Facebook KSČM, zdroj

Šéf komunistů Filip: Krym byl vždycky ruský, měli bychom to respektovat

Napsal/a Robert Břešťan 12. října 2017

Pokud jde o vztah ke Krymu i k sankcím EU proti Rusku, čeští komunisté si skvěle rozumějí jak s Rusy, tak s českým prezidentem Milošem Zemanem. V rozhovoru v rámci projektu Jak na Rusko? to potvrzují výroky předsedy KSČM Vojtěcha Filipa. 

Na projektu Asociace pro mezinárodní otázky se podílí i HlídacíPes.org.

„To, že Chruščov v roce 1956 přesunul Krym administrativně pod Ukrajinu, neznamená, že se Krym stal ukrajinským územím s ukrajinským obyvatelstvem,“ říká v rozhovoru Filip. Zároveň očekává, že nová německá vláda bude k Rusku vstřícnější, „protože dokončuje projekt NordStream 2, který je pro Německo ekonomicky zásadní“.

Více v tomto rozhovoru:

V předchozích dnech jsme již zveřejnili rozhovory s předsedou Pirátů Ivanem Bartošem, s ministrem obrany a místopředsedou hnutí ANO Martinem Stropnickým, místopředsedou TOP 09 Markem Ženíškem a politickým náměstkem ministra zahraničí Lukášem Kauckým (ČSSD)

Otázky na všechny oslovené zástupce politických stran byly zaměřeny vždy podobně:

  • Postoj k pokračování sankčního režimu EU vůči Rusku
  • Má stát aktivně podporovat export českého zboží a služeb do Ruska?
  • Názor na energetickou bezpečnost a možné angažmá ruské firmy Rosatom ve stavbě nových bloků českých jaderných elektráren.

 

16 komentářů

  1. ČERT napsal:

    Nerozumím tomu argumentu pana Filipa, že „Lev Nikolajevič Tolstoj psal své romány v Jasné Poljaně, což bylo na území Ruska, a že to Chruščov…“ Jasná Poljana, kterou má na mysli, přece není na Krymu, ale ne až tak daleko (obvzlášť vzhledem k zeměpisným parametrům Ruska) od Moskvy – oblast Tuly.

  2. Tondach napsal:

    V červenci 1770 zvítězila ruská flotila u Česmenského zálivu ve Středozemním moři a rok poté obsadili Rusové území krymského chanátu, který byl vazalem Turecka. Tedy Krym, jak jinak než vojensky, obsadila carevna Kateřina Veliká až v roce 1771 (což je relativně docela nedávno) takže Krym nebyl vždycky ruský, jak lživě tvrdí komunisti a prezident Zeman!

    • nováček napsal:

      Krym by podle Vás měl být vrácen Turecku, nebo snad Řecku, které tam bylo ještě dříve?

      • Tondach napsal:

        Asi nechápete ani jednoduchý psaný text! Nic o vracení Krymu jsem nenapsal! Jen píšu o nesmyslnosti argumentu, že Krym byl vždycky ruský! Nebyl! A Krym by měl být vrácen především Ukrajině!

  3. Masák napsal:

    Je třeba také hodnotit velmi nedávné skutečnosti. JAK Rusko Krym obsadilo.
    Smluvně zaručilo – výměnou za to že se Ukrajina vzdá jaderných zbraní ) celistvost Ukrajiny. Putin to věrolomě porušil.Nejdříve ujišťoval, že žádní Ruští vojáci na Krymu nejsou, pak je za výbornou tajnou operaci vyznamenal, pak to přiznal otevřeně.Tedy znovu a znovu lhal.
    Je třeba si uvědomit, že dodržování jakýchkoliv smluv Ruskem je sázka do loterie, jakékoliv vyjádření Putina je nevěrohodné asi tak jako muslimů.Putin používá takiju- v zájmu ( a co je zájem určuje on ) Ruska je možno nepříteli (komukoliv ) lhát.

  4. Jarda napsal:

    Krym byl vždy ruský?
    Pokud za ruské území považujeme to, kde většina obyvatel jsou Rusové a které zároveň administrativně patří k Rusku, pak byl Krym ruský necelých 10 let.

  5. Marcel Dejmek napsal:

    Krym byl vždycky Ruský….?
    Vždycky ne! To až od dob imperiálního vzestupu carského Ruska a od dob, kdy (před 2.stoletími) porazili Rusové Tatary a Krym si zabrali jako válečnou kořist.
    Budeme-li tolerovat vojenské dobývání území, tak spláčeme nad výdělkem, protože silný vždycky pozře slabého a my jsme k tomu geopoliticky předurčeni. Nejsme Švýcarsko s neprostupnými Alpami, nemáme zde banky chránící majetky světových osobností, nemáme žádnou tradici, neuznáváme ani svou předslovanskou historii a meleme dokola stále stejné bláboly, kterým nikdo nikdy nevěří a věřit ani nemůže….

  6. Petr Kaminsky napsal:

    Sudety byly vzdycky nemecke a komuniste by se to meli konecne naucit respektovat 🙂

  7. Baron napsal:

    propaganda sedmilhare, jediny den kdy komuniste mluvili pravdu bylo 21.8. roku 1968 a to ne vsichni, jen ti prekvapeni kteri odhazovali sve KSC knizky/prukazky, ktere az na nekolik jednotlivcu opet sbirali v roce 1970 na pocatku normalizace.
    Lide v Cechach jeste stale voli tyto zrudy, nekteri se odvazi nazvat Burese evropskym Donaldem Trumpem, ze za oceanu je to opravdu neuveritelne co se deje v me rodne zemi. Byti bonzakem neni nakazliva nemoc 🙁 Korytari vsech zemi spojte se.

  8. rakso napsal:

    Jak Zemana skoro nemůžu, tak musím si přiznat, že co se týká Krymu má stoprocentní pravdu. Ukrajinští fašisté tam nemají co dělat, jen z dosud nevysvětlených důvodů strčil Nikita Chruščov Krym pod Ukrajinu. „19. února 1954 byl Krym z iniciativy Nikity Chruščova vyňat z Ruské SFSR a administrativně přičleněn k Ukrajinské SSR při příležitostí třístého výročí Perejaslavské rady — příklonu Ukrajiny k Ruské říši. Důvodem byly „blízké ekonomické a kulturní vztahy Krymské oblasti s Ukrajinskou SSR“. To bylo předzvěstí problémů, jež vyvstaly při rozpadu SSSR, neboť na převážně ruskojazyčném Krymu existovaly a dosud existují separatistické tendence. Během sovětské éry se stal Krym hlavním rekreačním cílem SSSR, byla budována především turistická a dopravní infrastruktura, včetně nejdelší trolejbusové trati světa“.Tehdy Chruščov ovšem netušil, že na Ukrajině se znovu dostanou k moci, s Němci za okupace kolaborující fašisté,tedy jejich ideoví následovníci. To údajně Rusy zinscenované referendum bylo již několikáté referendum o nezávislosti a vzniku Republiky Krym. 20. ledna 1991 se v Krymské oblasti uskutečnilo referendum. Při hlasování byla položena otázka „Jste pro založení Krymské autonomní sovětské socialistické republiky jako součásti Svazu sovětských socialistických republik a účastníka Svazové smlouvy?“. Referenda se zúčastnilo 1 441 019 lidí, což představovalo 81,37% obyvatel uvedených v seznamech pro referendum. Pro založení Krymské ASSR hlasovalo 93,26 % obyvatel Krymu účastnících se referenda. 12. února 1991 pak na základě výsledků referenda Vrchní sovět Ukrajinské SSR přijala zákon o „Vytvoření Krymské autonomní sovětské socialistické republiky“. Jelikož to bylo měsíce předtím, než vznikla Deklarace nezávislosti Ukrajiny, staly se tomu odpovídající změny součástí tehdy platné ústavy Ukrajiny.“5. května 1992 parlament Autonomní Republiky Krym vyhlásil nezávislost Krymu přijetím deklarace s názvem „Akt o vyhlášení vládní nezávislosti Republiky Krym“. To mělo být ještě schváleno referendem v srpnu téhož roku. Podle pamětí tehdejšího prezidenta Ukrajiny Leonida Kravčuka v jednom interview, uvažoval Kyjev tehdy dokonce o možnosti války s Republikou Krym. Ukrajinský parlament požadoval zrušení vyhlášení nezávislosti Krymu a dal Krymskému parlamentu ultimativně jeden týden na zrušení referenda. Hned 6. května 1992 byla přijata nová Ústava Autonomní Republiky Krym, přičemž krymský parlament přidal k ústavě doložku, že Krym „je součástí Ukrajiny“. Byl také zaveden úřad prezidenta Autonomní Republiky Krym. V červnu 1992 však obě strany, tedy Krym a ukrajinská vláda, dosáhly dohody. Krátce předtím přijatá krymská ústava byla zrušena a Krymu byl potvrzen status autonomní republiky, přičemž Autonomní republika Krym obdržela výsostná práva v oblastech financí, správy a právních záležitostí.
    V květnu 1994 se stala situace opět napjatou, když parlament Krymu odhlasoval znovuzavedení ústavy z roku 1992, čímž by získal pro Krym více nezávislosti na Ukrajině. V červnu 1994 podepsal prezident Ukrajiny Leonid Kravčuk řadu výnosů, které ohraničovaly pravomoci vládních orgánů Krymu. Současně lídři Ukrajiny a Ruska museli odvracet vznikající násilí. Měsíc poté se uskutečnily volby a prezidentem Ukrajiny byl zvolen spíše prorusky orientovaný Leonid Kučma, čímž se zmenšily snahy Krymu o nezávislost na Ukrajině.
    4. února 1994 byl prvním prezidentem Republiky Krym zvolen Jurij Meškov. V březnu 1995 byla rozhodnutím Vrchní Rady Ukrajiny a prezidenta Ukrajiny opět zrušena ústava republiky Krym z roku 1992 a také zrušena funkce prezidenta Krymu. 21. října 1998 byla na druhém zasedání Vrchní Rady Krymu přijata nová ústava Krymu. Když 23. prosince 1998 prezident Ukrajiny Leonid Kučma podepsal zákon, v jehož prvním bodě bylo obsaženo usnesení Vrchní Rady Ukrajiny „Schválit ústavu Autonomní Republiky Krym“, posílily se na Krymu proruské nálady.
    Přístav Sevastopol má vlastní správu a tak jako Kyjev je administrativní jednotkou podléhající přímo ukrajinské vládě. Do roku 1994 byl Sevastopol uzavřeným městem, do kterého neměli přístup cizinci. Roku 1997 byla Smlouvou o přátelství, spolupráci a partnerství mezi Ruskem a Ukrajinou rozdělena bývalá sovětská černomořská flotila, kotvící v Sevastopolu, na ruskou a ukrajinskou část přibližně v poměru 4:1 a zároveň byl Krym potvrzen jako součást Ukrajiny. Sevastopolská námořní základna byla současně na 20 let pronajata Rusku za 93 milionů USD ročně. V dubnu 2010 bylo v Charkově mezi prezidenty Viktorem Janukovyčem a Dmitrijem Medveděvem dohodnuto prodloužení pronájmu základy do roku 2042[21] s opcí na prodloužení pronájmu o dalších pět let. V noci na čtvrtek 27. února obsadili budovu krymského parlamentu proruští útočníci, kteří na jeho střeše vyvěsili ruskou vlajku. Ruský parlament 2. března schválil nasazení ruské armády na Krymu, Vladimir Putin ale tehdy řekl, že Rusko zatím na Krym nepovolalo své vojáky (nevysloveně mimo již legálně přítomné jednotky v Sevastopolu) a že tam působily „ozbrojené síly sebeobrany“. O den později už byla strategická místa poloostrova pod kontrolou proruských vojáků, podle některých zdrojů podporovanými přímo vojáky z Ruska. Představitelé NATO a EU kritizovali postup Ruska. Ruské obyvatelstvo Krymu by však přítomnost ruských vojsk schvalovalo. Dne 6. března přijala Nejvyšší rada Autonomní republiky Krym rozhodnutí o připojení Krymu k Rusku.
    Krymské Referendum se uskutečnilo 16. března. Podle oficiálních údajů se za volební účasti 83,1 % oprávněných voličů rozhodlo 96,8 % pro připojení Krymu k Rusku. Podle oficiální zprávy Rady pro lidská práva Vladimira Putina však pro připojení hlasovalo jen 50 až 60 % voličů za účasti 30 až 50 %.Bývalý ekonomický poradce ruské vlády Andrej Illarionov, nynější pracovník Catonova institutu ve Washingtonu, tvrdil, že připojení Krymu k Rusku si přálo jen asi 34 % voličů. GfK, německá společnost provádějící průzkumy veřejného mínění a čtvrtá největší organizace pro výzkum trhu na světě, provedla průzkum v krymském regionu. Podle tohoto průzkumu 82 % lidí na Krymu „plně podporuje“ odtržení Krymu od Ukrajiny a připojení do Ruské federace, 11 % „převážně souhlasí“, zatímco jen 7 % s odtrhnutím „nesouhlasí“. Podle průzkumu amerických univerzit z Colorada a Virginie si 84 % lidí na Krymu myslí, že připojení do Ruska je „naprosto správné rozhodnutí“.
    17. března 2014 pak krymský parlament vyhlásil nezávislý svrchovaný stát s názvem Republika Krym, který ale okamžitě požádal o vstup do Ruské federace jako její nový subjekt. OBSE ani Evropská unie na referendum pozorovatele nevyslaly.[28] Další pozorovatelé, pozvaní nevládními organizacemi, referendum hodnotili jako poklidné s hladkým průběhem.

    Tolik v posledních létech o Krymu oficiálně praví Wikipedie, ani jedenkrát se tam navyskytuje slovo „anexe“, kterým se dnes kde kdo, co se chlubí prozápadní orientací ochranou údajných evroských hodnot (nikdo neví co to doopravdy je) a podobně, tolik ohání! Při tom jsou líní se podívat do pramenů!

    Charta OSN a zvláště část o sebeurčení národů nemá dnes zřejmě cenu ani papíru na němž je napsána, každý a zejména „vyspělé západní demokracie v čele s USA“ si ji vysvětlují podle toho, jak se jim to momentálně hodí do krámu. Žgryndy srovnávající Krym se sudety, jou jen vyjádřením úchylného uvažování českých médií a politiků, Sudety před rokem 1939 nikdy nebyly součásti Německa , zatím co Krym byl součástí Ruska s výjimkou let těch ostudných 60 let kdy Krymužívala Ukrajina , co by nezasloužený dar. Kdyby ukrajinští fašisté nepesekuovali ruskojazyčné obyvatelstvo (na př. zákazem používání ruštiny a dalšími šikanami), byl by Krym ještě pod Ukrajinou, ale nikoliv ukrajinský!

    • ČERT napsal:

      Jen pár droboučkých poznámek… Při pokusu o úplnou objektivitu, tady je jeden z problémů viděn v tom, že Rusko v tom r. 2014 prostě narušilo z hlediska mezinárodního práva uznávaný status quo, jednostranně, bez jakékoliv širší mezinárodní konzultace… Víme, že to, aby si nějaký stát rozšířil vlastní území na úkor jiného státu, třeba i v důsledku nějaké války, to už se dnes ve světě moc neděje. Tohle už dlouho nedělají ani USA (které se tedy, dodávám úplně mimochodem, poměrně nedávno mohly rozšířit o Portoriko, které je stejně pod jejich svrchovaností, ale tamní referendum to zavrhlo).
      Jinak ano, Krym se stal součástí Ruska v roce 1783, poměrně nedlouho poté, co bylo ukončeno, v důsledku jedné ze série rusko-tureckých válek, vazalství tamního tatarského chanátu vůči Osmanské (turecké) říši. A vlastně i to Chruščovovo předání Ukrajině v roce 1954 bychom mohli vidět jako relativní formalitu, protože SSSR, jakkoliv federativně rozčleněn, představoval dost pevný, jednotný celek.
      A jeden takový puntičkářský dodatek… Když tedy Sudety před rokem 1938 nikdy nebyly součástí Německa (nebo nějakého německého státu)… Ano, celkově nebyly, ale o některých „drobcích“ (Chebsko, Hlučínsko) by se spekulovat dalo. Ale jistě, že to srovnávání obou situací kulhá. Ale také je pravda, že Hitler v roce 1938 si alespoň, na rozdíl od Putina v roce 2014, souhlas některých dalších velmocí. A jsme zase u jádra problému, respektive jednoho z možných jader…

      • ČERT napsal:

        V té předposlední větě jsem chtěl dodat sloveso „vyjednal“, tj. ten souhlas.

      • petrph napsal:

        Možná krátce k tomu závěru „..le také je pravda, že Hitler v roce 1938 si alespoň, na rozdíl od Putina v roce 2014, souhlas některých dalších velmocí.“ Tak jsme skutečně u jádra problému, totiž správného hodnocení rolí.
        Připomeňme totiž že – když provádíme srovnání, tak Beneš za ČSR s Hitlerem o cenu za předání Sudet nehandloval, on s ním o vydání Sudet nehandloval vůbec, podvolil se nátlaku dohody z  velmocí Mnichova.
        Jestli snad někdo handloval s Hitlerem, tak to byl Chamberlain, a tou cenou /pro něj a Británii´) bylo poměrně krátké oddálení války.
        Ergo tady je vidět onu roli – Chamberlain, stejně jako dnes Zeman nebyl přímým účastníkem sporu (Německo-ČSR, resp. dnes Rusko-Ukrajina), ale třetí strana, která do jednání vstoupila. Už tady je podstatný rozdíl, Zeman pouze neformálně a neadresně v projevu (to nešťastné a mediálně oblíbené vytrhávání vět z kontextu projevu ) vyslovil možnost řešení, které jak vidno, ani jedna ze stran neakceptovala,. Tím jeho role skončila.
        Zatímco Chamberlain tehdy toto „řešení“ osobně projednal s Hitlerem (ta jednání probíhala ještě před Mnichovem) a v zastoupení Británie pak v Mnichově podepsal a vyvíjel dále diplomatický nátlak na Prahu aby ho přijala.
        Sumasumárum, sečteno a podtrženo, jestli se dnes mediálně křičí „Zeman zrádce Evropy , mělo by se tím více historicky křičet a taky třeba učit v dějepisu, Chamberlain, zrádce Evropy…

        • ČERT napsal:

          Tak ano, lze říci, kromě všeho jiného, že Hitler v tom roce 1938 dosáhl mezinárodního uznání anexe Sudet sice ne zrovna ze strany ČSR, ale ze strany dalších tří předních evropských mocností (víme, že kromě Velké Británie šlo navíc o Francii a Itálii) – v čemž se tedy v západní Evropě shledávalo vyřešení německých územních požadavků v zájmu zachování evropského míru.
          Ale jak připomínáte ten mediální pokřik „Zeman- zrádce Evropy“… Zeman vlastně jen naznačil, že by se Ukrajina měla s ruskou anexí Krymu, kterou ale uznal za nezákonnou, smířit… Tak je pochopitelné, že to vyvolalo negativní reakce ze strany samotných Ukrajinců, kterých se to prvořadě týká. Ale když tedy konkrétně nebo šířeji „Evropy“…? Tak pochopitelně, už od samého počátku, už od těch demonstrací od roku 2013, které nakonec vyústily v ten tzv. majdanský převrat (a předcházely ruskému záboru Krymu) bylo zcela, zcela evidentní, že Ukrajina se stává jakýmsi třecím polem mezi zájmy EU a obecněji Západu na jedné a ambiciózního Putinova Ruska na druhé straně. EU prostě od toho ruce pryč dát jen tak nemůže.
          A že se ten Krym, dělají to i sami Ukrajinci, tolik srovnává právě s Mnichovem 1938… Jen bych připomněl, že paralelu s Mnichovem 1938 připomínali ČR i Srbové, když se před lety jednalo o odtržení Kosova (a my, jako ČR, dnes Kosovo jako stát uznáváme, což není ale případ ani všech zemí EU a NATO)… Myslím si, když odhlédneme od všech ostatních okolností, že čistě jen ztráta Kosova je pro Srbsko ještě bolestnější záležitost než čistě ztráta Krymu pro Ukrajinu. A přesto víme, že se dnes na Západě také běžně předpokládá, jak se s tím Srbsko smířilo nebo smíří, Srbsko je dnes v podstatě „kamarád“, rovněž potenciální budoucí člen EU…
          Já jsem k tomu Kosovu odbočil proto, že se to právě ve srovnání s Krymem předkládá jako takový důkaz „dvojího metru“ za strany Západu, apod. (kromě toho, že také oba případy se rády srovnávaly s naším Mnichovem 1938)… Ale kromě všech dalších rozdílů (Kosovo neanektoval žádný cizí stát, nýbrž se samo stalo novým státem, resp. v praxi spíše možná jakýmsi mezinárodním protektorátem) bych připomněl něco, na co se v téhle souvislosti asi docela zapomíná – totiž na Západě, a to už v 90.letech, existovala koncepce ztrestat Srbsko kvůli těm jugoslávským válkám od roku 1991 podobně jako bylo ztrestáno Německo kvůli druhé světové válce. Separace Kosova může do takové koncepce plně zapadat. Pochopitelně, případ Ukrajiny je nahlížen úplně jinak.
          A ještě nakonec znovu k tomu mediálnímu pokřiku okolo Zemana… Kdybychom zůstali jen na té naší české scéně, tak to už je přece klasika… Zvlášť když pak vláda ČR vyjádřila jiné oficiální stanovisko, atd.

  9. Artemis napsal:

    Soudruh Filip je závislý na zpravodajství ze stránek OVKSCMFM, proto ví přesně, co putinsky říkat.

    Filipovy stránky http://www.ovkscmfm.estranky.cz/ jsou plné Putlerismu, Stalinismu, Satanismu a Luciferiánství , viz rubrika : Postřehy k důvodům Víry –

    http://www.ovkscmfm.estranky.cz/clanky/postrehy-k-duvodum-viry/

  10. Weber napsal:

    Dá se také tvrdit, že Krym byl vždycky ruský, zrovna tak, jakože V. Filip byl vždycky tupý komunista (již od útlého věku). A měli bychom to respektovat!

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies