Tereza Engelová,

Stáhnout vojáky z Afghánistánu, jak navrhuje Zaorálek? Pohroma pro místní i Západ

Napsal/a Tereza Engelová 26. října 2018

„Stát by se zcela propadl do područí drogové mafie a islamistů bojujících o moc mezi sebou,“ píše o možné budoucnosti Afghánistánu reportérka HlídacíPes.org Tereza Engelová, která zemi sama navštívila. Debatu o stažení z koaličních sil v Česku znovu rozproudila smrt čtyř českých vojáků v Afghánistánu v posledních měsících.

Když jsem před dvěma lety přilétala do severoafghánského Mazár-e-Šarífu, věděla jsem, že bezpečnostní situace není ideální. Utěšovala jsem se ale faktem, že na jihu země a v hlavním městě Kábulu je situace ještě mnohem horší.

Jako cizinec tam prakticky nemůžete vystrčit nos na ulici, aniž by vám nehrozil únos nebo nebezpečí, že se nachomýtnete k ozbrojenému útoku. Realita všedního dne na „klidném severu“ ale i tak člověka, který přilétá z mírové oblasti, dostane do kolen.

Den před mým příjezdem do Mazár-e-Šarífu zabil sebevražedný atentátník 12 šíítů připravujících oslavy svátku Ašúrá. Během mého pobytu zaútočil kdosi granátem na policejní stanici nedaleko mého bydliště a týden po mém odjezdu najel do budovy německého konzulátu nakladní vůz plný výbušnin. V zemi po něm zůstal desetimetrový kráter.

40 mrtvých policistů denně

Bezpečnostní situace je po sedmnácti letech konfliktu v Afghánistánu velmi špatná. Ačkoliv počty padlých vojáků koaličních sil jsou v posledních letech nižší než například v letech 2009 a 2011, kdy jich v každém roce zemřelo přes 500, o reálné bezpečnostní situaci v zemi to nevypovídá. Od roku 2015 se totiž zásadně snížil i celkový počet příslušníků koaličních sil v zemi.

Mnohem lépe realitu ilustrují počty padlých příslušníků afghánských bezpečnostních sil. Podle listu New York Times afghánští velitelé spočítali, že denně zemře kolem 30-40 afghánských policistů a vojáků, kteří jsou nejčastějším cílem útoků Tálibánu a dalších radikálních islamistických skupin.

Zvyšující se ztráty na životech a nová území, která Tálibán dostává pod svou kontrolu, vedou k demoralizaci afghánských rekrutů a zásadnímu nedostatku afghánských bezpečnostních profesionálů.

„Za týden se přihlásí dva, tři chlapci, ale jsou i týdny, kdy nepřijde jediný zájemce o působení v armádě,“ stěžoval si NY Times šéf náborového střediska afghánské armády v provincii Hílmand. Ta patří k jedné z nejnebezpečnějších. I z důvodu, že se tu vyprodukuje nejvíc opia ze všech afghánských provincií a s opiem zas obchoduje Tálibán.

Tálibán ovládá přes půl Afghánistánu

Provázanost drogového byznysu se špatnou bezpečnostní situací už si sice, na rozdíl od přechozích let, zahraniční vojáci uvědomují, dělat s tím ale můžou máloco. Jejich mise se orientuje na boj s terorismem.

Tálibán přesto zaznamenává významné úspěchy. New York Times tvrdí, že zatímco americká vláda přiznává, že Tálibán kontroluje nebo bojuje o 41% afghánského území, podle armádních analytiků jde ve sutečnosti o 61% afghánského území.

Obavy z návratu pod kontrolu Tálibánu mají lidé i na tradičně „protitálibánském“ severu země. „Severní provincie byly v minulosti okupovány přes provincie Kundúz a Faryab a v obou se teď bojuje s Tálibánem,“ vysvětloval mi Ahmad, jeden z učitelů univerzity v Mazár-e-Šarífu.

 

 

V Afghánistánu mají ale i vesničané zbraně. Proč se tedy lidé nedají dohromady a Tálibán ze svých vesnic nevyhodí?

„Část lidí má strach, a tak raději utečou. Část lidí zas ze strachu, že by Tálibán zabil celou jejich rodinu, nechá naverbovat své syny k jejich jednotkám. A pak je tu ještě jeden silný faktor. Část lidí Tálibánu fandí,“ tvrdí Ahmad.

„Nesmíte zapomenout, že mentalita Tálibánu nám byla vštěpovaná po léta. Je to jako virus, který ovládne mysl lidí. A mám obavu, že, i když někteří lidé nepodporují tady na severu Tálibán otevřeně, když nastane příležitost, přidají se na jeho stranu,“ dodává.

Nabídka rodinám „mučedníků“

Tálibán má jednotky početně srovnatelné s afghánskou armádou. Přesná čísla ani na jedné straně nikdo nezná, zbývají jen odhady z neoficiálních zdrojů.

Zatímco profesionální armáda státu má například podle wikipedie 174 000 vojáků, členů tálibských jednotek je údajně kolem 60 – 100 000. Velení se nezřídka ujímají bývalí profesionální vojáci.

Co se týká žoldu, podmínky jsou podobné. Tálibán ale narozdíl od armády slibuje svým členům, že se v případě jejich mučednické smrti postará o jejich rodiny.

Podfinancovaná afghánská armáda toto zařídit nemůže, vztah k jejím členům je komplikovanější, což ilustroval například rozhovor zveřejněný v New York Times v srpnu letošního roku.

Kapitán afghánských jednotek obklíčených na základně v provincii Fayrab redaktorům telefonicky líčil zoufalé podmínky, ve kterých kábulské velení nechalo jeho vojáky.

Minerálka pro teroristy

Po 20 dní bylo 100 vojáků obklíčeno na tzv. Čínské základně asi tisícovkou tálibánských bojovníků. Vojákům docházely zásoby i munice.

„Noc co noc dopadají rakety ze tří stran, žádáme stále o posily a jídlo, ale nikdo nás neposlouchá, nevíme už, co dělat,“ líčil kapitán Sayid Azam situaci spolubojovníků pár dní před tím, než padl v boji.

Světu stačil ještě popsat, jak na základnu velení armády nakonec vyslalo vrtulník, který pro jednotku přivezl 3 pytle rýže, ale jeho hlavním cílem bylo odvézt do bezpečí představitele Islámského státu, kteří byli na základně v zajetí.

„Politici pošlou pro radikály z Islámského státu vrtulník, nakrmí je, přivezou jim minerálku a dopraví je do bezpečí. Nám nepošlou ani základní zásoby,“ popsal Azam krátce před smrtí jednu z největších bolestí nejen afghánské armády, ale prakticky všech afghánských státních institucí. Korupce, politické zájmy a hry jsou často v zásadním rozporu se zájmy funkčního státu.

Základnu ve Fayrabu nechalo velení padnout do rukou Tálibánu. Spolu se zbytkem vojáků získali radikálové podle místních novinářů několik vozů Humvee a celý místní zbrojní arzenál.

Vzdělané ženy, klíč k úspěchu

„Máme obrovský strach z návratu Tálibánu,“ popisovala mi situaci v provincii Samangán učitelka jedné z místních škol. Děti potají vyučovala doma už v době vlády Tálibánu. Podporovala ji v tom místní komunita.

Po pádu Tálibánu se podle ní situace se vzděláváním o dost zlepšila, ale především u dívek je stále co dohánět:

„Ve vesnicích tu chodí do školy jen tak 10% děvčat. Když přijdou do 6-7 třídy, rodina je přestane pouštět do školy úplně. Otcové jim v tomto věku často vyberou ženicha a provdají je. Snažím se proto dívky motivovat v touze po vzdělání,“ popisovala mi učitelka, která si vybrala přezdívku Aina.

„Podporuji také jejich matky a přesvědčuji je, aby nechaly dcery studovat. Ženy mají na rodinu velký vliv. Když je v rodině vzdělaná žena, pak je celá rodina vzdělaná. Když je vzdělaný jen otec, většinou na studia pošle jediné dítě,“ tvrdila.

I když se především díky mezinárodním organizacím podporujícím vzdělání podařilo Afghánistán posunout vpřed, míra negramotnosti je v zemi stále jedna z nejvyšších na světě. Gramotných je pouhých 31% obyvatel.

Pokrok i díky Čechům

„I malá pomoc tady může v životech lidí nastartovat velké změny,“ popsal mi před dvěma lety situaci v Afghánistánu Waíl Khazal, vedoucí místní mise Člověka v tísni. Česká organizace kromě humanitární pomoci afghánským vnitřním uprchlíkům pomáhá s rozvojem školství, lékařské péče a drobných podnikatelských aktivit.

„Lidé, především mladí, mají obrovskou chuť Afghánistán někam posunout. Dělat věci jinak, než byli zvyklí jejich rodiče, a země v nich má velký potenciál. Problémem ale kromě bezpečnosti zůstává ne příliš dobře fungující systém státního aparátu, který je stále velmi úzce provázán s kmenovými či rodovými vazbami, a to zas podporuje klientelismus,“ hodnotil komplikovanou situaci Khazal.

Rostoucí bezpečnostní hrozby, ale také velmi malá důvěra ve stát, vymahatelnost práva a státní správu, kde stále rozhodují především rodinné a klanové vazby, motivují plno Afghánců k útěku ze země. Afghánci například v současné době tvoří druhou nejpočetnější skupinu tzv. „nezletilých bez doprovodu,“ kteří se nyní nacházejí v řeckých uprchlických táborech a čekají na přijetí do Evropy.

Tradiční, zemědělsky orientovaná ekonomika nenabízí mnoho pracovních příležitostí a nezaměstnanost představuje čím dál větší problém. Ekonomicky i bezpečnostně. Předmětem stále častějších konfliktů je nedostatek přírodních zdrojů – zemědělské půdy a vody.

Vzpomeňte si na Sýrii

Afghánistán potřebuje modernizovat zemědělství a nastartovat ekonomiku, do velké míry závislou na zahraniční pomoci. Jenže to se může povést jedině v případě, kdy se zemi podaří stabilizovat politicky a bezpečnostně. A to Afghánci v současné chvíli nemají šanci bez pomoci zvenku zvládnout.

Pokud by se koaliční jednotky rozhodly zemi opustit, znamenalo by to pohromu nejen pro svobodomyslně smýšlející část Afghánců, ale i pro Západ. Stát by se zcela propadl do područí drogové mafie a islamistů bojujících o moc mezi sebou.

Koneckonců ze syrských kolbišť se do oblasti pomalu přesunuli příslušníci Islámského státu a plánují v oblasti založit nový chalífát. Afghánistán bez pomoci se velmi rychle může stát novou Sýrií a všichni víme, jaký dopad měla válka v této zemi nejen na místní obyvatele, ale skrze velkou uprchlickou vlnu také na Evropu.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

Reklama

18 komentářů

  1. petrph napsal:

    Bohužel..možná by to chtělo hledat nějaké vzory po světě , zda a jak se dařilo jinde, s pomocí západních okupačních armád přetvořit primitivní zemi třetího světa do moderního a stabilního demokratického státu. A moc těch úspěchů nenacházím. Z Vietnamu odešli Američané po více jak deseti letech marných pokusů,. Z Iráku odešli asi taky po deseti letech, že „už netřeba“ a propadl se skoro kde byl.. Indii civilizovali Britové 200 let a když dostala po válce samostatnost, tak se to tam stejně řeže v náboženských sporech dál. Povedlo se to vůbec někde?

    • Tondach napsal:

      A jak dlouho byli vAfghanistánu rusové? Připomínám, že tam vtrhli dřív, než amíci a vznik Talibánu je výsledkem odporu afghánců proti ruské, tehdy sovětské okupaci! Uvědomujete si to? Asi ne!

      • Frenki Hunter napsal:

        Tondachu, neměli si právě z tohoto příkladu vzít Američané zkušenost? Oproti Rusákům jsou v AIR skoro jednou tak dlouho. A výsledek- který byl jistě naplánován, je kde? Co bylo dosaženo? Když se už jedná o stažení USArmy a jeho satelitů? Tomu se všude říká stejně, jde o debakl! Jen Vy, Tondachu, vidíte i nadále na císaři jeho nové šaty. Jenže král je nahý!

      • Jean Leroux napsal:

        Buď jste hlopý nebo lhář. Rusové nikdy nevtrhli do Afgánistánu. Vojensky se tam angažoval SSSR. Ten byl na rozdíl od agrese USA bez mandátu OSN do země pozván oficiálníá vládou, která byla velmi liberální. Ženy studovaly a nechodily v hábitech apod. Tehdy USA podpořily islamisty (mudžahedýny). Z těch se pak stal taliban. Proti těm tam nyní boíjujeme. Proti produktu USA zahraniční politiky. Pokud byli sověti okupoanti, pak jsme nyní také okupanti. Koho chcete svými plky oblbnout ? Jste mentální mrzák

    • ČERT napsal:

      Já bych z toho Vašeho seznamu trochu vyloučil za 1) tu Indii, a to úplně bez ohledu na tu dřívější britskou okupaci. Ono možná lze říci, že Indie, od té doby, co se dost brutálně rozešla s Pákistánci (1947), se vyvíjí jako ještě RELATIVNĚ slušná země, aspoň tedy VZHLEDEM k tomu, jak je to celkově země komplikovaná atd. Tedy nepochybně, je tam obrovský bordel, což platí i v té politické rovině, i ty náboženské a další násilnosti, o kterých píšete (tak stačí připomenout, jak skončili dva premiéři z toho klanu Nehrúů-Gándhíů, Indíra a pak Rádživ)… Ale je fakt, že za těch už cca 70 let tam nedošlo k nastolení nějaké diktatury ani třeba k nějakému celostátnímu rozvratu a občanské válce… I když tedy obrovská část těch mas je jistě primitivní anebo prostě silně tradicionalistická (kastovnictví atd.), myslím, že Indie jako stát, zdůrazňuji, jako stát (v první řadě už ústava, instituce), by se za víceméně moderní demokracii označit dala. Také se o ní mluví jako o největší demokracii na světě apod. Ale asi je třeba zdůraznit, je to prostě třeba vidět v kontextu těch celkových společenských podmínek.
      A za 2) bych vyloučil i ten Vietnam, protože tam šlo prostě o boj s komunismem, o „horkou frontu“ studené války, a USA a jejich spojenci tam nakonec prostě neuspěli aspoň tak, jako třeba předtím v Koreji…

      S tím Irákem… Tak pokud vím, Američané také na to pohlíželi třeba i zhruba takhle: Němci a Japonci koncem druhé světové války dostali, obrazně řečeno, pořádně přes hubu, a pak… Západní Německo a Japonsko se změnily ve vzorové demokracie a významné spojence, kteří hodně přišli vhod, určitě bylo i dobré, že to byly obě ekonomicky mimořádně úspěšné země (jistě, byl tam dobrý předchozí základ a know-how)… A tak když se to povedlo v Německu a Japonsku (a možná bychom tohle mohli aplikovat i na tu Jižní Koreu, i když ta ani po korejské válce nebyla vždycky zrovna demokratická), co by se to nepovedlo v Iráku… Tak jistě, celý souhrn nejrůznějších okolností kolem Německa a Japonska po roce 1945 byl úplně jiný než kolem Iráku po roce 2003… Ale taky si možná můžeme položit otázku, jak by to bylo, kdyby USA ten Irák rovnou dobyly a okupovaly už v roce 1991, místo toho pozdějšího šikanování Husajna…(???)
      A tedy s tím Afghánistánem… Tak je pravda, že v tom, co se tam děje dneska, lze vidět jistou, ale prakticky bezprostřední kontinuitu už s tím, co tam začalo s tou sovětskou invazí v roce 1979 (u samého zrodu tedy stáli domácí, afghánští levičáci)… Předtím ta afghánská monarchie byla relativně v pohodě a dovolil bych si odhadnout, že by mohla mít před sebou lepší perspektivu…(???)

  2. Petr Kaminsky napsal:

    Jakkoliv nesouhlasim s oportunistou Zaoralkem, jehoz chovani lze prirovnat k pstrosimu strkani hlavy do pisku, nemuzu se ubranit dojmu, ze „politicka a bezpecnosti“ stabilizace v Avghanistanu se nemusi podarit. Aby se podarila, musel by se na ni spolupodilet i Taliban.

  3. Milan napsal:

    „Nesmíte zapomenout, že mentalita Tálibánu nám byla vštěpovaná po léta. Je to jako virus, který ovládne mysl lidí. A mám obavu, že, i když někteří lidé nepodporují tady na severu Tálibán otevřeně, když nastane příležitost, přidají se na jeho stranu,“ dodává.
    ——————
    Tady udělali autoři chybu – nejde o mentalitu Tálibánu – Tálibán nedělá nic špatného – šíří pouze tu pravou a čistou mentalitu Islámu!!!! Afganistán je pouze cíl, ke kterému směřují všechny islámské země a dlouhodobé perspektivě všechny země, ve kterých muslimové žijí. Zaorálek má v zásadě pravdu – angažmá v Afganistánu je naprosto k ničemu – žádný mír ani prosperita tam již nikdy nebude, dokud budou lidé věřit v Alláha a to oni budou… Už to všichni pochopte – praktikování islámu významnou skupinou občanů, neřkuli všemi jako v Afganistánu, vede pouze k rozvratu, zaostalosti, bídě a válce – to je konečné stádium islamizace…

    • Tomáš MAREK napsal:

      Ale koaliční vojska nebrání jen afgánský lid před Talibanem, ale i západní svět před rozšířením islámu, emigrační vlnou, apod.
      Jinými slovy, hasí oheň, dokud je malý.

  4. Frenki Hunter napsal:

    Takže si to shrňme:
    -Již cca 40 roků se v afghánské islámské republice válčí.
    -Tálibán jako ozbrojené hnutí vytvořily USA pro boj se SSSR.
    -Oficiální počty AIR jsou jiné, než je uvedeno v článku-200 000 vojáků, 9,5 tisíce obrněných vozidel, cca 400 letounů všeho druhu, 50 raketometů typu MLRS…a proti stojí cca 40 000 Tálibánců.
    -populace v AIR se raketově rozrůstá, přes všechny zabité Afghánce
    -autorka článku „neuvedla“ počet amerických vojáků stažených z AIR, který je více než překvapivý a který významně zhoršil celou situaci. Jak je asi možné tento „ústup do předem plánových pozic“ nazvat? To nechám na každém přemýšlejícím čtenáři.
    -Tálibán nespolupracuje s ISIS a Al-Kaida (prozatím).
    -AIR je islámská země založena na klanovém uspořádání a je nemyslitelné, že se vyvine v jakousi pseudodemokratickou zemi západního typu.
    -porovnání se Sýrií těžce klopýtá s realitou. Navíc v Sýrii nejsou teroristé, ale „opozice, či rebelové“a pod. umělé sloní nesmysly. V AIR je Tálibán pojmenován vyloženě jako terorista.
    -USA vytvořili spolu Tálibán (společně se Saudy), stojí za vznikem ISIS, klony teroristických islámských skupin, které podporuje a rozeštvává po všech zemích, kde rozvrací politický stav. A protože ty to teroristické islámské skupiny jsou těžce nevyzpytatelné, obrací své působení i proti USA. Poslední zbytky odporu v Sýrii v provincii Idlíb se prolínají s vojenskými posty USA. Takže boj s terorismem je potom jedna velká fraška a lež.
    -vojenské působení USA v AIR po shození WTC , kde se zjistilo, že piloty byli Saudové, se „zaútočilo“ na AIR, kde působila Alů-Kaida s vůdcem Bin Ládinem, jinak členem saudsko arabské královské rodiny. Před někoika lety byl ale Bin Ládin údajně zabit v Pákistánu. Proč se potom pokračuje v činnosti USA v AIR, je otázkou, když AL-Kaida a Bin Ládin už není ten zásadní problém. Naopak, tím je „zlobivé dítě“ – Tálibán. Něco se USA silně nedaří, a to je výběr spojenců.
    -Z AIR mezitím odešly síly z Nizozemí, Francie, Jižní Korey, Švýcarska…etc. Důvody k tomu odchodu existují v podstatě dva. První jsou velké početní ztráty vojáků, což je vnitřní politický problém jednotlivých zemí. Druhým důvodem je „marnost“ nad snahou AIR materiálně, kulturně a všeobecně pomoci, kdy dochází k ničení a ztrátám všeho, co bylo vybudováno.
    -Klanové uspořádání islámských (politických) sil není a nikdy nebude demokratické. Ať zvítězí „kdokoliv“, zvítězí v AIR islám. Podpora islámu mi nepřipadá smysluplná. AIR Je nevyzpytatelná země, kde dlouho nebude klid. A je velice nešťastné, že se v této zemi vměšujeme do jejich vnitřních záležitostí,kdy umírají „křesťanští“ vojáci za věc islámu. Neefektivnost až podezřelá, v tom, že není možné zničit jejich maková pole, ze kterých se vyrábí obrovské množství drog, ze kterých se financuje jejich kmenová válka, nebo nově zjištěné obrovské zásoby zlata, uranu, železa, mědi…které tamní vlády neumí získat, ale které zcela jistě někoho lákají, jsou podle mého úsudku tím pravým důvodem, proč jsme v AIR i my (za užitečné idioty).

    • bolek.vala napsal:

      Dík za váš příspěvek , samotný článek je jenom tendenční blábolení !

    • J.H napsal:

      Já děkuji též za skutečně objektivní popis situace… a velice mě mrzí, že lidé jako vy nejsou na zodpovědných a vedoucích místech /namísto těch současných prospěchářských vyžírků, naprosto vzdálených jakékoli realitě/ a to v každém civilizovaném státě … možná bychom se měli v prvé řadě zabývat touto otázkou protože pokud bychom tento „problém“ vyřešili jako první, byla by tu reálná šance skutečně začít řešit i problémy států, které musejí „ujít ještě dlouhou cestu aby unikly bludům hlubokého středověku…“

    • josef napsal:

      Talibán nevznikl ještě za „působení“ SSSR v Afghanistánu, to už byl SSSR dávno doma. Tálibán vznikl v sousedním Pákistánu jaKo „hnutí studentů“ v církevních školách a pak se zaměřil i na poražení bojujících skupin v Afghanistánu, které předtím podporovala Amerika – ta ale z Afghanistánu zmizela s odchodem SSSR. Vůdcově těch skupin byli různí a podobní Hekmatjárové, Hakkániové, Ahmad Šáh Masúdové, Dóstumové apod. V době kdy tam byl SSSR tak jejich pojmenování ze Svobodné Evropy bylo jako bojovníci za svobodu a celý výcvik probíhal v Pákistánu za dohledu instruktorů CIA včetně dodávek zbraní ( např.rakety Stinger), vše platila Saúdská Arábie. Po odchodu SSSR se pak mlátili mezi sebou a Tálibán je poté takřka všechny porazil a ovládal cca 95 % celého území (vyjma severovýchodního cípu v tzv. Pandžšírského průsmyku, kde „vládl“ pozdější hrdina Západu Ahmad Šáh Masúd – i toho ale Talibán zabil několik dnů před 11.9.2001). Vláda Tálibánu byla tehdy uznána jako legální Katarem (proto to současné vyjednávání s USA tam), Saúdskou Arábií a Pákistánem. Za doby “ působení “ SSSR tam tehdy SSSR „spolubojoval“ sám spolu s Afgh.armádou do té doby než zjistil, že je to zbytečné. Za dobu trvání války tam bylo svého času až 60 států proti jedinému Talibánu, nyní je tam pouze 39 států (jak to říkal Metnar minulý týden) a nejsou sto Tálibán porazit a navíc tam ještě „vnikl“ Islámský stát – to musí jít na vrub pouze a pouze USA. Od roku 2014 je to „nebojová mise“ s posvěcením RB OSN, ale přesto my jako ČR tam chceme útočné pušky a USA tam nedávno vyzkoušelo tzv. „bombu všech bomb“ ( pokud jich použijí více, mohou tam udělat skoro Polabskou nížinu….).

  5. Tondach napsal:

    On to Zaorálek řekl trochu jinak ….že by se po těch letech marného snažení s Afghanistánem mělo začít dělat něco jiného a jinak…. a když mluvil, měl jsem problém rozeznat, kdy pod pojmem „my“ myslel Českou republiku a kdy Evropskou unii a alianci!
    V tom, že těch sedmnáct let v Afghanistánu ničemu nepomohlo, má pravdu!

  6. Jiri_Sedlacek napsal:

    Hlídací pes má asi za úkol hlídat, aby si někdo nemohl vytvořit vlastní názor. Vaše srovnání se Sýrií je navíc úplně nesmyslné- tam jde o zahraniční konflikt/ okupaci částí Sýrie jinými státy. No vlastně se to srovnat dá: roli Talibanu převzaly v Sýrii USA, Turecko, Francie a Izrael.

  7. Nemec napsal:

    Něco tady nehraje. Na co se vyrábějí například supermoderní letadla, ponorky a letadlové lodě za miliardové částky , když si žádná supervelmoc nedokáže poradit s fousáčem v teniskách a kalašnikovem pod kabáte m? Pokud je pravda, že se v Afganistánu bojuje i za nás. Tak nezbývá než čečenská cesta.
    Také bych potřeboval vysvětlit jaký je rozdíl mezi Talibanem a nějakou domobranou v České republice namířenou proti uskupení NATO. To chce někdo NATO vyhnat i z České republiky za pomocí Ruska ?

  8. nováček napsal:

    Stáhnout vojáky z Afíkova – Afganistánu? Ono to je občanům jedno, když tam zůstanou nic se neděje, jen „sem tam nějaká manželka ovdoví a sem tam nějaké děti se stanou sirotky“. Je to hnusné, ale je to tak, politici jinak neuvažují, jinak by tam české vojáky neposílali a to už 17 let. Hanba jim, lidovcům zvláště. Zaorálek konečně došel k názoru, že pokud ČR vojáky stáhneme, také se nic nestane, ale ta případné vdovy a případní sirotci nebudou. A to je víc, než všechny projevy spojenectví s NATO a všechen vděk „vyspělým západním demokraciím v čele s USA. Poznámka : Mnohé ty „vyspělé západním demokracie“ už se podle Zaorálka zařídili – v čele s Královstvím Velké Británie a Severního Irska; tentokrát bez USA.

  9. Opolzer napsal:

    Čeští vojáci nemají v Afghanistanu co dělat. Jsou tam jen okupanty.

Přidávání komentářů není povoleno
Reklama
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies