Francouzský parlament prodloužil po útocích radikálních islamistů v Paříži výjimečný stav v zemi o další tři měsíce. Nejvyšší stupeň ohrožení platí od soboty kvůli riziku teroristických útoků taky v Bruselu, v ulicích jsou ozbrojené hlídky policie i vojsko s těžkou technikou. Pokud by taková opatření vyžadovala bezpečnostní situace v Česku, vláda po výjimečném stavu sáhnout nemůže – zákon takový pojem nezná. Nejpřiléhavěji mu odpovídají buď nouzový stav nebo stav ohrožení státu.

Premiér Bohuslav Sobotka se inspiroval ve Velké Británii a chce v Česku zavést vícestupňovou signalizaci nebezpečí. Britská je pětistupňová a podle premiéra by pomohla zlepšit komunikaci při mimořádných situacích. Zavedena by mohla být už na přelomu roku.

Podobnou škálu již používá česká armáda, která ji přejala po začlenění do struktur NATO. Má čtyři stupně – od nejnižšího stavu alfa přes bravo, charlie až po nejvyšší stupeň ohrožení delta.

Stanné právo bylo zrušeno

Výjimečný stav opravňuje francouzskou policii například k provádění razií i bez soudního povolení. Od pátku 13. listopadu jich policisté provedli podle agenturních zdrojů 793, zadrželi při nich 90 lidí. Našli 174 zbraní a 250 tisíc eur.

Až do roku 1990 mohla vláda v tehdejším Československu vyhlásit v podobných případech stanné právo. Trestní řád, jehož součástí bylo, výslovně uvádělo teror jako trestný čin, při jeho zvlášť nebezpečném rozšíření bylo stanné právo možné vyhlásit. A užití bylo jednoduché: „Kdo se po vyhlášení stanného práva dopustí trestného činu, pro který bylo stanné právo vyhlášeno, bude potrestán smrtí.“ Tečka. Když byla výkonem trestu smrti na jednom nebo několika odsouzených dána dostatečná výstraha, mohl soud místo trestu smrti uložit sedmi- až patnáctileté vězení.

Celé trestní řízení muselo být skončeno do 72 hodin, proti rozsudku, na kterém se museli shodnout všichni členové senátu, nebylo odvolání. Zákon též stanovil, že poprava bude vykonána od tří do dvanácti hodin po vynesení rozsudku. Naposledy bylo v Československu stanné právo vyhlášeno na osm hodin v noci z 23. na 24. srpna 1968, novelou trestního řádu bylo v roce 1990 ze zákona vypuštěno.

Frank vyhlásil civilní výjimečný stav

Samotný pojem výjimečný stav našel odraz v době Protektorátu, konkrétně na konci května 1942 po atentátu na Reinharda Heydricha. Vyšší vedoucí SS a policie u Říšského protektora v Čechách a na Moravě K. H. Frank vyhlásil 27. května 1942 „civilní výjimečný stav“. Ten obnášel například zákaz vycházení pro první noc platnosti, zavřeny byly veškeré hostince, biografy, divadla a veřejné zábavní podniky a zastavila se i veřejná doprav. „Kdo se přes tento zákaz v uvedené době objeví na ulici, bude zastřelen, nezůstane-li stát na první výzvu,“ stálo ve Frankově výnosu.

I tento akt souvisel s tehdy vyhlášeným stanným právem. V době Protektorátu platilo například od 28. září 1941 do 20. ledna 1942, vyhlásil ho Heydrich. V této době stanné soudy odsoudily k smrti 486 mužů a žen. Druhé stanné právo přišlo po atentátu na Heydricha, do 3. července 1942 mu padlo za oběť 1585 popravených lidí.

Jak se řídí krizové stavy

V současné sobě umožňuje úřadům omezit některá občanská práva ústavní zákon o bezpečnosti ČR a na něj navazující zákon o krizovém řízení. Nejnižším z krizových stavů, které se v novodobých dějinách týkaly zatím výhradně živelných pohrom, je stav nebezpečí. Vyššími stupni pak nouzový stav, stav ohrožení státu, případně válečný stav.

Stav nebezpečí jako nejnižší stupeň vyhlašují hejtmani a byl opakovaně použit při povodních. Loni ho například vyhlásil jihomoravský hejtman Michal Hašek kvůli sesuvům půdy na Břeclavsku. Stav nebezpečí mohou hejtmani vyhlásit na 30 dní a o případném prodloužení rozhoduje vláda, k řešení situací po teroristických útocích nebo k jejich předcházení ale vhodný není. Je stavěn převážně na řešení následků živelných pohrom, orgánům činným v trestním řízení žádné extra pravomoci nedává a nejvážnějším zásahem do občanských svobod je možnost nařídit hlášení přechodné změny pobytu lidí.

Omezení některých práv je možné při nouzovém stavu, který vyhlašuje vláda. Ta musí přesně stanovit, kterých práv se omezení týká. Například při povodních v roce 2006 vláda v sedmi krajích omezila na týden nedotknutelnost osob, majetku a obydlí v rámci evakuačních a záchranných opatření.

Stav ohrožení může aktivovat brance

Stav ohrožení státu vyhlašuje parlament po souhlasu obou komor na návrh vlády, je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost státu nebo územní celistvost státu nebo jeho demokratické základy. Po dobu trvání může vláda požadovat, aby parlament projednal vládní návrh zákona ve zkráceném jednání. Sněmovna pak zákony přijímá do 72 hodin od jejich podání, senát do 24 hodin. Prezident nemá právo takové zákony vracet, právo vlády předkládat v takovém režimu zákony se ale netýká ústavních norem. Stejná pravidla platí i při válečném stavu.

Závažná omezení se při obou nejvyšších stavech týkají cizinců. Těm je možné odepřít vstup na území ČR, vláda dále může například nařídit omezení držení a nošení střelných zbraní.

Při stavu ohrožení pak může docházet například i k mimořádným odvodům. Je to totiž právě tento stupeň, při jehož dosažení by byli nebo mohli být aktivováni lidé podléhající všeobecné branné povinnosti.