editorka sítě investigativních novinářů BIRN Alexandra Bogdani.

Zákon byl do značné míry považován za pokus o cenzuru. Proti jeho uplatňování protestovali více než dva roky nezávislí albánští novináři, místní i mezinárodní organizace. „Prezident zákony vrátil jako protiústavní. Evropská unie, OBSE a další mezinárodní organizace rovněž vyzvaly Ramu, aby projekt stáhla, ale vláda se tvářila hluše,“ připomíná Bogdani.

Projekt padl až poté, co jej Benátská komise, která je poradním orgánem Rady Evropy pro otázky ústavního práva, revidovala a prohlásila v červnu 2020, že tyto změny by v zemi omezily svobodu médií.

Musíte najít sami cestu, jak přežít

Edi Rama ale ani dnes nepřipouští, že by se pokusil o cenzuru médií. „Jediné, o co jsme se snažili, bylo zavedení povinnosti registrace zpravodajských webů. Aby jejich provozovatelé ukázali tvář, aby bylo jasné, kdo tyto weby vlastní. Ani toto neprošlo,“ tvrdí.

Prostředí, v jakém fungují online média, označuje za džungli. A v samoregulaci podle svých slov nevěří. „Když jsme se tehdy pokusili nastavit nějakou minimální regulaci, bylo nám řečeno, že řešením je samoregulace. Ale já ani po letech nevidím ani jedinou známku samoregulace. Vidím, že jsou novináři, kteří dělají svoji práci dobře, ale vidím také ty, kteří si pod vlajkou žurnalistiky dělají, co chtějí. Objem lží, polopravd a ataků především na politiky je obrovský,“ rozhohnil se Rama na listopadové konferenci EU-Western Balkans Media Days, kterou organizovala Organizace médií jihovýchodní Evropy (SEEMO).

„Každý den se objeví nějaké vydírání, lži, osobní útoky na lidi. Toto by se mělo samoregulovat? Na základě jakých hodnot a principů?“ dodal premiér.

O tom, že by mohl stát finančně podpořit jak samoregulaci, tak nezávislá média, aby mohla fungovat bez mnohdy neúnosných ekonomických tlaků, ale nechce Rama ani slyšet. „Stát by měl financovat samoregulaci? Hned by se zase objevilo, že stát si chce média koupit a kontrolovat je. Ne, stát nebude platit nic a vy musíte najít sami cestu, jak přežít, stejně jako politici musí přežít vaše útoky, to je můj názor,“ uzavřel.

Novináři a společenské příkopy

Albánský premiér se přitom vnímá jako někdo, kdo světu žurnalistiky rozumí. Byl jsem i na straně novinářů, říká zasvěceně a vzpomíná s nostalgií na svoji první zkušenost se „světem svobodné žurnalistiky“, když dostal v 90. letech nabídku publikovat článek v britském deníku The Guardian. Vydání jeho článku bylo tehdy odloženo o den, aby Rama mohl autorizovat titulek a jednu drobnou změnu v textu, na což dodnes vzpomíná: „Jaký je to rozdíl oproti tomu, co se děje dnes,“ posteskl si na zmíněné konferenci.

Autocenzura mezi novináři v Albánii je systémovým problémem, který ještě zhoršují špatné pracovní podmínky a pracovní práva pracovníků médií

Problém publikování polopravd a lží se přitom netýká jen Albánie, podotýká Rama. Nedávno měl totiž špatnou zkušenost i s italskými médii. „Jasně, Italové jsou Albánci oblečeni do modelů od Versaceho,“ rýpnul si se svou typickou ironii. Otázka pro novináře tak podle něj zůstává všude stejná – co s tím?

„Není tady žádná snaha naslouchat a diskutovat. Jsou jen příkopy a potřeba střílet z jednoho příkopu do druhého. A nejde jen o poměry a boj politiků a novinářů v rámci jedné země, je to problém mezi mnohem většími komunitami. Lži a polopravdy jsou nejlepšími zbraněmi,“ řekl Rama.

Agentura pro všechny dotazy

Od pokusů regulovat práci médií neodradil albánskou vládu ani debakl s odmítnutým mediálním zákonem v roce 2020. Hned po znovuzvolení Ediho Ramy do pozice premiéra v dubnu 2021 vytvořila vláda Agenturu pro média a informace, což je všeobecně vnímáno jako pokus omezit tok informací od vládních orgánů k tisku. Veškeré dotazy týkající se jakéhokoli vládního orgánu mají být zaslány nejprve agentuře, nikoli příslušnému ministerstvu.

Agentura funguje od ledna 2022. Má celkem 69 zaměstnanců rozdělených do šesti ředitelství a její rozpočet činí celkem 1,93 milionu eur. Generálním ředitelem agentury je Endri Fuga, dlouholetý šéf Ramovy komunikace, který se zodpovídá pouze jemu.

Novináři vznik agentury kritizují. „Od ledna 2022 došlo ke snížení transparentnosti. Podle mého názoru dochází ke zneužívání zákona o právu na informace,“ řekla pro Mezinárodní tiskový institut (IPI) šéfredaktorka časopisu Faktoje Viola Keta. Dodala, že odpovědi novináři v zákonné lhůtě nedostali ve více případech než dříve.

Albánská vláda argumentovala při zřízení agentury inspirací Federální tiskovou kanceláří německého Spolkového sněmu. Tuto podobnost ale mediální experti vyvrací. „Agentura má podobný název, ale ne podobné funkce. V Německu je hlavním cílem koordinace mezi ministerstvy. Není pro ministry povinná a nikdo ministry nekontroluje. Je to úplně něco jiného,“ řekl IPI albánský mediální právník Dorian Matlija.

Rama je albánskými novináři také opakovaně kritizován za to, že omezuje otázky na tiskových konferencích. Kroky jeho vlády vůči médiím kritizovala také monitorovací mise mezinárodních organizací na podzim loňského roku.

„Hanobení a urážka zůstávají trestnými činy, za které hrozí pokuta. Znepokojivým příkladem toho, jak jsou tyto zákony nadále zneužívány mocnými osobnostmi, jejichž cílem je umlčet kritické novináře, je případ Platformy týkající se žaloby za pomluvu, kterou na novináře podala bývalá hlavní prokurátorka Tirany kvůli reportáži o jejím lustračním procesu,“ uvádí zpráva z mise.

Autocenzura mezi novináři v Albánii je systémovým problémem, který ještě zhoršují špatné pracovní podmínky a pracovní práva pracovníků médií. Nízké platy a profesní nestabilita činí novináře zranitelnými vůči tlaku ze strany majitelů médií, konstatují dále ve zprávě mezinárodní organizace.