Agrofert má na dohled svolení Bruselu pokračovat ve výrobě nebezpečných ftalátů. Ekologové vidí vliv Babiše
Chemička Deza z holdingu Agrofert Andreje Babiše se snaží oddálit zákaz výroby nebezpečných ftalátů i za pomoci právních obstrukcí. Píše to server Politico s odvoláním na ekologické neziskové organizace. Ty se navíc obávají, že Babiš v kauze může uplatňovat svůj politický vliv. Podle zdrojů serveru by také Deza měla v prosinci dostat od Evropské komise povolení vyrábět nebezpečnou látku „DEHP“ i nadále.
Ftaláty DEHP se na index nebezpečných látek ohrožujících lidské zdraví dostaly v Evropské unii už před deseti lety. Od roku 2013 je pak jejich výroba podmíněná schválením od Evropské agentury pro chemické látky, navíc jen na „nezbytně dlouhou dobu“, připomíná Politico.
Chemička Deza z holdingu Agrofert je podle něj v současnosti jediná, která chce nebezpečnou látku vyrábět i dál. Dva zdroje serveru potvrdily, že by souhlas Evropské komise mohla firma dostat v prosinci.
Žalovat a protahovat
Ftaláty DEHP se používají jako změkčovadla například při výrobě plastů, umělé kůže nebo barev. Mají ale také vážné negativní účinky na lidské zdraví, například na funkci ledvin, plic či reprodukčních orgánů.
Související články
Důkaz, že ani Andrej Babiš nezmůže všechno. Na německém Der Spiegelu právníci Agrofertu pohořeli
Podle serveru Politico už Babišova chemička Deza šestkrát zažalovala Evropskou agenturu pro chemické látky u soudního dvora Evropské unie. Jednu ze žalob podala ve chvíli, kdy se ekologické organizace domáhaly zveřejnění odhadů, jaký dopad mají ftaláty z továrny Deza na lidské zdraví.
Konkrétně v případě ftalátů DEHP soud rozhodl už loni v lednu, i když ale bylo rozhodnutí v neprospěch Agrofertu, Deza nebezpečnou látku stále vyrábí.
Rekordní průtahy
Jde o jednu z nejdelších prodlev při schvalování podobné žádosti o výrobu chemických látek. Šéf příslušného oddělení „chemické“ unijní agentury Matti Vainio přesto na dotaz Politico odmítl, že by Andrej Babiš pro chemičku ze svého holdingu získával nějaké výhody na základě svého politického vlivu a pozice premiéra České republiky.
Sám Babiš serveru zopakoval, že Agrofert už není jeho firma a že ji stejně jako celé své podnikání převedl do svěřenských fondů.
Politico ale připomíná i stížnost české pobočky Transparency International, která Evropské komisi zaslala podnět na prošetření Babišových skutečných vazeb na holding Agrofert.
Transparency se odvolává na slovenský registr, kde je Babiš stále uveden jako koncový uživatel výhod firem v rámci Agrofertu. Argumentuje také tím, že svěřenské fondy nespravují lidé nezávislí na Babišovi, ale naopak jeho blízcí spolupracovníci.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Babišova přímá linka na Slovensko. Známosti svědčící Agrofertu i jeho majiteli
Jan Urban: Když se český stát chová jako ochránce vyvolených a posluhujících
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
5 komentářů
Už komunisté se koncem 70. počátkem 80. let snažili výrobu ftalátů a jejich používání omezovat, že to vydrží až do roku 2018, t.j. dalších skoro 40 let, to nikdo nečekal. Poděkujme soudruhovi Babišovi-Burešovi.
Muzete sve tvrzeni nejak ozdrojovat? Ja jsem se o ftalatech dozvedel az z cinnosti Greenpeace nekdy zacatkem 90. let.
Jezdil jsem tam, do DEZY Val. Meziříčí na porady a na školení, n.p. kde jsem byl tehdy zaměstnán, patřil pod stejný oborový podnik – VHJ Unichem Pardubice. Podobný výrobní sortiment, měla pobočka DEZY v Otrokovicích.
Jasně, Andyho se to netýká, a pan Průša, šéf Babišových svěřenských fondů, je náhodou ředitelem DEZY. Tamní zaměstnanci si pak stěžují na nízké mzdy v drsném prostředí a je jim řečeno, že dostávají až dost. Průša je úúúchyl.
Ano, v Čechách schází fungující odbory, aby se brali za zaměstnance, jejich mzdy, pracovní podmínky a soulad vnitropodnikových předpisů a praxe s platnou legislativou.